Haag

	Haag ; Den Haag, 's-Gravenhage
	; znak ; vlajka
Poloha
Souřadnice	52°5′ s. š., 4°19′ v. d.
Nadmořská výška	1 m n. m.
Stát	Nizozemsko
Provincie	Jižní Holandsko
Obec	Haag
	Haag Haag, Nizozemsko
Rozloha a obyvatelstvo
Rozloha	98,1 km²
Počet obyvatel	537 833 (2019)
Hustota zalidnění	5 481,4 obyv./km²
Správa
Starosta	Johan Remkes (od 2019)
Vznik	13. století
Oficiální web	www.denhaag.nl
Telefonní předvolba	015 a 070
PSČ	2491–2599
	multimediální obsah na Commons
	Některá data mohou pocházet z datové položky.

Haag (nizozemsky Den Haag, oficiální název zní s-Gravenhage) je třetí největší město Nizozemska.

Haag je sídlo nizozemského panovníka, parlamentu a vlády, avšak podle čl. 32 ústavy je hlavním městem Nizozemského království Amsterdam. Také diplomatický sbor je usídlen v Haagu.

Haag je zároveň hlavním městem provincie Zuid-Holland (Jižní Holandsko), nacházející se na jihozápadě země. K 1. lednu 2014 mělo samotné město Haag 509 779 obyvatel.^[2] Aglomerace zvaná Randstad, ke které patří kromě Haagu především města Amsterdam, Haarlem, Rotterdam, Leiden a Utrecht, má dohromady přes 7,1 milionu obyvatel.

Dějiny[editovat | editovat zdroj]

Založení města[editovat | editovat zdroj]

Dějiny Haagu začaly v roce 1248, kdy hrabě holandský Vilém II. (v letech 1254-1256 také římsko-německý král) dal příkaz ke stavbě zámku na tomto místě. Z této doby pochází také úřední název města 's-Gravenhage, který lze přeložit jako „Hraběcí obora“.

Nepokoje v červnu 2015[editovat | editovat zdroj]

Koncem června 2015 vypukly v městské čtvrti Schilderswijk, ve které žije mnoho přistěhovalců, velké nepokoje, které trvaly čtyři dny. Počátkem vlny násilí byla smrt 42letého muže z Aruby v Nizozemských Antilách v průběhu hudebního festivalu o předchozím víkendu. Tento muž jménem Mitch Henriquez, který byl v Haagu na návštěvě příbuzných, byl bez skutečného důvodu zadržen pěti policisty (domněnka, že má zbraň, se nepotvrdila) a při jejich zákroku se udusil. Všichni tito policisté byli následně postaveni mimo službu, avšak násilnosti, ničení a zakládání požárů pokračovaly. Nad městem ustavičně kroužily vrtulníky. Ministerský předseda Mark Rutte násilí demonstrantů ostře odsoudil.^[3]

Mezinárodní organizace[editovat | editovat zdroj]

Haag je významný z hlediska mezinárodní politiky a mezinárodního soudnictví. Má v něm sídlo přes 150 mezinárodních organizací. Mezi hlavní instituce sídlící v Haagu patří například:

Další velká mezinárodní instituce, Evropský patentový úřad (European Patent Office, EPO) má pobočku se zhruba 3 000 zaměstnanci v blízkém městě Rijswijku. V minulosti byl Haag také sídlem zaniklého Stálého dvora mezinárodní spravedlnosti.

Budova Paláce míru (Vredespaleis), kde sídlí Mezinárodní soudní dvůr

Pamětihodnosti[editovat | editovat zdroj]

Ve středu města se nachází skupina historických budov Binnenhof, kde se schází nizozemský parlament a vláda. Přilehlý Mauritshuis je obrazárnou, ve které jsou vystavována díla malířů jako jsou Rembrandt van Rijn, Jan Vermeer (Diana s nymfami, Dívka s perlou, Pohled na Delft), Paulus Potter či Jan Steen. Před těmito budovami se rozkládá jezírko nazvané Hofvijver. V nedávné době prošla obrazárna Mauritshuis rozsáhlou rekonstrukcí a přístavbou, při které došlo k podzemnímu propojení původní vily s druhou budovou. Slavnostní znovuotevření se konalo 27. června 2014 za účasti krále Willema-Alexandra.^[4]

Grote Kerk je kostel sv. Jakuba, který náleží spolu s Binnenhofem k nejstarším budovám v Haagu.

Palác Noordeinde je od roku 1984 oficiálním sídlem nizozemského panovníka, nyní krále Willema-Alexandra. Pro veřejnost je přístupná část parku, který k tomuto paláci přiléhá.

V Paláci míru (Vredespaleis), jehož stavba byla dokončena roku 1913, sídlí Mezinárodní soudní dvůr a Stálý rozhodčí soud.

Madurodam je areál s modely významných a typických staveb z celého Nizozemí v měřítku 1:25. Zahrnuje jak známé historické budovy, tak moderní architekturu, dopravní infrastrukturu a rekreační zázemí. Muzeum bylo otevřeno v roce 1952 a je průběžně rozšiřováno.

V Haagu se nachází několik velkých udržovaných parků. Jeden z nich je park Zorgvliet mezi čtvrťmi Staatenquartier a Scheveningen, kam je však vstup dovolen jen se zvláštní průkazkou. Westbroekpark se nalézá v Scheveningenu. Jeho součástí je Rosarium, což je zahrada s mnoha druhy růží z celého světa, která byla založena v roce 1961. Rozsáhlé jsou také tzv. Scheveningské lesíky (Scheveningse Bosjes), které vznikly na písčitých dunách mezi lety 1100 až 1400.

Haag v literatuře[editovat | editovat zdroj]

V roce 2004 vyšel v Nizozemsku „dokumentární román“ Annejet van der Zijlové Sonny Boy. Na základě archivních materiálů a doložených svědectví rekonstruuje neobyčejný příběh rodiny, která v Haagu za druhé světové války ukrývala Židy. Román získal v roce 2006 literární cenu Witte (Littéraire Witte Prijs), udělovanou od roku 1975 jednou za dva roky knize haagského autora nebo knize s haagskou tematikou. Sonny Boy byl přeložen do mnoha jazyků a v roce 2010 vyšel v nakladatelství Barrister & Principal také česky.

Haag (1700)

Části města[editovat | editovat zdroj]

Centrum (více než 100 000 obyvatel)
Escamp (přibližně 113 000)
Haagse Hout (42 040)
Laak (38 200)
Leidschenveen-Ypenburg (40 000)
Loosduinen (47 500)
Scheveningen (56 000) – populární pobřežní letovisko s písečnými plážemi a přístavem využívaným turisticky a k rybolovu
Segbroek (59 000)

Osobnosti města[editovat | editovat zdroj]

Johanna Bavorská (asi 1356–1386), dcera vévody Albrechta I. Bavorského a Markéty Břežské, římská a česká královna jako první manželka Václava IV.
Johan van Oldenbarnevelt (1547–1619), nizozemský státník, který hrál důležitou úlohu v boji Holanďanů za nezávislost na Španělsku
Adrian de Vries (cca 1556–1626), manýristický sochař
Mořic Nasavský (1567–1625), oranžský princ, místodržitel Spojených provincií nizozemských, druhý syn Viléma I. Oranžského
Esaias van de Velde (1587–1630), krajinář
Jan van Goyen (1596–1656), přední nizozemský krajinář 17. století
Pieter Post (1608–1669), barokní architekt, malíř a grafik
Christiaan Huygens (1629–1695), fyzik, matematik a astronom
Žofie Hannoverská (1630–1714), falcká princezna, sňatkem hannoverská kurfiřtka, dědička anglického trůnu
Baruch Spinoza (1632–1677), filozof
Frederik Ruysch (1638–1731), anatom a botanik
Maurits Post (1645–1677), barokní architekt
Vilém III. Oranžský (1650–1702), se svou manželkou Marií II. Stuartovnou spolukrál Anglie, Irska a Skotska
Rachel Ruyschová (1664—1750), malířka specializovaná na zátiší s květinami
Jan van Gool (1685–1765), životopisec umělců a malíř
Gabriel Fahrenheit (1686–1736), německý fyzik
Dirk van der Aa (1731–1809), rokokový malíř
Vilém V. Oranžský (1748–1806), poslední nizozemský místodržitel v letech 1751–1795
Caroline Vanhove (1771–1860), francouzská herečka nizozemského původu, jedna z nejznámějších své doby
Vilém I. Nizozemský (1772–1843), král Nizozemska, lucemburský velkovévoda a limburský vévoda, syn holandského místodržitele Viléma V. Oranžského
Vilém II. Nizozemský (1792–1849), král Nizozemska, lucemburský velkovévoda a limburský vévoda
Anna Pavlovna Ruská (1795–1865), ruská velkokněžna, dcera cara Pavla I. a Marie Fjodorovny, královna nizozemská jako manželka Viléma II. Nizozemského
Tobias Michael Carel Asser (1838–1913), právník, nositel Nobelovy ceny míru
Gerard Philips (1858–1942), fyzik, podnikatel a zakladatel Koninklijke Philips Electronics
Albert Plesman (1889–1953), průkopník v letectví a spoluzakladatel nizozemské letecké společnosti KLM
Jan Duiker (1890–1935), architekt
Teo Jung (1892–1978), německý a později holandský novinář a esperantista
Nikolaas Tinbergen (1907–1988), biolog a etolog
Simon van der Meer (1925–2011), fyzik
Remco Campert (* 1929), básník a spisovatel povídek a románů
Dick Advocaat (* 1947), fotbalový trenér a bývalý hráč
Theo van Gogh (1957–2004), režisér, publicista, televizní producent a herec
Arjen Lucassen (* 1960), kytarista, zpěvák, hudebník, multiinstrumentalista, textař a skladatel
Robin Haase (* 1987), tenista
Thiemo de Bakker (* 1988), tenista
Raymond van Barneveld (*1967), profesionální hráč šipek, pětinásobný mistr světa

Partnerská města[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

V tomto článku byl použit překlad textu z článku The Hague na anglické Wikipedii.

↑ Dostupné online.
↑ Den Haag in Cijfers
↑ Krawalle in Den Haag. Sirenen, Schreie, Explosionen (Nepokoje v Haagu. Sirény, křik, výbuchy.) Süddeutsche Zeitung, [1], 3. července 2015 (německy).
↑ Spectaculaire heropening Mauritshuis (Slavnostní znovuotevření obrazárny Mauritshuis), http://www.denhaag.nl/home/bewoners/to/Spectaculaire-heropening-Mauritshuis.htm Archivováno 4. 7. 2014 na Wayback Machine

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]

Obrázky, zvuky či videa k tématu Haag ve Wikimedia Commons
Slovníkové heslo Haag ve Wikislovníku

[2d7cb6eaac0a5aa0cffd9b98179b3a343b7ff205-1] Dostupné online.

[2] Den Haag in Cijfers

[3] Krawalle in Den Haag. Sirenen, Schreie, Explosionen (Nepokoje v Haagu. Sirény, křik, výbuchy.) Süddeutsche Zeitung, [1], 3. července 2015 (německy).

[4] Spectaculaire heropening Mauritshuis (Slavnostní znovuotevření obrazárny Mauritshuis), http://www.denhaag.nl/home/bewoners/to/Spectaculaire-heropening-Mauritshuis.htm Archivováno 4. 7. 2014 na Wayback Machine

[1]

[2]

[3]

[4]

Nizozemské království – Koninkrijk der Nederlanden – (NL)

Země	Nizozemsko Nizozemsko (Amsterdam) • Curaçao Curaçao (Willemstad) • Aruba Aruba (Oranjestad) • Svatý Martin (Philipsburg)

Provincie	Drenthe (Assen) • Flevoland (Lelystad) • Frísko (Leeuwarden) • Gelderland (Arnhem) • Groningen (Groningen) • Jižní Holandsko (Haag) • Limburg (Maastricht) • Overijssel (Zwolle) • Severní Brabantsko ('s-Hertogenbosch) • Severní Holandsko (Haarlem) • Utrecht (Utrecht) • Zeeland (Middelburg)

Zvláštní správní obvody	Bonaire Bonaire • Saba Saba • Svatý Eustach Svatý Eustach