Vrba
Vrba |
||||||||||||||
Vědecká klasifikace | ||||||||||||||
|
||||||||||||||
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Vrba (Salix) je obsáhlý rod dřevin z čeledi vrbovitých.
Obsah
Rozšíření[editovat | editovat zdroj]
Vrby rostou téměř po celém světě s těžištěm největšího rozšíření v mírném až subarktickém pásmu Evropy (65 druhů), Severní Ameriky (asi 100 druhů), v Rusku (120 druhů) a v Číně (270 druhů). Dále se vyskytuje v Japonsku, Střední a Jižní Americe, Africe i na Středním východě. Chybí jen v Austrálii, na Novém Zélandě, v Oceánii, jihovýchodní Asii, západní Africe a východní Brazílii.
Rostou v místech s dostatkem vody a světla. Při splnění těchto podmínek osidlují téměř všechny biotopy: od terénních sníženin, horských roklí a strží, ledovcových karů až po údolní hlinité a štěrkové nánosy v okolí současných nebo zanesených říčních koryt. Osídlují čerstvě uložené substráty a využívají míst ovlivněných lidskou činností, vyrůstají na navážkách, opuštěných loukách, pastvinách i orné půdě, v lomech či železničních náspech.
Místo původu tohoto rodu je pravděpodobně v horách východní Asie, odkud se mírně rozšířil do tropů, hodně po mírném pásmu a později i do Arktických oblastí. V dobách ledových ustupoval ze severu a v dobách meziledových se vracel zpět k severu. Přitom docházelo ke hybridizaci mezi izolovanými populacemi. Po ustoupení ledovců byly vrby schopné díky svým větrem roznášeným semenům obsadit jako jedny z prvních biotopy uvolněné po ledovcích.
Vysokohorské druhy jsou glaciálním reliktem arktického původu. Při poslední době ledové již neleželo naše území pod ledovcovým příkrovem, a mj. se právě tyto vrby dokázaly tvrdým životním podmínkám tundry přizpůsobit a přežít. S nástupem teplejšího klimatu však přežily v silné konkurenci většinou jen ty, které rostly vysoko v horách, nebo v jiných nehostinných prostředích, např. v rašeliništích, vřesovištích, nebo bažinatých územích.[1][2][3]
Popis[editovat | editovat zdroj]
Vrby jsou opadavé dvoudomé stromy nebo keře s mohutným kořenovým systémem. Mohou růst vzpřímeně, vystoupavě nebo být plazivé, jejich větve jsou vzpřímené nebo převisle. Přestože jsou obvykle pružné, u báze mohou být lámavé. Ve většině jsou lysé, občas ojíněné.
Pupeny mají zpravidla jednu šupinu, jen vzácně dvě. Střídavě, výjimečně i vstřícně vyrůstající listy jsou jednoduché a celistvé. Většinou mají krátký řapík a palisty. Listové čepele bývají tvaru čárkovitého až obvejčitého, okraje mají celokrajné nebo zubaté.
Vzpřímená květenství, jehnědy, většinou na krátkých stopkách, jsou složeny z jednopohlavných, silně redukovaných, bezobalných květů vyrůstajících v paždí listenů. Mívají tvar podlouhlý nebo téměř kulovitý, vyrůstají buď před rašením listů, zároveň s ním, nebo až po vyrašení. Samčí květy mají 2 až 12 tyčinek s volnými nebo částečně srostlými nitkami nesoucími prašníky. Samičí jsou vytvořeny parakarpním gyneceem srostlým ze dvou až čtyř plodolistů. Mají stopkatý nebo přisedlý jednodílný semeník s více vajíčky, malou čnělku a ohnutou dvoulaločnou bliznu. Mívají pohárkovitý terč pod květem nebo nektarové žlázky. U většiny vrb je větší počet samičích rostlin než samčích. Květy opyluje hmyz, některé navíc i vítr.
Plody jsou tobolky otvírající se dvěma zkrucujícími se chlopněmi. Obsahují velký počet (až 32) drobných, lysých semen opatřených chmýrem, která se dobře šíří na velké vzdálenosti. Semena jsou bez endospermu a mají poměrně krátkou dobu klíčivosti. Rostliny se uměle množí převážně bylinnými řízky.
Mnoha druhům vrb je vlastní mykorhiza, která je ve dvou variantách. Při první z nich houba vytváří kolem kořene hyfový plášť a neproniká do kořene, při druhé houbová vlákna do kořene pronikají. Rostlina při tomto soužití poskytuje houbě uhlík a energii, houba naopak rostlině vodu a některé minerály. Pro vrby žijící v nepříznivých přírodních podmínkách je mykorhiza nutnou součásti přežití.[1][2][3][4][5]
Význam[editovat | editovat zdroj]
Vrba se po mnoha tisíciletí využívá jako zdroj měkkého, pórovitého, nekvalitního dřeva, mnohdy v regionech, kde roste a jiný materiál k dispozici není. Její listy i mladé výhonky někdy slouží jako potrava pro dobytek, ovce i soby. Ohebné a různobarevné proutí se používá k výrobě ošatek, košů i rozličného nábytku. Vrbové kůry se dříve se užívalo k vydělávání kůží. Vrba je významnou medonosnou rostlinou vykvétající brzy z jara. Pro snadné zakořeňování poléhavých větví a keřovitý vzrůst se vrby používají ke stabilizaci břehů vodních toků a nádrží. Mnohé druhy se pro svůj vzhled vysazují jako okrasné dřeviny v parcích; drobnější, pomalu rostoucí druhy nalezneme na skalkách v okrasných zahradách. S vrbou jako rychle rostoucí dřevinou se výhledově uvažuje pro produkci biomasy k energetickým účelům.
Vrbová kůra obsahuje flavonoidy, třísloviny a šťavelany, dále také glykosid salicin pro výrobu kyseliny salicylové. V lidovém léčitelství se z kůry připravují odvary, které snižují teplotu, tiší bolesti, léčí nespavost, průjem i revma. Kůra se také používá jako diuretikum. Při vnějším užití se aplikuje proti kožním plísním, pocení a na nehojící se rány.[1][5][6][7]
Taxonomie[editovat | editovat zdroj]
Rod vrba je velice široký a patří k taxonomicky značně problematickým skupinám rostlin. Podle posledních poznatků se skládá asi ze 450 druhů, názory na počet jsou však dosti odlišné. Důvodem je obtížná determinace způsobována častým mezidruhovým křížením, mnohdy zpětným a násobným, velkou genetickou a morfologickou variabilitou a mnohdy nezřetelnými určovacími znaky. Blízce příbuzné druhy se lehce kříží mezi sebou a vznikají hybridní roje. Odlišit zpětné a vícenásobné křížence od rodičovských druhů bývá velmi složité, mnohdy téměř nemožné. Někde převažují počty fertilních kříženců nad mateřskými rostlinami.
Mezi hlavní faktory, přispívající k velké genetické variabilitě, patří dvoudomost, šíření semen při generativním rozmnožování na velké vzdálenosti, dlouholetý klonální životní cyklus a dobrá plodnost. Rostliny obvykle střídají pohlavní způsob reprodukce s nepohlavním. Většina druhů je navíc hodně plastická, může se vyskytovat jako keřík nebo strom, mít okraj listů celistvý nebo pilovitý apod. Tyto vlastnosti jsou ovlivněny prostředím, což zvyšuje problémy při identifikaci druhů.
Tradičně je rod Salix dělen do tří podrodu: Salix sg. Salix, Salix sg. Vetrix a Salix sg. Chamaetia, každý je dále rozdělen do sekcí. Tato tradiční morfologická klasifikace ale bývá zpochybňována molekulárními výzkumy, jindy zase je přiřazován ještě čtvrtý podrod Salix sg. Longifolie.
V České republice je zaznamenáno těchto 25 druhů:
Salix subgen. Salix[editovat | editovat zdroj]
Obvykle stromy, kvete až po olistění, má 2 až 15 tyčinek; pochází z eocénu
- Vrba babylónská (Salix babylonica) L.
- Vrba bílá (Salix alba) L.
- Vrba křehká (Salix fragilis) L.
- Vrba Matsudova (Salix matsudana) Koidz.
- Vrba pětimužná (Salix pentandra) L.
- Vrba trojmužná (Salix triandra) L.
- Vrba trojmužná pravá (Salix triandra L. subsp. trianda)
- Vrba trojmužná různobarvá (Salix triandra L. subsp. amygdalina) (L.) Schübl. et G. Martens
Salix subgen. Vetrix[editovat | editovat zdroj]
Keře nebo nepříliš statné stromy, kvete před nebo současně s rašením listů, nejpočetnější podrod, velmi častá hybridizace; pochází z oligocénu
- Vrba bledá (Salix starkeana) Willd. -- (vrba bledá patrně již vyhynula)
- Vrba černající (Salix myrsinifolia) Salisb.
- Vrba dvoubarvá (Salix bicolor) Willd.
- Vrba hrotolistá (Salix hastata) L.
- Vrba jíva (Salix caprea) L.
- Vrba košíkářská (Salix viminalis) L.
- Vrba laponská (Salix lapponum) L.
- Vrba laponská pravá (Salix lapponum L. var. lapponum)
- Vrba laponská krkonošská (Salix lapponum L. var. daphneola) (Tausch) Wimm.
- Vrba lýkovcová (Salix daphnoides) Vill.
- Vrba nachová (Salix purpurea) L.
- Vrba plazivá (Salix repens) L.
- Vrba popelavá (Salix cinerea) L.
- Vrba rozmarýnolistá (Salix rosmarinifolia) L.
- Vrba slezská (Salix silesiaca) Willd.
- Vrba šedá (Salix elaeagnos) Scop.
- Vrba špičatolistá (Salix acutifolia) Willd.
- Vrba ušatá (Salix aurita) L.
- Vrba velkolistá (Salix appendiculata) Vill.
Salix subgen. Chamaetia[editovat | editovat zdroj]
Drobné plazivé keříčky, glaciální relikty arktického původu.
- Vrba borůvkovitá (Salix myrtilloides) L.
- Vrba bylinná (Salix herbacea) L.
Hybridy[editovat | editovat zdroj]
Na českém území roste 35 hybridů:
Salix × alopecuroides Tausch | Salix × oleifolia Vill. |
Salix × ambigua Ehrh. | Salix × onusta Besser |
Salix × bifida Wulfen | Salix × parviflora Host |
Salix × blanda Andersson | Salix × paxii Wołoszczak |
Salix × capnoides Kerner | Salix × plicata Fries |
Salix × capreola J. Kerner | Salix × pontederana Willd. |
Salix × dasyclados Wimmer | Salix × reichardtii Kerner |
Salix × dichroa Döll | Salix × rubens Schrank |
Salix × doniana Sm. | Salix × rubra Huds. |
Salix × ehrhartiana Sm. | Salix × sepulcralis Simonk. |
Salix × friesiana N. J. Anderson | Salix × siegertii N. J. Anderson |
Salix × fruticosa Döll | Salix × smithiana Willd. |
Salix × chlorophana N. J. Anderson | Salix × subaurita N. J. Anderson |
Salix × incubacea L. | Salix × subcaprea N. J. Anderson |
Salix × meyeriana Rostk. | Salix × subcinerea N. J. Anderson |
Salix × mollissima Ehrh. | Salix × undulata Ehrh. |
Salix × multinervis Döll | Salix × wimmeriana Gr. et Godr. |
Salix × nepetifolia J. Presl et C. Presl |
Ohrožení[editovat | editovat zdroj]
Příloha č. II „Vyhlášky ministerstva životního prostředí ČR č. 395/1992 Sb. Seznam zvláště chráněných druhů rostlin“ stanovila:
- Kriticky ohroženým druhem jsou: vrba borůvkovitá, vrba bylinná, vrba černající, vrba dvoubarvá, vrba laponská
- Silně ohroženým druhem je: vrba velkolistá
- Ohroženým druhem je: vrba plazivá
V roce 2000 „Černý a červený seznam cévnatých rostlin České republiky“ vyhlásil, že:
- Kriticky ohroženým druhem jsou vrba borůvkovitá, vrba bylinná, vrba černající, vrba dvoubarvá, vrba laponská krkonošská, vrba plazivá a vrba velkolistá.
- Silně ohroženým druhem jsou vrba laponská pravá, vrba šedá a vrba šípová.
- Ohroženým druhem jsou vrba lýkovcová a vrba rozmarýnolistá. [7][10][11]
Několik druhů vrby[editovat | editovat zdroj]
Odkazy[editovat | editovat zdroj]
Reference[editovat | editovat zdroj]
- ↑ a b c d ŠEVČÍK, Jan. DP: Vrba bylinná v České republice ... [online]. Univerzita Palackého, PřF, Katedra ekol. a živ. prostředí, Olomouc, rev. 07.05.2010, [cit. 2010-11-30]. Dostupné online. (česky)
- ↑ a b c NÝVLTOVÁ, Veronika. DP: Charakteristika skupiny vrby bobkolisté s důrazem na vrbu dvoubarvou [online]. Univerzita Palackého, PřF, Katedra botaniky, Olomouc, rev. 12.08.2010, [cit. 2010-11-30]. Dostupné online. (česky)
- ↑ a b c BRANDOVÁ, Blanka. DP: Hybridizace horských druhů vrb na příkladu vrby hrotolisté ... [online]. Univerzita Palackého, PřF, Katedra botaniky, Olomouc, rev. 07.05.2010, [cit. 2010-11-30]. Dostupné online. (česky)
- ↑ Dendrologie.cz: Vrba [online]. P. Horáček a J. Mencl, rev. 31.12.2006, [cit. 2010-11-30]. Dostupné online. (česky)
- ↑ a b Dendrologie.cz: Vrba [online]. Petr Kadlík, Příroda.cz, internetový magazín, rev. 31.12.2006, [cit. 2010-11-30]. [www.priroda.cz/lexikon.php?detail=548 Dostupné online]. (česky)
- ↑ VÁŇA, Josef. Léčivé stromy a keře – Vrba [online]. Eminent, Kosmas, internetové knihkupectví, Praha 2, [cit. 2010-11-30]. Dostupné online. ISBN 80-7281-268-8. (česky)
- ↑ a b c KLEČKOVÁ, Lucie. DP: Vrba šedá v Moravskoslezských Beskydech ... [online]. Univerzita Palackého, PřF, Katedra botaniky, Olomouc, rev. 12.08.2010, [cit. 2010-11-30]. Dostupné online. (česky)
- ↑ DANIHELKA, Jiří; CHRTEK, Jindřich; KAPLAN, Jan et all. Seznam druhů rostlin v ČR [online]. Botanický ústav AV ČR, Průhonice, rev. 23.01.2011. Dostupné online. (česky)
- ↑ VAŠUT, Radim Jan. Salix – vrba [online]. Univerzita Palackého, PřF, Katedra botaniky, Olomouc, rev. 2006, [cit. 2010-11-30]. Dostupné online. (česky)
- ↑ Vyhláška MŽP ČR č. 395/1992 Sb. [online]. Ministerstvo životního prostředí ČR, [cit. 2010-11-30]. Dostupné online. (česky)
- ↑ PROCHÁZKA, František. Černý a červený seznam cévnatých rostlin České republiky [online]. Praha: Agentura ochrany přírody a krajiny ČR= cs, [cit. 2010-11-30]. Dostupné online. ISBN 80-86064-52-2.
Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]
- Obrázky, zvuky či videa k tématu vrba ve Wikimedia Commons
- Slovníkové heslo vrba ve Wikislovníku
- Taxon Salix ve Wikidruzích
- (anglicky) Flora of North America: Salix