Méhiko

Vikipetãmegua
Kundaharãme jeho kundaharã, Jeheka
Estados Unidos Mexicanos
Mexihco Tlacetililli Tlahtohcayotl
Tetã Peteĩ Reko Mehikogua
Bandeira de Méhiko Eskudo de Méhiko
Poyvi Haʼerãʼi
Tetã Ñe'ẽ akã: La Patria es Primero
(Ñane retã oĩ'arã tenonde)
Tetã Momorãhéi: Himno Nacional Mexicano
 
Situasión de Méhiko
 
Tava angaturã
 • Tavaguakuéra
 • Coordenada
Táva Méhiko
Coat of arms of Mexican Federal District.svg

8 857 553 hab. (2012)
19°26′ N 99°08′ O
Táva guasúve Táva Méhiko
Coat of arms of Mexican Federal District.svg
Tetãgua ñe’ẽ Karaiñe'ẽ
Tekuái Tetã ñembyatypyre mburuvicharapépe
Tendota
Enrique Peña Nieto
Sãso
 • Oñemoñe'ẽ

 • Oñemoañete

 • Ojekuaa
España pegua
16 jasyporundy ary 1810-pe

27 jasyporundy ary 1821-pe

28 jasypakõi ary 1836-pe
Ape tetãgui
 • Mba
 • % ygua
tembe'y
Costas
Ñemoĩha 14º
1 964 375 km2
2,5 %
n/d
n/d
Távayguakuéra
 • Mba
 • Typy’ũ
Ñemoĩha 11º
112336538
57 hab/km2
PIB (nominal)
 • Mba (2013)
 • PIB per cápita
Ñemoĩha 14º
Dólar 1 327,021 sua
Dólar 11 224,48
PIB (PPA)
 • Mba (2013)
 • PIB per cápita
Ñemoĩha 11º
Dólar 1 845,248 sua
Dólar 15 607,86
IDH (2013) 0,756ña (71º) – Tuicha
Viru Peso ($, MXN)
Tetãygua héra mehikáno, -a
Yvy Árapehẽ
 • Arahaku pe
UTC-6 - UTC-8
UTC-5 - UTC-7
Ñanduti hera .mx
Pumbyry hera +52
Ñe'ẽmombyry ñe'ẽpehẽtai 4AA-4CZ, 6DA-6JZ, XAA-XIZ
Siglas país para aviones XA, XB, XC
Siglas país para automóviles MEX
Código ISO 484 / MX / MEX
Miembro de: OEA, ONU, OCDE, TLCAN, G-20, G-5, APEC, G.3, CIN, UL, ABINIA, Grupo de Río, OEI, AEC, Alianza del Pacífico, MIST, UFC, Interpol, CIJEG, Unesco.
Opaite tetã yvygua

Méhiko (karaiñe'ẽ: México Loudspeaker.svg [ˈmexiko]), hérava avei Tetã peteĩ reko Méhikogua (karaiñe'ẽme: Estados Unidos Mexicanos,[1]) ha'e peteĩ tetã ñemby Yvateamérika pegua. Ijerére ojejuhu yvate gotyo Tetã peteĩ reko Amérikagua, ñemby kuarahyresẽ ngotyo ojejuhu Mbelise ha Guatemala, kuarahyreike gotyo paraguasu Py'aguapy ha kuarahyresẽ ngotyo para apyte Méhiko ha para Karíve. Méhiko hína 14ha tetã tuichavéva, ijyvy'apekue hína 2.000.000 sua km². Ha'e avei 11ha tetã oguerekovéva tapicha kuéra ipype, ary 2013-jave oikove Méhikope amo 118.000.000 tapicha kuéra,[2] ha opavavéva oñe'ẽ karaiñe'ẽ, ha'éva hína ñe'ẽ tee tetãgua umi 67 ñe'ẽ ambuéva ta'ýi pegua.[3] Itavusu ha itáva tuichavéva ha'e Táva Méhiko, oguerekóva 8 857 553 tapicha kuéra oikovéva ipype, ary 2013-jave

Táva guasuvéva[jehaijey | editar código]

Méhiko tetãvore[jehaijey | editar código]

Méhiko tetãvore
Mexico with state borders (numbered).svg
Tetãvore Ava (2005) Tetã (km²) Táva guasu
Tetã peteĩ reko Méhikogua 103 088 000 1 959 248 Méhiko táva
1. Aguascalientes 1 051 000 5 625 Aguascalientes
2. Baja California 2 842 000 71 546 Mexicali
3. Baja California Sur 517 000 73 943 La Paz
4. Campeche 751 000 57 727 Campeche
5. Chiapas 4 256 000 73 681 Tōchtlān Gutiérrez
6. Chihuahua 3 238 000 247 487 Chihuahua táva
7. Cōāhuillān Zaragoza 2 475 000 151 445 Saltillo
8. Colima 562 000 5 627 Cōlimān
9. Durango 1 489 000 123 367 Victoria de Durango
10. Guanajuato 4 893 000 30 621 Pachtitlan
11. Guerrero 3 116 000 63 618 Chilpancingo
12. Hidalgo 2 334 000 20 856 Pachuca de Soto
13. Jalisco 6 652 000 78 630 Guadalajara
14. Estado de México 14 161 000 22 333 Toluca
15. Michoacán de Ocampo 3 988 000 58 667 Morelia
16. Morelos 1 605 000 4 892 Cuernavaca
17. Nayarit 943 000 27 862 Tepic
18. Nuevo León 4 164 000 64 203 Tlahtoāntepēc
19. Oaxaca 3 522 000 93 343 Oaxaca de Juárez
20. Puebla 5 391 000 34 251 Puebla de Zaragoza
21. Querétaro 1 593 000 11 658 Santiago de Querétaro
22. Quintana Roo 1 134 000 42 535 Chetumal
23. San Luis Potosí 2 412 000 61 165 San Luis Potosí
24. Sinaloa 2 610 000 57 331 Culiacán Rosales
25. Sonora 2 384 000 179 516 Hermosillo
26. Tabasco 2 013 000 24 747 Villahermosa
27. Tamaulipas 3 020 000 80 148 Ciudad Victoria
28. Tlaxcala 1 061 000 3 997 Tlaxcala de Xicoténcatl
29. Veracruz 7 081 000 71 856 Xalapa de Enríquez
30. Yucatán 1 803 000 39 671 Mérida
31. Zacatecas 1 357 000 75 416 Zacatēcapan
32. Distrito Federal 8 670 000 1 484 ---

Mandu'apy[jehaijey | editar código]

  1. diputados.gob.mx. «Constitución Política de los Estados Unidos Mexicanos» (en español). Consultado el 29 de noviembre de 2012. «Artículo 1»
  2. CONAPO. «PROYECCIONES DE LA POBLACIÓN 2010-2050» (en español). Consultado el 1 de agosto de 2013.
  3. INALI (13 de marzo de 2003). «Ley General de Derechos Lingüísticos de los Pueblos Indígenas». Consultado el 7 de noviembre de 2010.

Arandukapurupyre[jehaijey | editar código]

  • Arriola, Mario (1986). "El grupo Contadora y el problema de la distensión en Centroamérica". En Áreas, (7): 109-115. Murcia: Universidad de Murcia.
  • Aveleyra Arroyo de Anda, Luis; Maldonado-Koerdell, Manuel y Martínez del Río, Pablo (1956), Cueva de la Candelaria, Instituto Nacional de Antropología e Historia, México.
  • Bernabéu Albert, Salvador: "«La religión ofendida». Resistencia y rebeliones indígenas en la baja California colonial", en Revista Complutense de Historia, 20: 169-180. Versión electrónica consultada el 3 de enero de 2010.

Joaju[jehaijey | editar código]