Po volbách se téměř všichni tvářili, že jsou spokojení. Jenže ve skutečnosti se nikde moc neslavilo, což o situaci hodně napovídá. Vláda nedostala takovou nakládačku, jak mohla. Babiš nezmobilizoval tolik voličů, kolik potřeboval jako signál pro prezidentskou volbu. Radovat se tak mohou hlavně ti menší vzadu. A také ti, kteří v politice fandí ženám.
Referendem, jaké si přál Andrej Babiš – tedy hlasováním, v němž by byla na hlavu poražena Fialova vláda – se první kolo senátních voleb nestalo. A u druhého kola senátních voleb zatím obvykle platilo, že k němu voliči ANO, levice či extremistických stran příliš nechodili. Co když to ale tentokrát bude jiné? Kdyby všichni ti, kteří volili v senátním obvodě Jihlava kandidáty SPD a komunistů – a taky muže odmítajícího dodávky zbraní Ukrajině –, dali za týden hlas Babišově spolupracovnici Nagyové, dosavadní šéf Senátu Miloš Vystrčil by prohrál.
Zpíval odmalička, bavilo ho to, ale jeho cesta na slavné operní scény byla klikatá. Přes všechny těžké chvíle se však nevzdával, ačkoli si už v určitý moment myslel, že zpívání bude mít pouze jako koníček. Po čtyřicítce je ale tenorista Pavel Černoch jedním z mála současných českých operních pěvců, kteří se dokázali prosadit v zahraničí a vystupují ve světě po boku největších pěveckých hvězd.
Byl čtvrtek 8. září před půlnocí. Uplynulo jen pár hodin od smrti královny Alžběty II. a herečka Iva Janžurová psala textovou zprávu dceři: „Mám sevřené hrdlo a občas propukám v pláč. Na chalupě sleduju vysílání CNN o královně, ale budu v pořádku. Miláčku – to je herectví, že se sžiješ s rolí tak, jako bys jí byla, a při studiu i při představeních jsi bezpečně spojena s existencí té bytosti. U Alžběty mi to bylo ctí i láskou...“
Tříkilometrová procházka soutěskou mezi dvěma masivy patří k nejkrásnějším zážitkům, které si ze španělské Andalusie můžete dovézt. Caminito del Rey, tedy stezka pojmenovaná na připomínku krále Alfonse XIII., který tudy kdysi kráčel, byla před sedmi lety zrekonstruovaná a nově otevřená turistům.
Lze malovat bez dotyku se zemí? Ale ano, jde to. Potřebujete k tomu plátno, mimořádně zdatnou modelku, filmový ateliér, barvy, brusle a především neobvyklé nápady Tona Stana. Výsledkem je pozoruhodné dílo, které vzniklo za jediný den, ale na své vystavení si počkalo dalších šest let. Podrobnosti přináší nový díl podcastu Host Reportéra.
Přesně před deseti lety vydal kastelán jihomoravského zámku Milotice první humornou knihu o mladé aristokratce, její ztřeštěné rodině a svérázném služebnictvu. Evžen Boček měl nečekaný úspěch, postupně vydával další díly, dohromady prodal půl milionu knížek. Za pár dnů vyjde díl šestý a poslední: jmenuje se Aristokratka pod palbou lásky. „Stačilo,“ říká pětapadesátiletý Boček v rozhovoru, jehož plnou verzi přináší podcast Host Reportéra. Poslechnout si ho můžete přímo zde nebo ve vašich podcastových aplikacích.
Čím dál více lidí preferuje u nových vozů automatické převodovky, do některých modelů si už ruční řazení ani nemůžete objednat. První automobilky také oznámily, že s ručním řazením definitivně končí. Už tak nákladné automobily se tím dále prodražují, na druhé straně vede většinou automat k nižší spotřebě. Co je na moderních „automatech“ tak lákavého? A patří skutečně „manuály“ do starého železa?
Před rokem by mě nenapadlo, že značnou část tohoto léta strávíme v našem vlastním venkovském minidomku, ale stalo se. Jednoho rána uprostřed května ho (rozložený na dva kusy) přivezl kamion, pak pár hodin úřadoval jeřáb, ale večer už jsme dovnitř dávali židle. I naše rodina je součástí pozoruhodného fenoménu: v Česku se – obzvlášť po začátku covidové pandemie – mimořádně zvedl zájem o pěkné bydlení na pouhých pár desítkách metrech čtverečních.
Ty odlehlé kouty Sibiře využíval Vladimir Putin léta k budování svého obrazu drsného chlapíka. Dnes se mu ruská periferie Tuva hodí coby zdroj lidské potravy pro ukrajinská děla. A ruské cestovní kanceláře se sem na aureolu ruského diktátora snaží nalákat turisty. „Nejdřív jsem myslel, že jsou to geologové, pak jsem ale nevěřil vlastním očím. Mezi nimi Putin. Putin!“ vzpomíná pastevec Dukar-ool Maskyr-ool.
Prvním krokem k zastavení inflace je vyřešení vysokých cen elektřiny. Jen to ale nebude stačit. Musí se změnit také inflační očekávání ve firmách, říká David Marek, hlavní ekonom společnosti Deloitte. Pokud budou všichni stále plánovat zdražování, zůstane nám nadlouho. Takovou situaci pak lze řešit jen šokovou terapií.
Byl čtvrtek 8. září před půlnocí. Uplynulo jen pár hodin od smrti královny Alžběty II. a herečka Iva Janžurová psala textovou zprávu dceři: „Mám sevřené hrdlo a občas propukám v pláč. Na chalupě sleduju vysílání CNN o královně, ale budu v pořádku. Miláčku – to je herectví, že se sžiješ s rolí tak, jako bys jí byla, a při studiu i při představeních jsi bezpečně spojena s existencí té bytosti. U Alžběty mi to bylo ctí i láskou...“
„Já nejedu swag, a už vůbec flex,“ představuje se třiadvacetiletá Monika Evans alias Hellwana ve své nejznámější písni Das Leben: „Jedu design a hlavně rap, přes den dělám vázy a večer stage – žiju dva světy.“ Za Das Leben letos získala cenu hudebních kritiků Apollo a v dalším díle podcastu Host Reportéra vysvětluje, jak svůj text vlastně myslí.
Kdysi na pražské náplavce spoluzakládala legendární cyklodílnu Bajkazyl. Pak se vystudovaná fotografka Gabriela Kontra vydala do světa knih popisujících zajímavé subkultury. První pojednává o zaniklých pražských squatech, druhá o fenoménu techno parties a třetí, která vychází právě nyní, o punkových kapelách. Všechny její knihy mají jedno společné – velké množství unikátních fotografií.
Vedla rozhovory s Hitlerem, Trockým či Freudem. Slavná americká novinářka dvacátého století Dorothy Thompsonová měla ovšem jedinečný vztah i k Čechům. Nedávno objevené dopisy, které psala do Prahy, nebo ty, které jí nedlouho před smrtí adresoval Jan Masaryk, dávají nahlédnout do jejího pozoruhodného životního příběhu. Žurnalistce přezdívané modrooké tornádo se zdálo, že Masaryk je českým Hamletem.
Vedla rozhovory s Hitlerem, Trockým či Freudem. Slavná americká novinářka dvacátého století Dorothy Thompsonová měla ovšem jedinečný vztah i k Čechům. Nedávno objevené dopisy, které psala do Prahy, nebo ty, které jí nedlouho před smrtí adresoval Jan Masaryk, dávají nahlédnout do jejího pozoruhodného životního příběhu. Žurnalistce přezdívané modrooké tornádo se zdálo, že Masaryk je českým Hamletem.
Sestra zesnulého DJ Loutky pořádá dražbu bratrových vinylů.
Písničkář Matěj Metoděj Štrunc v červnu vydal album s názvem Lidověk.
Pro příběh Marie Tomanové existuje termín „americký sen“ – sice klišé, ale sedí. Ještě před deseti lety Marie dělala au pair, dnes fotí světové celebrity na titulní stránky. Pro magazín Reportér vybrala portréty současných mladých Newyorčanů: „V něčem jsou pořád ještě naivní, zranitelní, ale zároveň velmi otevření a přímočaří.“
Když jsme se po jeho návratu potkali a David Těšínský pravil, že abstinuje (už dva týdny), došlo mi, že tenhle poslední výlet musel být šílenější, než jsem očekával. V létě mi přes půl zeměkoule poslal pár zoufalých zpráv, ale to už je klasika: Davidovu práci v Reportérovi konsternovaně sledujeme mimo jiné z toho důvodu, že je extremista, napůl cvok a napůl hrdina. „No jo,“ chrlí na mě novinky, „ale tentokrát jsem například fotil mrtvolu.“
Čím dál více lidí preferuje u nových vozů automatické převodovky, do některých modelů si už ruční řazení ani nemůžete objednat. První automobilky také oznámily, že s ručním řazením definitivně končí. Už tak nákladné automobily se tím dále prodražují, na druhé straně vede většinou automat k nižší spotřebě. Co je na moderních „automatech“ tak lákavého? A patří skutečně „manuály“ do starého železa?
Táta s dcerou odjedou za babičkou pracovat v její hospodě a na provoz si půjčí u lichváře – tak začíná povídka psaná pro prázdninového Reportéra.
Když jsme se po jeho návratu potkali a David Těšínský pravil, že abstinuje (už dva týdny), došlo mi, že tenhle poslední výlet musel být šílenější, než jsem očekával. V létě mi přes půl zeměkoule poslal pár zoufalých zpráv, ale to už je klasika: Davidovu práci v Reportérovi konsternovaně sledujeme mimo jiné z toho důvodu, že je extremista, napůl cvok a napůl hrdina. „No jo,“ chrlí na mě novinky, „ale tentokrát jsem například fotil mrtvolu.“
