Brusel

Brusel Bruxelles, Brussel
Královský palác (Koninklijk Paleis) v Bruselu
znak vlajka
Poloha
Souřadnice	50°50′48″ s. š., 4°21′17″ v. d.
Stát	Belgie
Brusel
Rozloha a obyvatelstvo
Rozloha	32.6 km²
Počet obyvatel	175 534 (2013)
Hustota zalidnění	5 384 obyv./km²
Správa
Starosta	Yvan Mayeur (od 2013)
Oficiální web	www.brucity.be
Telefonní předvolba	02
PSČ	1000, 1020, 1030, 1040, 1050
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Brusel (francouzsky Bruxelles [bʁy.sɛl], nizozemsky Brussel [brʏsəl], německy Brüssel, anglicky Brussels) je hlavní město Belgie. Je sídlem NATO a některých institucí Evropské unie, a proto bývá neoficiálně označován jako „hlavní město Evropy“. Je zároveň hlavním městem Vlámského společenství a Valonsko-bruselské federace (Francouzského společenství).

Historie města

Související informace naleznete také v článku Dějiny Bruselu.

Podle legendy založil osadu kolem roku 580 sv. Guegerich (St. Géry). Jméno města je snad odvozeno od názvu Brucsella či Broekzelle, což znamená ves v bažinách. Brusel se jako metropole nachází přímo uprostřed Belgického království. Při jeho poloze vzkvétal rozvoj řemesel a v 11. století se ves rozrostla v opevněné města. 14. a 15. století představovala zlatý věk města, jako obchodního centra Evropy.

Na konci 17. století byl Brusel bombardován Francouzi, což vedlo k velkému poškození města, následné obnově a rozsáhlé přestavbě. Zničena byla zhruba čtvrtina veškeré zástavby, včetně domů na náměstí Grande Place.

V 19. století se Brusel jako metropole mladého belgického státu dynamicky rozvíjel. V závěru století se zde konaly časté výstavy, což městu přineslo velkou prestiž na mezinárodním poli. V té době došlo také k dramatickému rozvoji města, zakrytí řeky Senne a vybudování třídy Anspach, zavedení železnice aj.

Během obou světových válek byl Brusel ušetřen válečného ničení. V 2. polovině 20. století však docházelo často k necitlivým zásahům do historické zástavby, známé pod pojmem bruselizace.

Administrativa

Brusel je jednou z 19 obcí Bruselského regionu. Žije v něm přibližně 175 000 obyvatel a jeho rozloha činí 32,61 km². Název Brusel se používá často také k označení celého Bruselského regionu, který se rozkládá na ploše 161 km². Stejně jako všechny obce Bruselského regionu je i Brusel oficiálně dvojjazyčný – úředními jazyky jsou francouzština a nizozemština.

Evropské instituce

Dvě hlavní instituce Evropské unie – Evropská komise a Rada Evropské unie – mají centrálu v Bruselu. Komise sídlí v budově Berlaymont a Rada EU v budově Justus Lipsius. Zasedají zde také výbory Evropského parlamentu (sídlo EP je však ve Štrasburku a sekretariát parlamentu sídlí v Lucemburku). Evropský parlament však má v Bruselu budovu odpovídající jeho aktivitám, ve které může (v případě potřeby či politického rozhodnutí) nezávisle zasedat. Sídlí zde rovněž Hospodářský a sociální výbor a Výbor regionů. Nachází se zde i sídlo Evropské služby pro vnější činnost (EEAS).

Náboženství

Většina obyvatel je frankofonní (85-90%). Značnou část obyvatel města tvoří přistěhovalci (marockého, tureckého, balkánského, polského, afrického a jiného původu). Dle vyjádření Josepha De Kesela, belgického arcibiskupa, z dubna roku 2016 vyplývá, že praktikujících muslimů je ve městě již 19% oproti 12% praktikujících katolíků.

Turistické atrakce

radnice na náměstí Grand-Place

Náměstí Grand-Place

Náměstí Grande-Place v Bruselu (nizozemsky Grote Markt) je historickým jádrem města. Mnozí (mj. Victor Hugo) jej považují za jedno z nejpůvabnějších náměstí na světě. Jeho dominantou je gotická radnice z 15. století s 96 m vysokou věží, na které je umístěna socha svatého Michaela, patrona Bruselu. Další významnou budovou je Maison du Roi / Broodhuis. Od roku 1998 náměstí figuruje na Seznamu světového dědictví UNESCO.

13. srpna 1695 byla většina domů, postavených ze dřeva, zničena střelbou z děl francouzského vojska pod vedením maršála François de Villeroy. Nepoškozena zůstala pouze věž radnice a několik kamenných zdí. V následujících letech byly cechovní domy na náměstí vybudovány znovu, tentokrát z kamene. Přestože průčelí každého domu je jiné, tvoří spolu architektonicky harmonický celek.

Manneken-Pis

čůrající chlapeček - Manneken Pis

Manneken Pis (soška čurajícího chlapečka) je symbolem Bruselu. Sochu vytvořil v 17. století sochař Jérôme Duquesnoy. Manneken Pis se může pochlubit 800 oblečky, které jsou umístěny v městském muzeu. První kroj byl věnován v roce 1698. V roce 1745 sochu Manneken Pis ukradli Angličané. O dva roky později se ho zmocnili Francouzi. Poté, co se o tom dozvěděl král Ludvík XV., daroval Bruselu kroj ze zlatého brokátu, zdobený křížem svatého Ludvíka. V roce 1817 sošku zcizil a posléze zničil bývalý vězeň Antoine Lycas. Z jejích úlomků byl vytvořen model pro sošku, která zde stojí dnes. Od roku 1987 má svůj protějšek – čůrající holčičku – Jaenneke Pis. V roce 1998 přibyla také socha čůrajícího psa – Zinneke Pis.

Další turistické cíle

• Královský palác
• Katedrála svatého Michaela archanděla a svaté Guduly
• Parc du Cinquantenaire, který vznikl roku 1880 při příležitosti oslav padesátého výročí belgické nezávislosti. V parku se nachází vítězný oblouk Palais du Cinquantenaire a několik galerií a muzeí.
• Bruselský park, nacházející se mezi Královským palácem a budovou belgického parlamentu
• Bazilika Sacré-Cœur je šestý největší kostel světa.
• Atomium postavené k příležitosti mezinárodní výstavy Expo 58.
• Mini-Europe – park, ve kterém je vystaveno více než 300 zmenšených modelů významných evropských staveb.
• Palác Stoclet - vila ve stylu vídeňské secese a art deco (kulturní dědictví UNESCO).
• Budovy Královského muzea krásných umění Belgie.
• Hlavní městské domy architekta Victora Horty v Bruselu - čtyři domy (Hôtel Tassel, Hôtel Solvay, Hôtel van Eetvelde, and Hortům dům/ateliér) v secesním slohu (kulturní dědictví UNESCO).
• Skleníky Serres royales de Laeken v královské zahradě, dílo architekta Alphonse Balata. Každým rokem na přelomu dubna a května jsou na 14 dnů zpřístupněny veřejnosti.
• Muzeum komiksů, zřízené v secesní budově, projektované architektem Victorem Hortou. Ukazuje belgické komiksové hrdiny, jako jsou Kuifje, Suske, Wiske, Šmoulové a Tintin. Muzeum vlastní nejvíce obrázkových knížek na světě. Má 31 000 alb. Je zde zachycena historie kreslených seriálů na dílech více než 670 umělců.

Doprava

Brusel je centrem a ústředním bodem dopravy celé Belgie. Ve zdejším jižním vlakovém nádraží se potkávají 3 vysokorychlostní tratě ve směru k francouzským, německým a nizozemským hranicím. Další vytížená nádraží jsou Brusel centrální nádraží a Brusel severní nádraží. Díky 28 km dlouhému vodnímu kanálu Brusel-Šelda a 75 km dlouhému kanálu Brusel-Charleroi je město přístupné pro vnitrozemskou vodní dopravu. Letiště Brusel, které je největším v Belgii, se nachází 11 km severovýchodně od centra města. Okolo města je vystavěn dálniční okruh, na který je napojeno několik dalších dálnic (směr Gent, Antverpy, Lovaň, Namur, Charleroi, Lille).

Městská hromadná doprava zahrnuje metro, tramvaje a autobusy. Metro v Bruselu sestává ze 4 linek, celková délka kolejí je 39,9 km. Síť tramvajové dopravy má souhrnnou délku 140,9 km a čítá 17 linek. Autobusová doprava zahrnuje 50 denních linek a 11 nočních.

Partnerská města

• Akhisar, Turecko
• Atlanta, USA
• Berlín, Německo
• Breda, Nizozemsko
• Kyjev, Ukrajina
• Lublaň, Slovinsko
• Macao, Čínská lidová republika
• Madrid, Španělsko
• Montreal, Kanada
• Moskva, Rusko
• Peking, Čínská lidová republika
• Praha, Česko
• Sofie, Bulharsko
• Tirana, Albánie
• Washington, USA

Galerie

• 

  Vítězný oblouk v Parc du Cinquantenaire

• 

  Královský palác

• 

  Bazilika Sacré-Cœur

• 

  Katedrála svatého Michaela archanděla a svaté Guduly

• 

  Bruselská tramvaj, vzadu Atomium

• 

  Kostel Panny Marie ve Schaerbeeku

• 

  Obchod s pralinkami

Odkazy

Externí odkazy

• Slovníkové heslo Brusel ve Wikislovníku
• Galerie Brusel ve Wikimedia Commons
• Oficiální stránky
• Brusel, Oficiální zastoupení belgických Flander v ČR (česky)
• Mapa historické centrum Bruselu
• Brusel – zajímavé tipy a informace (česky)