1977 (MCMLXXVII) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal sobotou.

[editovat] Události

• leden – Založena Charta 77, kterou ihned následovala Anticharta.
• 2. března – Nastolena Velká libyjská arabská lidová socialistická džamáhíríje.
• 27. června
  • Džibutsko vyhlásilo nezávislost.
  • František Tomášek jmenován kardinálem.
• 3. července – Magnetická rezonance byla poprvé použita pro humánní vyšetření.
• 10. srpna – Byl zatčen Samův syn David Berkowitz
• 10. září – Poslední oficiální poprava gilotinou, Francie.
• 31. prosince – Emír Jabir al-Ahmad al-Jabir Al Sabah se stal hlavou státu Kuvajt.
• Carl Woese a George Fox identifikovali biologickou říši Archea.
• Bořeň byla vyhlášena národní přírodní rezervací.
• Akční plán z Lagosu.
• Americká vláda začala odstraňovat znečištěnou půdu z atolu Eniwetok.
• Začala etiopsko-somálská válka (skončila v roce 1978).
• Jazyk shuadit neboli židovská provensálština (druh okcitánštiny) prohlášen za zaniklý.

[editovat] Vědy a umění

• březen – Byl objeven Uranův systém planetárních prstenců.
• 20. srpna – Start vesmírné sondy Voyager 2.
• 5. září – Start vesmírné sondy Voyager 1.
• 22. září – 6. října – Šachový turnaj Tilburg 1977.
• 29. září – Vypuštěna kosmická stanice Saljut 6.
• Poslední známý případ pravých neštovic.
• V Německu byla rozpuštěna literární skupina Gruppe 47.
• Založena britská post punková skupina Joy Division.
• Carl Woese a George E. Fox označili archea za samostatnou vývojovou linii, nezávislou na bakteriích a eukaryotických organismech

[editovat] Nobelova cena

• Nobelova cena za fyziku - Philip Warren Anderson, Sir Nevill Francis Mott, John Hasbrouck van Vleck
• Nobelova cena za chemii - Ilja Prigogine
• Nobelova cena za fyziologii a medicínu - Roger Guillemin, Andrew V. Schally, Rosalyn Yalow
• Nobelova cena za literaturu - Vicente Aleixandre
• Nobelova cena míru - Amnesty International
• Nobelova cena za ekonomii - James E. Meade, Bertil Ohlin

[editovat] Narození

Česko

• 18. ledna – Libor Baláž, český fotbalista
• 8. března – Zdeno Chára, československý a později slovenský hokejista
• 9. března – Radek Dvořák, český hokejový hráč
• 30. března – Marek Melenovský, český hokejista
• 6. dubna – Markéta Harasimová, česká spisovatelka
• 8. května – Jiří Burger, český hokejista
• 9. května – Marek Jankulovski, český fotbalista
• 1. června – Richard Krajčo, český zpěvák, herec, moderátor, skladatel a textař
• 23. července - Stano Slovák, divadelní herec
• 24. července – Radek Malý, český básník, publicista a překladatel
• 4. srpna – Marek Heinz, český fotbalista
• 27. srpna – Marek Vorel, český hokejista
• 6. září – Pavel Trtílek, český dramatik
• 18. října – Vlastimil Horváth, zpěvák, vítěz druhého ročníku soutěže Česko hledá SuperStar
• 17. listopadu – Radek Matějovský, český hokejista
• 6. prosince – Martin Richter, český hokejový hráč
• 23. prosince – Karel Pilař, český hokejista

Svět

• 9. dubna – Gerard Way, americký zpěvák
• 8. května – Joe Bonamassa, americký bluesrockový kytarista
• 19. května – Natalia Oreiro, uruguayská herečka a zpěvačka
• 21. června – Roger Deago, panamský baseballista
• 1. července – Jarome Iginla, kanadský hokejista
• 15. července – Ray Toro, americký kytarista
• 17. srpna – Thierry Henry, francouzský fotbalista
• 24. srpna – Robert Enke, německý fotbalista († 10. listopadu 2009)
• 27. srpna – Deco, portugalský fotbalový záložník
• 15. října – David Trézéguet, francouzský fotbalista
• 10. listopadu – Brittany Murphyová, americká herečka a zpěvačka († 20. prosince 2009)
• 22. prosince – Henric Höglund, švédský hokejista
• 27. prosince – Jonathan Hedström, švédský hokejista

[editovat] Úmrtí

Česko

• 20. února – Jarmila Glazarová, česká spisovatelka (* 7. září 1901)
• 4. května – Karel Höger, český herec(* 17. června 1909)
• 12. července – František Suchý Brněnský, český hobojista a hudební skladatel (* 9. dubna 1902)
• 12. října – Jan Zrzavý, český malíř (* 5. listopadu 1890)
• 19. prosince – Oskar Brázda, český malíř (* 30. září 1887)
• 26. prosince – Ivan Řezáč, český hudební skladatel (* 5. listopadu 1924)
•  ? – Rudolf Karas, český houslista a skladatel (* 27. října 1930)

Svět

• 14. ledna – Anthony Eden, britský politik, rozhodný odpůrce Mnichovské dohody (* 12. června 1897)
• 9. února – Sergej Vladimirovič Iljušin, ruský letecký konstruktér (* 30. března 1894)
• 13. března – František Krištof Veselý, slovenský herec, zpěvák a režisér (* 12. dubna 1903)
• 29. března – Eugen Wüster, jeden ze zakladatelů technické terminologie a normalizace (* 10. října 1898)
• 4. dubna – Alois Reiser, americký hudební skladatel českého původu (* 6. dubna 1884)
• 11. dubna – Jacques Prévert, francouzský básník (* 4. února 1900)
• 2. června – Vladimir Vladimirovič Nabokov, americký prozaik ruského původu (* 22. dubna 1899)
• 3. června – Roberto Rossellini, italský filmový režisér (* 8. května 1906)
• 13. června – Tor Bergeron, švédský meteorolog (* 15. srpna 1891)
• 16. června – Wernher von Braun, německý inženýr, tvůrce raket V-1 a V-2, později amerických raket. (* 23. března 1912)
• 18. června – Franco Rol, italský automobilový závodník (* 1908)
• 16. srpna – Elvis Presley, americký zpěvák (* 1935)
• 18. listopadu – Kurt Schuschnigg, rakouský politik, od roku 1934 rakouský kancléř (* 14. prosince 1897)
• 25. prosince – Charlie Chaplin, britský komik (* 16. dubna 1889)

[editovat] Hlavy států

Evropa:

• Československo - prezident Gustáv Husák
• Vatikán - papež Pavel VI.
• Sovětský svaz
  • předseda prezidia Nejvyššího sovětu Nikolaj Viktorovič Podgornyj
  • generální tajemník KSSS Leonid Iljič Brežněv
• Francie - prezident Valéry Giscard d'Estaing
• Dánsko - královna Markéta II.
• Španělsko – král Juan Carlos

Ostatní:

• Čína - předseda stálého výboru Všečínského shromáždění lidových zástupců Jie Ťin-jing
• USA
  • prezident Gerald Ford
  • prezident Jimmy Carter

Wikimedia Commons nabízí obrázky, zvuky či videa k tématu

1977

Tento článek potřebuje úpravy. Můžete Wikipedii pomoci tím, že ho vylepšíte.
Jak by měly články vypadat, popisují stránky Vzhled a styl, Encyklopedický styl a Odkazy.

Elvis Presley
Elvis Presley v roce 1957
Základní informace
Rodné jméno	Elvis Aaron Presley
Jinak zvaný	E, El
Přezdívka	Král Rock 'n' Rollu Král (The King)
Narození	8. ledna 1935 Tupelo, Mississippi
Původ	Memphis, Tennessee
Úmrtí	16. srpna 1977 (42 let) Memphis, Tennessee
Žánry	Rock n' roll Blues rock Country
Povolání	zpěvák, herec
Nástroje	zpěv, kytara a piano
Hlasový obor	baryton
Aktivní roky	1954 – 1977
Vydavatel	Sun, RCA
Web	Elvis.com

Elvis Aaron Presley, známý také jako „Král Rock 'n' Rollu“ nebo zkráceně jako „Král (The King)“, (8. ledna 1935, Tupelo, Mississippi, USA – 16. srpna 1977, Memphis, Tennessee, USA) byl americký zpěvák a herec. Dokázal skloubit inspiraci z černošského spirituálu, blues a country a stal se nejvýznamnější postavou amerického rock and rollu. Během své více než dvacet let trvající kariéry překonal mnoho rekordů prodeje desek a návštěvnosti koncertů. Víc než 100 jeho singlů se dostalo do TOP 40 ve Spojených státech a 17 se dostalo na 1. místo. Dodnes bylo prodáno přes jednu miliardu kopií jeho nahrávek.^[zdroj?]

[editovat] Biografie

Narozen v Tupelu 8.ledna 1935 v 3.30 jako dvojče o půl hodiny dříve narozeného Jesse Garona, který se ovšem narodil již mrtvý. Rodiče Gladys Presley, rozená Smith, a Vernon Presley pocházeli z velmi chudých poměrů, tzv. white trash, což je americký ekvivalent pro největší chudinu.Ačkoliv Elvis později popíral jakékoliv náznaky dřívější chudoby ("Vždy u nás bylo jídlo, vždy jsem měl v čem chodit") ve skutečnosti byla situace Presleyových velmi špatná, obzvláště když Vernon byl v květnu 1938 odsouzen k dvouletému žaláři za padělání směnky a rodina se musela vystěhovat z bytu pořízeného na splátky. Právě v této kritické době, kdy Gladys s malým Elvisem putovala po celé rodině, vznikla nepřirozená Elvisova fixace na svou matku.

V roce 1945 se Elvis zúčastnil pěvecké soutěže s písní "Old Shep" a opět je zde nutné popřít legendu tvrdící, že malý zpěvák tuto soutěž vyhrál. Ve skutečnosti skončil pátý a vyhrál druhou cenu - volnou celodenní vstupenku na kolotoče. Rok na to dostává k svým 11. narozeninám svou první kytaru.Základní akordy Elvise naučil strýc Vester,hlavním zdrojem výuky se však pro budoucího krále rock and rollu stal pravidelný poslech bluesových a country nahrávek, díky kterým si Elvis vypiloval bezchybný hudební sluch. V roce 1948 se pak rodina přestěhovala do Memphisu s vyhlídkou na lepší budoucnost. Elvis zde neměl mnoho přátel, ale hudba mu učarovala natolik, že mu plně vynahradila absenci běžných klukovských zážitků. V červnu 1953 Elvis ukončil střední školu a druhý den nastoupil jako šofér do firmy Electric Co. V srpnu 1953 vstupuje do studia Sun Records, vlastněného Samem Philipsem, kde jako první nahrál Elvis tehdy populární balady My Happiness and That's When Your Heartaches Begin v Sun Records jako dárek pro svoji matku. Tahle legenda se ve skutečnosti nezakládá na pravdě. Malou desku Elvis nahrál v srpnu 1953, tedy čtyři měsíce od narozenin jeho matky. Pravý důvod byl ten, že Elvis chtěl otestovat sám sebe, jak vlastně zní. Za první vydělané peníze koupil své matce růžový Cadillac. Příběh o dárku pro matku si později vymyslel Elvisův manažér plukovník Parker. Majitel společnosti Sam Phillips tou dobou hledal „bělocha s černošským hlasem“ a rozpoznal Elvisův zázračný potenciál. V červnu 1954 nahráli bluesovou píseň That's All Right (Mama) a na druhou stranu původně bluegrassovou Blue Moon of Kentucky. V tehdejší době byl ovšem velký problém prorazit s černošskou hudbou, nicméně časem se to podařilo. Druhým Elvisovým singlem bylo Good Rockin' Tonight společně s I Don't Care if the Sun Don't Shine.

V únoru 1955 se jeho kariéry ujal nový manažer Tom Parker a události nabraly rychlý spád. Elvis přešel k velké nahrávací společnosti RCA Records, roku 1956 nazpíval první singl pro RCA Records Heartbreak Hotel, jehož se rychle prodalo přes milion kopií. Od ledna 1956 se také začal objevovat v televizi, velmi známé je jeho vystoupení před kamerou 5. června 1956 s písní Hound Dog, při které nedokázal pořádně „stát na značce“ a poněkud improvizoval. V říjnu téhož roku vystoupil dokonce ve slavné Ed Sullivan Show.

Jeho prvním filmem byl Love Me Tender (1956), mezi jeho nejlepší filmy patří Jailhouse Rock (1957) a King Creole (1958).

V prosinci roku 1957 obdržel předvolání k nástupu na vojnu. Díky odkladu nástupu do března 1958 se podařilo dokončit film King Creole a 24. března 1958 Elvis narukoval a byl umístěn do Friedbergu v Západním Německu. Během služby v Německu poznal svoji budoucí manželku, tehdy čtrnáctiletou Priscillu Beaulieu. 5. března 1960 se vrátil do USA. Ještě v témž roce natáčí dva celovečerní filmy G.I. Blues a Flaming Star se stejnojmennou písní (Flaming star, don´t shining).

Po návratu z vojny je rock and roll na ústupu a Presley se obrací k pomalým baladám (It's Now or Never - píseň na motivy známé italské O sole mio).

V šedesátých letech pokračuje v natáčení filmů, které jsou poněkud slabší. Celkem natočil ještě dalších 24 celovečerních filmů. Také vystoupil v pořadu NBC nazvaném Welcome Home Elvis společně s Frankem Sinatrou a zpívají mix písní Witchcraft/Love Me Tender. Především ale točí filmy a soundtracky, přičemž jde spíše o kvantitu než o kvalitu.

Zatímco popularita Beatles a jiných stoupá, Elvisova popularita klesá. Sám proto poněkud ustupoval ze slávy, aby se roku (1968) vrátil na výsluní ve velkém stylu. Po osmileté odmlce konečně vystupuje v televizi, a to zcela sám. Jen jemu věnovaný pořad „’68 Comeback Special“ vysílaný NBC musel uchvátit snad každého, šlo bez pochyby o Presleyho nejzdařilejší vystoupení před televizními kamerami. Rázem z něj byl opět vládce showbyznysu. Úspěšný byl jak soundtrack z jeho comebacku, tak singl „If I Can Dream“, začal opět vystupovat na živo, zkrátka návrat, jak se patří. Po sedmi letech mimo žebříčky popularity se roku 1969 dostává na první místo s písní Suspicious Minds, v Západním Německu se dostal na první místo s písní In the Ghetto a ve Velké Británii v roce 1970 s The Wonder of You. Roku 1972 nahrává velmi populární píseň Burning Love, která se umístila na 2.místě hitparády.

9.října 1973 se Elvis rozvádí, přibírá na váze, přehání to s „léky“, nicméně stále vystupuje na koncertech a nahrává písně. Mezi lety 1969 a 1977 absolvuje 1094 zcela vyprodaných vystoupení. Je prvním umělcem, který ve čtyřech vystoupeních za sebou vyprodal Madison Square Garden v New Yorku ve dnech 9.-11. června 1972.

V úterý 16. srpna 1977 je nalezen svojí snoubenkou Ginger Aldenovou mrtev na podlaze koupelny ve svém domě nazvaném Graceland v Memphisu. Mnozí lidé věří, že zemřel na předávkování drogami. Oficiální verze se však přiklání k tomu, že příčinou smrti byl srdeční infarkt.

Po jeho smrti se jeho sídlo Graceland proměnilo v muzeum a stalo se druhým nejnavštěvovanějším domem v USA hned po Bílém domě. Každoročně se sem sjíždějí davy fanoušků, Elvisovi napodobitelé a dvojníci. Jeho písně vycházejí stále znovu a mnozí lidé dodnes věří, že nezemřel a jednou se vrátí. Bezpochyby můžeme Elvise Presleyho zařadit mezi nejlepší zpěváky světa.

[editovat] Diskografie

Vlastní článek: Diskografie Elvise Presleyho

[editovat] Filmografie

Elvis ve filmu Jailhouse Rock (1957)

• 1956 - Love Me Tender
• 1957 - Jailhouse Rock / ("Vězeňský Rock")
• 1957 - Loving You
• 1958 - King Creole
• 1960 - G.I. Blues
• 1960 - Flaming Star
• 1961 - Wild in the Country
• 1961 - Blue Hawaii / ("Elvis Presley: Blue Hawaii")
• 1962 - Follow That Dream / ("Jdi za svým snem")
• 1962 - Kid Galahad
• 1962 - Girls! Girls! Girls! / ("Elvis Presley: Girls! Girls! Girls!")
• 1963 - It Happened at the World's Fair / ("Stalo se na světové výstavě")
• 1963 - Fun in Acapulco / ("Elvis Presley: Fun in Acapulco")
• 1964 - Kissin' Cousins
• 1964 - Viva Las Vegas / ("Elvis: Viva Las Vegas")
• 1964 - Roustabout / ("Elvis Presley: Roustabout")
• 1965 - Tickle Me
• 1965 - Girl Happy
• 1965 - Harum Scarum / ("Elvis: Harum Scarum")
• 1965 - Paradise, Hawaiian Style / ("Elvis Presley: Paradise Hawaiian Style")
• 1966 - Frankie a Johnny
• 1966 - Spinout / ("Elvis Presley: Těžké se rozhodnout")
• 1967 - Clambake / ("Mejdan")
• 1967 - Double Trouble / ("Elvis Presley: Pořádný průšvih")
• 1967 - Easy Come, Easy Go
• 1968 - Stay Away, Joe
• 1968 - Live a Little, Love a Little
• 1968 - Speedway / ("Elvis Presley: Okruh")
• 1969 - Charro!
• 1969 - Change of Habit
• 1969 - The Trouble with Girls / ("Elvis: Trable s děvčaty")

Wikimedia Commons nabízí obrázky, zvuky či videa k tématu

Elvis Presley

Tento článek je příliš stručný nebo v něm chybí důležité informace. Pomozte Wikipedii tím, že jej vhodně rozšíříte. Bližší informace mohou být uvedeny na diskusní stránce.

Donna Summer
Základní informace
Rodné jméno	LaDonna Adrian Gaines
Jinak zvaný	Donna Gaines
Přezdívka	Královna disca
Narození	31. prosince 1948
Původ	Boston, Massachusetts
Úmrtí	17. května 2012 (věk 63)
Žánry	dance-pop, Hi-NRG, R&B, pop, rock, gospel, nová vlna, disco
Povolání	zpěvačka, skladatelka, herečka
Aktivní roky	1969 – 2012
Vydavatel	Casablanca, Geffen, Atlantic, Mercury, Epic
Příbuzná témata	Giorgio Moroder
Web	http://www.donnasummer.com/

Donna Summer, vlastním jménem LaDonna Adrian Gainesová (31. prosince 1948, Boston, Massachusetts, USA - 17. května 2012^[1], Englewood, Florida, USA)) byla americká zpěvačka a symbol disco éry. Její přezdívka mimo jiné byla „Královna disco hudby“. Mezi její největší hity patří I Feel Love 1977, Love to Love You Baby 1975, Hot Stuff 1979, Bad Girls 1979 a new wave/post-discové She Works Hard for the Money 1983. Summerová na své webové stránce tvrdí, že prodala celosvětově více jak 130 milionů nahrávek. To jí posouvá do seznamu nejvýdělečnějších umělců světa.

Narodila se v dorchesterském předměstí Bostonu jako jedno ze sedmi dětí křesťanské rodiny.

Dne 17. května 2012 prohrála dlouhý boj s rakovinou.^[2]

[editovat] Diskografie

[editovat] Alba

• 1974 Lady of the Night
• 1975 Love to Love You Baby
• 1976 A Love Trilogy
• 1976 Four Seasons of Love
• 1977 I Remember Yesterday
• 1977 Once Upon a Time
• 1978 Live and More
• 1979 Bad Girls
• 1979 On the Radio: Greatest Hits Volumes 1 & 2
• 1980 The Wanderer
• 1981 I'm a Rainbow
• 1982 Donna Summer
• 1983 She Works Hard For The Money
• 1984 Cats Without Claws
• 1987 All Systems Go
• 1989 Another Place and Time
• 1991 Mistaken Identity
• 1994 Endless Summer: Donna Summer's Greatest Hits
• 1994 Christmas Spirit
• 1999 Live & More Encore
• 2003 The Journey - The Very Best of Donna Summer
• 2005 Gold
• 2008 Crayons

[editovat] Singly

[editovat] Reference

1. ↑ Zemřela královna disko Donna Summerová. lidovky.cz [online]. 2012-5-17 [cit. 2012-5-17]. Dostupné online.  
2. ↑ tn.cz / mediafax / kos. Zemřela legenda disco Donna Summer (†63). Tn.cz [online]. 2012-5-17 [cit. 2012-5-18]. Dostupné online.  

David Bowie
David Bowie při turné Glass Spider v roce 1987.
Základní informace
Rodné jméno	David Robert Jones
Jinak zvaný	Ziggy Stardust Aladdin Sane The Thin White Duke The Dame
Narození	8. ledna 1947 (65 let) Brixton, Anglie
Žánry	Alternative rock Glam rock Art rock Experimental rock Pop Dance Soul Protopunk
Povolání	zpěvák, textař, hudební producent, herec, režisér
Nástroje	zpěv, klávesy, kytara, saxofon, perkuse
Aktivní roky	1964—dosud
Příbuzná témata	The Spiders from Mars Tin Machine Iggy Pop Lou Reed Brian Eno Mott the Hoople
Web	www.davidbowie.com

David Bowie (* 8. ledna 1947 v Brixtonu v Londýně jako David Robert Hayward-Jones) je jeden z britských autorů alternativní rockové scény (působí od konce 60. let až do současnosti). Je považován za průkopníka nových hudebních trendů. Od roku 1992 je jeho manželkou modelka Iman.

[editovat] Hudební dráha

Svoji hudební dráhu začal jako saxofonista ve školní kapele. Jedna školní rvačka pro něj skončila operací oka, od té doby má poškozenou zornici. Po odchodu ze střední školy pracoval jako výtvarník, hrál a nahrával s několika skupinami, ale bez úspěchu. Protože se jeho jméno pletlo s Davy Jonesem ze skupiny Monkees, změnil si ho na David Bowie.

Jako sólový zpěvák nahrál sérii milostných písniček, která vyšla pod názvem The Word of David Bowie. Pak na krátko nechal hudby a věnoval se buddhismu. Tou dobou účinkoval v pantomimě, což ovlivnilo jeho pozdější zájem o divadlo. V roce 1969 založil v Beckhamu umělecký workshop. V témže roce nahrál písničku Space Oddity, která měla překvapivě úspěch. Následovalo stejnojmenné album.

V roce 1970 vznikla tematická deska The Man Who Sold The World, která byla úplně jiná než předchozí. Akustickou kytaru tu nahradila tvrdá kytara Micka Ronsona. Tematicky je zde vykreslena temná orwellovská vize budoucnosti. K řadě dílčích témat se Bowie vrátil na následujících albech. Album sice nešlo na dračku, ale pro část publika se stalo kultovním. Následovalo turné po Spojených státech, na němž se oblékal do vlajících šatů a stylizoval se do role populární herečky Grety Garbo. Přitáhl tak k sobě zájem médií, přešel k labelu RCA, u kterého vydal další, tentokrát poněkud měkčí, desku Hunky Dory.

V roce 1972 se po vydání alba The Rise and Fall of Ziggy Stardust and the Spiders from Mars konečně stal komerčně úspěšným. Zatímco dříve nabízel celou paletu témat, přišel nyní s jedinou postavou – rockovou superhvězdou Ziggym, kterého nakonec zničil fanatismus, který sám pomáhal vytvořit.

Po singlu Starman se představil v dalších rolích. Tentokráte jako producent zachránil upadající kariéru Lou Reeda (LP Transformer). Další Bowieho alba se jmenovala Aladdin Sane a Pin Ups. V této době také pro televizní síť NBC vytvořil pořad The 1980 Floor Show, který ho inspiroval k následujícímu albu Diamond Dogs, které se opět vracelo k neradostným orwellovským vizím. Bowie pak s touto show odjel na americké turné, z něhož vyšla i deska David Live. Během tohoto turné vstřebával nové hudební vlivy – nechával se ovlivnit soulem a R&B. Je to slyšet z alba Young Americans, ze kterého pronikly do hitparád dva singly: titulní stejnojmenná nahrávka a Fame, jejíž spoluautorem je John Lennon a která se dostala až na vrchol americké hitparády. Shodou okolností v téže době bodovala i reedice hitu Space Oddity, která se tak stala nejvíce zpožděnou hitparádovou jedničkou (6 let a 63 dní).

V následujícím období se pustil do větších experimentů. Album Station to Station je tvořeno šesti delšími pasážemi a představovalo přípravu pro sérii dalších tří alb, na kterých s ním spolupracoval Brian Eno. První z nich, album Low, bylo ambientní. Experiment pak pokračoval na desce Heroes, která už byla výrazně rockovější a také ji přijalo i širší publikum. Třetím článkem je album Lodger, které je celé rockové a je nejpřístupnějším albem z této série. Někdy bývají tato tři alba nazývána jako Berlínská trilogie. V roce 1976 si Bowie zahrál hlavní roli ve filmu The Man Who Fell To Earth a fotky z něj se objevily na přebalech alb Station to Station a Low. V 70. letech spolupracoval se zpěvákem Iggy Popem, vzniká např. album Lust For Life. Některé společné písně, nazpíváné do té doby výhradně Popem, Bowie nahrával na své desky v 80. letech sám, např. China Girl nebo Tonight ( jako duet s Tinou Turner), jiné hraje živě pouze na svých koncertech, např. I Wanna Be Your Dog. Napsal také pro skupinu Moot the Hoople hit All The Young Dudes, který má i on sám dodnes ve svém repertoáru.

80. léta přinesla několik dalších plodných spoluprací, např. se skupinou Queen píseň Under Pressure, se skupinou Pat Metheny vzniká song This Is Not America či remake skladby z 60. let Dancing In The Streets s Mickem Jaggerem. Z roku 1980 pochází album Scary Monsters s punk - rockovými hity Ashes To Ashes a Fashion a po něm přichází taneční album Let´s Dance. V roce 1984 vyšla deska Tonight, na níž čerpá převážně ze své spolupráce s Iggy Popem ze 70. let a některé písně se nesou i v rytmu reggae. Čtenáři hudebního časopisu Rolling Stones tuto desku zvolili jako 3. nejhorší album celé hudební historie. V 80. letech napsal písničky ke 4 filmům - Cat People, When The Wind Blows, Absolute Beginners a Labyrinth. V posledních dvou jmenovaných si také sám zahrál. Poslední album, které Bowiemu coby sólistovi v 80. letech vyšlo, je popové Never Let Me Down. K němu bylo uspořádáno i velkolepé koncertní šou plné tanečníků, v němž se za pódiem nacházela obrovská podobizna pavouka (proto Glass Spider Tour) a při první písničce se on sám spouštěl z výšky na pódium. Další dvě alba Bowie vydal už jako člen rockové skupiny Tin Machine, je ale téměř jejím výhradním zpěvákem a autorem většiny skladeb. Na koncertech s touto kapelou se nevyužíval téměř nic ze svého předchozího a obsáhlého repertoáru.

[editovat] Diskografie

• David Bowie (1967)
• Space Oddity (1969)
• The Man Who Sold the World (1970)
• Hunky Dory (1971)
• The Rise and Fall of Ziggy Stardust and the Spiders from Mars (1972)
• Aladdin Sane (1973)
• Pin Ups (1973)
• Diamond Dogs (1974)
• David Live (live) (1974)
• Young Americans (1975)
• Station To Station (1976)
• Changes One Bowie (kompilace) (1976)
• Low (1977)
• Heroes (1977)
• Stage (live) (1978)
• Lodger (1979)
• Scary Monsters... And Super Creeps (1980)
• Changes Two Bowie (kompilace) (1981)
• Christiane F.:Wir Kinder Vom Bahnhoff Zoo (soundtrack) (1981)
• Ziggy Stardust - The Motion Picture (live)(soudntrack) (1983)
• Let's Dance (1983)
• Tonight (1984)
• Labyrinth (soundtrack, s Trevorem Jonesem) (1986)
• Never Let Me Down (1987)
• Tin Machine (1989)
• Sound+Vision (kompilace) (1989)
• Changes Bowie (kompilace) (1990)
• Tin Machine II (1991)
• Early On 1964-1966 (kompilace) (1991)
• Tin Machine Live: Oy Vey Baby (live) (1992)
• Black Tie White Noise (1993)
• The Singles Collection (kompilace) (1993)
• The Buddha of Suburbia (soundtrack) (1993)
• Santa Monica ´72 (live) (1994)
• 1.Outside (1995)
• Excerpts From Outside (zkrácené LP vydání alba 1.Outside) (1995)
• 1.Outside Versin Two (kompilace, pouze USA) (1996)
• Earthling (1997)
• The Deram Anthology 1966/1968 (kompilace) (1997)
• The Best Of 1969/1974 (kompilace) (1997)
• The Best Of 1974/1979 (kompilace) (1998)
• Hours (1999)
• Bowie At The Beeb (kompilace) (2000)
• BBC Radio Theatre (live) (2000)
• All Saints - Collected Instrumentals 1977/1999 (kompilace) (2001)
• Heathen (2002)
• Best Of Bowie (kompilace)(vydáno ve 23 různých verzích pro různé státy) (2002)
• Reality (2003)
• Club Bowie (kompilace) (2003)
• The Platinum Collection (kompilace) (2005)
• The Collection (kompilace) (2005)
• The Best Of 1980/1987 (kompilace) (2007)
• Glass Spider (live) (2007)
• A Reality Tour (live) (2010)

[editovat] Literatura

• Nová ilustrovaná encyklopedie rocku, Praha, Albatros, 1996

[editovat] Externí odkazy

Wikimedia Commons nabízí obrázky, zvuky či videa k tématu

David Bowie

• Oficiální stránky
• Seznam všech Bowieho alb a music sampler