7“EP flexi (Pirates Press Records)

Skvělým osvěžením mezi tunou současných kapel je čtveřice hardcore punkových taťků z Californie, kteří se pojmenovali Dad Brains. Popiska na jejich stránce zní „hardcore punk od tátů, o taťkách, a pro každého!

12“LP (Silver Rocket Records)

Konec prázdnin se neodvratně blíží a s tím přichází i konec léta 2018. Osobně již prázdniny nemám, nicméně „léto“, jako roční období, mám hodně rád. V následujících řádcích se nebudu věnovat rozebírání ročním období. Budu psát o skupině LETO, jejichž název prý s létem částečně souvisí a snad i díky tomu tento příjemný roční cyklus zakončím částečně symbolicky. Zatím poslední LETO album nese název „Krok pro člověka“ a letos v květnu deska oslavila své první narozeniny.

The Fog jsou nová kapela z Berlína, ve které najdeš několik známých tváří – jednou z nich je Jobst, dále členové kapely Total Reality a Seb (Highscore, Short Fuse, Mindtrap). Venku mají demo (SFR Hardcore, 2018) a „Ep“ 7“EP (Refuse Records), obě nahrávky jsou k poslechu na sfr-hardcore.bandcamp.com. Mastering pro 7“EP dělal Will Killingsworth.

fotokniha

Vyšla další kniha fotek Romana xJesusex Láriše, aktuálně pojmenovaná World Wild Hard Core, a plynule navazuje na předchozí knihy s názvem UKHC. Aktuální díl nabízí fotografie hardcore punkových kapel z celého světa. Zachyceno je přes 200 kapel a kniha vychází jako „paperback“ a je tentokrát opravdu masivní, má 348 stran, laminovanou obálku a váží přes 1 kg. Roman si knihu vydává opět vlastním nákladem, samozřejmě za pomoci všech, kteří ho podpořili pre-order objednávkou.

První polovina roku 2018 je pryč. Opět si to říká o krátký seznam vinylových desek, které u nás v tomto období vyšly. Najdeš zde vinyly, které se stylově pohybují (+/-) v kategorii hardcore/punk nebo jeho blízké odnože. Seznam zachycuje období 01/2018 - 06/2018.

Vyšla publikace s názvem Photographs II., zachycující některé hardcore punkové koncerty v ČR. Jedná se o volné pokračování knihy Photographs, neboli další díl fotek od Stanislava "Smrčáka" Smrčky. Obsah volně navazuje na předchozí díl PHOTOGRAPHS 1998-2013. 

(New Dark Age Records)

Rok 2009 byl jedním z nejzvláštnějších roků mého dosavadního života. Pod palbou vzpomínek a v objetí nezahojených jizev jsem se pak na jeho sklonku objevil v Kodani a bez nějakého jasného plánu jsem tam strávil několik dní. Jeden z nich začal společnou snídaní s Tommasem, basákem Amdi Petersens Armé, bubeníkem Gorilla Angreb, provozovatelem labelů Kick´n´Punch a Hjernespind a také recordstoru Repo Man. A právě do něj jsme po pár avokádových toustech a nekonečném šálku kávy zamířili.

Protože už je tu letní čas a už je to tady, můžeme si vzít dovolenou z práce, pít pivo na zahrádce a všichni si dávaj závody, kdo skočí dřív do vody, tak přišel čas na sdílení oblíbenejch letních nahrávek vybraných respondentů. Nevypadá to, že by nás čekalo něco jako další Revolution Summer 1985, ale to si, myslim, na věci nic nemění. Protože mám zálibu ve zdánlivě nesmyslnejch a reálně nekonečnejch debatách (pro někoho o ničem) o nejrůznějších nahrávkách, tak jako správný čolo rozepínám flanelku až na poslední knoflík nahoře a volim The Offspring - Ixnay The Hombre. A celý jsem to vymyslel já, já, já, já, já.

Další ze série krátkých, úderných rozhovorů pro MUZIN, měsíční program brněnského klubu Kabinet Múz je on-line. Innoxia Corpora je jednou z nejdéle sloužících punkových brigád u nás. Nedávno vydali novou vynikající desku “Hrubé Domácí Štěstí”, kde dále rozvíjí svou specifickou poetiku a zvuk, který se stal za ty roky jejich trademarkem. A právě o zvuku, poetice, přístupu, začátcích i součastnosti, jsme si povídali v následujícím rozhovoru.

(La Vida es un Mus)

V historii hc/punku se už od počátku objevují kapely, které tak nějak podprahově a samovolně vyvolávají divoké reakce. Buď vyloženě násilné nebo prostě jen nekontrolovatelné. Do první skupiny rozhodně patřila téměř celá ranná bostonská a detroitská scéna, samozřejmě G.I.S.M., trochu překvapivě pak např. Judge, dále Clevo fenomén (ale spíše něž Integrity a Ringworm to byli Gordon Solie Motherfuckers a především Nine Shocks Terror), Haymaker a ze současné doby třeba Violent Reaction nebo Boston Strangler.

12”LP (W.I.F.A.G.E.N.A. RECORDS)

Za spolupráce W.I.F.A.G.E.N.A. RECORDS (DE), SENSETIVE WORMRILE (DE), RSR RECORDS (DE), HAUNTED HOTEL (USA) a BUCHO DISCOS (BRAZIL) vyšla čtvrtá velká deska německých grinderů Wojczech. Název dostala Regret.Repeat a Wojczech na ní svůj bordelový grind vypilovali k dokonalosti.

(Pushteek records)

Zdá se mi to, nebo se teď devadesátky probírají nějak víc? Ty roky, kdy nic nemělo pořádně hranice, smělo se tak nějak všechno a děly se z dnešního pohledu neuvěřitelný věci, maj evidentně u řady pamětníků jakési výhradní místo v paměti. I bráno optikou čistě HC scény. Možná teda tím víc – stačí si přečíst některý z pojednání lidí, co tehdy zažívali koncerty na Sedmičce. Mě to pokaždý trochu rozesmutní. Ačkoliv sice fyzicky přítomen, jako malej capart jsem si skrz devadesátky žil ve vlastní bublině mimo tohle všechno a než jsem začal trochu víc rozum brát, vzal do ruky skejta a poprvý slyšel punk, bylo už vlastně po nich.

(vlastním nákladem)

Bicí se rozduní pokojem, do vzduchu vylítne pěst a začíná se zvěřit! Bez keců, přímo k věci, nevypadni z role, vole, a vzpomeň si na krycí jméno. Lucifer Efekt je nová kapela starých tváří z Rožnova.

(Benefiční EP pro ABC za účasti: ANNE M. CHRISTIANSEN, KOVADLINA, EMPTY HALL OF FAME, ARALKUM)

Schválně, když řeknu ‚kompilace‘, co první přiběhne na mysl? Roztáčený kazety a xeroxovaný obaly dělaný na koleni, XX korun z každýho kusu jde na nějakou dobrou věc, občas poměrně bizarní hudební záběr, ne zrovna vychytaná kvalita zvuku a někdy dost kostimrazící rozdíly v hlasitosti? Nějak takhle? Anebo regulérní, zpravidla vinylové releasy s jasným konceptem, pečlivě vybíranými interprety a formou dotaženou k dokonalosti? Ono je to ve výsledku celkem jedno, obojí dokáže zasáhnout stejně, obojí může být dělaný s láskou a péčí.

(Adagio 830)

Když se někdo rozhodne opustit svoje zavedené koncepty a mantinely, nemusí to vždy dopadnout úplně nejlépe. I proto jsem si ze začátku přeci jen udržel jistou dávku lehounké nedůvěry, možná více podvědomou, ale přeci jen se hlásící o slovo. Původní informace ohledně The Rememberables totiž zněla, že se sice jedná o novou kapelu lidí z Coke Bust, ale tentokráte je to spíše indie rock. To mohlo znamenat cokoliv a dopadnout to mohlo taky jakkoliv. Pak ale byla informace upřesněna o fakt, že tam hraje Chris Moore. A tak to (tentokráte už nepřekvapivě) dopadlo nejlépe jak mohlo.

(Dog Lovers Records) 7"

Na Dog Lovers Records vyšel finální pie(A)ce tohoto labelu psí smečky. Neuvěřitelný čtyři roky od vydání sedmipalce Ctiba. Připadá mi, jako bych to poprvé poslouchal včera... Jeden ze tří dogbossů odešel a tak se činnost labelu po osmi letech uzavírá. Tahle recenze je jako hold tomuto vydavatelství. Když mi bylo 22 let, releasy Dog Lovers na mě udělaly silnej dojem svym zpracováním, malosériovostí (pocit, že co kus, to originál - téměř), grafikou a upřímnym D.I.Y přístupem. A díky DL jsem poznal lidi, který mám rád.

Legalize Lobotomy se píše bez vykřičníku a neznamená volební heslo psychofarmatickou lobby opomenuté politické strany ani léčitelskou výzvu občanské iniciativy ani název radikální obecně prospěšné společnosti. Zatím. Jedná se o jednodenní pražský hudební festival, který pořádá Radek Valenta (and his gang) ve snaze terapeuticky ulevit návštěvníkům od všemožných bolestí hlavy způsobených poslechem nevhodně zvolené hudby. Na přelomu března a dubna 2018 proběhl už čtvrtý ročník. Tentokrát s ambiciózním plánem představit sedm kapel, z toho tři zahraniční, a ještě nechat místo pro breakcorovou afterparty. Volba též padla na nezvyklou lokalitu, relativně nový klub Theremin ležící v útrobách Nákladového nádraží Žižkov.

Koncertní report z kvalitního brněnskýho minulýho týdne zahrnující hned tři koncerty na třech místech:

SILENT ERA, I AM PENTAGON, ARALKUM // 26.3. Brno, Kabinet Múz
ZKAŽENÁ MYSL, RISPOSTA, RED GAZE, COLD LEATHER // 29.3. Brno, Dukelská
POCHWALONE, SIKSA, LAZARATH // 31.3. Brno, Bajkazyl

(PageFive) kniha

Zapálení, chuť něco dělat, být vlastním médiem, láska ke svému klanu, dělat chytráka, odkrýt vlastní identitu nebo prostě nastavit štít zaběhnutým praktikám ať už politickým nebo těm marketingovým. To vše se ve vlastním poměru nachází ve fanzinech. Publikace Křičím: "To jsem já." za kterou stojí především Miloš Hroch se na více jak 230 stranách snaží nahlédnout do tuzemských fanzinářských vod od 80.let po současnost.

Smíchov, pokud nespadne, bude se přinejmenším otřásat. 24. dubna v pražském podniku Hospoda Brouk zahrají Conquestio (hc/punk z Pardubic), Kunta Kinte (noise/punk z Prahy) a především Dischavizer (crust/hc z brazilského São Paula). Na otázky ohledně evropské tour a kapely odpovídal zpěvák a kytarista Nader.