1998

Demografický vývoj v Česku
1998
Střední stav obyvatel	10 294 943
Narození	90 829
Zemřelí	109 527
Přirozený přírůstek	−18 992
Přírůstek stěhováním	9 488
Celkový přírůstek	−9 504
	Tento box: zobrazit; diskuse;

1998
	Doprava;
	1998 v loďstvech; 1998 v dopravě; 1998 v letectví;
	Kultura;
	1998 ve filmu; 1998 v hudbě; 1998 ve fotografii;
	Sport;
	1998 ve sportu;
	Společnost;
	volby v roce 1998;
	← 1997 \| 1999 →

2. tisíciletí

◄ 19. stol. • 20. století • 21. stol.
◄◄ ◄ 1994 • 1995 • 1996 • 1997 • 1998 • 1999 • 2000 • 2001 • 2002 ► ►►

1998 (MCMXCVIII) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal čtvrtkem.

Události[editovat | editovat zdroj]

Česko[editovat | editovat zdroj]

2. ledna – Josef Tošovský byl jmenován premiérem tzv. přechodné úřednické vlády.
12. ledna – Byl spuštěn internetový zpravodajský portál iDNES.cz
20. ledna – Václav Havel byl zvolen českým prezidentem na druhé funkční období.
22. ledna – Protiklausovské křídlo ODS zaregistrovalo novou stranu – Unii Svobody.
22. února – Čeští hokejisté získali na Zimních olympijských hrách v Naganu zlaté medaile.
V březnu vypukla tzv. Aféra Bamberg.
4. dubna
- 9. kongres Občanské demokratické strany
- Založena Strana pro otevřenou společnost.
8. června – Nad českobudějovickým sídlištěm Vltava se srazily dvě stíhačky MiG-21 a po pádu zranily několik lidí.
19. června a 20. června – V předčasných parlamentních volbách poprvé zvítězila ČSSD (32,31 %). ODS získala 27,74 % hlasů, KSČM 11,03 %, KDU-ČSL 9 % a Unie Svobody 8,6 %.
2. července – V Brně byla otevřena první funkční mešita v Česku
9. července – Byla uzavřena tzv. Opoziční smlouva mezi ODS a ČSSD.
17. července – Vláda Josefa Tošovského podala demisi.
22. července – Byla jmenována vláda Miloše Zemana.
22. a 23. července – Při povodni ve Východních Čechách zahynulo 6 lidí.
30. července – V Ústí nad Labem byl dán do provozu Mariánský most.
6. srpna – V Hradci Králové založena politická strana Volba pro město.
14. srpna – V Liberci zahájen provoz tramvají na normálním rozchodu.
24. září – Josef Lux odstoupil ze zdravotních důvodů ze všech svých politických funkcí.
28. října – V Českých Budějovicích byl dán do provozu Dlouhý most
8. listopadu – Otevřena trasa IV.B pražského metra v délce 6,3 km.
18. prosince – V Brně byl dán do provozu Husovický tunel.
prosinec – V Brně byl dán do provozu Pisárecký tunel.
Pivovar v Mostě byl uzavřen.
Společnost Ahold Czech Republic začala provozovat hypermarkety Hypernova (od roku 2009 Albert supermarket a Albert hypermarket).^[1]

Svět[editovat | editovat zdroj]

21. ledna – papež Jan Pavel II. poprvé navštívil Kubu.
24. ledna – americký prezident Bill Clinton lhal v televizi o svém vztahu s Monikou Lewinskou.
3. února – Letoun americké armády Northrop Grumman EA-6B Prowler u italského města Cavalese za letu přeťal lano turistické lanovky a přitom zahynulo 20 osob z Itálie, Německa, Belgie a Nizozemska.
7.–22. února – Zimní olympijské hry v japonském Naganu
23. února – Usáma bin Ládin vydal fatvu, kterou vyhlásil džihád proti židům a křižákům.
28. února – Vypukla válka v Kosovu.
1. března – Nabyla účinnosti Evropská charta jazyků.
duben – V Evropě byla zavedena první fáze používání prostorové navigace B-RNAV.
2. března – Slovenskému prezidentu Michalu Kováčovi skončilo funkční období.
3. března – Ve Vídni byla unesena Natascha Kampuschová, která se dostala na svobodu až po osmi a půl letech strávených v kobce na severu Rakouska.
2. dubna – francouzský politik Maurice Papon byl odsouzen na deset let vězení za svůj podíl na deportacích Židů během druhé světové války.
4. dubna – začala druhá válka v Kongu, při které do roku 2003 zahynulo 3,9 milionu lidí a stala se tak nejkrvavější válkou od druhé světové války.
5. dubna – V Japonsku byl otevřen nejdelší visutý most Akaši-Kaikjó.
10. dubna – Spojené království a Irsko uzavřely Velkopáteční dohodu ohledně Severního Irska.
28. dubna – Při Masakru na Columbine High School bylo zastřeleno 13 osob a 24 zraněno.
20.–26. května – Mezi Gruzií a Abcházií proběhla válka.
21. května – Indonéský prezident Suharto podal po 32 letech v úřadu demisi.
22. května – podepsána Belfastská dohoda, mezi vládami Irska a Spojeným království a většinou politických stran v Severním Irsku.
3. června – Při největší německé železniční nehodě v Eschede zahynulo 101 osob a 88 jich bylo zraněno.
6. června – V USA se začal vysílat Sex ve městě.
červen–září – Při povodních na čínské řece Jang-c’-ťiang zahynulo 3 704 lidí.
25. června – Americká firma Microsoft uvedla na trh operační systém Windows 98.
20. července – Při povodni ve slovenských obcích Renčišov, Uzovské Pekľany a Jarovnice v okrese Sabinov zahynulo 58 lidí.
7. srpna – Při teroristickém útoku na americká velvyslanectví v Nairobi a Dar-es-Salaamu zahynulo 225 osob.
20. srpna – V reakci na teroristické útoky na americká velvyslanectví odpálila americká armáda přes 70 střel Tomahawk proti cílům v Afghánistánu a Súdánu.
2. září – Při letecké nehodě u kanadského pobřeží zahynulo všech 229 osob na palubě.
4. září – Byl spuštěn celosvětový vyhledávač Google, který se později stal nejnavštěvovanější stránkou na internetu.
12. září – FBI zatkla tzv. Kubánskou pětici
25. a 26. září – Parlamentní volby na Slovensku
26.–29. září – Při Masakru u Gornje Obrinje v Kosovu zahynulo 35 Albánců.
září na Slovensku v důsledku porážky HZDS ve volbách, rezignoval Vladimír Mečiar na poslanecký mandát
29. října – Během Hurikánu Mitch ve Střední Americe zahynulo okolo 11 000 lidí, především v Hondurasu, Guatemale a Nikaragui. 2,7 milionu osob zůstalo bez domova.
30. října – Na Slovensku byla jmenována vláda Mikuláše Dzurindy.
1. listopadu – Makedonie vstoupila do Eurocontrolu.
2. prosince – Libanonský premiér Rafík Harírí podal demisi.
6. prosince – Ve venezuelských prezidentských volbách zvítězil Hugo Chávez.
16.–19. prosince – Spojené státy a Velká Británie provedly operaci Pouštní Liška, kdy bylo bombardováno asi 100 různých cílů v Iráku.
Pravopis němčiny byl reformován.
V Moldavsku byla založena hudební skupina O-Zone
Joseph Ratzinger otevřel archivy inkvizice.

Vědy a umění[editovat | editovat zdroj]

18. září – Správou doménových jmen se začala zabývat organizace ICANN.
29. října – Premiéra české filmová pohádky režiséra Václava Křístka Císař a tambor
20. listopadu – Odstartovala raketa Proton s modulem Zarja.
prosinec
- IEC (International Electrotechnical Commission) doporučila pro počítačové jednotky nový systém označování násobků, ve kterém byla pro původní 1 kilobyte = 1024 B navržena zkratka 1 KiB a zavedena jednotka 1 kilobyte = 1000 B se zkratkou 1 kB, tak jak je obvyklé v soustavě SI.
- Vytvořen Partnerský projekt třetí generace.
Pyramidy v Güímaru na Kanárských ostrovech byly otevřeny pro veřejnost.
Arcibiskupský zámek v Kroměříži, spolu s Podzámeckou a Květnou zahradou, byl zapsán do seznamu světového dědictví UNESCO.
Založen astronomický projekt Deep Ecliptic Survey, zaměřený na hledání transneptunických těles.

Nobelova cena[editovat | editovat zdroj]

Narození[editovat | editovat zdroj]

Česko[editovat | editovat zdroj]

3. ledna – Lukáš Doudera, hokejový obránce
20. ledna – Karsten Ayong, fotbalový útočník
23. ledna – Dominik Šorf, hokejový brankář
24. ledna – Nikol Tabačková, oštěpařka
29. ledna – Vojtěch Budík, hokejový obránce
31. ledna – Josef Kořenář, hokejový brankář
4. února – Libor Hájek, hokejový obránce
18. února – Radovan Pavlík, lední hokejista
21. února – Michaela Hrubá, atletka
26. února – Daniel Turyna, fotbalový útočník
4. března – Daniel Kurovský, hokejový útočník
12. března – Elizaveta Ukolova, krasobruslařka ruského původu
21. března – Ondřej Šašinka, fotbalový útočník
5. dubna – Tomáš Šmerha, hokejový útočník
13. dubna – Ondřej Vála, hokejový obránce
30. dubna – Milan Klouček, hokejový brankář
14. května – Veronika Šimková, sportovní lezkyně
4. května – Natálie Kerschbaummayr, rychlobruslařka
7. května – Jan Plachý, fotbalový brankář
20. května – Petr Vejvoda, student a hrdina († 14. října 2014)
27. května – Johana Krtičková, dětská herečka
11. června
- Kristian Reichel, hokejista
- Marek Zachar, hokejový útočník
25. června – Zdeněk Piškula, herec
21. července – Marie Bouzková, tenistka
17. srpna – Petr Kodýtek, hokejový útočník
11. září – Daniel Vandas, orientační běžec
18. října – Albert Michnáč, hokejový útočník
5. prosince – Jáchym Novotný, herec

Svět[editovat | editovat zdroj]

04. ledna – Krystian Bielik, polský fotbalista
07. ledna – Jan-Luca Posch, rakouský sportovní lezec
08. ledna – Manuel Locatelli, italský fotbalový záložník
12. ledna – Rafik Zekhnini, norský fotbalový útočník
14. ledna – Yannick Glatthard, švýcarský horolezec
15. ledna – Martin Šulek, slovenský fotbalový obránce
18. ledna – Vashti Cunninghamová, americká atletka
20. ledna – Frances Tiafoe, americký tenista
23. ledna – XXXTentacion, americký rapper, zpěvák a skladatel († 18. června 2018)
27. ledna – Péter Varga, slovenský fotbalový záložník
28. ledna – Ariel Winterová, americká herečka
29. ledna – Tristan Ladevant, francouzský horolezec
31. ledna – Raymundo Hamšík, slovenský fotbalový obránce
02. února – Denis Baumgartner, slovenský fotbalový záložník
04. února – Jošijuki Ogata, japonský sportovní lezec
07. února – Martin Vantruba, slovenský fotbalový brankář
24.února - Will Jordan novozélandský rugbista
25. února – Patryk Dziczek, polský fotbalista
11. února – Margo Hayes, americká sportovní lezkyně
02. března – Alexander Nylander, švédský hokejový útočník
05. března – Yusra Mardini, syrská plavkyně
10. března – Martin Vargic, slovenský grafický designér
11. března – Filip Blažek, slovenský fotbalový záložník
27. března – Ľubomír Tupta, slovenský fotbalový útočník
2.dubna - Caelan Doris irský rugbista
06. dubna – Peyton Listová, americká herečka a modelka
09. dubna
- Elle Fanningová, americká herečka
- Patrik Laine, finský hokejový útočník
10. dubna – Anna Pogorilaja, ruská krasobruslařka
17. duben – Andra Goganová, rumunská herečka a zpěvačka
05. května
- Olli Juolevi, finský hokejový obránce
- Aryna Sabalenková, běloruská tenistka
07. května – Jesse Puljujärvi, finský hokejový útočník
11. května – Viktória Kužmová, slovenská tenistka
05. června
- Fabian Benko, slovenský fotbalista
- Julia Lipnická, ruská krasobruslařka
15. června – Hachim Mastour, italský fotbalový útočník
18. června – Patricia Janečková, operní zpěvačka slovenského původu († 1. října 2023)
22. července – Stefano Carnati, italský sportovní lezec
31. července – Rico Rodriguez, americký herec
01. srpna – Zinedin Mustedanagić, bosenský fotbalista
03. srpna – Claire Buhrfeindová, americká sportovní lezkyně
08. srpna – Shawn Mendes, kanadský zpěvák
09. srpna – Zelim Kocojev, ruský judista
11. srpna – Juan Miguel Echevarría, kubánský atlet
25. srpna
- Abraham Mateo, španělský zpěvák
- China Anne McClain, americká herečka a zpěvačka
07. září – Damian Hardung, německý herec
13. září – Aika Tadžima, japonská sportovní lezkyně
17.září - Dan Sheehan irský rugbista
28. září – Darja Kanová, ruská sportovní lezkyně
03. října – Abdul Zubairu, nigerijský fotbalový záložník
14. října – Ariela Barer, americká herečka
23. října – Amandla Stenberg, americká herečka
28. října – Nolan Gould, americký herec
14. listopadu – Sofia Keninová, americká tenistka
19. listopadu – Pedro Fernando, angolský rapper
2. prosince – Juice Wrld, americký rapper
15. prosince – Jasper Polish, americká herečka
17. prosince – Martin Ødegaard, norský fotbalový záložník
20. prosince – Kylian Mbappé, francouzský fotbalový útočník
22. prosince – Casper Ruud, norský tenista

Úmrtí[editovat | editovat zdroj]

Automatický abecedně řazený seznam existujících biografií viz Kategorie:Úmrtí v roce 1998

Česko[editovat | editovat zdroj]

7. ledna – Miroslav Liberda, právník (* 2. dubna 1926)
11. ledna – Miroslav Raichl, hudební skladatel (* 2. února 1930)
12. ledna – Libuše Moníková, česká, německy píšící, spisovatelka (* 30. srpna 1945)
13. ledna – Vlasta Fialová, herečka (* 20. ledna 1928)
18. ledna – Jiří Hartman z Lichtenštejna, kníže (* 11. listopadu 1911)
19. ledna – Tomáš Jungwirth, atlet – mílař (* 24. listopadu 1942)
21. ledna – František Sádek, filmový herec a režisér (* 23. října 1913)
26. ledna – Helena Hodačová, spisovatelka a novinářka (* 16. září 1916)
30. ledna – Achille Gregor, spisovatel (* 3. prosince 1910)
12. února – Josef Crha, fotbalový reprezentant (* 15. dubna 1927)
13. února – Ladislav Štípek, stolní tenista (* 1925)
15. února – Helena Biháriová, zavražděná Romka z Vrchlabí (* ?)
21. února – Jan Zelenka, novinář, ředitel Československé televize a komunistický politik (* 5. prosince 1923)
22. února – Jan Stránský, politik a novinář (* 3. prosince 1913)
24. února – Zbyněk Sekal, sochař, malíř a překladatel (* 12. července 1923)
26. února – Emilie Bednářová, spisovatelka (* 2. dubna 1907)
28. února – Marie Kettnerová, stolní tenistka (* 4. dubna 1911)
2. března – Miroslav Barvík, hudební skladatel (* 14. září 1919)
4. března – Oldřich Kapler, přírodovědec (* 29. prosince 1915)
6. března – Miroslav Protiva, chemik (* 17. listopadu 1921)
14. března – Leo Sotorník, gymnasta, olympionik (* 11. dubna 1926)
20. března – Adolf Turek, historik, archivář a politik (* 20. února 1911)
28. března – Miroslav Zounar, herec (* 15. června 1932)
3. dubna
- Vladimír Kadlec, ekonom, vysokoškolský pedagog, ministr školství (* 4. října 1912)
- Vojtěch Hořínek, sochař (* 11. února 1906)
6. dubna – Jan Smetana, malíř, grafik (* 3. října 1918)
16. dubna – Jiří Macelis, hokejový reprezentant (* 7. ledna 1923)
24. dubna – Milan Šlechta, varhaník (* 18. října 1923)
6. května – Jindřich Wielgus, sochař a grafik (* 26. února 1910)
22. května – Vladimír Neuwirth, katolicky orientovaný filozof a překladatel (* 12. srpna 1921)
23. května – Věra Petráčková, bohemistka, slavistka, lexikografka (* 18. února 1941)
31. května – Karel Augusta, herec (* 20. června 1935)
7. června – Bohuslav Ondráček, hudební skladatel, hudební dramaturg a producent (* 27. června 1932)
14. června – Evžen Sokolovský, divadelní a televizní režisér (* 8. srpna 1925)
23. června – Jan Seidel, hudební skladatel (* 25. prosince 1908)
1. července – Václav Gajer, režisér a scenárista (* 19. srpna 1923)
7. července – Angelo Michajlov, hudebník a hudební skladatel bulharského původu (* 4. října 1939)
8. července – Miloslav Kořínek, slovenský hudební skladatel českého původu (* 29. ledna 1925)
14. července – Miroslav Holub, lékař a básník (* 13. září 1923)
19. července – Karel Otto Hrubý, fotograf (* 15. dubna 1916)
21. července – Jozef Kyselý, ministr vlád Československa (* 20. března 1912)
23. července – Jiří Hejský, fotbalový reprezentant (* 23. září 1927)
24. července – Miloš Noll, malíř, grafik, ilustrátor, scénograf a filmový scenárista (* 11. srpna 1926)
1. srpna – Josef Ludl, fotbalový reprezentant (* 3. června 1916)
14. srpna – Stanislav Holý, malíř, grafik a ilustrátor (* 25. února 1943)
18. srpna – Otto Wichterle, chemik, vynálezce kontaktních čoček (* 27. října 1913)
21. srpna – Arnošt Sádlík, kytarista, loutnista a hudební pedagog (* 27. května 1927)
28. srpna – Ladislav Kubeš starší, pozounista, kapelník a hudební skladatel (* 23. února 1924)
31. srpna – Věra Vovsová, malířka (* 11. srpna 1912)
6. září – Květa Válová, výtvarnice (* 13. prosince 1922)
11. září – Marie Noveská, politička (* 13. května 1953)
17. září – Gustav Nezval, divadelní a filmový herec (* 18. listopadu 1907)
20. září – Raoul Schránil, herec (* 24. března 1910)
30. září – Pavel Štěpán, klavírista (* 28. května 1925)
11. října – Viliam Jakubčík, fotbalový reprezentant (* 5. října 1928)
15. října – Josef Patočka, herec (* 25. října 1914)
17. října – Karel Vohralík, hokejový obránce (* 22. února 1945)
18. října – František Bílkovský, malíř, grafik a ilustrátor (* 10. srpna 1909)
22. října – Otakar Schindler, malíř a scénograf (* 3. prosince 1923)
16. listopadu – Ludvík Daněk, atlet (* 6. ledna 1937)
22. listopadu – František Kábele, speciální pedagog (* 30. listopadu 1913)
27. listopadu – Karel Hofman, malíř (* 14. září 1906)
29. listopadu – Bohumír Janát, filozof, spisovatel (* 7. listopadu 1949)
18. prosince – Oldřich Urban, fotbalista, záložník a obránce, reprezentant (* 16. února 1947)
13. prosince – František Krasl, fotograf (* 11. února 1912)
? – Karel Jurek, kronikář a národopisný pracovník (* 20. října 1906)
? – Ludmila Želenská, herečka (* 6. června 1919)

Svět[editovat | editovat zdroj]

1. ledna
- Åke Seyffarth, švédský rychlobruslař, olympijský vítěz (* 15. prosince 1919)
- Helen Willsová Moodyová, americká tenistka (* 6. října 1905)
2. ledna – Wilhelm Alzinger, rakouský archeolog (* 11. srpna 1928)
6. ledna – Murray Salem, americký televizní a filmový herec a scenárista (* 12. ledna 1950)
7. ledna
- Richard Hamming, americký informatik (* 11. února 1915)
- Vladimir Prelog, chorvatský organický chemik, nositel Nobelovy ceny (* 23. července 1906)
9. ledna
- Lia Manoliuová, rumunská atletka, olympijská vítězka v hodu diskem (* 25. dubna 1932)
- Imi Lichtenfeld, tvůrce bojového systému Krav maga (* 26. května 1910)
- Ken’iči Fukui, japonský chemik, nositel Nobelovy ceny (* 4. října 1918)
10. ledna
- Victor Papanek, americký designer (* 22. listopadu 1923)
- Mona May Karffová, americká šachistka (* 20. října 1911)
15. ledna – Junior Wells, americký bluesový zpěvák a hráč na harmoniku (* 9. prosince 1934)
19. ledna – Carl Perkins, americký pionýr hudby rockabilly (* 9. dubna 1932)
21. ledna – Jack Lord, americký filmový a seriálový herec a producent (* 30. prosince 1920)
30. ledna – Samuel Eilenberg, polsko-americký matematik (* 30. září 1913)
2. února
- Haroun Tazieff, francouzský geolog a vulkanolog (* 11. května 1914)
- Raymond Cattell, americký psycholog (* 20. března 1905)
3. února – Gabriel Laub, česko-polský esejista (* 24. října 1928)
6. února
- Carl Wilson, americký zpěvák a kytarista (* 21. prosince 1946)
- Falco, rakouský zpěvák (* 19. února 1957)
8. února – Enoch Powell, britský konzervativní politik (* 16. června 1912)
9. února – Maurice Schumann, francouzský politik, novinář a spisovatel (* 10. dubna 1911)
17. února
- Marie-Louise von Franz, švýcarská psycholožka (* 4. ledna 1915)
- Ernst Käsemann, německý protestantský teolog (* 12. července 1906)
- Albert Wass, maďarský spisovatel (* 8. ledna 1908)
- Nicolas Bouvier, švýcarský cestovatel, spisovatel (* 6. března 1929)
5. března – Carleton Putnam, průkopník letectví a vědecký spisovatel (* 19. prosince 1901)
10. března
- Ilse Bing, německá avantgardní a komerční fotografka (* 23. března 1899)
- Lloyd Bridges, americký herec (* 15. ledna 1913)
11. března – Jean Shileyová, americká olympijská vítězka ve skoku do výšky z roku 1932 (* 20. listopadu 1911)
12. března – Jozef Kroner, slovenský herec (* 20. března 1924)
13. března – Judge Dread, anglický reggae a ska umělec (* 2. května 1945)
15. března – Benjamin Spock, americký pediatr a publicista (* 2. května 1903)
16. března
- Esther Bubleyová, americká fotografka (* 16. února 1921)
- Derek Barton, anglický chemik, nositel Nobelovy ceny (* 8. září 1918)
19. března – Vjačeslav Palman, ruský spisovatel (* 1914)
24. března
- Denis Charles, americký jazzový bubeník (* 4. prosince 1933)
- António Ribeiro, portugalský kardinál (* 21. května 1928)
27. března
- Maciej Słomczyński, polský spisovatel, překladatel a scenárista (* 10. dubna 1920)
- David McClelland, americký psycholog (* 20. května 1917)
1. dubna – Gordon White, britský politolog a sinolog (* 13. října 1942)
3. dubna – Wolf Vostell, německý performer, sochař a malíř (* 14. října 1932)
5. dubna – Cozy Powell, britský rockový bubeník (* 29. prosince 1947)
6. dubna – Tammy Wynette, americká zpěvačka a skladatelka (* 5. května 1942)
15. dubna – Pol Pot, premiér Kambodže, diktátor a masový vrah (* 19. května 1928)
16. dubna
- Kazimieras Antanavičius, litevský ekonom, politik (* 25. listopadu 1937)
- Alberto Calderón, argentinský matematik (* 14. září 1920)
17. dubna – Linda McCartney, americká fotografka, klávesistka, aktivistka za práva zvířat (* 24. září 1941)
20. dubna – Octavio Paz, mexický básník (* 31. března 1914)
21. dubna – Jean-François Lyotard, byl francouzský představitel postmoderní filozofie (* 10. srpna 1924)
22. dubna – Régine Pernoudová, francouzská historička (* 17. června 1909)
23. dubna
- James Earl Ray, vrah Martina Luthera Kinga (* 10. března 1928)
- Konstantínos Karamanlís, řecký prezident (* 8. března 1907)
27. dubna
- Carlos Castaneda, americký spisovatel a šarlatán (* 25. prosince 1925)
- Anne Desclos, francouzská novinářka a spisovatelka (* 23. září 1907)
30. dubna – Edwin Thompson Jaynes, americký matematik a fyzik (* 5. července 1922)
5. května – Uuras Saarnivaara, finský luterský teolog (* 17. února 1908)
7. května – Me'ir Weiss, izraelský rabín, pedagog a biblista (* 1908)
14. května – Frank Sinatra, americký zpěvák a herec (* 12. prosince 1915)
19. května – Sósuke Uno, japonský premiér (* 27. srpna 1922)
29. května – Barry Goldwater, americký konzervativní politik (* 2. ledna 1909)
1. června
- Ilona Hollós, maďarská zpěvačka (* 2. března 1920)
- Peter Baláž, slovenský fyzik (* 3. září 1917)
9. června – Agostino Casaroli, římskokatolický kněz a vatikánský diplomat (* 24. listopadu 1914)
10. června – Bobby Bryant, americký jazzový trumpetista a hráč na křídlovku (* 19. května 1934)
13. června – Birger Ruud, norský lyžař, olympijský vítěz (* 23. srpna 1911)
14. června – Éric Tabarly, francouzský námořník a jachtař (* 24. července 1931)
21. června – Anastasio Alberto Ballestrero, italský kardinál (* 3. října 1913)
22. června – Antonio Saura, španělský malíř (* 22. září 1930)
3. července – Bernhard Häring, německý teolog (* 10. listopadu 1912)
4. července – Kurt Franz, velitel vyhlazovacího tábora Treblinka (* 17. ledna 1914)
8. července – Miloslav Kořínek, slovenský hudební skladatel a pedagog českého původu (* 29. ledna 1925)
10. července – Harry von Noé, rakouský pianista (* 4. ledna 1907)
12. července – Bo Giertz, švédský luterský biskup, teolog a spisovatel (* 31. srpna 1905)
13. července – Ernst Strachwitz, rakouský politik (* 22. prosince 1919)
18. července – Hans Feibusch, německý malíř a sochař (* 15. srpna 1898)
21. července – Alan Shepard, americký astronaut (* 18. listopadu 1923)
28. července – Zbigniew Herbert, polský básník (* 29. října 1924)
30. července – Laila Schou Nilsenová, norská lyžařka a rychlobruslařka, olympijská vítězka (* 18. března 1919)
3. srpna – Alfred Schnittke, rusko-německý skladatel (* 24. listopadu 1934)
4. srpna – Jurij Arťuchin, sovětský kosmonaut (* 22. července 1930)
5. srpna – Todor Živkov, komunistický vůdce Bulharska (* 7. září 1911)
6. srpna
- André Weil, francouzský matematik (* 6. května 1906)
- Leo Aario, finský geograf a geolog (* 26. listopadu 1906)
13. srpna – Julien Green, americko-francouzský spisovatel (* 6. září 1900)
16. srpna – Frank Lewis, americký zápasník, zlato na OH 1936 (* 6. prosince 1912)
17. srpna
- Tadeusz Ślusarski, polský olympijský vítěz ve skoku o tyči (* 19. května 1950)
- Władysław Komar, polský olympijský vítěz ve vrhu koulí, herec a politik (* 11. dubna 1940)
18. srpna – Persis Khambattaová, indická modelka a herečka (* 2. října 1948)
19. srpna – Vasilij Archipov, sovětský námořní důstojník (* 30. ledna 1926)
1. srpna – Hans van Abeelen, nizozemský behaviorální genetik (* 20. listopadu 1936)
25. srpna – Andrej Chmelko, slovenský spisovatel (* 19. listopadu 1908)
29. srpna – Erik Asmussen, dánský architekt (* 2. listopadu 1913)
1. září – Józef Krupiński, polský básník (* 24. září 1930)
6. září – Akira Kurosawa, japonský filmový režisér (* 23. března 1910)
9. září – Lucio Battisti, italský zpěvák (* 5. března 1943)
14. září – Jang Šang-kchun, čínský prezident (* 5. července 1907)
16. září – Oton Berkopec, slovinský akademik, spisovatel, literární historik, lektor, publicista (* 6. prosince 1906)
21. září – Florence Griffith-Joynerová, americká sprinterka, trojnásobná olympijská vítězka (* 21. prosince 1959)
24. září – Genrich Saulovič Altšuller, ruský inženýr a spisovatel sci-fi (* 15. října 1926)
26. září – Frederick Reines, americký fyzik, nositel Nobelovy ceny (* 16. března 1918)
30. září – Wilson Fittipaldi, brazilský automobilový závodník, pilot Formule 1 (* 25. prosince 1943)
2. října
- Lili Zografu, řecká spisovatelka a levicová politická aktivistka (* 17. června 1922)
- Gene Autry, americký zpěvák, bavič a podnikatel (* 29. září 1907)
6. října – Joseph Sandler, britský psychoanalytik (* 10. ledna 1927)
14. října – Werner Legère, německý spisovatel (* 28. května 1912)
15. října – Iain Crichton Smith, skotský básník a romanopisec (* 1. ledna 1928)
24. října – Giuseppe Dordoni, italský olympijský vítěz v chůzi na 50 km (* 28. června 1926)
25. října – Dick Higgins, anglický hudební skladatel a básník (* 15. března 1938)
28. října – Ted Hughes, anglický básník (* 17. srpna 1930)
3. listopadu – Bob Kane, americký komiksový kreslíř (* 24. října 1915)
6. listopadu – Niklas Luhmann, německý sociolog, teoretik vědy (* 8. prosince 1927)
8. listopadu – Jean Marais, francouzský herec (* 11. prosince 1913)
10. listopadu – Jean Leray, francouzský matematik (* 7. listopadu 1906)
11. listopadu – Frank Brimsek, americký hokejista (* 26. září 1915)
16. listopadu – J. D. Sumner, americký gospelový zpěvák (* 19. listopadu 1924)
17. listopadu
- Dionýz Blaškovič, slovenský bakteriolog (* 2. srpna 1913)
- Jefim Geller, sovětský šachista (* 8. března 1925)
19. listopadu – Alan Pakula, americký filmový scenárista, režisér a producent (* 7. dubna 1928)
22. listopadu – Vladimír Demichov, ruský transplantační chirurg (* 18. července 1916)
25. listopadu – Nelson Goodman, americký filozof (* 7. srpna 1906)
4. prosince – Natália de Lemény Makedonová, slovenská publicistka, spisovatelka a vydavatelka (* 17. července 1950)
6. prosince – César Baldaccini, francouzský sochař (* 1. ledna 1921)
10. prosince – Vida Tomšič, slovinská partyzánka a politička (* 26. června 1913)
11. prosince – Anton Stankowski, německý malíř, grafik a fotograf (* 18. června 1906)
14. prosince – James A. Jensen, americký paleontolog (* 2. srpna 1918)
18. prosince – Lev Ďomin, sovětský kosmonaut (* 11. ledna 1926)
20. prosince – Alan Lloyd Hodgkin, britský fyziolog, nositel Nobelovy ceny (* 5. února 1914)
23. prosince – Anatolij Rybakov, ruský spisovatel (* 14. ledna 1911)
24. prosince – Viola Farber, americká choreografka a tanečnice (* 25. února 1931)
25. prosince – Bryan MacLean, americký zpěvák a kytarista (* 25. září 1946)
30. prosince – Joan Brossa, katalánský básník, spisovatel, dramatik, grafik (* 19. ledna 1919)
? – Ján Šebík, slovenský politik, primátor Bratislavy (* 4. května 1923)

Hlavy států[editovat | editovat zdroj]

V Evropě:

V Americe:

V Africe:

Alžírsko – Lamín Ziruál
Egypt – Muhammad Husní Mubárak
Guinea – Lansana Conté
Jihoafrická republika – Nelson Mandela
Demokratická republika Kongo – Laurent-Désiré Kabila
Maroko – Hasan II.
Mosambik – Joaquim Chissano
Nigérie – Sani Abacha
Tunisko – Zin al-Ábidín Ben Alí

V Asii:

Arménie – Levon Ter-Patrosjan
Ázerbájdžán – Gejdar Alijev
Čína – Ťiang Ce-min
Gruzie – Eduard Ševardnadze
Indie – Kočeril Rámán Nárájanan
Indonésie – Suharto
Irák – Saddám Husajn
Írán – Saíd Mohammad Chátamí
Izrael – Ezer Weizman
Japonsko – Akihito
Jižní Korea – Kim Jong-sam
Kazachstán – Nursultan Nazarbajev
Kypr – Glafkos Kleridis
Kyrgyzstán – Askar Akajev
Pákistán – Muhammad Rafík Tatar
Saúdská Arábie – Fahd ibn Abdul Azíz al-Saúd
Tádžikistán – Emomali Rachmanov
Turecko – Süleyman Demirel
Turkmenistán – Saparmurat Nijazov
Uzbekistán – Islam Karimov

V Austrálii:

Austrálie – John W. Howard
Nový Zéland – Jenny Shipley

Reference[editovat | editovat zdroj]

↑ Foto: První hypermarket v Česku otevřel před 20 lety. Projděte se historií největších obchodů. Aktuálně.cz [online]. Economia, 2016-10-31 [cit. 2023-06-05]. Dostupné online.

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]

Galerie 1998 na Wikimedia Commons
Obrázky, zvuky či videa k tématu 1998 na Wikimedia Commons

[1] Foto: První hypermarket v Česku otevřel před 20 lety. Projděte se historií největších obchodů. Aktuálně.cz [online]. Economia, 2016-10-31 [cit. 2023-06-05]. Dostupné online.

[1]