Perl
Paradigma | multiparadigmatický |
---|---|
Vznikl v | 1987 |
Autor | Larry Wall |
Poslední verze | 5.24.0 (9. května 2016) |
Typová kontrola | dynamická |
Ovlivněn jazyky | AWK, Smalltalk 80, Lisp, C, C++, sed, Unix shell, Pascal |
Ovlivnil jazyky | Python, PHP, Ruby, ECMAScript, Dao, Windows PowerShell, JavaScript, Falcon |
OS | multiplatformní |
Licence | GNU General Public License, Artistic License |
Web | http://www.perl.org/ |
Perl je interpretovaný programovací jazyk vytvořený Larry Wallem v roce 1987. S rozvojem internetu se Perl stal velmi populárním nástrojem pro tvorbu CGI skriptů.
Perl zahájil svou éru jako skriptovací jazyk, náhrada jazyka AWK a interpretru sh. Největšího rozšíření dosáhl ve verzi 4 z roku 1991. Verze 5 přinesla četná vylepšení, především výkonné datové struktury a možnost objektového programování. V poslední době získal Perl oblibu mimo jiné v bioinformatice. PC Magazin zařadil Perl v roce 1998 mezi finalisty soutěže Technical Excellence Award v kategorii Development Tool. Slovo Perl najdete v Oxford English Dictionary.
Larry Wall se při konstrukci jazyka řídil heslem: dá se to udělat více způsoby (there's more than one way to do it). Umožňuje psát krátké programy jednoduše a rychle a přitom nebrání v psaní těch složitých. Jeden ze způsobů je přitom obvykle velmi stručný, takže Perl získal nezaslouženou pověst jazyka, ve kterém se tvoří nesrozumitelný a neudržovatelný kód. Tato kritika ale není oprávněná, Perl je vhodný k řešení malých i velkých problémů. Schopnosti a nástroje, které se používají u velkých projektů, lze použít i v krátkých skriptech.
Dobrý programátor má podle Larryho Walla být líný, netrpělivý a sebevědomý (Laziness, Impatience and Hubris).
Obsah
Výhody Perlu[editovat | editovat zdroj]
- výhody „interpretovaného“ jazyka, především rychlý vývoj bez nutnosti kompilace a linkování - program je zkompilován po každém spuštění a je kdykoli možné „přikompilovat“ další kód. Je možno i provést část kódu před kompilací zbytku a nastavit tak konstanty, které následně může využít optimalizační část kompilace. A například vynechat kód pro ladicí výpisy, pokud není program spuštěn s určitým parametrem.
- přes 18000 volně dostupných modulů třetích stran v Comprehensive Perl Archive Network CPAN. Pojmenování, kategorizace, dokumentace, testování a instalace modulů jsou standardizovány. Moduly zpřístupňují prakticky veškerá dostupná rozhraní a knihovny.
- efektivita programování - v programech, které nejsou přímo závislé na rychlosti běhu, je výhodnější jazyk, který vyžaduje méně řádek kódu
- automatická práce s pamětí (není třeba explicitně alokovat a uvolňovat paměť) a pokročilé datové typy např. asociativní pole neboli hash (lineární seznamy a binární stromy již nejsou třeba)
- Perl je svobodný software, licencován pod Artistic License nebo GNU General Public License
- ve srovnání s kompilovanými jazyky lepší možnosti zabezpečení při běhu kódu
- snadné spojování již hotových komponent (modulů) stejně jako u Delphi, Visual Basicu, PowerBuilderu, Tcl, Microsoft Office, Emacs, atd. a navíc s možností širokého použití (Linux, Unix, MS Windows, VMS, Palm OS, Apache, ASP, CGI, ISAPI, OLE, WSH, WSC, wxPerl, atd.)
- převzetí osvědčených konstrukcí z ostatních jazyků, jako např. C (programovací jazyk), AWK, sed, sh, BASIC, funkcionální jazyky (uzávěry, funkce jako parametry nebo návratové hodnoty,...) a dalších
- reference na statické, dynamické i anonymní datové struktury
- umožňuje procedurální, funkcionální i objektově orientované programování
- snadná práce s textem a značkovacími jazyky (XML, HTML…)
- regulární výrazy a jejich rychlost
- Perl podporuje znakovou sadu Unicode a je (byl) Y2K kompatibilní
- eval (možnost využít funkce překladače za běhu programu, takže můžeme vytvářet dynamický kód, resp. kód optimalizovat na rychlost za běhu)
- dynamické volání procedur (název známe až za běhu programu)
- stabilita - mnoho let vyvíjený programovací jazyk
- možnost použití inline C/C++ v Perlu nebo rozhraní Perlu pro externí C/C++ knihovny skrz XS nebo SWIG
- uzávěry (podprogramy si pamatují proměnné, jež potřebují ke svému běhu)
- návěstí (řízení cyklů)
- automatické zavádění (pokud jméno funkce neexistuje, pak Perl umožňuje spuštění definovaného kódu)
- mod perl umožňuje web serveru Apache vložení Perlu s výhodami, jako je při vložení PHP
- interpret Perlu může být vložen (embedded) do ostatních systémů,
#include <Perl.h>
- rozsáhlá dokumentace a literatura, komunita kolem Perlu, konference, news…
Nevýhody Perlu[editovat | editovat zdroj]
- nedisciplinovaný programátor může extrémně snadno vytvářet nesrozumitelný kód (jazyk velice benevolentní)
- při některých aplikacích se může projevit neefektivnost dynamicky typovaného jazyka ve srovnání se staticky typovanými jazyky, zejména spotřeba paměti
- kruhové odkazy a problematika jejich destrukce (použití reference counting garbage collectoru vyžaduje použití destruktorů, které přeruší kruh nebo používání „weak“ referencí, které nezvyšují hodnotu čítače referencí)
- mnozí tvrdí že je to jazyk nevhodný pro výuku programování, ostatním stačí 'use strict;'. Při použití ve výuce hrozí, že si student zvykne, že se o spoustu věcí nemusí starat a přechod na nižší jazyk pak bolí
- syntaxe perlu 5 je tak složitá, že neexistuje samostatný parser ani formální definice syntaxe jazyka; jediný parser perlu řady 5 je samotný interpret perlu, ani programátorské editory Vim a Emacs neumí pro perl korektně zvýrazňovat syntaxi
Budoucí vývoj (Perl 6 a VM Parrot)[editovat | editovat zdroj]
V červenci roku 2000, hned po setkání na kterém byl odstartován projekt vývoje jazyka Perl 6, byla započata práce na návrhu virtuálního stroje (VM - Virtual Machine) s názvem Parrot. Parrot je určen pro efektivní běh dynamických programovacích jazyků (primárně pro Perl 6). Jádro nové verze jazyka Perl tak bude kompletně přepsáno jako tomu bylo např. u projektu Mozilla. Také syntaxe jazyka se dosti zásadně změní a úplná zpětná kompatibilita bude zaručena jinými prostředky.
Ukázka kódu[editovat | editovat zdroj]
Tradiční program „Hello world“:
print "hello, world!\n";
Rozšířená verze tradičního programu:
# A sample Perl program
$_ = "Hello, world! The magic number is 234542354.\n";
print;
s/\d+/-1/;
print;
a její výstup:
Hello, world! The magic number is 234542354. Hello, world! The magic number is -1.
Vysvětlení: print; v podstatě znamená print $_; (kde $_ je výchozí proměnná). s/\d+/-1/; (nebo také $_ =~ s/\d+/-1/;) je regulární výraz, jenž nahradí první nalezenou sekvenci číslic (celé číslo) číslem -1.
Perl je dynamický programovací jazyk. Je možné používat kompilátor v samotném programu. Tady je příklad kalkulačky v jednom řádku kódu:
while (1) { print eval <>; }
Lze pak zadat například:
5*5 <ENTER>
$a = $b = 1; $a+$b <ENTER>
for (1..1_000_000) { print +($a+$b+$_)."\n"; } <ENTER>
sin($a)**0.5 <ENTER>
Složitější ukázkou je funkce, která vypíše Fibonacciho posloupnost:
fib(100);
sub fib {
my ($a, $b) = (0, 1);
while ($b < $_[0]) {
print "$b ";
($a, $b) = ($b, $a + $b);
}
}
Výstupem tohoto programu by bylo:
1 1 2 3 5 8 13 21 34 55 89
Perl do verze 5.20 (květen 2014) neumožňoval tradiční způsob předání parametrů funkci. Hodnoty předávané při volání funkce jsou uloženy v poli @_ a programátor si musel sám zkontrolovat kolik a jakých parametrů funkce dostala a uložit si je do lokálních proměnných. Samozřejmě existují knihovny s jejichž pomocí je možné nadeklarovat validaci, výchozí hodnoty a podobně.
Práce s proměnnými je v Perlu poněkud odlišná od kompilovaných jazyků (C/C++, Pascal):
$prom; # skalární proměnná
@prom; # pole
%prom; # asociativní pole
$pozdrav = "Ahoj"; # skalární proměnná obsahující řetězec znaků
@pole = (1, 2, 3); # pole o třech prvcích
$pole[1] = 4; # v případě, že přistupujeme ke konkrétní položce,
# která je VŽDY skalární hodnotou, umístíme před
# název proměnné symbol $
@pole[0,2] = (7,9) # v případě, že přistupujeme k několika prvkům
# najednou umístíme před název proměnné symbol @
%skoly = ("pavel" => "FI MUNI", "petr" => "FIT VUT");
# asociativní pole, hodnoty jsou zadávány ve tvaru
# klíč => hodnota
print $skoly{"pavel"};
# vypíše: FI MUNI
# hodnota je opět skalární
print join( ', ', @skoly{'pavel', 'petr'});
# vypíše: FI MUNI, FIT VUT
# hodnota je opět seznam
Krása Perlu[editovat | editovat zdroj]
Larry Wall považuje sám sebe za umělce a Perl za umělecké dílo. Následující program [1] slouží jako malá ukázka, čeho je tento jazyk schopen. Program vypíše poměrně pomalu slova: Just another Perl / Unix hacker. Za tím účelem vytvoří 32 paralelních procesů, které složitě synchronizuje pomocí rour.
@P=split//,".URRUU\c8R";@d=split//,"\nrekcah xinU / lreP rehtona tsuJ";sub p{
@p{"r$p","u$p"}=(P,P);pipe"r$p","u$p";++$p;($q*=2)+=$f=!fork;map{$P=$P[$f^ord
($p{$_})&6];$p{$_}=/ ^$P/ix?$P:close$_}keys%p}p;p;p;p;p;map{$p{$_}=~/^[P.]/&&
close$_}%p;wait until$?;map{/^r/&&<$_>}%p;$_=$d[$q];sleep rand(2)if/\S/;print
Toto samozřejmě není doporučený ani obvyklý způsob zápisu programů v Perlu, ale pouze ukázka schválně neoptimálního kódu.
Literatura[editovat | editovat zdroj]
- Programování v jazyce Perl: Larry Wall, Tom Christiansen & Randal L. Schwartz, Computer Press, 1997
- Programování v Perlu pro pokročilé: Sriram Srinivasan, Computer Press, ISBN 80-7226-079-0, 1998
- Naučte se Perl za 21dní: Laura Lemay, Computer Press, ISBN 80-7226-616-0, 2002
- Perl - kapesní průvodce programátora: Martin Kysela, Grada Publishing, ISBN 80-247-1170-2, 2005
- Myslíme v jazyku Perl: František Dařena, Grada Publishing, ISBN 80-247-1147-8, 2005
Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]
- Obrázky, zvuky či videa k tématu Perl ve Wikimedia Commons
- Výukový kurs Perl ve Wikiverzitě
- perl.org - domovská stránka Perlu (anglicky)
- cpan.org - bohatá kolekce software, modulů, skriptů a dokumentace (anglicky)
- metacpan.org - bohatá kolekce software, modulů, skriptů a dokumentace (anglicky)
- perl6.cz - české stránky o Perl6
Články a učebnice:
Související projekty: