1977

Demografický vývoj v Česku
	1977
Střední stav obyvatel	10 189 312
Narození	182 865
Zemřelí	126 214
Přirozený přírůstek	55 549
Přírůstek stěhováním	1 307
Celkový přírůstek	56 856
	Tento box: zobrazit • diskuze

Seznam historických výročí

2. tisíciletí

Aktuality

◄ 19. st. • 20. století • 21. st.
◄◄ ◄ 1973 • 1974 • 1975 • 1976 • 1977 • 1978 • 1979 • 1980 • 1981 ► ►►

Obsah

1 Události
- 1.1 Československo
- 1.2 Svět
2 Vědy a umění
3 Nobelova cena
4 Narození
5 Úmrtí
- 5.1 Česko
- 5.2 Svět
6 Hlavy států
7 Reference
8 Externí odkazy

1977 (MCMLXXVII) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal sobotou.

Události[editovat | editovat zdroj]

1977
Doprava 1977 v loďstvech 1977 v dopravě 1977 v letectví Kultura 1977 ve filmu 1977 v hudbě 1977 ve fotografii Sport Společnost 1977 v nehodách a katastrofách
← 1976 \| 1978 →

Československo[editovat | editovat zdroj]

1. ledna – Byla založena občanská opoziční iniciativa Charta 77 nazvaná dle stejnojmenného dokumentu. Autoři v něm poukazují na nedodržování lidských a občanských práv v Československu, přestože se představitelé ČSSR podpisem Závěrečného aktu Konference o bezpečnosti a spolupráci v Evropě v Helsinkách v roce 1975 zavázali tato práva respektovat. Mezi autory dokumentu patřili Jan Patočka, Václav Havel, Václav Benda, Ludvík Vaculík a další. Orgány státní bezpečnosti začaly bezprostředně po zveřejnění Charty její autory i signatáře pronásledovat.
12. ledna – Pod titulkem „Ztroskotanci a samozvanci“ vyšel v Rudém právu značně kritický článek odsuzující signatáře Charty 77 a označující je za „pestrou směsici lidských i politických ztroskotanců, zavilých antisocialistů, sluhů a agentů imperialismu, kontrarevolucionářů, reakcionářů, trockistů, sionistů a renegátů“.
28. ledna – V reakci na vydání prohlášení Charty 77 byla do Národního divadla v Praze svolána podpisová kampaň československých umělců, kteří svými podpisy měli manifestovat pevné odhodlání novými tvůrčími činy přispět k socialistickému rozvoji společnosti. Provolání „Za nové tvůrčí činy ve jménu socialismu a míru“, pro něž se vžil zkrácený název "Anticharta", přečetla herečka Jiřina Švorcová. Většina umělců však podepsala dokument pod nátlakem, nebo v dojmu, že se jedná o „prezenční listinu“ shromáždění.
22. února – V první československé Jaderné elektrárně Jaslovské Bohunice došlo k havárii. Během výměny palivového článku v reaktoru došlo k ucpání chladících prostorů článku silikagelem a k následovnému přehřátí. To vyvolalo roztavení palivových prutů a poškození přívodní roury na těžkou vodu. Ta poté pronikla do primárního okruhu reaktoru a poškodila povrch paliva, přičemž došlo k úniku radioaktivních látek, který z důvodu netěsnosti parogenerátorů kontaminoval i sekundární okruh reaktoru. Na mezinárodní stupnici jaderných událostí byla nehoda klasifikována stupněm č. 4 (ze 7). Provoz na nejstarším – prvním reaktoru elektrárny Jaslovské Bohunice spuštěného v roce 1972 již nebyl obnoven.
13. března – Na následky několika opakovaných krutých výslechů StB zemřel v Praze na mozkovou mrtvici vynikající československý filozof, jeden z autorů Charty 77, profesor Jan Patočka. Jeho pohřeb, který se, za dozoru StB konal 17. března v církevním duchu v prostoru pražského Břevnovského kláštera, se stal tichou manifestací odporu proti komunistickému režimu.
27. dubna – V Karlových Varech byla dokončena rozlehlá budova lázeňského hotelu Thermal. Jako poslední byla předána kulturně – společenská část hotelového komplexu. Akt otevření provedl člen předsednictva a tajemník ÚV KSČ Josef Kempný. Výstavba hotelového komplexu trvala 9 let, hlavním zhotovitelem díla byly Pozemní stavby Karlovy Vary. Projekt desetipatrového hotelu s téměř třemi sty pokoji vystavěného na nábřeží řeky Teplé je dílem architektů Věry a Vladimíra Machoninových.^[1]
27. června – František Tomášek byl jmenován kardinálem.
20. října – Při pádu vrtulníku v blízkosti bratislavského letiště zahynula manželka prezidenta Gustáva Husáka Viera Husáková, její osobní lékař a tříčlenná osádka stroje.
1. prosince – Na jednání ÚV KSČ členové připustili počínající ekonomické potíže československé ekonomiky objevující se od počátku 6. pětiletky pramenící zejm. z ropné krize, jež prohloubila dysfunkce ekonomického modelu se zaměřením na těžký průmysl, který omezoval konkurenceschopnost čsl. hospodářství.
10. prosince – Na 1. programu Československé televize měl premiéru populární dvanáctidílný televizní seriál Žena za pultem natočený režisérem Jaroslavem Dudkem podle scénáře Jaroslava Dietla. Seriál popisuje osobní i pracovní starosti prodavačky Anny Holubové a jejích kolegyň a kolegů z jedné pražské velkoprodejny potravin. Hlavní roli ztvárnila Jiřina Švorcová.

Svět[editovat | editovat zdroj]

2. března – Nastolena Velká libyjská arabská lidová socialistická džamáhíríje.
27. března – Letecké neštěstí na Tenerife, největší letecká nehoda v dějinách.
27. června – Džibutsko vyhlásilo nezávislost.
3. července – Magnetická rezonance byla poprvé použita pro humánní vyšetření.
10. srpna – Byl zatčen „Samův syn“ David Berkowitz
10. září – Poslední oficiální poprava gilotinou, Francie.
31. prosince – Emír Jabir al-Ahmad al-Jabir Al Sabah se stal hlavou státu Kuvajt.
Carl Woese a George E. Fox identifikovali biologickou říši Archea.
Akční plán z Lagosu.
Americká vláda začala odstraňovat znečištěnou půdu z atolu Eniwetok.
Začala etiopsko-somálská válka (skončila v roce 1978).
Jazyk shuadit neboli židovská provensálština (druh okcitánštiny) prohlášen za zaniklý.

Vědy a umění[editovat | editovat zdroj]

březen – Byl objeven Uranův systém planetárních prstenců.
25. květen – Premiéra filmu Star Wars: Epizoda IV – Nová naděje.
20. srpna – Start vesmírné sondy Voyager 2.
5. září – Start vesmírné sondy Voyager 1.
22. září – 6. října – Šachový turnaj Tilburg 1977.
29. září – Vypuštěna kosmická stanice Saljut 6.
Poslední známý případ pravých neštovic.
V Německu byla rozpuštěna literární skupina Gruppe 47.
Založena britská post punková skupina Joy Division.
Carl Woese a George E. Fox označili archea za samostatnou vývojovou linii, nezávislou na bakteriích a eukaryotických organismech.

Nobelova cena[editovat | editovat zdroj]

Narození[editovat | editovat zdroj]

Česko

8. ledna – David Hruška, český hokejista
13. ledna – Andrea Černá, česká herečka
18. ledna – Libor Baláž, český fotbalista
25. ledna – Robert Hamrla, hokejový brankář a politik
24. února – Lukáš Zíb, český hokejista
8. března – Zdeno Chára, československý a později slovenský hokejista
9. března – Radek Dvořák, český hokejový hráč
10. března – Lenka Krobotová, česká herečka
25. března – Aleš Cibulka, český televizní a rozhlasový moderátor
30. března – Marek Melenovský, český hokejista
6. dubna – Markéta Harasimová, česká spisovatelka
17. dubna – Michal Jagelka, český dabér, moderátor a herec
21. dubna – Ondřej Kratěna, český hokejista
27. dubna – Tereza Slouková, česká populární a muzikálová zpěvačka
8. května – Iva Kubelková, česká modelka
8. května – Jiří Burger, český hokejista
9. května – Marek Jankulovski, český fotbalista
22. května – Karla Šlechtová, česká ekonomka, politička a od října 2014 ministryně pro místní rozvoj
25. května – Petra Kostovčíková, tanečnice a trenérka
1. června – Richard Krajčo, český zpěvák, herec, moderátor, skladatel a textař
11. června – Monika Žídková, bývalá modelka; podnikatelka a příležitostná moderátorka
19. června – Veronika Vařeková, česká topmodelka
15. července – Ivana Jirešová, česká herečka
23. července – Stano Slovák, divadelní herec
24. července – Radek Malý, český básník, publicista a překladatel
31. července – Jan Budař, český herec
4. srpna – Marek Heinz, český fotbalista
18. srpna – Lukáš Bauer, český reprezentant v běhu na lyžích
27. srpna – Marek Vorel, český hokejista
6. září – Pavel Trtílek, český dramatik
6. září – Filip Rajmont, český herec a dabér
13. září – Nora Fridrichová, česká televizní novinářka, reportérka a moderátorka
18. října – Vlastimil Horváth, zpěvák, vítěz druhého ročníku soutěže Česko hledá SuperStar
17. listopadu – Radek Matějovský, český hokejista
24. listopadu – Andrea Kalivodová, česká operní pěvkyně-mezzosopranistka
6. prosince – Martin Richter, český hokejový hráč
9. prosince – Kateřina Nash, běžkyně na lyžích, bikerka a cyklokrosařka
10. prosince – Miluše Bittnerová, česká herečka a moderátorka
23. prosince – Karel Pilař, český lední hokejista

Svět

2. února – Shakira, kolumbijská zpěvačka
2. března – Chris Martin, britský zpěvák kapely Coldplay
9. dubna – Gerard Way, americký zpěvák
17. dubna – Frederik Magle, dánský hudební skladatel současné klasické hudby, koncertní varhaník a klavírista.
8. května – Joe Bonamassa, americký bluesrockový kytarista
19. května – Natalia Oreiro, uruguayská herečka a zpěvačka
21. června – Roger Deago, panamský baseballista
1. července – Jarome Iginla, kanadský hokejista
4. července – Alborosie, italsko-jamajský reggae zpěvák
14. července – Viktorie Švédská, korunní princezna
15. července – Ray Toro, americký kytarista
17. srpna – Thierry Henry, francouzský fotbalista
24. srpna – Robert Enke, německý fotbalista († 10. listopadu 2009)
27. srpna – Deco, portugalský fotbalový záložník
15. října – David Trézéguet, francouzský fotbalista
2. listopadu – Deantoni Parks, americký hudebník, producent, skladatel a pedagog
7. listopadu – Aaron Turner, americký kytarista, zpěvák, skladatel a grafik
10. listopadu – Brittany Murphyová, americká herečka a zpěvačka († 20. prosince 2009)
22. prosince – Henric Höglund, švédský hokejista
27. prosince – Jonathan Hedström, švédský hokejista