Výtrysk plazmatu z jádra M87
Messier 87 (také M87, NGC 4486 nebo Virgo A) je jasná obří eliptická galaxie v souhvězdí Panny. Patří mezi nejhmotnější galaxie v širším okolí Mléčné dráhy a je ústředním členem Kupy galaxií v Panně. Je známá zejména díky ohromnému počtu kulových hvězdokup – obsahuje jich asi 12 000, kdežto Mléčná dráha asi 200 – a také díky výtrysku plazmatu, který vychází z jejího středu a šíří se téměř rychlostí světla až do vzdálenosti přinejmenším 1 500 parseků (4 900 světelných let) od něj. Uprostřed galaxie sídlí obří černá díra, která je hlavní složkou aktivního galaktického jádra. Galaxie patří mezi nejjasnější zdroje rádiových vln na obloze a silně září i v dalších oblastech elektromagnetického spektra. Je oblíbeným předmětem pozorování amatérských i profesionálních astronomů.
Francouzský astronom
Charles Messier tuto galaxii objevil
18. března 1781 a jako mlhavý objekt ji zapsal do
svého katalogu, který měl hledače
komet upozornit na objekty jiné než kometární podstaty. M87 je od
Země vzdálená kolem 54 milionů světelných let a v oblasti
viditelného světla je to po galaxii
Messier 49 druhá nejjasnější galaxie v souhvězdí Panny. V těsné blízkosti galaxie se nachází několik jejích
satelitních galaxií. Na rozdíl od plochých
spirálních galaxií, které mohou mít výrazné prachové pásy, má M87 jednotvárný eliptický tvar, který je příznačný pro většinu obřích eliptických galaxií a jehož jas klesá s rostoucí vzdáleností od jádra, protože roste i vzdálenost mezi hvězdami. Hvězdy jsou v této galaxii rozloženy podle kulové souměrnosti a tvoří asi šestinu její celkové hmotnosti. Okrajové části galaxie dosahují vzdálenosti až 150 kiloparseků (490 tisíc světelných let) od jádra a v této vzdálenosti náhle končí, pravděpodobně působením jiné blízké galaxie. Její
mezihvězdné prostředí obsahuje rozptýlený plyn obohacený prvky, které pochází z hvězd v pozdních
fázích vývoje.