Guyana
.svg)
Guyana, plným názvem Guyanská kooperativní republika (anglicky Co-operative Republic of Guyana), je stát v Jižní Americe. Jeho sousední státy jsou Brazílie, Surinam a Venezuela. Je jediným státem Commonwealthu na jihoamerické pevnině. Leží při pobřeží Atlantského oceánu. Leží severně od rovníku. Je třetím nejmenším státem Jižní Ameriky, rozloha odpovídá přibližně Velké Británii.
Dějiny[editovat | editovat zdroj]
Území Guyany bylo původně osídleno kmeny Aravaků a Karibů. Pobřeží Guyany objevil roku 1498 Kryštof Kolumbus. O rok později přišli do země první Španělé. Projevovali ale jen malý zájem o toto území, a proto se v Guyaně od 16. století usazovali Nizozemci, Francouzi a Britové. V polovině 17. století se Holanďanům a Francouzům podařilo Angličany ze země vytlačit.
Přibližně o jedno století později, roku 1796, obsadili Angličané nizozemskou část Guyany. Vlastnické vztahy byly upraveny až roku 1814. Nizozemská Guyana byla rozdělena mezi Angličany a Nizozemce a Surinam – v této době patřící ještě ke Guyaně, byl přidělen Nizozemcům. Během napoleonských válek bylo území okupováno Brity a nakonec se stalo součástí Britského impéria. Evropští usedlíci do země přivezli velké množství otroků z Afriky pro práci na plantážích, ale roku 1833 bylo zrušeno otroctví, proto země v roce 1833 až 1917 zaznamenala příliv indických pracovních sil, které výrazně poznamenaly následující politické dějiny Guyany.
V roce 1899 byly urovnány spory o hranice se sousední Venezuelou a roku 1923 se stala Guyana britskou královskou kolonií. V roce 1953 získala Guyana vnitřní autonomii a 26. května 1966 získala definitivně samostatnost. Guyana byla zpočátku parlamentní monarchií a hlavou státu byla britská královna Alžběta II. Od 23. února 1970 je Guyana prezidentskou republikou. Dvě nejdůležitější strany v parlamentu zastupují dvě největší národnostní skupiny: Lidový národní kongres (People National Congress) obyvatel afrického původu a Lidová pokroková strana (People Progressive Party) obyvatel indického původu. Prezidentem se v roce 1970 stal Forbes Burnham. Od tohoto roku nastoupila Guyana cestu socialismu. Byla povolena jen jedna strana, omezeny základní lidské svobody a znárodněn průmysl. Po smrti Forbese Burnhama v roce 1985 se země opět dala cestou tržního hospodářství a demokracie.
V roce 1978 získala Guyana mezinárodní pozornost, když zde 918 příslušníků americké sekty Chrám lidu spáchalo hromadnou sebevraždu pod vedením Jima Jonese. Mezi oběťmi bylo také 300 dětí. V předcházejícím incidentu byl příslušníky sekty spolu s dalšími pěti lidmi zavražděn kongresman Leo Ryan, jediný člen Kongresu zabitý při výkonu svého povolání.
V říjnu 1992 se konaly prezidentské volby, první svobodné po 24 letech. Zvítězil vůdce levicové opozice Cheddi Jagan.
V květnu 2008 se prezident Bharrat Jagdeo připojil k dohodě zakládající Unii jihoamerických národů.
Geografie[editovat | editovat zdroj]
Povrch země tvoří na západě a jihu Guyanská vysočina, která vystupuje nejvýše na západ v pohoří Pakaraima. Na západě se objevují zbytky křídového pískovcového příkrovu jako ploché tabulové hory, reliéf je zde charakterizován silně rozčleněnými a oddělenými hřbety. Podél Atlantského pobřeží a v údolí řeky Essequibo se rozkládá bahnitá nížina. Nejdůležitější řekou je Essequibo a hraniční Courantyne. Blízko hranice s Venezuelou je vodopád King George VI, který měří 488 metrů. Severně od řeky Rupununi se nachází savana Rupununi. Nejvyšší horou Guyany je Roraima (2 772 metrů). Je jedinou turisticky přístupnou stolovou horou v Guyanské vysočině. Podnebí země je tropické vlhké a teplé. V hlavním městě Georgetownu je průměrná teplota v lednu 26 °C, v říjnu 27,5 °C a průměrný roční úhrn srážek je 2 250 mm.
Politika[editovat | editovat zdroj]
Mezinárodní spory[editovat | editovat zdroj]
Země má pohraniční spory s Venezuelou (o území tzv. Guayana Esequiba), Surinamem (o území Tigri) a o námořní hranici s Trinidadem a Tobagem.
Administrativní dělení[editovat | editovat zdroj]
.png)
Guyana se dělí na deset regionů. Každý region je spravován regionální demokratickou radou (Regional Democratic Council, RDC)[2][3]
| Region | Rozloha km² | Počet
obyvatel |
Hustota
zalidnění | |
|---|---|---|---|---|
| 1 | Barima-Waini | 20 339 | 24 275 | 1,2 |
| 2 | Pomeroon-Supenaam | 6 195 | 49 253 | 8,0 |
| 3 | Essequibo Islands-West Demerara | 2 232 | 103 061 | 46,2 |
| 4 | Demerara-Mahaica | 1 843 | 310 320 | 168,4 |
| 5 | Mahaica-Berbice | 3 755 | 52 428 | 14,0 |
| 6 | East Berbice-Corentyne | 36 234 | 123 695 | 3,4 |
| 7 | Cuyuni-Mazaruni | 47 213 | 17 597 | 0,3 |
| 8 | Potaro-Siparuni | 20 051 | 10 095 | 0,5 |
| 9 | Upper Takutu-Upper Essequibo | 57 750 | 19 387 | 1,3 |
| 10 | Upper Demerara-Berbice | 19 387 | 41 112 | 2,1 |
| Guyana | 214 999 | 751 223 | 3,49 |
Regiony jsou rozděleny do 27 okresů nazývaných „neighbourhood councils“.[4]
Ekonomika[editovat | editovat zdroj]
Nejvýznamnějším sektorem ekonomiky Guyany je zemědělství (produkce rýže a hnědého třtinového cukru), těžba bauxitu a zlata, neméně důležité je lesnictví. Významný je také lov krevet. Neustávajícím problémem jsou málo kvalifikované pracovní síly[5] a nedostatečná infrastruktura.
Guyaská vláda obtížně balancuje mezi nutností se dále nezadlužovat ale zároveň potřebuje peníze na rozvoj komunikací a rozvodných sítí.
Prezident Bharrat Jagdeo po svém zvolení vedl sérii rozhovorů se Světovou bankou a podařilo se mu dohodnout odpuštění dluhu v celkové výši 800 000 000 dolarů.[zdroj?]
Globální nízké ceny bauxitu a cukru během ekonomické krize se sebou přinesly pesimistické vyhlídky. Nicméně od roku 1999 guyanská ekonomika zaznamenává pomalý růst a ani ekonomická krize se sebou nepřinesla záporná růstová čísla.To vše díky extenzivnímu rozšiřování zemědělství, zvyšující se míře těžby minerálů, nízké inflaci a stálé vládní podpoře zahraničních investorů.
Cukrovarnický průmysl zaujímá 28 % exportních zisků. Téměř monopolní postavení ve výrobě cukru má společnost Guysuco, která je také největším národním zaměstnavatelem. Ostatní sektory průmyslu jsou z většiny řízeny zahraničními společnostmi, například hegemony v těžbě minerálů jsou americká společnost Reynolds Metals a britsko-australská Rio Tinto Group. V těžbě dřeva je nejvíce výraznou firmou korejsko-malajsijská Barama Company.
Dnes už méně významným ale přesto důležitým odvětvím je sklízení přírodního kaučuku ze stromu Manilkara bidentata. Přírodní kaučuk z tohoto stromu nazývaný „balata“ se používá na vyrábění kriketových míčků, k produkci dočasných zubních výplní a indiáni z kmene Macushi jej používají k výrobě dekoračních předmětů. Největší plantáže se nacházejí v podhůří Kanuku Mountains na jihu země.
Více než 80 % plochy země zaujímají lesy. Pěstují se cukrová třtina, rýže, maniok, banány a kokosové palmy. Chová se skot, ovce a drůbež. Důležitý je rybolov.
Velké naděje se vkládají do těžby ropy. Již v roce 1999 získal koncern ExxonMobil právo na průzkum významné části guyanské ekonomické zóny. V roce 2007 byl započat průzkum a v květnu 2015 byl oznámen objev prvních ložisek ropy s celkovým odhadovaným objemem čtyř miliard barelů tzv. velmi těžké ropy.[6] Těžba byla zahájena v prosinci 2019 a celkové zásoby jsou v současnosti (2020) odhadovány na 8 miliard barelů. Podle odhadů Mezinárodního měnového fondu by díky těžbě ropy měl výrazně vzrůst objem guyanské ekonomiky (řádově o desítky procent); přesto panují obavy, jak se s novými příjmy státního rozpočtu vypořádá křehký politický režim v zemi.[6][7]
Obyvatelstvo[editovat | editovat zdroj]
K roku 2018 činil odhad počtu obyvatel 800 000 lidí. Jen zhruba třicet procent z nich žije ve městech. Obyvatelstvo je soustředěno při pobřeží oceánu na západě země, případně v pásu u východních hranic. Jinak dvě třetiny území státu pokrývá neobydlený deštný prales.
Většinu populace (40 %) tvoří lidé indického původu. Indové se sem začali ve velkém stěhovat jako levná pracovní síla za britské nadvlády po zrušení otroctví roku 1833. Třicet procent tvoří černoši s původem v Africe, deset procent obyvatel je původu indiánského, zhruba dvacet procent jsou míšenci různého druhu.
Země je převážně křesťanská, k různým křesťanským větvím se hlásí asi 57 procent populace. 25 procent vyznává hinduismus, sedm procent islám. Mezi křesťany má zvláštní postavení protestantské letniční hnutí, k němuž se hlásí asi 25 procent obyvatel. Katolíků je sedm procent, silné zastoupení mají s 5,5 procenty také Adventisté sedmého dne.
Úředním jazykem na Guyaně je angličtina, jakožto v jediné zemi Jižní Ameriky. Většina obyvatel ale mluví guyanskou kreolštinou.[8]
Sport[editovat | editovat zdroj]
Guyana se od roku 1948 zúčastňuje olympijských her. Od té doby získala jednu medaili, na hrách v Moskvě roku 1980 vybojoval bronz boxer Michael Anthony.[9] Nejpopulárnějším sportem na Guayaně je kriket.[zdroj?!] Guyana hostila kriketové zápasy v rámci mistrovství světa v kriketu 2007.
Odkazy[editovat | editovat zdroj]
Reference[editovat | editovat zdroj]
- ↑ Světová banka. GDP per capita, PPP (current international $) [online]. [cit. 2017-01-14]. Dostupné online.
- ↑ Bureau of Statistics – Guyana, CHAPTER III: POPULATION REDISTRIBUTION AND INTERNAL MIGRATION, Table 3.4: Population Density, Guyana: 1980–2002
- ↑ Guyana – Government Information Agency Archivováno 14. 8. 2007 na Wayback Machine, National Profile
- ↑ Government of Guyana, Statistics [PDF]. [cit. 2010-05-02]. Dostupné online.
- ↑ http://www.enterprisesurveys.org/Data/ExploreEconomies/2010/guyana?topic=workforce
- ↑ a b LÁZŇOVSKÝ, Matouš. Příjemné roky u pumpy? Na trh vstupuje ropa z nových nalezišť. iDNES.cz [online]. 2019-11-15 [cit. 2020-07-06]. Dostupné online.
- ↑ ŠMELCOVÁ, Leona. Guyana vyhlíží zisky z ropy. Lidové noviny. 2020-06-27, roč. 33, čís. 149, s. 6.
- ↑ Guyana: Základní charakteristika teritoria, ekonomický přehled | BusinessInfo.cz. www.businessinfo.cz [online]. [cit. 2019-09-11]. Dostupné online.
- ↑ Michael Anthony Bio, Stats, and Results. Olympics at Sports-Reference.com [online]. [cit. 2019-09-11]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2008-12-22. (anglicky)
Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu Guyana na Wikimedia Commons 
Slovníkové heslo Guyana ve Wikislovníku- Galerie Guyana na Wikimedia Commons
- Guyana - Amnesty International Report 2011 [online]. Amnesty International [cit. 2011-08-09]. Dostupné online. (anglicky)
- Guyana (2011) [online]. Freedom House [cit. 2011-08-09]. Dostupné online. (anglicky)
- Bureau of Western Hemisphere Affairs. Background Note: Guyana [online]. U.S. Department of State, 2011-04-04 [cit. 2011-08-09]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2009-07-01. (anglicky)
- CIA. The World Factbook - Guyana [online]. Rev. 2011-07-05 [cit. 2011-08-09]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2014-01-15. (anglicky)
- Zastupitelský úřad ČR v. Souhrnná teritoriální informace: Guyana [online]. Businessinfo.cz [cit. 2011-08-09]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2012-01-11. (česky)
- MENKE, Jack K; RICHARDSON, Bonham C, a kol. Guyana [online]. Encyclopaedia Britannica [cit. 2011-08-09]. Dostupné online. (anglicky)
.svg)
