Tomáši Ortelovi jsme před více než rokem věnovali samostatný článek. Dnes na něj navážeme a zaměříme se hlavně na jeden aspekt, který jsme minule pouze naťuknuli. Celá řada faktů nasvědčuje tomu, že projekt Ortel je v první řadě dokonalý stroj na peníze, založený na podbízení se xenofobní mase a také na kýčovité „maskulinitě” narcistního frontmana kapely.
Článek Hnědý slavík Tomáš Ortel, který doporučujeme k přečtení, poukazoval na tři věci. Zaprvé, členové Ortelu se dodnes pohybují mezi neonacisty a sympatizují s jejich aktivitami. Zadruhé, Ortel hrává na akcích pořádaných neonacisty. A zatřetí, koncerty Ortelu jsou ve velké míře navštěvovány neonacisty, což potvrzuje i dokument Svět podle Daliborka se záběry hajlujících fanoušků kapely Ortel na koncertě ve Frýdku-Místku. Článek zůstává aktuální – na tom, že se Ortel od své radikální minulosti neosvobodil, se navzdory snahám zpěváka o tvrzení opaku nic nezměnilo.
Ortel Hnídka
Začněme zlehka. Stříbrný slavík Tomáš Ortel se opravdu již nějakou dobu nejmenuje Hnídek. Před několika lety si změnil příjmení na Ortel. O tom, že šlo o změnu zcela oficiální, svědčí například výpis z obchodního rejstříku. V něm se zároveň dozvíme jednu roztomilou drobnost: Tomáš má trvalé bydliště nahlášené na adrese městského úřadu pro Plzeň 4 (Mohylová 1139/55, Doubravka, 312 00 Plzeň). O motivech tohoto kroku, ke kterému jsou často nuceni sahat lidé na spodních příčkách společenského žebříčku, se můžeme jen dohadovat. My sami máme, na základě krátkého pozorování přímo v Plzni, jisté tušení, že ve skutečnosti Tomáš svoji hlavu denně skládá někde U Ježíska. Nechceme být přesnější, abychom mu nezpůsobili fronty fanynek u dveří.
Hnědé hrdlo – zlatý důl
O tom, zda měl Tomáš Ortel hned na počátku v plánu z „kulturákové” kapely udělat velmi příjemný, hýčkaný a pěstovaný zdroj financí, můžeme jen spekulovat. Pokud to tak nebylo, musel být asi svým náhlým úspěchem dost překvapený. Kde se vzala taková popularita? Kapele Ortel pomohlo ke zviditelnění především druhé místo v pofidérní anketě Český slavík, kde kapela získala v roce 2016 20 245 bodů (nikoli hlasů), což bylo paradoxně o cca 7 000 bodů méně než v roce 2015 (27 062). O Ortelu se díky umístění dozvěděli statisíce diváků. Kola byznysu se od té doby točí na plné obrátky. Nejsme první, kdo si toho všiml, nedávno vyšel krátký článek na stejné téma Dobrý byznys jménem Ortel. Ten je však dle našeho názoru příliš stručný a zároveň obsahuje zásadní nepřesnost ohledně cen, které si Ortel účtuje za koncert. Zjistili jsme to snadno – chtěli jsme si udělat vlastní představu o tom, v jakých částkách se v případě koncertu Ortelu pohybujeme, a tak jsme Tomášovi postupně na adresu, uvedenou na jeho webu, zaslali několik e-mailů se žádostí o koncert. Tomáš jako správný „podnikatel” reagoval promptně, a tak jsme se brzy dozvěděli, že akustické vystoupení nás v roce 2017 přijde na pěkných 40 000 Kč a dvouhodinové vystoupení celé kapely „na klíč” na kulatých 80 000 Kč. Plus DPH. Plus cestovné – Tomášův Hummer nežere zrovna málo a je potřeba zaplatit cestu i ostatním členům kapely, které Tomáš svým vozem jaksi nevozí. Není přece taxi.
Přiznáme se, že takto vysokou částku jsme neočekávali, takže se poptávaný koncert neuskutečnil. Cenu kapely, která hraje na lukrativních místech jako jsou Restaurace u Skalů, kulturní dům Vír, KD – Brumov-Bylnice nebo restaurace U Letců, oblíbené místo věčného promotéra Libora Šíby. Organizátora Megakoncertů Ortelu, který mj. pořádá koncerty kapely s poměrně ne-ortelovskými texty – Gaia Messiah. U Letců Ortel vystoupí 23. 6. 2017 společně se slovenským interpretem Rebornem, který má v repertoáru i hitovku české neonacistické kapely Buldok.
Dobře zpeněžené ideály
Zároveň jsme se v průběhu března podívali na Tomášovy stránky a provedli jednoduchou násobilku ke koncertům, které jsou zde naplánované do konce roku 2017. Nalezli jsme čtyři koncerty uvedené jako akustická vystoupení a 36 koncertů bez dalších dodatků, takže očekáváme, že se jedná o vystoupení celé kapely. Jednoduchá matematika nás dovádí k tomu, že jen za tyto koncerty vyinkasuje Tomáš Ortel až 3 040 000,- plus DPH. Zároveň lze očekávat, že do konce roku ještě nějaké další koncerty domluví, takže tato částka nebude ani zdaleka finální. V tento moment lze již také snadno pochopit, proč je Tomáš plátcem DPH. V rámci daňové optimalizace asi nepřekvapí, že nám Tomáš v rámci našich pokusů o domluvení koncertů (ze kterých nikdy nic nebylo) nabízel také možnost platby v hotovosti přímo na místě s tím, že cena nebude navýšena o DPH.
Zkusíme-li si zavěštit z křišťálově hnědé koule, odhadujeme, že každý z šesti členů Ortelova ansámblu si přijde na 3 000 Kč za koncert a zvukař s ochrankou spolknou dalších 5 000 Kč. I pokud provedeme drobnou korekci a navýšíme mzdové výdaje o 10 000 Kč směrem nahoru (pro případ, že je Ortel ke svým kolegům štědřejší), znamená to, že z normálního koncertu s celou kapelou se Tomášovi do kapsy dostane něco kolem 50 000 Kč A to už stojí za ten boj. Nejen s Islámem.
K výdělku za koncert můžeme ještě připočítat zisk z prodeje velmi vkusného doplňkového zboží na místě konání koncertu a prodeje z e-shopu jako takového. Zde se již čísla odhadují velmi ztěžka, avšak vzhledem k počtu fanoušků jeho koncertů, kteří jsou oděni do Ortelova merche od hlavy až k patě, lze zhruba počítat s prodeji za patnáct až dvacet tisíc korun na akci. Ceny za předměty z Ortelovy kolekce rozhodně nejsou lidové. Zisk z takového prodeje se tedy bude snadno pohybovat kolem deseti tisíc za jednu akci. V boji proti uprchlíkům se určitě hodí náušnice za lidovou cenu 790 Kč, řetízek za 1 490 Kč, náramek za 1 190 Kč, vlajka Ortel za 750 Kč, hrnek za 290 Kč, teplákovka za 1 800 Kč nebo šortky za 450 Kč. Jde opravdu o ideje, nebo spíše o boj za Tomášovo tučnější konto? V rámci spekulací nad výdělkem z plánovaných čtyřiceti koncertů ta můžeme čekat ještě přibližně dalších 400 000 Kč do Tomášovy kapsy. Kdo by odolal tomu, hrát si za takové peníze na novodobého Karla Kryla? Sám Kryl by ovšem z takových následovníků asi nadšený nebyl a proti podobnému srovnání, které používají hlavně Ortelovy fanoušci, se silně ohradila i vdova po zpěvákovi Marlen Krylová.
„Rebel” Tomáš Ortel jako muž z lidu?
A co je na tom vlastně špatně? Nemluví z nás pouhá závist? Nemělo by nám to být jedno? Potíž je, že v našich očích jde jednoduše o naprosto ukázkový obchod se strachem. Navíc se strachem, který je zcela záměrně postaven i na lžích a vyhrocených emotivních projevech xenofobie.
Z rasismu, nenávisti vůči uprchlíkům a strachu se stal hlavní proud. Není třeba se stydět. Protiuprchlické nálady nejsou žádná rebélie, i když se Tomáš Ortel jistě za rebela považuje a vydává. Takové názory jsou už dnes vlastně mainstream. Chceš se stát hvězdou? Není problém. Řekni cokoli negativního na adresu uprchlíků a stane se z tebe pro nemalou část národa hrdina. Ví to Klára Samková, které ještě před pár lety rasisté nemohli přijít na jméno kvůli podpoře Romů. Ví to herec Ivan Vyskočil, který sice měl za manželku muslimku, to mu však dnes nebrání, aby proti muslimům vystupoval na náměstích. Ví to zapomenutý folkař Pepa Nos. Ví to Olivie Žižková, po které neštěkl ani pes, dokud nenahrála svůj skvost Evropo, dýchej. Ví to Tomio Okamura, který se opět žene do parlamentu pomocí anti-imigrační rétoriky. Ví to i herec Pavel Kříž, který, ač sám emigrant, nemohl v otázce imigrace mlčet. A ví to i Tomáš Ortel. Jak snadné.
Je to prostě mainstream. Na Ortelových koncertech opravdu nepotkáváme jen a pouze čistokrevné neonacisty, případně různé varianty zoufale vyhlížejících agro skinů. Potkáváme něco mnohem děsivějšího. Potkáváme tam děti, které s sebou vzali jejich rodiče. Děti, které jsou vychovávány ke strachu ze všeho odlišného – z islámu jako takového, z uprchlíků, z homosexuálů… Z kapes jejich rodičů, kteří mohou klidně patřit do skupiny lidí v těsné blízkosti hranice chudoby, se při tom všem vytáhne trocha peněz za vstup a nějaký ten merch. Potkáváme dívky a ženy, kterým ze záhadných důvodů Tomáš Ortel a jeho katastroficky kýčovitý styl imponuje. Ženy a dívky, které si zanotují o tom, že „nechtěj multikuli svět“, vyfotí se s Ortelem a na místě nechají část svých financí.
Ti všichni tak vzdávají hold člověku, který neměl a nemá problém zpívat na akcích antisemity Adama B. Bartoše, jít v čele „proticikánského” průvodu (a neumět při tom držet vlajku) či bubnovat v nacistické kapele Conflict 88. Tomáš Ortel sice outfitem připomíná zpěváka antifašistické kapely Sabaton, narozdíl od svého módního vzoru ale bohužel považuje za dobrý nápad jezdit po českých kulturácích, ťukat na ty správné nenávistné struny, a ještě si na lidech pořádně namastit kapsu. Děsí nás, kolik lidí mu to „žere” a s radostí ho sponzoruje svými často těžce vydělanými penězi. Penězi, za které si Tomáš pořídil své ryze lidové auto značky Hummer, motorku, nahrávací studio, pozemek… Peníze, za které si po vší těžce odvedené práci zaleze do vířivky a sní o dalších a dalších plánech. Snad své příjmy alespoň poctivě daní, aby jejich část doputovala k potřebným, samozřejmě bez ohledu na jejich vyznání či barvu pleti.
Uvedená zjištění ukazují, že fanoušci kapely jsou sice dost možná ochotni poslechnout Tomášovy výzvy a bránit svoji vlast před nepřítomnými uprchlíky, Tomáš Ortel sám má však místo ideálů v hlavě především dobře fungující kalkulačku.
Kam dál?
Česká společnost, my všichni se musíme naučit, že všechno se neřeší přes paragrafy a odpovědnost za nás nepřevezmou soudy. Každý stojí před volbou, jestli zůstane mlčet a schová se do klidné zóny, nebo jestli bude dávat jasně najevo, co je pro něj přijatelné a co ne.
Neonacistické či krajně pravicové hnutí má obecně tendenci prezentovat se na veřejnosti jako disidenti. Část veřejnosti na to slyší a opravdu si myslí, že se jim děje křivda. Zákaz by tenhle jejich dojem jen podpořil. A když už mluvíme o Krylovi: čeští neofašisti se zase hlásí k Janu Palachovi. Kdokoli racionálně uvažující okamžitě chápe, že je to nesmysl. Ale u těchto lidí nemůžete pracovat se standardní logikou. Neonacisté se dlouhodobě vidí jako rytíři na bílých koních, kteří chrání společnost. Přitom je to často spíš parta alkoholiků, asociálů a násilníků, kteří se nenávidí i sami mezi sebou. Že jsou schopní někoho rytířsky chránit, je jejich standardní sebeobraz, Landovým Orlíkem počínaje a Ortelem v tuto chvíli konče.