7. prosinec
Skočit na navigaci
Skočit na vyhledávání
Prosinec | ||||||
Po | Út | St | Čt | Pá | So | Ne |
1 | 2 | 3 | 4 | 5 | 6 | |
7 | 8 | 9 | 10 | 11 | 12 | 13 |
14 | 15 | 16 | 17 | 18 | 19 | 20 |
21 | 22 | 23 | 24 | 25 | 26 | 27 |
28 | 29 | 30 | 31 | |||
2020 |
7. prosinec je 341. den roku podle gregoriánského kalendáře (342. v přestupném roce). Do konce roku zbývá 24 dní.
Události[editovat | editovat zdroj]
- 1478 – Vladislav Jagellonský a Matyáš Korvín uzavřeli v Olomouci smlouvu, podle níž směli oba užívat titul českého krále. Vladislav Jagellonský vládl jen v Čechách, Matyáš Korvín na Moravě, ve Slezsku a v Lužicích.
- 1741 – Karel Albrecht Bavorský se prohlásil českým králem a jeho vládu uznala většina české šlechty.
- 1929 – Prezident Masaryk jmenoval novou vládu, premiérem se stal František Udržal, člen republikánské agrární strany. Byla to vláda tzv. široké koalice, v níž byli zastoupeni agrárníci, socialisté, lidovci a také ministři dvou německých politických stran.
- 1971 – Předsedou České národní rady se stal Evžen Erban
- 1980 – Českoslovenští tenisté získali cennou trofej - 69. Davisův pohár, když porazili Itálii 4:1. Vítězný tým tvořili Ivan Lendl, který vyhrál všech deset svých zápasů, Tomáš Šmíd, Pavel Složil a Jan Kodeš,
Svět[editovat | editovat zdroj]
- 283 – Eutychianus končí jako 27. katolický papež
- 1661 – Pod velkým tlakem anglického parlamentu zrušila americká kolonie v Massachusetts tělesné tresty, zavedené v 1656, které byly používány hlavně proti Quakerům a ostatním nekonformním náboženstvím
- 1732 – Londýnska opera Covent Garden zahajuje svoji činnost
- 1742 – Státní opera v Berlíně, německy Deutsche Staatsoper (operní budova, známá též jako ”Lindenoper”, postavena G. W. von Knobelsdorffem)) byla otevřena operou Caesar a Kleopatra C. H. Grauna
- 1783 – V Londýně otevřeli královské divadlo Theatre Royal v Covent Garden
- 1787 – Delaware se jako 1. stát připojil ke Spojeným státům americkým
- 1808 – 4. prezidentem USA je zvolen James Madison, jeho viceprezidentem je George Clinton
- 1842 – Na zahajovacím koncertě Newyorských filharmoniků zazněla Beethovenova Symfonie č. 5 (Beethoven). New York Philharmonic jsou nejstarším americkým symfonickým orchestrem
- 1868 – Jesse James se svou bandou vyloupili banku v Gallatinu v Montaně, kde zastřelili jednoho člověka
- 1877 – Thomas A. Edison předvádí svůj nový vynález - phonograf, předchůdce gramofonu
- 1924 – V Německých volbách vyhráli Sociální demokraté, nacisti a komunisti prohráli
- 1926 – V USA byl podán patent na plynovou ledničku
- 1937 – Ruský šachista Aljechin se stal Mistrem světa po té, co v boji o titul porazil Maxe Euweho 10:4
- 1941
- Japonsko napadlo 353 letadly americký přístav Pearl Harbor na Havaji, opěrný bod americké tichomořské flotily. Vzhledem ke zcela neočekávanému útoku mohli Japonci zničit téměř celou flotilu, zahynulo více než 2000 Američanů. Den nato vyhlásily Spojené státy a Velká Británie Japonsku válku a vstoupily tak do války
- Německé obléhání Tobruk po 8 měsících skončilo
- 1944 – Vznikla Mezinárodní organizace pro civilní letectví.
- 1945 – Percy Spencer v USA patentuje mikrovlnnou troubu
- 1968 – 1. tajemník KSSS Leonid Brežněv se v Moskvě pobuřuje nad knihou Sedm pražských dnů a připravuje protestní nótu
- 1970 – Německý kancléř Willy Brandt učinil během své návštěvy varšavského ghetta kajícné gesto – Warschauer Kniefall.
- 1971 – Anglická rocková kapela Paula McCartney Wings vydala své 1.album Wild Life
- 1975 – Devět dnů po vyhlášení nezávislosti na Portugalsku byl Východní Timor okupován Indonésií.
- 1981 – Španělsko se stává členem NATO
- 1987 – Ruský prezident Michail Sergejevič Gorbačov přilétá do Spojených států na schůzku s americkými představiteli
- 1995 – Sonda Galileo vstoupila šest let po svém vypuštění ze Země do atmosféry Jupiteru.
Narození[editovat | editovat zdroj]
Česko[editovat | editovat zdroj]
- 1579 – Ladislav Velen ze Žerotína, komoří krále Fridricha Falckého († 3. dubna 1638)
- 1833 – František Xaver Bakeš, učitel, hudebník, velkostatkář a politik († 6. listopadu 1917)
- 1836 – Čeněk Hevera, politik a odborný spisovatel († 27. ledna 1896)
- 1851 – Bohumila Klimšová, spisovatelka a překladatelka († 15. března 1917)
- 1856
- Josef Sakař, český architekt († 15. ledna 1936)
- Josef Fanta, architekt, návrhář nábytku, malíř († 20. června 1954)
- 1862 – Čeněk Kramoliš, spisovatel († 16. června 1949)
- 1876 – Emanuel Rosol, pedagog, politický a kulturní pracovník, ministerský rada a odbojář († 29. června 1942)
- 1877 – Ludwig Krysta, esperantista († ?)
- 1879 – František Horký, malíř († 21. března 1936)
- 1848 – Johann Palisa, česko-rakouský astronom († 2. května 1925)
- 1875 – Alžběta Dobřenská z Dobřenic, česká šlechtična († 11. června 1951)
- 1878 – Franz Krejčí, československý politik německé národnosti († ?)
- 1885 – Ctibor Malý, fotbalista a lední hokejista († 8. ledna 1968)
- 1886 – František Kleiner, čs. legionář, kladenský profesor a starosta sokola († 5. května 1942)
- 1889 – Ferdinand Scheinost, sportovní funkcionář a novinář († 14. července 1941)
- 1896 – Otto Ježek, básník († 30. září 1957)
- 1911 – Jan Viktor Mládek, americký ekonom polsko-českého původu († 7. srpna 1989)
- 1913 – František Čáp, režisér († 13. ledna 1972)
- 1915 – Jan Martinec, dramatik, publicista, prozaik a překladatel († 29. srpna 1995)
- 1920 – Věra Tichánková, herečka († 9. ledna 2014)
- 1928 – Zdeněk Mahler, spisovatel, publicista, historik a muzikolog († 17. března 2018)
- 1930 – Jan Pohan, herec († 13. února 2015)
- 1936 – Jiří Žák, český herec a textař
- 1937 – Jana Prachařová, herečka a loutkoherečka
- 1943 – František Veselý, fotbalista († 30. října 2009)
- 1944 – Miroslav Macek, stomatolog, publicista, překladatel, politický komentátor a politik
- 1955 – Štefan Britvík, sbormistr a dirigent
- 1959 – Jitka Asterová, herečka a moderátorka
- 1960
- Karel Malík, český saxofonista
- Petra Buzková, česká politička
- 1984 – Milan Michálek, hokejista
Svět[editovat | editovat zdroj]
- 903 – Abdurrahmán ibn Umar as-Súfí, perský astronom († 25. května 986)
- 1545 – Jindřich Stuart, lord Darnley, vévoda z Albany, král skotský († 10. února 1567)
- 1598 – Gian Lorenzo Bernini, italský architekt a sochař († 28. listopadu 1680)
- 1615 – Nicodemus Tessin starší, švédský architekt († 24. května 1681)
- 1627 – Luisa Henrietta Oranžská, nizozemská princezna a braniborská kurfiřtka († 18. června 1667)
- 1637 – Bernardo Pasquini, italský hudební skladatel, varhaník a cembalista († 21. listopadu 1710)
- 1724 – Luisa Hannoverská, britská princezna a dánská královna († 19. prosince 1751)
- 1786 – Maria Walewska, milenka Napoleona Bonaparte a matka jeho syna Alexandra († 11. prosince 1817)
- 1784 – Allan Cunningham, skotský básník a spisovatel († 20. října 1842)
- 1801 – Johann Nepomuk Nestroy, rakouský dramatik a herec († 25. května 1862)
- 1810 – Theodor Schwann, německý vědec († 11. ledna 1882)
- 1817 – Edward Tuckerman, americký botanik († 15. března 1886)
- 1823 – Leopold Kronecker, německý matematik († 29. prosince 1891)
- 1827 – Marc Monnier, švýcarský spisovatel († 18. dubna 1885)
- 1828 – Heinrich Karl von Haymerle, ministr zahraničí Rakouska-Uherska († 10. října 1881)
- 1837 – Johann Nepomuk Wilczek, rakouský polární průzkumník a mecenáš umění († 27. ledna 1922)
- 1843 – Marc Ferrez, brazilský fotograf († 12. ledna 1923)
- 1850 – David Schwarz, chorvatský průkopník letectví († 13. ledna 1897)
- 1857
- Louis Dollo, belgický paleontolog († 19. dubna 1931)
- Hans-Georg Tersling, dánský architekt († 13. listopadu 1920)
- 1862 – Paul Adam, francouzský spisovatel a publicista († 2. ledna 1920)
- 1863 – Pietro Mascagni, italský hudební skladatel († 2. srpna 1945)
- 1869 – Matej Metod Bella, slovenský evangelický kněz, právník a československý politik († 1946)
- 1872 – Johan Huizinga, nizozemský kulturní historik († 1. února 1945)
- 1873
- Willa Cather, americká spisovatelka († 24. dubna 1947)
- Viktor Černov, ruský politik, novinář, spisovatel, filosof († 15. dubna 1952)
- 1883 – Sergej Ivanovič Beljavskij, ruský astronom († 1953)
- 1884 – Petru Groza, rumunský prezident († 7. ledna 1958)
- 1888 – Carl Malmsten, švédský designér nábytku († 13. srpna 1972)
- 1889 – Gabriel Marcel, francouzský spisovatel, dramatik a personalistický filosof († 1973)
- 1893 – Hermann Balck, generál nacistického Německa († 29. listopadu 1982)
- 1897 – Ambróz Lazík, slovenský biskup († 20. dubna 1969)
- 1905 – Gerard Kuiper, nizozemsko-americký astronom († 23. prosince 1973)
- 1907 – Imre Ámos, maďarský malíř († 1944)
- 1910 – Louis Prima, americký zpěvák, herec, písňový autor a trumpetista († 24. srpna 1978)
- 1911
- Birger Wasenius, finský rychlobruslař († 2. ledna 1940)
- Gabrielle Woods, americká herečka († 23. září 2006)
- 1912 – Daniel Jones, velšský hudební skladatel († 23. dubna 1993)
- 1913 – Per Anger, švédský diplomat, záchrance mnoha maďarských židů († 26. srpna 2002)
- 1915
- Leigh Brackettová, americká scenáristka a spisovatelka († 18. března 1978)
- Eli Wallach, americký herec († 24. června 2014)
- 1920 – Walter Nowotny, německý stíhač († 8. listopadu 1944)
- 1924
- Mário Soares, politik a bývalý prezident Portugalska († 7. ledna 2017)
- Jovanka Broz, choť jugoslávského prezidenta, Josipa Broze Tita († 20. října 2013)
- 1928
- Daniel Adzei Bekoe, ghanský chemik a politik
- Noam Chomsky, americký lingvista a levicově orientovaný aktivista
- 1931 – Nicholas Cheong Jin-Suk, jihokorejský kardinál
- 1932
- Ellen Burstynová, americká modelka a herečka
- Pentti Linkola, radikální finský environmentalista († 5. dubna 2020)
- Loretta Lynn, americká herečka, skladatelka a zpěvačka
- 1938 – Marty Thau, americký hudební producent a manažer († 13. února 2014)
- 1945 – Grażyna Barbara Szewczyk, polská vysokoškolská pedagožka, skandinávistka a germanistka
- 1948 – Pavol Hammel, slovenský hudebník a zpěvák
- 1949 – Tom Waits, americký písničkář
- 1956
- Larry Bird, americký profesionální basketbalista
- Iveta Radičová, předsedkyně vlády Slovenska
- 1958 – Tim Butler, britský baskytarista
- 1959 – William King, britský spisovatel
- 1963
- Mark Bowen, bývalý velšský fotbalista
- Eazy-E, americký rapper
- 1965 – Jeffrey Wright, americký herec
- 1966
- Gem Archer, anglický kytarista, člen skupiny Oasis
- Lucía Etxebarria, španělská spisovatelka
- 1971 – Vladimir Akopjan, arménský šachový velmistr
- 1972
- Hermann Maier, rakouský lyžař
- Dara Rolins, česká zpěvačka
- 1978 – Shiri Appleby, americká herečka
- 1979 – Marián Kelemen, slovenský fotbalový brankář
- 1980
- Clemens Fritz, německý fotbalista
- John Terry, anglický fotbalista
- 1982 – Jack Huston, britský herec
- 1983 – Peter Horák, slovenský atlet
- 1984 – Robert Kubica, polský automobilový závodník
- 1988
- Nathan Adrian, americký plavec
- Emily Browningová, australská herečka, zpěvačka a modelka
- 1990
- David Goffin, belgický tenista
- Urszula Radwańska, polská tenistka
- 1994 – Juzuru Hanjú, japonský krasobruslař
Úmrtí[editovat | editovat zdroj]
Česko[editovat | editovat zdroj]
- 1575 – Šimon Proxenus, český spisovatel, univerzitní profesor a právník (* 1532)
- 1723 – Jan Blažej Santini-Aichel, architekt (* 3. února 1677)
- 1760 – Jan Packeny, německo-český zlatník pozdního baroka v Praze (* ? 1694)
- 1789 – Emanuel Arnošt Valdštejn, duchovní, biskup litoměřický (* 17. července 1716)
- 1866 – Celestýn Opitz, chirurg, průkopník anesteziologie (* 25. února 1810)
- 1899 – Jan Evangelista Mitvalský, oční lékař (* 1. června 1861)
- 1901 – Antonín Norbert Vlasák, kněz, buditel, regionální historik Vlašimska (* 10. ledna 1812)
- 1920 – Štěpán Doubek, hudební skladatel a pedagog (* 15. září 1872)
- 1922 – Karel Vrba, mineralog, rektor Univerzity Karlovy, politik (* 10. listopadu 1845)
- 1933 – Hans Knirsch, československý politik německé národnosti (* 14. září 1877)
- 1946 – Stanislav Kostlivý, chirurg a vysokoškolský profesor (* 30. října 1877)
- 1949 – Josef Koždoň, politik (* 8. září 1873)
- 1968 – Jan Opatrný, teolog, filozof a kanovník svatovítské kapituly (* 10. října 1895)
- 1969 – Ladislav Šimůnek, československý fotbalový reprezentant (* 4. října 1916)
- 1971 – Josef Černý, ministr vnitra Československa (* 28. února 1885)
- 1979 – Karel Hrdlička, významná osobnost československého automobilového průmyslu (* 1. března 1888)
- 2004 – Zuzana Navarová, zpěvačka, skladatelka a textařka (* 18. června 1959)
- 2010 – Jan Bočan, architekt (* 17. října 1937)
- 2011 – Jiří Klikorka, chemik (* 6. ledna 1922)
Svět[editovat | editovat zdroj]
- 43 př. n. l. – Marcus Tullius Cicero, římský řečník, politik a spisovatel (* 3. ledna 106 př. n. l.)
- 283 – Eutychianus, 27. papež katolické církve a svatý (* ?)
- 983 – Ota II., římský císař (* 955)
- 1254 – Inocent IV., italský duchovný a papež (* asi 1195)
- 1279 – Boleslav V. Stydlivý, kníže krakovský a sandoměřský, polský král (* 21. června 1226)
- 1583 – Nurbanu Sultan, manželka sultána Selima II., matka sultána Murada III., Valide Sultan (*1525)
- 1622 – Žofie Braniborská, princezna braniborská, saská kurfiřtka a regentka (* 1568)
- 1652 – František z Magni, italský šlechtic, říšský hrabě a polní maršál (* 1598)
- 1709 – Meindert Hobbema, nizozemský malíř (* 31. října 1638)
- 1805 – Frederik Dánský, dánský princ (* 11. října 1753)
- 1815 – Michel Ney, francouzský napoleonský maršál (* 10. ledna 1769)
- 1817 – William Bligh, anglický viceadmirál a mořeplavec (* 9. září 1754)
- 1856 – Christoph Friedrich Otto, německý botanik (* 4. prosince 1783)
- 1870 – Ján Palárik, slovenský katolický kněz, spisovatel-dramatik (* 27. dubna 1822)
- 1874 – Konstantin von Tischendorf, saský teolog (* 18. ledna 1815)
- 1892
- Vladimír Logothetti, rakousko-uherský důstojník, politik (* 4. srpna 1822)
- Joseph-Philibert Girault de Prangey, francouzský fotograf a kreslíř (* 21. října 1804)
- 1894 – Ferdinand Lesseps, francouzský diplomat (* 19. listopadu 1805)
- 1906 – Élie Ducommun, švýcarský novinář a mírový aktivista, držitel Nobelovy ceny za mír (* 1833)
- 1912 – sir George Howard Darwin, anglický astronom (* 1845)
- 1917 – Léon Benett, francouzský malíř (* 2. března 1838)
- 1919 – Hugo Gerhard Ströhl, rakouský heraldik (* 24. září 1851)
- 1927 – Gustave Fougères, francouzský archeolog (* 24. dubna 1863)
- 1930 – Noe Ramišvili, gruzínský politik a první premiér Gruzie (* 5. dubna 1881)
- 1933 – August Exter, německý architekt (* 18. května 1858)
- 1936 – Vasyl Stefanyk, ukrajinský spisovatel (* 14. května 1871)
- 1940 – Paul Ferdinand Schilder, rakouský psychiatr, psychoanalytik a neurolog (* 15. února 1886)
- 1947
- Tristan Bernard, francouzský dramatik a spisovatel (* 7. září 1866)
- Nicholas Murray Butler, americký filosof a diplomat, nositel Nobelovy ceny za mír (* 2. dubna 1862)
- 1956 – Karol Kočí, slovenský entomolog (* 17. ledna 1879)
- 1960 - Clara Haskilová, rumunská klavíristka (* 1895)
- 1961 – Michal Buzalka, slovenský teolog a biskup (* 18. září 1885)
- 1962 – Kirsten Flagstadová, norská operní zpěvačka (* 12. července 1895)
- 1970 – Rube Goldberg, americký kreslíř a karikaturista (* 1883)
- 1975 – Thornton Wilder, americký spisovatel (* 17. dubna 1897)
- 1982 – Edvard Westerlund, finský zápasník, zlato na OH 1924 (* 1. února 1901)
- 1985
- Šlomo Rozen, ministr izraelských vlád (* 21. června 1905)
- Robert Graves, anglický literární kritik a spisovatel (* 24. července 1895)
- 1990
- Reinaldo Arenas, kubánský prozaik, básník a dramatik (* 1943)
- Horst Bienek, německý spisovatel (* 7. května 1930)
- 1993
- Wolfgang Paul, německý fyzik (* 10. srpna 1913)
- Félix Houphouët-Boigny, prezident Pobřeží slonoviny (* 18. října 1905)
- 1995
- Juraj Weincziller, slovenský horolezec, horský vůdce a kameraman (* 16. ledna 1937)
- Masaši Watanabe, japonský fotbalista (* 1936)
- 1997 – Billy Bremner, skotský fotbalista (* 9. prosince 1942)
- 2006
- Ljuben Berov, premiér Bulharska (* 6. října 1925)
- Jeane Kirkpatricková, americká politička a diplomatka (* 1926)
- Viktor Trstenský, slovenský katolický kněz, spisovatel a politický vězeň (* 28. března 1908)
- 2011 – Harry Morgan, americký herec (* 1915)
- 2012 – Jozef Jablonický, slovenský historik (* 3. ledna 1933)
- 2013 – Édouard Molinaro, francouzský filmový režisér, scenárista a herec (* 13. května 1928)
- 2016 – Paul Elvstrøm, dánský sportovní jachtař (* 1928)
Svátky[editovat | editovat zdroj]
Česko[editovat | editovat zdroj]
Svět[editovat | editovat zdroj]
- Mezinárodní den civilního letectví
7. prosinec v pražském Klementinu Údaje jsou platné k 6. 4. 2020.
| ||
---|---|---|
minimum | denní průměr | maximum |
-20,9 °C (1875) | 2,0 °C (od 1961) | 16,0 °C (1868) |
Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]
- Obrázky, zvuky či videa k tématu 7. prosinec ve Wikimedia Commons
- Galerie 7. prosinec ve Wikimedia Commons