První díl seriálu O Wikimedia projektech

Autor fotografie: Tadeáš Bednarz – Vlastní dílo, CC BY-SA 4.0, https://commons.wikimedia.org/w/index.php?curid=80281358

Na začátek jen pár vět k nám, spolku. Jsme českou pobočkou neziskové organizace Wikimedia Foundation. Již od počátku existence pobočky v ČR, tedy od roku 2008, následujeme a realizujeme naši vizi: Svět, ve kterém každý člověk může svobodně přispívat k veškerým lidským znalostem a má k nim volný přístup. Činíme tak například skrze podporu růstu Wikipedie a dalších projektů nadace Wikimedia. Nyní k hlavnímu tématu článku, dnes bych vám totiž ráda jeden z těchto projektů představila. Čtenáři a čtenářky, seznamte se, Wikimedia Commons.

Když jsem začínala pracovat pro Wikimedia a účastnila se prvních porad, slýchala jsem neustále různé obměny názvů obsahujících slova Wikimedia a Wikipedie. Zprvu jsem byla přesvědčená, že jen nedoslýchám a vše je vlastně to samé. Zajímala jsem se a brzy jsem zjistila, že svět Wikimedia je opravdu pestrý, figuruje v něm více názvů, kterých není třeba se obávat, právě naopak. Stejně jako v případě Wikimedia Commons (dále Commons) tyto názvy slouží pro pojmenování projektů, které jsou tu pro nás a jsou velice užitečné a přínosné. Své zkušenosti se mnou sdíleli i dlouholetí wikipedisté a wikipedistky. O úryvky toho, co na projektu oceňují a jak jim změnil život, se s Vámi v následujících řádcích podělím. Stejně jako u Commons totiž platí, že je škoda, abyste o to přišli.

Co to tedy vlastně Commons je? Je to jedno velké digitální úložiště obsahující přes 60 milionů souborů. Toto ohromující číslo vysloužilo projektu mimo jiné i označení největší sbírky volně použitelných obrázků na internetu. Jak říká Jan Kameníček, wikipedista a pravidelný uživatel Commons: “Za 16 let existence projektu zde v průměru přibývaly téměř 4 miliony souborů ročně. To znamená, že snad s výjimkou různých úzce specializovaných témat zde uživatel najde vhodnou ilustraci téměř k jakémukoliv předmětu svého zájmu.” Jsou zde volně dostupná umělecká díla, fotografie i zvuky a nejrůznější multimediální obsah. 

Říkáte si, počkat, volně? Na jiných vyhledávačích mám přece souborů k dispozici nespočet. To ano, ale většinou se na ně vztahují autorská práva, která musíme respektovat, a často za ně musíme i zaplatit. Pravidla pro manipulaci s díly jsou uzákoněna, jejich nedodržováním se tedy dostáváme do střetu se zákonem, stáváme se pirátem nebo pirátkou. Commons mají tu výhodu, že za nic platit nemusíte a většinou stačí, když u převzatého obrázku uvedete autora. Funguje to tedy podobně jednoduše jako citace textu.

Právě volnost a nastavení při hodnocení celého projektu zdůrazňuje a blíže definuje i Honza Kameníček: “Na projektu nejvíce oceňuji, že veškerý jeho obsah je dostupný buď zcela volně, nebo pod některou ze svobodných licencí Creative Commons, které si stanovují maximálně následující dvě podmínky: povinnost uvést autora, a v případě vytvoření odvozeného díla toto odvozené dílo šířit pouze za podmínek stejné nebo kompatibilní licence. Ze skupiny licencí Creative Commons využívá Wikimedia pouze ty nejsvobodnější, a neumožňuje vkládat soubory pod licencemi zakazujícími například vytváření odvozených děl nebo komerční využití.”

Honza není sám. Fotografovi a vítězi Czech Wiki Photo 2019, Tadeáši Bednarzovi, je celé prostředí projektu také blízké: “Fotil jsem už předtím a právě tento svobodný prostor mi přišel skvělý k tomu, abych mohl své fotky nějak pořádně využít.” A jak dodává wikipedistka Jana Sekyrová, díky množství aktivních uživatelů a uživatelek je Commons ohromným zdrojem informací a je na něm stále co objevovat. Vyhledávání v úložišti funguje stejně jako na Wikipedii, to tedy umožňuje každému z nás ponořit se do světa milionů souborů.

Jana, která za 2,5 roku své aktivity na Commons udělala přes 5 500 editací, si stejně jako Honza váží i uchování obrázků a určité archivace podoby světa kolem nás, ke které svou aktivitou oba přispívají, “Pořizování fotek je důležité i z dokumentárního hlediska. Například, když vím, že se bude rekonstruovat nějaká významná budova, například teď secesní nádraží v Českých Budějovicích, nafotím stávající stav, pak průběh rekonstrukce a pak konečný stav.“  Na otázku, co na tomto projektu oceňuje, odpověděla: “Sdílím názor, že fotka vydá za tisíc slov, raději fotím, než píšu.” S Honzou je jim společný i smysl projektu, který vidí právě v jeho otevřenosti a volnosti stahování, to usnadňuje cestu veřejnosti k materiálům. Takové úlžiště pak může zvýšit povědomí o místě či pojmu a pomoci zájemcům a zájemkyním (například novinářům a novinářkám) v jejich práci.

Autorem úvodní fotky dnešního článku je jeden z výše citovaných wikipedistů, uhodnete který? Jako fotograf přispívá do Commons od svých 14 let a jak sám tvrdí, i díky tomuto projektu vyrostl, “Řekl bych, že jsem se díky projektu ve focení opravdu hodně posunul, protože na Commons funguje mezinárodní komunita napříč světem a jejími členy jsou i opravdu špičkoví fotografové. Ti můžou uživatelovy snímky hodnotit v rámci recenzí a poskytnout hodnotný feedback (Quality Images, Featured Pictures).”

Rozhodla jsem se fotkou Tadeáše tento článek začít, je vítězným obrázkem soutěže Czech Wiki Photo 2019. Nejen Tadeášova zkušenost, kterou dnešní text uzavírám, dokazuje, že i samotné používání Commons může být výhrou.

Vážení čtenáři a vážené čtenářky,
závěrem přijměte mé pozvání do pestrého světa Wikimedia, kde se Vaší představivosti a seberealizaci meze nekladou.

Pokud je Vám naše činnost sympatická a rádi byste nás v ní podpořili, naši organizaci naleznete i na webu Darujme.cz.

Dotazy můžete směřovat na info@wikimedia.cz.

SHRNUTÍ v pár bodech

• Projekt Nadace Wikimedia, který slouží jako organizované mnohojazyčné centrální úložiště svobodných děl, například fotografií, videí, ilustrací, zvuků a dalšího multimediálního obsahu.
• Rádi fotíte a objevujete nová místa v Česku? Staňte se fotografem Wikipedie!
• Chcete se naučit nahrávat fotky na Commmons? Stručný videonávod naleznete zde. Textový návod je např. tady. Nebo využijte průvodce vkládáním obrázků.
• Chcete se aktivně zapojit a možná něco i vyhrát? Zúčastněte se aktuálně probíhající soutěže: Czech Wiki Photo 2020.
• Staňte se součástí komunity, zapojte se do aktivity na stránkách projektu, kde je možné pokládat dotazy a diskutovat.
• Průběžné informace k dění nejen na Commons zveřejňujeme i na našem Facebooku.

Poměrně často zde píšeme o naší spolupráci s Oddělením národních jmenných autorit Národní knihovny, které provozuje tzv. „Autoritní bázi“ – databázi jmen osob, korporací a míst, které používají knihovny při své každodenní práci. Díky propojení Wikidat s touto databází na sebe můžeme s Národní knihovnou vzájemně odkazovat, můžeme ze sebe snadno čerpat a srovnávat své databáze mezi sebou, abychom odhalili chyby.

Značnou část integrace mezi Národní knihovnou a Wikidaty dělá nástroj, který vyvinul náš člen Petr Kadlec (Mormegil) již v roce 2006, tedy pět let po vzniku Wikipedie. Tenkrát ještě žádná Wikidata neexistovala, ale už tehdy bylo možné vytvářet v knihovním systému Aleph automatické odkazy na příslušný článek na české Wikipedii. Ikonka Wikipedie, kterou je možné vidět v záznamu Karla Matěje Čapka-Choda na obrázku níže, se od té doby nezměnila, ač postupně se měnil způsob, jakým je tento odkaz automaticky generován.

Nový nástroj pro flexibilní využití potenciálu Wikidat

Národní autority jsou dnes páteřním systémem celé české knihovnické infrastruktury. Dokládá to hledání identifikátoru jk01080472 (patřící T. G. Masarykovi) na vyhledávači Google, které nabízí více než 2500 výsledků z různých českých knihoven, muzeí, galerií a dalších institucí. Všechny jsou napojené na centrální systém Národní knihovny právě prostřednictvím tohoto unikátního identifikátoru.

Petr Kadlec právě pro ně vyvinul NKlink – jednoduchý nástroj, který umožní všem databázím napojeným na identifikátor Národních autorit, aby mohly využívat potenciálu Wikidat. Správci databází si pomocí autoritního identifikátoru mohou „zavolat“ o strojově čitelný výpis z Wikidat, který obsahuje název, popisek, odkaz na Wikidata a Wikipedii a odkazy na další autoritní databáze, jako je ORCID nebo ISNI. Tento výstup si mohou databáze dále zpracovat podle svých požadavků a vytáhnout si z něj to, co potřebují. Pokud si nechtějí komplikovat život zpracováváním strojově čitelných výpisů, mohou si vygenerovat prostý odkaz ve formě URL. Chcete pomocí autoritního identifikátoru odkázat na databázi vědeckých děl ORCID? Není problém, potřebujete k tomu nyní skutečně jen tento identifikátor.

O nástroji si můžete více přečíst na stránce https://nklink.toolforge.org/, přečíst si dokumentaci jeho API nebo nahlásit chybu či pomoci s vylepšováním nástroje na GitHubu. Jsme otevřeni vašim návrhům a rádi budeme nástroj rozvíjet podle toho, co byste rádi ve vaší instituci využili.

Praktické příklady: Kdo NKlink využije

• Obecní muzeum v Horní Lhotě provozuje malou internetovou databázi svých slavných rodáků. Všechny má opatřené identifikátorem Národních autorit. Díky NKlinku může do svých záznamů automaticky vložit odkaz na Wikipedii a nabídnout tak čtenářům další informace o svých rodácích.
• Vysokoškolská knihovna jedné pražské fakulty vytváří bibliografické záznamy všem zaměstnancům své domovské instituce. Eviduje v nich různé informace o jejich vědeckém a pedagogickém působení a nezapomíná vždy vyplnit identifikátor Národních autorit. Proto může tato knihovna pomocí NKlinku automaticky odkázat i na významné bibliografické databáze ISNI a ORCID.
• Krajská knihovna provozuje internetový katalog děl, které jsou u ní k dispozici k vypůjčení. Protože je propojena s centrální databází Národní knihovny a využívá Souborný katalog, může si pomocí identifikátorů Národních autorit obohacovat svůj katalog. Umožní jí to třeba zobrazit stručný několikaslovný popisek jednotlivých autorů stažený z Wikidat, v jiném místě zase zobrazit odkazy na Wikipedii, Wikidata a ORCID. Čtenáři i odborní pracovníci se tak budou moci dozvědět o autorech více, než je k dispozici v katalogu samotném.
• Velké muzeum buduje databázi odborných publikací z oblasti hydrologie. Záznamy anotuje pomocí geografických autorit – například pokud se týká publikace řeky Labe, vloží identifikátor „ge134309“ odpovídající v autoritní bázi této řece. Díky tomu může muzeum ve své databázi rovnou vytvořit odkaz na článek Labe na české Wikipedii.

V zaří 2020 jsme s radostí rozšířili tým Wikimedia ČR o pozici Wikidata/TECH koordinátora, tzn. prvního zaměstnance, který se bude věnovat této technické oblasti a rozvíjet komunitní spolupráci zejména na Wikimedia projektu Wikidata. Tuto dlouho plánovanou pozici obsadil Michal Josef Špaček.

Michal Josef je dlouholetým dobrovolníkem a jedním ze členů české Wikimedia komunity, pohybuje se v technických oblastech kolem Wikipedie, Wikidat a Wikizdrojů. Vedle Wikimedia ČR v současné době pracuje jako programátor.

Michal Josef pracuje pro Spolek v rozsahu odpovídající cca 8 hodinám týdně. Od nové pozice si slibujeme cílenější zaměření na Wikidata a českou technickou komunitu, což zahrnuje vytvoření kompaktní vize a rovnoměrné spolupráce s dobrovolníky, institucemi a uživateli. Michal se také bude věnovat spolupráci s českými institucemi, které se zajímají o Wikidata a chtějí je buď pomoci vylepšit, nebo je využívat.

Přejeme Michalovi Josefovi hodně pracovních úspěchů!

Na závěr měsíce září se skupinka dobrovolných fotografů vydává zdokumentovat rozsáhlou část České republiky pro internetovou encyklopedii Wikipedii. Tentokrát se vypraví do pomezí Karlovarského a Plzeňského kraje. Navštíví Cheb, Tachov, Planou, Mariánské Lázně, ale třeba i Bor nebo Bezdružice. Cílem je pořídit fotografie pod svobodnou licencí, které budou na úložišti Wikimedia Commons a pomohou ilustrovat články na Wikipedii, nebo třeba položky Wikidat.

Expedice, jejíž název zní „Plzeň-Sever“, je již pátou akcí spolku Wikimedia Česká republika tohoto druhu. Předchozí fotografické výpravy se uskutečnily ve Slezsku (2016), v západních Čechách (2017), v jižních Čechách (2018) a v Orlických horách (2019). Cestovní náklady a ubytování akce zajišťuje spolek Wikimedia Česká republika. Díky expedicím tohoto typu je možné dosáhnout odlehlejších částí země. Ne zcela náhodou se téměř každá z expedic koná v příhraničí, resp. v oblasti bývalých Sudet.

Startovním bodem páté české Wikiexpedice bude západočeské město Mariánské Lázně. Tam se účastníci rozdělí na týmy, které budou postupně objíždět fotografované oblasti. Jsou připravené mapy a podkladová data. S daty vypomohla Wikidata, která mají informace o tom, kde svobodné obrázky ještě scházejí. Tam, kde nebudou tištěné mapy dostatečně podrobné, pomohou účastníkům nástroje jako WikiShootMe nebo mobilní aplikace Wikimedia Commons. I ty již pracují s informacemi z Wikidat. Postup focení na místě potom bude do značné míry odpovídat zažité praxi z projektu Fotíme Česko. Tedy zdokumentovat všechny nepopsané věci, které máme na Wikidatech popsané. S tím rozdílem, že prioritu bude mít několik desítek vesnic, které svůj obrázek nemají. Když se všechno podaří, mohli bychom tak dokončit fotodokumentaci Karlovarského kraje a podstatným způsobem posunout k dokončení i Plzeňsko – které je v současné době „popelkou“ Česka – vždyť zde chybí ještě nafotit pro Wikipedii skoro sto padesát obcí!

Převzatý článek z webu NF Veolia, jehož autorem je Blanka Šrámková. Rozhovor s wikipedistkou Danielou Opatrnou a edu manažerkou Wikimedia Lucií Schubert se uskutečnil v lednu 2020.

 Blanka Šrámková: Jak jste se zapojila do projektu Senioři píší wikipedii případně do dalších aktivit Wikimedia Česká republika? 

Daniela Opatrná: Absolvovala jsem kurz Wikipedie pro začátečníky a potom navazující kurz Senioři píší Wikipedii pro pokročilé. Prožívala jsem v té době dost těžké období. Zemřeli mi oba milovaní rodiče. Navíc jsem odešla ze zaměstnání, které mě nesmírně bavilo a uspokojovalo. Můj muž už byl pět let v důchodu a neustále si přál, abych už také skončila. Přiznám se, že mi pak trochu chyběl takový ten aktivnější život. Již čtvrtým rokem studuji na univerzitě třetího věku a v rámci tohoto studia jsme dostali informaci o možnosti kurzů Senioři píší Wikipedii. Jsou to kurzy pořádané jednou týdně, já jsem chodila do kurzu, který je v Městské knihovně v Praze. 

A jaká byla Vaše motivace? 

U mě to bylo trochu zvláštní. Já jsem kdysi hledala informaci o svém prastrýci Ing. Františkovi Stočesovi, který byl ředitelem kbelského letiště, později vrchním ředitelem Československých aerolinií. Byl to nadšený průkopník letectví v naší zemi. Zjistila jsem ve Wikipedii, že toto heslo zatím chybí. Já jsem Wikipedii používala téměř denně, mnoho let. V rámci kurzů jsem proto psala o tom svém prastrýci popraveném nacisty v roce 1942 po atentátu na zastupujícího říšského protektora Reinharda Heydricha. Ten článek považuji za takový hezký dárek svému otci. 

To znamená, že strýc byl popraven v té vlně po heydrichiádě?. 

Ano. On v té době byl stále vrchním ředitelem Československých aerolinií. Nabádal naše letce, aby opustili zemi a schovával materiály před nacisty. Byl zatčen, vyslýchán v Petschově paláci a zastřelen na Kobyliské střelnici. Já jsem mu tím svým článkem vzdala hold. Ing. Stočese považuji za statečného člověka. Pro mého tátu, který s ním vyrůstal a velmi si ho vážil, byl životním vzorem. 

Tatínek se Vašeho článku nedožil, že? 

Ne, zemřel již několik let předtím. 

V čem vidíte přínos projektu Senioři píší Wikipedii? 

Projekt považuji za zcela výjimečný. Už z toho důvodu, že mnoho starších lidí trpí samotou, nebo by rádo našlo ještě nějaké uplatnění. Je to úžasná možnost se nadále nějak realizovat, být prospěšný komunitě, mladým lidem. Kurzy se přizpůsobí tempu účastníků, jejich znalostem výpočetní techniky, rychlosti vstřebávat nové informace. Dostáváme k tomu krásná skripta, doma podle skript je možno si vše zopakovat, na konci kurzu je doporučeno napsat nějaký článek podle vlastního výběru. Není to ale povinnost. Já jsem právě psala o tom svém prastrýčkovi. Žiji se svojí dcerou a mám vnučky, takže toho času mám velice málo. 

Wikipedie je opravdu velice dostupná, spousta mladých lidí ji potřebuje ke svému studiu nebo pro svůj zájem. Nevím, kolik je přesně denně návštěv. Mám dojem, že 2 miliony. Před časem, když běžel televizní seriál o Marii Terezii, tak bylo 650 000 zobrazení během několika dní na Wikipedii jen k heslu Marie Terezie. (pozn. návštěvnost české Wikipedie je asi 3 miliony zobrazených stránek denně a jedná se odhadem o 750 000 lidí za den, kteří si na ní najdou cestu) 

Vy se v komunitě wikipedistů angažujete i po kurzech. Co třeba děláte? 

Účastním se ad hoc jako dobrovolník různých festivalů. Byla jsem ve vile Pellé, kde byl v rámci festivalu Fresh senior stánek Wikipedie. Byla jsem na veletrhu v Paláci Žofín, kde opět Wikimedia měla svůj stánek. Chtěla bych se odvděčit za ty dva kurzy, které považuji skutečně za krásný dárek seniorům, neboť jsou dostupné i finančně – kurzy jsou zdarma. 

Napadá vás ještě nějaký přínos, který pro vás kurzy měly? 

Člověk si posílí respekt ve své rodině. Moje vnučky, když zjistily, že chodím do školy, tak to na ně udělalo obrovský dojem. Stejně tak, když té starší jsem ukazovala článek, kterého jsem autorkou… 

Co vás na Wikipedii nejvíce baví? 

Že člověk není jediný autor. V té komunitě je to úžasné. Jsou tam zkušení členové – patroláři, jakoby experti, kteří dobrovolně kontrolují obsah článků, zda splňují pravidla Wikipedie. To je fascinující! Články se píší anonymně pod nějakou přezdívkou. Můj strýček se narodil ještě za Rakousko – Uherska a někdo mi tam doplnil fotografii matriky, kde je uveden můj prapradědeček a je tam právě záznam o narození tohoto prastrýčka, je tam adresa, kde bydlel. Vždy to musí být „ozdrojováno“. Datum popravy jsem uvedla podle tatínkových záznamů, někdo mi to tam upravil a dal tam zase fotografii z památníku v Kobyliské střelnici, kde je uvedeno jméno a přesné datum úmrtí. Takže je to trošku komunitní práce. Lidé si pomáhají, aby články byly v maximální kvalitě, maximálně přesné. Já mám bohužel strašně málo času, abych se tomu mohla více věnovat. Zase na druhou stranu výhodou je, že si to můžete časově rozvrhnout. Není potřeba někam dojít na čas, odevzdat do termínu, vlastně si ten článek můžete rozpracovat, kdy na to budete mít čas, organizovat se podle svého. 

Jak se díváte na téma věkové diverzity? Je vůbec zapotřebí dělit wikipedisty na seniorské a neseniorské, studentské apod.? 

Daniela Opatrná: Za svůj profesní život jsem prošla spoustou školení a nejcennější pro mě je vždy diverzita jejich účastníků. Nerada říkám, že muži jsou takoví – ženy jsou takové. Nerada rozděluji, ale naopak hledám společné styčné body. Senioři sice mají například nižší fyzické schopnosti atd., ale ve spoustě věcí se někteří třeba daleko více shodnou s těmi mladými, než se svými vrstevníky. Já například v politických názorech, zájmu o hudbu či malířství. K harmonickému soužití patří určitý náhled na život a znalosti, dovednosti, a proto je Wikipedie tak důležitá. 

Lucie Schubert: To je přesně ono, proč je pro nás důležitá offline komunita! To, co tady vypráví paní Daniela, je nepřenositelný zážitek. 

Daniela Opatrná: Wikipedia je výsledkem obrovského nadšení a entuziasmu. Většina té komunity jsou dobrovolníci a to je na tom fascinující. Kromě určitého uspokojení z dobře odvedené práce za to žádná odměna není. Mnoho lidí tomu projektu věnuje obrovské množství času. 

Milé dámy, děkuji Vám oběma za poutavé vyprávění o Wikimedii a wikipedistech i za krásný závěr. Blanka Šrámková

Na počátku roku 2020 vznikla spolupráce mezi Wikimedia ČR, sdružením InterKultura a Městskou knihovnou Benešov. 

V rámci chystaných wikipedistických aktivit v městě Benešov proběhlo školení knihovníků. I když nám epidemiologická situace značně ztížila plánování termínů, školení nakonec proběhlo během května a června 2020 a byla to pro všechny strany jedna z prvních akcí po nucených karanténních opatřeních.

Po skončení školení jsme si povídali s paní ředitelkou Hanou Zdvihalovou a přinášíme Vám krátkou reflexi a informaci o možnostech pořádání školení na klíč pro knihovny po celé ČR. 

Hanko, vy jste sama školení také absolvovala, jaké pro Vás jako pro tým knihovny či jednotlivce školení bylo a co Vám to přineslo?

Školení nám celkově přineslo nový pohled na Wikipedii a její fungování. Dozvěděla jsem se, že vytvořit nový článek, aby splňoval všechny nutné náležitosti, není pro začínajícího wikipedistu nic jednoduchého. Na druhou stranu Wikipedie disponuje spoustou zkušených wikipedistů, kteří při korekci článku pomůžou :-). Na vlastní kůži jsem zjistila, jak Wikipedie funguje a že to není tak samozřejmé, jak to na první pohled vypadá.

Změnil se nějak Váš pohled na Wikipedii?

Můj pohled na wikipedii se změnil z části. Stále zastávám názor, že chybí stoprocentní dohled nad posouzením odbornosti každého článku, který je vložen. Zároveň jsem zjistila, že přispívat do Wikipedie může opravdu každý.

Co hlavního si z cyklu školení odnášíte?

Poznala jsem, že wikipedistou se může stát jakýkoli člověk, který chce přispět při tvorbě nových článků nebo revizi těch starších. Odnášíme si s kolegyněmi také praktickou dovednost, totiž že umíme samostatně vytvořit příspěvek na Wikipedii. Já jsem mohla přispět do této encyklopedie článkem o kostelu sv. Mikuláše v Benešově, který dosud na Wikipedii chyběl. A mám velkou radost, že se kolegyním podařilo doplnit chybějící články o dalších benešovských památkách: o kostele sv. Anny a o benešovských zvonicích.

Jaké jsou vaše následující plány? Má Wikipedie u Vás v knihovně nyní dveře otevřené?

Plánujeme na podzim 2020 otevřít vlastní kurz Senioři píší wikipedii. Pokud se nám to podaří, vytvoříme ve spolupráci s p. Martinem Sedláčkem benešovský wikiklub. Také budeme informovat ostatní knihovny v regionu o možnostech školení o Wikipedii.

Wikimedia ČR pořádá jednou či dvakrát do roka školení pro knihovníky v Národní knihovně. Napadají Vás nějaké výhody nebo naopak nevýhody toho, když proběhne školení „na klíč“ přímo ve Vaší knihovně, oproti tomu, když vyšlete jednoho či dva pracovníky do Národní knihovny?

Já v této variantě vidím pro nás hned několik pozitiv: 

Školení určitě bylo lepší přímo na míru u nás v knihovně, a to i za předpokladu malého počtu účastníků  – dostalo se nám totiž individuálnějšího přístupu. Měli jsme s lektorem možnost tvořit více lokálně orientované příspěvky a zasadit tak celé školení do kontextu reality naší knihovny. 

Velkým pozitivem je rychlé zodpovězení dotazů a absence ostychu před ostatními, možnost zůstat v domácím prostředí knihovny a zkonzultovat tak i případnou vhodnost prostor a nastavení pro budoucí kurzy Senioři píší Wikipedii. 

Určitě jsme měli možnost detailnější probrání tématu. 

Napadá mě, že v případě školení v NK může být nevýhodou obtížnější spolupráce, když se lidé předem tolik neznají. Na druhou stranu je jistě cenná možná výměna zkušeností mezi účastníky a jasné vyhrazení času na kurz. 

Co pro vás spolupráce knihovna – Wikimedia ČR znamená? Jaké příležitosti za sebe vnímáte?

Příležitost vidím v rozšíření nabídky služeb knihovny veřejnosti, tj. nový kurz Senioři píší Wikipedii, který si můžeme vést zcela v naší režii. Spolupráci mezi naší knihovnou a  spolkem Wikimedia vidím především v podpoře ze strany Wikimedia ČR při realizaci tohoto kurzu.

Děkujeme Vám moc za rozhovor a budeme se těšit na podzimní kurz pro seniory v Benešově! 

Vojtěch Veselý – lektor knihovnických školení & Lucie Schubert – manažerka vzdělávacích programů Wikimedia ČR

Školení pro knihovníky na klíč můžete mít i ve Vaší knihovně! 

Kompletní zaškolení spočívá ve třech na sebe navazujících půldenních školení: Základy Wikipedie (nejen) pro knihovníky, Workshop editování Wikipedie a Jak učit seniory psát Wikipedii. Na jejich konci jsou proškolené knihovnice a knihovníci schopni samostatně editovat a upravovat články na Wikipedii, vést kurzy nejen pro seniory a spoluorganizovat další akce, jako jsou třeba tématické „editatony“ (editační maratony). Jednou až dvakrát do roka probíhá tento cyklus školení centrálně ve spolupráci s Národní knihovnou v Praze. Od roku 2020 je také novinkou online verze všech tří školení, kterou Wikimedia ČR plánuje organizovat jednou do roka. Na všechna tato školení se hlásí jednotlivci individuálně.  Pro rok 2020 je navíc novinkou jednání o akreditaci těchto školení v rámci dalšího vzdělávání.  Nad rámec těchto aktivit máme v posledních letech velmi pozitivní zkušenosti s regionálními variantami školení v jedné z vybraných knihoven. V roce 2019 tuto nabídku využily například Severočeská vědecká knihovna v Ústí nad Labem či Jihočeská vědecká knihovna Českých Budějovicích.  Tuto variantu tedy nabízíme i dalším knihovnám. Měli byste o podobné školení zájem i ve Vaší knihovně?  Ozvěte se nám na knihovny@wikimedia.cz 

Je to asi půl roku, co se nám ve spolupráci s Národní knihovnou podařilo vytvořit otevřený dataset ze značné části tzv. Báze autorit Národní knihovny (více též v závěrečné zprávě). Je publikovaný pod licencí CC-0, tedy pod totožnou licencí jako Wikidata. Asi třetinu záznamů jsme rovnou s Wikidaty propojili – pojednávaly prostě o těch samých entitách, jako již existující položky ve Wikidatech. Tím báze autorit získala vstupenku do světa propojených dat. A nám to otevřelo možnosti pro další „kouzlení“ s daty. Co všechno jsme v posledním půl roce s autoritními záznamy dělali?

Vyhledávání chyb v autoritní bázi

Jedním z důležitých prvků naší spolupráce s knihovníky je vyhledávání chyb a nekonzistencí v bázi autorit. Při zpracovávání dat na takové věci občas narazíme – ať už náhodně při ručním procházení záznamů, nebo při strojové analýze větších datových balíků.

Jedním z příkladů klasické chyby, s níž se potýkají všechny databáze, jsou duplicity. Také v bázi autorit jsou duplicity a wikidatisté si jich někdy povšimnou. Všechny nalezené duplicity pečlivě označíme a jsou k nalezení v tomto výpisu z Wikidat, aby je experti z Národní knihovny mohli verifikovat a sloučit. Pokud naleznete tuto chybu, stačí ve Wikidatech jeden z identifikátoru tzv. zavrhnout (nastavit rank pro zavrženou hodnotu) a přidat „důvod zavržení tvrzení“ – „duplicita“.

Vyhledávání chyb se dá ilustrovat i na datech narození a úmrtí. Při extrakci těchto údajů z popisků osob jsme si všimli, že občas se knihovník při vkládání informací musel upsat – data narození typu „31.4.1830“, „10. 20. 1971“ nebo „18.1.0.1951“ nedávaly smysl.

Podobných příkladů je celá řada a všechny bychom rádi Národní knihovně posílali, aby obě strany měly ze spolupráce co největší prospěch. Podnikáme také kroky, abychom naopak knihovníkům usnadnili nahlašování chyb, které objeví ve Wikidatech.

Geografické autority ve Wikidatech

Geografické autority nebyly v původní náplni projektu, který byl realizován ve spolupráci s Národní knihovnou v roce 2019, a tak zatím formálně nejsou uvolněny pod licencí CC-0. Jak však poznamenal Radek Světlík ze Studijní a vědecké knihovny Plzeňského kraje, pro knihovnická propojená data jsou geografické autority ještě důležitější než ty personální, které se věnují lidem. Proto jsme se podívali na zoubek i geografickým autoritám a pro začátek je alespoň propojili s patřičnými záznamy ve Wikidatech.

Geografické autority pokrývají široké spektrum různých témat – od států přes regiony, řeky, chráněná území až po města či vesnice. Naštěstí jsou v mnoha případech geolokalizovány – obsahují informace o své geografické poloze na mapě světa. Tato data nám laskavě z databáze vyexportovala Helena Dvořáková z Národní knihovny a účastnice nedávného Biblio workshopu. Díky nástroji OpenRefine, který podporuje propojování s položkami na Wikidatech podle jejich geografické blízkosti, jsme tak měli poměrně snadnou práci. Stačilo totiž hledat jen mezi objekty, které jsou blízko daného záznamu. Tam, kde souřadnice k dispozici nebyly, jsme se museli spolehnout na (pečlivě kontrolované) párování podle názvu a typu objektu.

Výsledkem je umístění téměř všech geografických autorit (s výjimkou tzv. „oblastí“ a několika dalších typů objektů) na mapu světa, kde si je můžeme procházet – buď kompletní dataset, jako je vidět na obrázku výše, nebo v různých podmnožinách. Třeba si můžeme zobrazit všechny ostrovy se záznamech v bázi národních autorit:

Obohacení Wikidat o nové záznamy osob

Nejčerstvějším úspěchem je extrakce asi 75000 jmenných záznamů z báze národních autorit, které dosud neměly záznam ve Wikidatech a zároveň obsahují informaci o datu narození dané osoby. Dohodli jsme se, že takové osoby jsou vhodné k importu do Wikidat, neboť jsou svým datem narození dostatečně specifikované. To byl však teprve začátek práce.

Jak vidno z obrázku výše, opět jsme využili nástroje OpenRefine. Z volně dostupného datasetu jsme si načetli jméno, příjmení, popisek osoby a ID v bázi národních autorit. Z těchto pouhých 4 údajů jsme však byli schopni zjistit o daných osobách mnohem více.

Na základě regulárního výrazu (tzv. regexu), který prohledával text, jsme například z popisků byli schopni získat data narození a úmrtí. Zjednodušeně řečeno, pokud se nějaké datum v popisku nachází za slovem „Narozen“, pak je to asi datum narození. Podobně jsme získali i pohlaví osoby („narozen“ vs. „narozena“). Opět je to patrné z obrázku nad odstavcem. Složitější to ale bylo s místem narození. Údaj je v textu uveden např. stylem „Narozena v Bílovci“. Naštěstí v databázi ČÚZK jsou česká sídla vyskloňována, takže pokud 2. pád „Bílovci“ odpovídá pouze jedinému českému sídlu (město Bílovec, Q1015409), je to celkem jednoduché. Některé záznamy však jsou složitější, např. specifikují okres, a na takové případy jsme nasadili našeho kolegu Bena Skálu. Ben prošel všechny nejčastěji se vyskytující textové řetězce a ručně je spároval s ID položky ve Wikidatech. Někde však bohužel neuspěl ani Ben: Pokud je u záznamu uvedeno „Narozena v Příbrami“, už nikdo z popisku nezjistí, zda se jedná o město Příbram, nebo o vesnici Příbram v okrese Děčín. V takových případech jsme museli na spárování s obcí rezignovat.

V těchto dnech probíhá import všech takto nalezených a anotovaných 75000 osob do Wikidat. Zároveň do záznamů osob vkládáme další související identifikátory databází, s nimiž spolupracujeme – například Bibliografie dějin českých zemí, AbART nebo Provenio. Je to významný krok vpřed v propojování knihovnických dat a jejich zkvalitňování pro koncové uživatele. Chcete si přečíst knihu od spisovatele, který se narodil ve vašem městě? Wikidata to totiž umí… Na závěr přidáváme tabulku se spisovateli narozenými v Chebu:

V roce 2018 jsme založili nový projekt pro podporu fotografů a zisk svobodných obrázků Fotíme Česko. Loni už běžel naostro. Jak se mu dařilo? Podívejme se na jeho srovnání s původním a paralelně běžícím fotoprojektem Mediagrant i několik dalších statistik focení pro projekty Nadace Wikimedia.

Nejprve krátce pro ty, kteří o Fotíme Česko neslyšeli. V programu podporujeme fotografy, kteří svými svobodně licencovanými snímky z celé ČR dobrovolně obohacují Wikimedia Commons a Wikidata (a tedy i Wikipedii). Fotografové v něm mohou fotit takřka cokoliv – jediným kritériem je podmínka ilustrovat tzv. Wikidata položky (WD položka může reprezentovat např. ulici, dům, památný strom apod.). Pokud fotografové splní určité podmínky, proplácíme jim náklady jejich cest za focením. Také jim zdarma půjčujeme fototechniku. Fotíme Česko se snažíme stále zjednodušovat, nově vytváříme videotutoriály, které fotografům pomohou najít ty objekty, které ještě fotku nemají a mohou tedy vyrazit je nafotit.

Předchůdcem Fotíme Česko a stále aktivním projektem je tzv. Mediagrant (focení podle kategorií jako jsou obce, vodstvo, události atd.).

Letos se také můžete těšit na druhý ročník soutěže Czech Wiki Photo, která je určená pro všechny, kdo se rozhodnou přispět svým/i snímkem/y na některý z projektů Wikimedia.

Rok 2019

V roce 2019 se do projektů Fotíme Česko a Mediagrantu zapojilo celkem 15 wikifotografů, kteří v rámci nich nahráli na Commons 16 008 nových svobodných fotek, z nichž 2 714 obrázků bylo použito na Wikipedii a 5 078 jako ilustrace Wikidata položek (tj. zhruba 2,5krát více WD položek než předchozí rok).

Fotíme Česko

Během loňského roku se do Fotíme Česko zapojilo 9 fotografů (oproti jednomu v roce předešlém), kteří celkem nafotili a na Commons uploadovali 9 001 fotek. Z toho ilustrovali 3 951 Wikidata položek. Počet všech užití fotek (včetně různých verzí Wikipedií) je 4 514.

Pro zajímavost: z tohoto počtu jsme jako spolek proplatili 7 283 fotek v 49 tiketech (tiket obvykle odpovídá jedné fotocestě). Rozdíl neznamená neschválené fotocesty, ale fakt, že někteří fotografové pro Fotíme Česko fotí a zároveň nechtějí nic proplatit.

A teď chvíle slávy: fotografové podle počtu nahraných fotek ve FČ 2019. Nepsanou soutěž celkem suverénně vyhrál fotograf Petr1888.

Mediagrant

Do staršího projektu Mediagrant se zapojilo 13 fotografů, kteří na Commons přispěli 6 258  snímky (včetně 2 639 fotografií Wikiexpedice) a ilustrovali 797 Wikidata položek. Proplacených fotek bylo 3 701 ve 16 tiketech. Počet všech užití souborů je  2 923.

Fotografové podle počtu nahraných fotek ve Mediagrantu 2019:

Wikiexpedice

Také nelze opomenout každoroční Wikiexpedici. Tu loňská, kterou zorganizoval wikipedista Aktron, mířila do málo „zmapovaných“ oblastí Orlických hor. Čtyři účastníci z ní přivezli 2 639 fotografií.

Souhrnné statistiky fotoprogramů WM ČR za poslední tři roky
(na řádku 2018 a 2019 jsou součty FČ+MG. Proč je někde N/A? Mediagrant byl sledován za období 2016+2017 včetně kategorií, proto některá čísla není možné určit jen pro rok 2017)

Zajímavé je porovnání efektivity cest (počet fotek/náklady) poté, co jsme otevřeli projekt Fotíme Česko (2019). Celkové počty fotek jsou za poslední tři roky téměř stejné, výdaje na jejich pořízení jsou letos nejnižší (vliv na to určitě má i převažující focení ulic ve Fotíme Česko).

Tracker

A zde jsou čísla z Trackeru za rok 2019. (Tracker je nástroj, kde fotografové vykazují své fotocesty a následně dochází k jejich proplacení.) Jak už bylo řečeno, ne všichni si nechají proplácet své fotocesty, proto je celkových fotek za rok 2019, které fotografové nahráli do kategorií (Fotíme Česko nebo Mediagrant) asi o polovinu více, než udává tabulka níže.

Co se týče nákladů spolku na proplácení fotocest, tak průměrná cena na fotografii v roce 2019 byla 2,8 Kč. O rok dříve to bylo více než dvakrát tolik, 6,5 Kč.

úvodní foto: Petr1888, Křížek nad Jehlicí, CC-BY-SA-4.0

Epidemie koronaviru postupně zasáhla celý svět a je pro nás všechny výzvou a zkouškou. Kromě záplavy virem zažíváme i informační povodeň. Koronavirus okupuje veškerou naši pozornost, je hlavním tématem soukromých rozhovorů i médií. Televize mají rekordní sledovanost, webové servery nevídanou čtenost a nových článků přibývá. Informace, občas i protichůdné, se hromadí. Pár hodin starý článek je žalostně neaktuální. Jak se v tomto informačním chaosu vyznat, nepodlehnout přehlcení a neztratit se?

Jednou z obecných odpovědí na otázku je sběr validních informací v encyklopediích. Organizování vědomostí jako odpověď na pocit přehlcenosti není věc nová, známe ji už z dob osvícenství, první pokusy jsou ale mnohem starší. Od tlustých bichlí, které vznikaly jako reakce na přetékající knihovny, jsme se posunuli do digitálního věku. Internet nám všem přinesl možnost se světem autorů a autorek, médií, vydavatelek a vydavatelů interagovat. A přesně taková je i Wikipedie – encyklopedie, se kterou může interagovat každý. Tedy nejen ji číst, ale i ji měnit, tvořit, a to vše dobrovolnicky, aby byl ideál touhy po poznání co nejčistší. Články tak nevznikají podle nějakého plánu, ale z vůle jednotlivců, kterým na české Wikipedii něco chybí. Texty, které mají dostatek čtenářek a čtenářů, editorek a editorů, jsou pod dohledem, takže se do nich chyby a vandalismy nedostanou. V tom je síla i úskalí Wikipedie – vyžaduje neustálou péči a údržbu.

Dnešní obtížná a nová doba bere, ale i dává. Zvedla se nevídaná vlna solidarity a dobrovolnictví – snažíme se být ke svému okolí co nejohleduplnější, šijeme roušky, organizujeme se v pomoci seniorům a nemocným. Zároveň jsme ale vyzýváni, abychom co nejvíce zůstávali doma, což jde často proti sobě. Psaní Wikipedie je jedna z forem dobrovolnictví, kterou lze skvěle vykonávat právě z bezpečí domova, takže je ideální aktivitou pro časy karantény. Navíc je možné se zapojit právě do psaní o koronaviru a aktivně tak zlepšovat informovanost celé společnosti, jak ukazuje strhující příběh, který se právě teď na české Wikipedii odehrává.

Počet editací na místní verzi Wikipedie, který se obvykle pohybuje kolem 2500 za den, činil 16. března (v den, kdy došlo k omezení pohybu osob) přes 4000 a 25. března toto číslo vystoupalo i na 4500 editací denně. Podobným poměrem roste počet nových článků (z cca 70 za den na cca 120 za den). Zvýšená činnost komunity zformované a stále se formující kolem české verze Wikipedie pak vedla k milníku, který ve svém článku popisuje Jan Loužek, člen Rady spolku Wikimedia Česká republika: “Díky vyšší aktivitě dobrovolných editorů na Wikipedii se podařilo české verzi online encyklopedie dosáhnout již v pátek 10. dubna mety 450 000 článků.”.

Za centrum dění na české Wikipedii bychom mohli označit článek Pandemie covidu-19. Ten vznikl 24. ledna. Po necelých třech měsících existence ho viděl téměř milion čtenářů a čtenářek a prodělal tisíc editačních změn (tj. okolo 10 denně) od více jak 200 editorů a editorek. Pro český kontext je pak ústřední článek Pandemie covidu-19 v Česku, který vznikl 2. března, tedy den po prvním potvrzeném případu nákazy na našem území. Za dobu své existence má přes osm set tisíc čtenářů a čtenářek a prošel více jak šestnácti sty editačními změnami od několika desítek editorů a editorek. Z čísel je vidět, že “domácí” článek táhne k úpravám ještě více.

Důležitější je úsilí, které desítky dobrovolníků a dobrovolnic každý den věnují péči o aktuální “koronavirové” články. Během několika dní byla vybudována na české Wikipedii celá síť tematicky propojených článků týkajících se koronaviru a epidemie.

Laik si nejspíš může klást otázku, jak je vůbec možné takovýto rapidní vývoj koordinovat? Je nějaká redakční rada, která všechno to dění řídí? Odpověď může být překvapivá (byť pro wikipedistu či wikipedistku samozřejmá) – nikdo nic neřídí, všechno se děje “samo” za pomoci tzv. “moudrosti davu”, editačních pravidel a chytrého softwaru. Nový článek je skrze odkazy prolinkován s články stávajícími. Dále se objeví v seznamu posledních změn a nových článků, takže si ho hned všimnou další wikipedisté a wikipedistky. Ti mají možnost ho dále vylepšovat – opravit chyby, doplnit, aktualizovat.

U běžných témat je poměrně obvyklé, že autorkou či autorem naprosté většiny textu je jeden člověk, takže je u nich jednodušší dodržet jednotný styl. U “aktuálních” témat (jako jsou politické kauzy, sportovní události či katastrofy) se ale často stává, že na sebe jednotliví editoři a editorky “narazí” a pak se spolu musí zkusit domluvit, jaká verze článku zůstane. Pokud není téma rozsáhlé, vystačí si wikipedistky a wikipedisté s diskusní stránkou, tedy s prostorem, který je k dispozici u každého článku. Pro tematické celky (jako např. pro současnou epidemii) je ale někdy vhodná diskuse a koordinace na další úrovni – to pak vznikají tzv. WikiProjekty. Motivaci pro založení Koronavirového WikiProjektu popisuje jeho iniciátor, Jan Beránek, „Internet je informacemi o koronaviru přeplněný natolik, že je není možné všechny sledovat. To bylo mou hlavní motivací při tvorbě nejrůznějších článků na téma koronavirus − dostat vše podstatné na jedno místo a udržet informace co nejpřehlednější. Proto jsem založil WikiProjekt, ve kterém se spojili a koordinovali další editoři se zájmem o téma.”. Koronavirový WikiProjekt vznikl 4. března a během 48 hodin se do něj přihlásilo osm wikipedistů (dnes má 13 členů). Tito, většinou velmi zkušení, wikipedisté stojí za rozhodující částí textů v článcích a společně se domlouvají na dalším postupu. Přesto, jak je vidět z čísel výše, se do psaní “nekoordinovaně” zapojují desítky dalších lidí a ničemu to nevadí – Wikipedie je otevřená komukoli a právě v tomto čase dokazuje, jak výborně se při informování o krizích hodí: články jsou denně aktualizovány a neustále vylepšovány. Dodržování editačních pravidel zajišťuje nestranost, neutralitu a ověřitelnost sebraných informací. V současné době velmi ceněnou hodnotu.

Samozřejmě, že otevřenost Wikipedie je i určitou hrozbou a přitahuje šprýmaře či záškodníky, kterým říkáme vandalové. Jeden příklad za všechny – anonymní přispěvatel (do Wikipedie můžete psát i bez registrace) změnil počet případů v Ústeckém kraji na nesmyslné číslo, nicméně jeho vtípek se na Wikipedii příliš neohřál. Během jediné minuty byl článek jedním z wikipedistů vrácen na předchozí, nepoškozenou verzi. Takto běžně vypadá fungující Wikipedie.

Nikdo dnes nedokáže říct, jak dlouho zde s námi koronavirus bude a jestli někdy odejde, co již nyní dokážeme předpokládat, dle dějinného vývoje Wikipedie, je, že dobrovolníci a dobrovolnice píšící obsah této největší internetové encyklopedie nikam neodcházejí, naopak přicházejí. 

Wikipedie existuje přes 19 let (což je na internetový projekt opravdu hodně) a za tu dobu si vybudovala jak silnou komunitu autorek a autorů, čtenářů a čtenářek, tak silný ekosystém samotných encyklopedických článků a dalších sesterských projektů. Její tradice je obrovská výhoda, v důsledku toho jsou články na Wikipedii snadno propojeny s dalšími informacemi – a kontext je v době informačního přehlcení klíčovou komoditou. Navíc články na Wikipedii, na rozdíl od většiny dnes vznikajících portálů a webů, tolik nezastarají, komunita je bude neustále aktualizovat. Už dnes je hodnota koronavirových článků na Wikipedii vysoká, ale právě s postupem času ještě více poroste.

Spolu s rostoucím počtem článků a kvalitou obsahu je naším dalším cílem, jako zástupců a zástupkyň spolku Wikimedia Česká republika, i podpora stávající komunity a její neustálý rozvoj. Vyzýváme tedy i Vás, vážení čtenáři a čtenářky, abyste neváhali a naši činnost podpořili tím, že se sami stanete autory a autorkami, či přispějete na naše aktivity na portálu darujme.cz.

Autor a autorka: Vojtěch Veselý a Lucie Jonáčková

Danny B. je zasloužilý, zkušený a technicky nesmírně zdatný wikipedista. Využívat jeho služby by mělo být radostí pro každý wikiprojekt. Bohužel, mít ho jako správce je problém ve chvíli, když se najde v komunitě někdo, kdo se s ním neshodne. Danny B. totiž někdy využívá své znalosti a svá práva k vytvoření toho, co se jemu líbí, k ostatním požadavkům se někdy nehlásí, ignoruje je a jindy je

Snad může někomu přijít divné, že má vůbec smysl psát o sebevzdělávání na Wikiverzitě, když jsem minule tak zdůrazňoval, aby Wikiverzita přinášela odbornost a druhými využitelný obsah. Vždyť kdo se sebevzdělává, dělá to proto, že není odborník, a dělá to sám pro sebe. Ve skutečnosti je na tyto dva požadavky – na odbornost a na tvorbu pro druhé – třeba myslet i zde, a právě pro ten paradox ještě

Výzkum je zvláštností Wikiverzity. Ne-li všechny, pak naprostá většina ostatních projektů Wikimedia se originálnímu výzkumu (terminologií Wikipedie vlastnímu výzkumu) brání. Pro Wikiverzitu by ale měl být přirozenou součástí. Jak by ale měl vypadat? Než začnu, dovolte mi prosím uvést, že tento text nepíšu jako pojednání o vědecké metodě, ale jako zcela nesoustavný text z povšechně dostupných

Nedávná myšlenka vyslovená spoluzakladatelem Wikipedie Jimbem Walesem v diskusi na Wikiverzitě:„Be careful about valuing 'openness' above quality and the achievement of serious goals. Take a look at how badly trolls can upset and ruin a culture. I absolutely support openness - in a framework of quality and thoughtfulness.“Čili česky:„Buďte opatrní, když dáváte větší hodnotu otevřenosti nad

Už je to skoro rok, co jsem dostal jako redaktor bulletinu Wikimedium k publikování materiál o tom, že na Wikiverzitě začali uklízet, aby se zvýšila její úroveň. Právě kvalita materiálů na Wikiverzitě je často terčem kritiky od přispěvatelů z jiných projektů Wikimedia, a to jak v případě anglické Wikiverzity, tak i české. Od té doby, co jsem ten materiál do Wikimedia převzal a bulletin ho tedy

Wikipedii píší lidé. Někdy bych možná chtěl napsat jenom lidé. Inu, tak to chodí. Proto jsou ve Wikipedii užitečné informace, ale také chyby, nepřesnosti nebo třeba neobjektivně zkreslené články. Někdo zkrátka nemá odhodlání a výdrž přinést informace úplné a někdo jiný má přímo záměr informaci zkreslit. Najít skutečný motiv vzniku neobjektivního článku obvykle není možné. Ale je možné najít

Na Wikipedii existuje dlouhodobá diskuse o tom, zda mají tzv. oborová kritéria významnosti opodstatnění. Obvykle jsem říkal, že ano, protože umožňují na základě odborného posouzení ''zdrojů'' odhadnout, o jaké skupině lidí nebo věcí zdroje běžně jsou, a tuto skupinu popsat, definovat a tím říct: Ano, pokud napíšete článek o člověku/věci, co patří do takto popsané skupiny, nejspíš bude významný,

Prosím, nepřehlédněte prosbu na konci tohoto blogu. Děkuji. Ano, podle všeho jsem se na Wikizprávách pohyboval na samé hraně zneužití práv správce. K situaci došlo tak, že jsem se stal terčem nových a nových nepravdivých tvrzení, kterými Lenka64 očerňovala mou mnoho měsíců vykonávanou práci na Wikizprávách. Když Lenka64 nebyla svá tvrzení schopná doložit, nijak neustoupila, naopak přidala ještě

„Statistika nuda je, má však cenné údaje...“ V roce 2013 vzniklo na českých Wikizprávách 120 zpráv. Je to nejslabší rok od vzniku Wikizpráv. Poslední pololetí bylo s 39 zprávami daleko nejhorší v historii, téměř o polovinu horší než před dosavadní rekord před rokem. To vše přesto, že do tohoto čtvrtletí patřil i nejlepší měsíc tohoto roku listopad (s 27 zprávami, to je skoro čtvrtina celého

Pouhých pět zpráv přibylo na české Wikizprávy v průběhu třetího čtvrtletí tohoto roku. Přestože letní měsíce byly pravidelně problematické (k poklesu oproti předchozímu čtvrtletí došlo vždy v předchozích třech letech), výsledkem je daleko nejhorší čtvrtletí od založení Wikizpráv, pětkrát menší než dosavadní rekord. Dosavadní minima byla tato: 26 zpráv - I. čtvrtletí 2013 29 zpráv - I.

Pohled na Wikizprávy je ještě smutnější než před časem. Titulní zpráva stará dva měsíce, v přehledu aktuálních zpráv vůbec nic - ono tam nic být ani nemůže, protože za poslední měsíc na Wikizprávách vznikly dvě nové zprávy... To je výsledek činnosti lidí, kteří se loni na podzim vyjádřili, že bude nejlepší, když tam nebude nejaktivnější přispěvatel překážet v jejich (ne)činnosti.

Když Danny B. začal v březnu akci za smazání rubrik čili portálů, psal jsem tu už o tom, že to považuji za nesmysl a za důkaz špatného, destruktivního a přehlíživého přístupu k obsahu, který vytvořili ostatní. Přesto akce proběhla bez jakýchkoli námitek tamních současných redaktorů (tamní komunita se opět ztenčila, už tam nepíše ani Tchoř...), portály zmizely z hlavní stránky a byly během dvou

„Obsahem práva na spravedlivý proces samozřejmě není právo na přijetí takového rozhodnutí, se kterým by byl stěžovatel spokojen,“ napsal v usnesení soudce zpravodaj Miloslav Výborný. Není důležité, o čem Ústavní soud rozhodoval (bylo to o vysoké pokutě pro exekutora). Důležité je, aby si to uvědomili i všichni arbitři a wikipedisté, pokud se na arbitry obracejí.

Znovu píšu o Wikizprávách. Vzhledem ke kontroverznosti tohoto tématu předem prosím všechny čtenáře, aby tento příspěvek opravdu brali jako pochvalu. Během dvou dnů vzniklo na Wikizprávách (zatím?) pět různých zpráv od čtyř různých autorů. Něco takového Wikizprávy skutečně dlouho nepamatují a je to radost něco takového vidět. Mezitím sice dochází také k pokračování likvidace rubrik=portálů,

„Je to dobrovolná aktivita a nic mne nenutí dělat v kolektivu, který mou práci ničí, a nechci ani mlčet k věcem, které ji, dle mého poškozují. To je všechno.“ S podobným zdůvodněním jsem se vzdálil z Wikizpráv, přičemž můj takto zdůvodněný odchod odsoudila mj. Lenka64. Ale tohle přesně nejsou  moje slova. Takhle to řekla Lenka64 dnes na Wikipedii. Shody ve vyjádření a rozdíly v okolnostech si

Na Wikizprávách se objevil nový redaktor s přezdívkou Cepice. Napsal zprávu o formuli 1, na začátečníka solidní, i když s větším množstvím chyb - překlepů a chyb gramatických, formátovacích i faktických (asi vzniklých překlepem). I kdyby někdo nebyl znalec a nevěděl, jak to je po faktické stránce, na první tři druhy chyb musel přijít snadno každý. Zpráva z neděle přesto zůstala bez povšimnutí