UNESCO

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Vlajka UNESCO

Organizace OSN pro vzdělání, vědu a kulturu[1] (anglicky United Nations Educational, Scientific and Cultural Organization, UNESCO) je jedna z 15 mezistátních odborných organizací (agentur) OSN. Sídlí v Paříži. Organizace má 195 členských zemí, poslední z nich (v tomto případě autonomní území), která je v současnosti v procesu přijetí, je Palestina.[2] Spojené státy americké,[3] Izrael[4] a Kanada[5] zareagovaly pozastavením svých příspěvků této organizaci s tím, že probíhající konflikt má být řešen vyjednáváním.

Historie[editovat | editovat zdroj]

Podnětem ke vzniku organizace byly hrůzy právě skončené druhé světové války. Hlavním úkolem UNESCO bylo proto usilovat o udržení mezinárodního míru rozvíjením spolupráce v oblasti výchovy, vědy a kultury a prosazováním úcty k lidským právům a právnímu řádu.

Vznik UNESCO byl zahájen podepsáním Ústavy[6] v Londýně na ustavující diplomatické konferenci 16. listopadu 1945. Ústava pak vstoupila v platnost 4. listopadu 1946 po její ratifikaci zakládajícími dvaceti státy: Austrálie, Brazílie, Čína, Československo, Dánsko, Dominikánská republika, Egypt, Francie, Indie, Jižní Afrika, Kanada, Libanon, Mexiko, Norsko, Nový Zéland, Řecko, Saúdská Arábie, Spojené království, Turecko a USA.

V současné době má UNESCO 195 členských zemí a 9 přidružených členů.[7] Zabývá se činností v pěti hlavních oborech: Vzdělání, přírodní vědy, sociální a humanitní vědy, kultura a komunikace a informace. Projekty podporované UNESCO zahrnují šíření gramotnosti, odborné a školicí programy, programy mezinárodní vědní spolupráce, propagaci nezávislých médií a svobody tisku, regionální a kulturní historické projekty, propagaci kulturní různorodosti, dohody mezinárodní spolupráce v oblasti kulturního a přírodního dědictví a ochrany lidských práv, a pokusy vyrovnat rozdíly v možnosti využití digitálních technologií ve světě (digital divide [en]).

Orgány UNESCO[editovat | editovat zdroj]

Ústava organizace definuje tři hlavní orgány:

  • Generální konference UNESCO
  • Výkonná rada UNESCO
  • Sekretariát

Generální konference UNESCO[editovat | editovat zdroj]

Generální konference UNESCO je nejvyšším orgánem UNESCO. Tvoří jej zástupci všech zúčastněných států. Pravidelné zasedání Generální konference se koná jednou za dva roky, zpravidla na konci října. Na něm se projednává a schvaluje program a rozpočet organizace do další Generální konference.

Generální konference přijímá mezinárodní smlouvy (po ratifikaci jsou pro smluvní strany závazné) a nezávazné deklarace a doporučení. Každý zúčastněný stát má při hlasování jeden hlas. Pro přijetí klíčových rozhodnutí, jako je například změna ústavy či volba generálního ředitele, je zapotřebí dvoutřetinové většiny. Pro ostatní rozhodnutí stačí prostá většina hlasů.

Vedle plenárního zasedání (delegáty tvoří obvykle ministři kultury, školství, životního prostředí nebo zahraničních věcí) pracuje i šest odborných programových komisí a čtyři výbory.

Výkonná rada UNESCO[editovat | editovat zdroj]

Výkonná rada UNESCO především dohlíží na realizaci plnění programu přijatého Generální konferencí. Dále projednává důležité otázky před jejich předložením Generální konferenci a podílí se na přípravě budoucích programů. V současné době má Výkonná rada 58 členů.

Sekretariát[editovat | editovat zdroj]

Sekretariát je výkonnou a servisní složkou UNESCO. Tvoří jej okolo 2 160 zaměstnanců ze 170 zemí. Z toho více než 680 pracuje v 58 kancelářích UNESCO po celém světě. (Údaje z června 2005.)

V čele sekretariátu je generální ředitel. Jeho funkční období trvá 4 roky. Posledním generálním ředitelem je od 15. listopadu 2009 Irina Boková z Bulharska.

UNESCO a ČR[editovat | editovat zdroj]

Československo patřilo k zakládajícím členům UNESCO. Po rozpadu Československa se samostatná Česká republika stala jeho členem 22. února 1993. Pro zprostředkování styku mezi národními institucemi a odborníky má Česká republika Českou komisi pro UNESCO. Česká republika má také Stálou misi při UNESCO.

Česká komise pro UNESCO[editovat | editovat zdroj]

Česká komise pro UNESCO byla zřízena v duchu Ústavy UNESCO rozhodnutím vlády České republiky ze dne 1. června 1994 jako poradní orgán vlády. Hlavním úkolem této komise je zprostředkovávat styk národních institucí a odborníků s UNESCO. Komise dále studuje dokumenty UNESCO, rozšiřuje myšlenky organizace v ČR a spolupracuje se sekretariátem UNESCO v Paříži.

Komise má 50 členů a tvoří ji zástupci ministerstev, zástupci významných institucí – státních i nevládních (například Akademie věd ČR, Český helsinský výbor, Národní dobrovolnické centrum atd.) a jednotlivé osobnosti vědy a kultury. Funkční období členů je čtyřleté a členství v komisi je čestné.

Předsedkyní komise byla senátorka Jaroslava Moserová, která byla v roce 2003 opětovně jmenována na další funkční období. Po její smrti byla 8. listopadu 2006 jmenována do funkce RNDr. Helena Illnerová, DrSc. Od 1. 10. 2012 je novým předsedou Komise Mgr. Petr Gazdík.

Plnění rozhodnutí Komise zajišťuje Stálý sekretariát, jehož funkci plní od 1. července 1996 pracovní skupina v Odboru OSN na Ministerstvu zahraničních věcí ČR. Tento sekretariát spravuje i knihovnu publikací a dokumentů UNESCO.

Stálá mise České republiky při UNESCO[editovat | editovat zdroj]

Stálou misi ČR při UNESCO vede od srpna 2013 stálá představitelka ČR při UNESCO Marie Chatardová. Mise zajišťuje vztahy mezi Českou republikou a UNESCO.

Zajímavosti[editovat | editovat zdroj]

Francouzská poštovní správa pro potřeby pařížské centrály organizace začala roku 1961 vydávat speciální edice poštovních známek s označením UNESCO a nadtitulem RÉPUBLIQUE FRANCAISE. Mají vyznačenou francouzskou měnu.[8]

Kritika a kontroverze[editovat | editovat zdroj]

V březnu 2011 britská vládní organizace DFID ohodnotila celkovou činnost organizace UNESCO jako finančně neefektivní a celkově neuspokojivou.[9] Organizace UNESCO toto hodnocení odmítla.[10]

V palestinském časopise pro mládež sponzorovaném částečně organizací UNESCO vyšel v březnu 2011 článek, ve kterém mladá dívka popsala Adolfa Hitlera jako jeden ze svých čtyř vzorů. V prosinci téhož roku se UNESCO v reakci na mediální tlak distancovalo od činnosti časopisu a zastavilo jeho financování.[11]

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. ↑ Organizace OSN pro výchovu, vědu a kulturu (UNESCO) na osn.cz
  2. ↑ General Conference admits Palestine as UNESCO Member | United Nations Educational, Scientific and Cultural Organization
  3. ↑ Statement by the Director-General of UNESCO on Withholding of Funds by the United States | United Nations Educational, Scientific and Cultural Organization
  4. ↑ Israel freezes UNESCO funds – CNN
  5. ↑ Canada: UNESCO Funding Cut
  6. ↑ Constitution of the United Nations Educational, Scientific and Cultural Organization
  7. ↑ UNESCO
  8. ↑ HLINKA, Bohuslav; MUCHA, Ludvík. Filatelistický atlas, 3. vydání. Praha : GKP, 1986. Kapitola Mezinárodní organizace, s. 218.  
  9. ↑ DFID – UNESCO
  10. ↑ DFID – UNESCO – reaction
  11. ↑ Unesco cuts funding for Palestinian youth magazine over Hitler praise [online]. The Telegraph, 23 December 2011, [cit. 2012-01-12]. [1]. (anglicky) 

Literatura[editovat | editovat zdroj]

Související články[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]

Organizace spojených národů
Systém OSN
Hlavní sídla
Programy, fondy
a agentury
FAO • ICAO • ILO • IPCC • MAAE • UNIDO • ITU • UNAIDS • SCSL • UNCTAD • UNCITRAL • UNDCP • UNDP • UNEP • UNESCO • UNODC • UNFIP • UNIFEM • UNFPA • OHCHR • UNHCR • UNHRC • HABITAT • UNICEF • UNRWA • UPU • WFP • WHO • WMO
Rezoluce
Související témata
Kategorie
Citováno z „https://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=UNESCO&oldid=14201864“