Méhiko
|
||||||
Tetã Ñe'ẽ akã: La Patria es Primero (Ñane retã oĩ'arã tenonde) |
||||||
Tetã Momorãhéi: Himno Nacional Mexicano | ||||||
Tava angaturã • Tavaguakuéra • Coordenada |
Táva Méhiko
8 857 553 hab. (2012) 19°26′ N 99°08′ O |
|||||
Táva guasúve | Táva Méhiko | |||||
Tetãgua ñe’ẽ | Karaiñe'ẽ | |||||
Tekuái | Tetã ñembyatypyre mburuvicharapépe | |||||
Tendota
|
Enrique Peña Nieto | |||||
Sãso • Oñemoñe'ẽ • Oñemoañete • Ojekuaa |
España pegua 16 jasyporundy ary 1810-pe 27 jasyporundy ary 1821-pe 28 jasypakõi ary 1836-pe |
|||||
Ape tetãgui • Mba • % ygua tembe'y Costas |
Ñemoĩha 14º 1 964 375 km2 2,5 % n/d n/d |
|||||
Távayguakuéra • Mba • Typy’ũ |
Ñemoĩha 11º 112336538 57 hab/km2 |
|||||
PIB (nominal) • Mba (2013) • PIB per cápita |
Ñemoĩha 14º Dólar 1 327,021 sua Dólar 11 224,48 |
|||||
PIB (PPA) • Mba (2013) • PIB per cápita |
Ñemoĩha 11º Dólar 1 845,248 sua Dólar 15 607,86 |
|||||
IDH (2013) | 0,756ña (71º) – Tuicha | |||||
Viru | Peso ($, MXN ) |
|||||
Tetãygua héra | mehikáno, -a | |||||
Yvy Árapehẽ • Arahaku pe |
UTC-6 - UTC-8 UTC-5 - UTC-7 |
|||||
Ñanduti hera | .mx |
|||||
Pumbyry hera | +52 |
|||||
Ñe'ẽmombyry ñe'ẽpehẽtai | 4AA-4CZ, 6DA-6JZ, XAA-XIZ |
|||||
Siglas país para aviones | XA, XB, XC | |||||
Siglas país para automóviles | MEX | |||||
Código ISO | 484 / MX / MEX | |||||
Miembro de: OEA, ONU, OCDE, TLCAN, G-20, G-5, APEC, G.3, CIN, UL, ABINIA, Grupo de Río, OEI, AEC, Alianza del Pacífico, MIST, UFC, Interpol, CIJEG, Unesco. | ||||||
Opaite tetã yvygua |
Méhiko (karaiñe'ẽ: México [ˈmexiko]), hérava avei Tetã peteĩ reko Méhikogua (karaiñe'ẽme: Estados Unidos Mexicanos,[1]) ha'e peteĩ tetã ñemby Yvateamérika pegua. Ijerére ojejuhu yvate gotyo Tetã peteĩ reko Amérikagua, ñemby kuarahyresẽ ngotyo ojejuhu Mbelise ha Guatemala, kuarahyreike gotyo paraguasu Py'aguapy ha kuarahyresẽ ngotyo para apyte Méhiko ha para Karíve. Méhiko hína 14ha tetã tuichavéva, ijyvy'apekue hína 2.000.000 sua km². Ha'e avei 11ha tetã oguerekovéva tapicha kuéra ipype, ary 2013-jave oikove Méhikope amo 118.000.000 tapicha kuéra,[2] ha opavavéva oñe'ẽ karaiñe'ẽ, ha'éva hína ñe'ẽ tee tetãgua umi 67 ñe'ẽ ambuéva ta'ýi pegua.[3] Itavusu ha itáva tuichavéva ha'e Táva Méhiko, oguerekóva 8 857 553 tapicha kuéra oikovéva ipype, ary 2013-jave
Tembikuaa'aty rechaukaha
Táva guasuvéva[jehaijey | editar código]
Méhiko tetãvore[jehaijey | editar código]
Méhiko tetãvore | |||
Tetãvore | Ava (2005) | Tetã (km²) | Táva guasu |
Tetã peteĩ reko Méhikogua | 103 088 000 | 1 959 248 | Méhiko táva |
1. Aguascalientes | 1 051 000 | 5 625 | Aguascalientes |
2. Baja California | 2 842 000 | 71 546 | Mexicali |
3. Baja California Sur | 517 000 | 73 943 | La Paz |
4. Campeche | 751 000 | 57 727 | Campeche |
5. Chiapas | 4 256 000 | 73 681 | Tōchtlān Gutiérrez |
6. Chihuahua | 3 238 000 | 247 487 | Chihuahua táva |
7. Cōāhuillān Zaragoza | 2 475 000 | 151 445 | Saltillo |
8. Colima | 562 000 | 5 627 | Cōlimān |
9. Durango | 1 489 000 | 123 367 | Victoria de Durango |
10. Guanajuato | 4 893 000 | 30 621 | Pachtitlan |
11. Guerrero | 3 116 000 | 63 618 | Chilpancingo |
12. Hidalgo | 2 334 000 | 20 856 | Pachuca de Soto |
13. Jalisco | 6 652 000 | 78 630 | Guadalajara |
14. Estado de México | 14 161 000 | 22 333 | Toluca |
15. Michoacán de Ocampo | 3 988 000 | 58 667 | Morelia |
16. Morelos | 1 605 000 | 4 892 | Cuernavaca |
17. Nayarit | 943 000 | 27 862 | Tepic |
18. Nuevo León | 4 164 000 | 64 203 | Tlahtoāntepēc |
19. Oaxaca | 3 522 000 | 93 343 | Oaxaca de Juárez |
20. Puebla | 5 391 000 | 34 251 | Puebla de Zaragoza |
21. Querétaro | 1 593 000 | 11 658 | Santiago de Querétaro |
22. Quintana Roo | 1 134 000 | 42 535 | Chetumal |
23. San Luis Potosí | 2 412 000 | 61 165 | San Luis Potosí |
24. Sinaloa | 2 610 000 | 57 331 | Culiacán Rosales |
25. Sonora | 2 384 000 | 179 516 | Hermosillo |
26. Tabasco | 2 013 000 | 24 747 | Villahermosa |
27. Tamaulipas | 3 020 000 | 80 148 | Ciudad Victoria |
28. Tlaxcala | 1 061 000 | 3 997 | Tlaxcala de Xicoténcatl |
29. Veracruz | 7 081 000 | 71 856 | Xalapa de Enríquez |
30. Yucatán | 1 803 000 | 39 671 | Mérida |
31. Zacatecas | 1 357 000 | 75 416 | Zacatēcapan |
32. Distrito Federal | 8 670 000 | 1 484 | --- |
Mandu'apy[jehaijey | editar código]
- ↑ diputados.gob.mx. «Constitución Política de los Estados Unidos Mexicanos» (en español). Consultado el 29 de noviembre de 2012. «Artículo 1»
- ↑ CONAPO. «PROYECCIONES DE LA POBLACIÓN 2010-2050» (en español). Consultado el 1 de agosto de 2013.
- ↑ INALI (13 de marzo de 2003). «Ley General de Derechos Lingüísticos de los Pueblos Indígenas». Consultado el 7 de noviembre de 2010.
Arandukapurupyre[jehaijey | editar código]
- Arriola, Mario (1986). "El grupo Contadora y el problema de la distensión en Centroamérica". En Áreas, (7): 109-115. Murcia: Universidad de Murcia.
- Aveleyra Arroyo de Anda, Luis; Maldonado-Koerdell, Manuel y Martínez del Río, Pablo (1956), Cueva de la Candelaria, Instituto Nacional de Antropología e Historia, México.
- Bernabéu Albert, Salvador: "«La religión ofendida». Resistencia y rebeliones indígenas en la baja California colonial", en Revista Complutense de Historia, 20: 169-180. Versión electrónica consultada el 3 de enero de 2010.
Joaju[jehaijey | editar código]
Wikimedia Commons oguereko ta'ãnga Méhiko reheguaCommons.
- Presidencia de la República
- Senado de la República
- Cámara de Diputados
- Instituto Federal Electoral
- Instituto Nacional de Estadística y Geografía (INEGI)