O nás

Ústav pro studium totalitních režimů (ÚSTR) od svého vzniku v roce 2008 vědecky zkoumá dvě nesvobodná období našich novodobých dějin: dobu nacistické okupace 1939–45 a dobu komunistické nadvlády 1948–1989, samozřejmě s přesahujícími roky. Zaměřuje se na protidemokratickou činnost bezpečnostních složek státu, ale také analyzuje okolnosti, za kterých může z demokratických podmínek vyrůst autoritativní režim. Vychází z předpokladu, že s lepším poznáním principů, na kterých bylo postaveno ovládání společnosti v minulosti, budeme schopni lépe se bránit současným i budoucím hrozbám omezování lidských práv.

ÚSTR má zároveň velmi bohatou vydavatelskou činnost a na rozdíl od ostatních vědeckých institucí se intenzivně věnuje také popularizaci a vzdělávání. Spolupracuje s mnoha českými a zahraničními školami a velkou měrou přispívá k modernizaci výuky dějepisu.

Partnerskou organizací ÚSTR, sdruženou v téže rozpočtové kapitole, je Archiv bezpečnostních složek (ABS). Ten spravuje veškeré písemnosti všech bezpečnostních složek z doby nacismu i komunismu, tedy nejenom Státní bezpečnosti, ale i Veřejné bezpečnosti, civilní a vojenské rozvědky a podobně. Ty jsou v souladu s archivním zákonem každému přístupné.

Působnost ÚSTR určuje zákon

Ústav pro studium totalitních režimů a Archiv bezpečnostních složek mají „svůj vlastní zákon“ – č. 181/2007 Sb. Píše se v něm mimo jiné, že ústav

zkoumá a nestranně hodnotí dobu nesvobody a období komunistické totalitní moci, zkoumá antidemokratickou a zločinnou činnost orgánů státu, zejména jeho bezpečnostních složek, a zločinnou činnost Komunistické strany Československa, jakož i dalších organizací založených na její ideologii,
analyzuje příčiny a způsob likvidace demokratického režimu v období komunistické totalitní moci, dokumentuje účast domácích a zahraničních osob na podpoře komunistického režimu a odporu proti němu,
získává a zpřístupňuje veřejnosti dokumenty vypovídající o době nesvobody a období komunistické totalitní moci, zejména o činnosti bezpečnostních složek a formách pronásledování i odporu.

Kde se s činností ÚSTR setkáte

Naši historici často vystupují v médiích a popisují důležité události novodobých dějin
Základní a střední školy v ČR od nás dostávají zdarma materiály ke smysluplnější výuce dějepisu
Stovky učitelů dějepisu se účastní našich vzdělávacích seminářů
Na mnoha místech v ČR i v zahraničí najdete naše výstavy; bývá jich kolem 20 ročně
Každým rokem vydáváme řadu odborných i popularizačních knih
Vydáváme dva časopisy: jeden odborný, jeden popularizační
Pořádáme pravidelné přednášky a semináře pro širokou veřejnost
Pořádáme nebo spolupořádáme vědecké konference
Naši pracovníci digitalizují dokumenty sloužící k výzkumu novodobých dějin a zpřístupňují je na webových stránkách
Podporujeme boj proti totalitě, a to i na mezinárodní úrovni

Co není ÚSTR

Ústav pro studium totalitních režimů není archiv, takže neshromažďuje žádné archiválie, tedy ani dokumenty Státní bezpečnosti, které u nás mnozí stále hledají.
Archiv bezpečnostních složek je sice s Ústavem v jedné rozpočtové kapitole a vztahuje se na něj stejný zákon, ale je samostatnou, svébytnou institucí. Pokud tedy žádáte informace z archiválií bývalé Státní bezpečnosti anebo jiných bezpečnostních složek, vztahující se ke konkrétním osobám, neobracejte se na ÚSTR, ale na Archiv bezpečnostních složek.
Pokud žádáte informace z archiválií bývalé Komunistické strany Československa, neobracejte se ani na Ústav, ani na Archiv bezpečnostních složek, ale na Národní archiv: www.nacr.cz.

Nejčastěji opakované mýty o ÚSTR a ABS

Čím rychleji se zdigitalizují všechny archiválie, tím dřív vyjde najevo pravda.

Nikoli: všechny archiválie jsou přístupné už nyní, samozřejmě v souladu s příslušnými zákony. Nezpřístupňuje je ovšem ÚSTR, ale Archiv bezpečnostních složek. Ten si své archiválie digitalizuje hlavně proto, že s digitálními reprodukcemi je snazší práce než s „papírovými“ originály a při manipulaci se nepoškozují. Na přístupnost nemá digitalizace vliv.

Ústav by měl zveřejnit všechno, co je v archivu.

Za prvé: archiválie zpřístupňuje Archiv, nikoli Ústav. Za druhé: „zveřejnit“ vůbec není totéž co „zpřístupnit“. Archiválie jsou přístupné, ale sleduje se, kdo se k nim dostává – obsahují totiž řadu osobních, či dokonce citlivých osobních údajů, a plošné nekontrolované zveřejnění by bylo protizákonné.

Vedení ÚSTR má v rukou klíče od archivu a může ho zavřít nebo do něj znemožnit přístup.