1881

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie

Skočit na: Navigace, Hledání

Seznam historických výročí

2. tisíciletí

◄ 18. st. • 19. století • 20. st. ►
◄◄ ◄ 1877 • 1878 • 1879 • 1880 • 1881 • 1882 • 1883 • 1884 • 1885 ► ►►

Obsah

1 Události
- 1.1 Česko
- 1.2 Svět
2 Vědy a umění
3 Knihy
4 Narození
- 4.1 Česko
- 4.2 Svět
5 Úmrtí
- 5.1 Česko
- 5.2 Svět
6 Hlavy států
7 Externí odkazy

1881 (MDCCCLXXXI) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal sobotou.

Události[editovat | editovat zdroj]

1881
Doprava 1881 v loďstvech Kultura Sport Společnost
← 1880 \| 1882 →

Automatický abecedně řazený seznam viz Kategorie:Události roku 1881

Česko[editovat | editovat zdroj]

11. června – V Praze bylo otevřeno Národní divadlo
28. června – Chuchelská řež mezi českými a německými studenty
12. srpna – Požár Národního divadla

Svět[editovat | editovat zdroj]

Berlínská tramvajová doprava

leden Bitva u Geok-Tepe mezi Ruskem a turkotatarskými kmeny
16. února – Začala se budovat Kanadská pacifická železnice
13. března – Atentát na Alexandra II. v Petrohradu
14. března – Rumunské knížectví bylo povýšeno na Rumunské království a získalo nezávislost na Osmanské říši
12. května – Tunisko se stalo francouzským protektorátem
16. května – V Berlíně byla zahájena první pravidelná tramvajová doprava na světě
28. června – Rakousko-srbská aliance
2. července – Atentát na amerického prezidenta Jamese Garfielda
15. srpna – 15. listopadu – Mezinárodní výstava elektřiny v Paříži
26. září – Anglický Godalming získal jako první město na světě veřejné elektrické osvětlení
26. října – Přestřelka u O. K. Corralu v Arizoně
8. prosince – Při požáru vídeňského Ringtheateru zahynulo asi 380 osob
Zákon o nedělní uzávěře ve Walesu – první charakteristický velšský zákon
Mezinárodní úmluva, která se týkala uzavření Bosporu a Dardanel, tj. úžiny u Černého moře

Vědy a umění[editovat | editovat zdroj]

10. dubna – Zahájila provoz první telefonní linka v Čechách, spojující správní budovu Dolu Hartmann v Ledvicích s nádražím v Duchcově.
11. června – V Praze slavnostně otevřeno Národní divadlo premiérou Smetanovy Libuše

Knihy[editovat | editovat zdroj]

Narození[editovat | editovat zdroj]

Automatický abecedně řazený seznam viz Kategorie:Narození 1881

Česko[editovat | editovat zdroj]

1. ledna – Emanuel Chobot, levicový politik polské národnosti († 7. června 1944)
6. ledna – Franz Köhler, československý politik německé národnosti († 13. května 1940)
9. ledna – Julius Brach, šachista († 4. července 1938)
10. ledna – Jan Pelíšek, politik († 1959)
1. února – Theodor Bohumír Pařík, hudební skladatel, houslista a pedagog († 28. ledna 1961)
7. února – Mařenka Zieglerová, operetní zpěvačka a herečka († 7. listopadu 1966)
13. února – Ján Janček, československý politik slovenské národnosti († 4. října 1933)
14. února – František Čech-Vyšata, cestovatel a spisovatel († 3. října 1942)
27. února – Bedřich Pospíšil, politik († 14. září 1919)
11. března – Ladislav Zelenka, violoncellista a hudební pedagog († 2. července 1957)
13. března – Alois Kříž, politik († 13. března 1945)
14. března – Josef Anderle, profesor technické mechaniky a termomechaniky, rektor ČVUT († 5. února 1959)
25. března – Josef Adámek, politik († 19. ledna 1964)
26. března – František Koucký, kanovník litoměřické kapituly († 16. ledna 1962)
30. března – Josef Čada, mistr světa v gymnastice a olympionik († 1. prosince 1959)
3. dubna – Emil Franke, dlouholetý ministr vlád Československé republiky († 1. prosince 1939)
5. dubna – Josef Křivánek, jihočeský kamenosochař († ? 1954)
6. dubna – Rudolf Bechyně, politik, ministr několika vlád († 1. ledna 1948)
17. dubna – Oldřich Liska, architekt, urbanista a výtvarný návrhář († 8. prosince 1959)
22. dubna – Franz Werner, československý politik německé národnosti († 15. února 1947)
23. dubna – Otakar Šín, hudební skladatel, teoretik a pedagog († 21. ledna 1943)
24. dubna – Jan Horák, politik († ?)
27. dubna – Wlastimil Hofman, česko-polský akademický malíř († 6. března 1970)
7. května – Ján Zverec, československý politik slovenské národnosti († 23. května 1965)
16. května – Hans Tichý, československý politik německé národnosti († 22. července 1955)
26. května – Karl Čermak, československý politik německé národnosti († 31. října 1924)
31. května
- Bohumír Bradáč, ministr československých vlád († 20. října 1935)
- František Langr, politik († 6. ledna 1948)
4. června
- Jan Kvidera, politik († ?)
- Alois Tučný, politik, odborový předák a ministr († 10. dubna 1940)
12. června – Karel Chotek, etnograf († 24. září 1967)
13. června – Otakar Španiel, sochař, řezbář a medailér († 15. února 1955)
14. června – Betty Karpíšková, politička († 31. října 1942)
15. června
- Wilhelm Häusler, československý politik německé národnosti († 6. února 1969)
- Antonín Černý, politik († ?)
16. června – Bruno Weigl, hudební vědec a skladatel († 25. září 1938)
17. června – Jindřich Ferenc, hudební skladatel a básník († 24. června 1958)
19. června – František Gellner, básník, prozaik a kreslíř († asi 13. září 1914)
21. června – Josef Matouš, literární kritik a překladatel († 4. ledna 1971)
26. června – Ladislav Kučera, politik († ?)
3. července – František Vahala, architekt a výtvarník († 24. března 1942)
10. července – Zdeněk Záhoř, literární historik, kritik a spisovatel († 16. srpna 1931)
31. července – Lída Sudová, herečka († 6. března 1971)
3. srpna – J. M. Troska, spisovatel († 3. září 1961)
4. srpna – Wenzel Hablik, malíř, grafik a architekt německé národnosti († 23. března 1934)
12. srpna
- František Hovorka, varhaník, sbormistr, hudební skladatel a pedagog († 19. ledna 1929)
- Jozef Kállay, ministr pro správu Slovenska († 10. února 1939)
- Václav Vačkář, hudební skladatel († 4. února 1954)
16. srpna – Zdeněk Městecký, atlet-běžec († 15. května 1935)
21. srpna – Marie Antonína Kratochvílová, mučednice z 2. světové války († 2. října 1942)
24. srpna – Václav Němeček, politik († ?)
29. srpna – František Novotný, klasický filolog († 20. září 1964)
31. srpna – Karel Trapl, čs. ministr financí († 7. dubna 1940)
4. září
- Joe Hloucha, japanolog, spisovatel, cestovatel a sběratel († 13. června 1957)
- František Kysela, malíř, scénický výtvarník († 20. února 1941)
5. září – Richard Bienert, předseda vlády a ministr vnitra za protektorátu († 3. února 1949)
7. září – Franz Macoun, československý politik německé národnosti († ?)
13. září – Zdeněk Mysliveček, neurolog a psychiatr († 11. března 1974)
23. září – Jindřich Baumruk, fotbalista a hokejista († 5. května 1964)
25. září – Adolf Šelmec, československý politik slovenské národnosti († 20. ledna 1979)
26. září
- Václav Barták, politik († ?)
- Martin Valachovič, československý politik slovenské národnosti († 7. března 1950)
27. září – Bruno Kafka, československý politik německé národnosti († 12. července 1931)
1. října – Ferry Seidl, filmový režisér a herec († 24. ledna 1939)
15. října – Antonín Výtvar, sídelní kanovník litoměřické kapituly († 22. prosince 1953)
18. října
- Gejza Rehák, československý politik slovenské národnosti († 8. března 1940)
- Quido Maria Vyskočil, spisovatel († 14. srpna 1969)
22. října
- Čeněk Fiala, politik († 1952)
- Klaudius Madlmayr, architekt († 30. března 1963)
- Johann Uhl, československý politik německé národnosti († 15. května 1948)
25. října – Jaroslav Petrbok, paleontolog, speleolog, archeolog, botanik a spisovatel († 14. prosince 1960)
28. října – František Červinka, politik († 1950)
4. listopadu – Karel Brožík, politik († 20. června 1942)
5. listopadu – Cyril Dušek, politik († 12. ledna 1924)
8. listopadu – Josef Náprstek, politik († 9. září 1931)
18. listopadu – Juraj Vyskočil, československý politik slovenské národnosti († 6. června 1951)
20. listopadu
- Josef Böhm, hudební skladatel, varhaník a sbormistr († 8. ledna 1967)
- Ladislav Pfuster, básník a překladatel († 1915)
24. listopadu
- Zdeněk Matěj Kuděj, novinář, cestovatel, překladatel a spisovatel († 8. srpna 1955)
- Vladimír Červenka, politik († 16. prosince 1960)
- Josef Janeba, mistr houslař († 15. října 1954)
8. prosince – Ferdinand Heidler, čs. ministr obchodu († 3. listopadu 1928)
20. prosince – Tomáš Koupal, katolický kněz, historik († 8. srpna 1952)
? – Alfons Bébar, převor kláštera v Domažlicích († 26. února 1940)
? – Josef Kudrna, voják, popraven, protože odmítl bojovat († 17. května 1915)
? – Béla Szilassy, československý politik maďarské národnosti († 1962)

Svět[editovat | editovat zdroj]

Francouzský spisovatel Roger Martin du Gard (1881–1958)

Maďarský skladatel Béla Bartók (1881–1945)

Turecký prezident Mustafa Kemal Atatürk (1881–1938)

Polský generál a politik Władysław Sikorski (1881–1943)

Francouzský automobilový konstruktér Ettore Bugatti (1881–1947)

Americký letecký průkopník William Boeing (1881–1956)

Španělský malíř Pablo Picasso (1881–1973)

Papež Jan XXIII. (1881–1963)

4. ledna
- Patrick Ryan, americký olympijský vítěz v hodu kladivem († 13. února 1964)
- Wilhelm Lehmbruck, německý expresionistický sochař († 25. března 1919)
9. ledna – Lascelles Abercrombie, anglický básník a kritik filozofie († 27. října 1938)
17. ledna – Alfred Reginald Radcliffe-Brown, anglický sociální antropolog († 24. října 1955)
31. ledna – Irving Langmuir, americký chemik a fyzik, Nobelova cena za chemii († 16. srpna 1957)
2. února – Miloslav Schmidt, zakladatel sboru dobrovolných hasičů na Slovensku († 8. května 1934)
4. února
- Fernand Léger, francouzský malíř a sochař († 17. srpna 1955)
- Kliment Jefremovič Vorošilov, sovětský státník, politik a maršál SSSR († 2. prosince 1969)
10. února – Kenneth McArthur, jihoafrický atlet, olympijský vítěz v maratonu († 13. června 1960)
11. února – Carlo Carrà, italský malíř († 13. dubna 1966)
12. února – Anna Pavlovová, ruská tanečnice († 23. ledna 1931)
13. února – Eleanor Farjeonová, anglická spisovatelka († 5. června 1965)
20. února – Pedro Muñoz Seca, španělský dramatik († 28. listopadu 1936)
25. února – Alexej Rykov, sovětský politik († 15. března 1938)
27. února
- Sveinn Björnsson, prezident Islandu († 25. ledna 1952)
- Luitzen Egbertus Jan Brouwer, nizozemský matematik a filosof († 2. prosince 1966)
10. března – Endre Korláth, československý politik maďarské národnosti († 3. června 1946)
17. března – Walter Rudolf Hess, švýcarský fyziolog, Nobelova cena za fyziologii a medicínu († 12. srpna 1973)
20. března – Madame d’Ora, rakouská fotografka († 30. října 1963)
23. března
- Roger Martin du Gard, francouzský spisovatel, nositel Nobelovy cena za literaturu († 23. srpna 1958)
- Hermann Staudinger, německý lékárník, Nobelova cena za chemii († 8. září 1965)
25. března – Béla Bartók, maďarský hudební skladatel († 26. září 1945)
26. března – Guccio Gucci, italský obchodník a módní návrhář († 2. ledna 1953)
27. března – Arkadij Timofejevič Averčenko, ruský spisovatel († 12. března 1925)
28. března – Martin Sheridan, americký trojnásobný olympijský vítěz v hodu diskem († 27. března 1918)
29. března – Raymond Hood, americký architekt († 14. srpna 1934)
březen – Paula Wolf-Kalmarová, rakouská šachová mistryně († 29. září 1931)
3. dubna
- Alcide De Gasperi, premiér Itálie († 18. srpna 1954)
- Max Spielmann, česko-německý architekt († 20. června 1970)
5. dubna – Noe Ramišvili, gruzínský politik a první premiér Gruzie († 7. prosince 1930)
7. dubna – Daisy Ashfordová, anglická spisovatelka († 15. ledna 1972)
12. dubna – Rudolf Ramek, rakouský kancléř († 24. července 1941)
13. dubna – Ludwig Binswanger, švýcarský lékař a psychoanalytik († 5. února 1966)
16. dubna
- Anselm Polanco, blahoslavený, španělský mučedník († 7. února 1939)
- Edward Frederick Lindley Wood, britský konzervativní politik († 23. prosince 1959)
- Sergej Kameněv, sovětský vojenský velitel († 25. srpna 1936)
18. dubna – Max Weber, americký malíř a sochař († 4. října 1961)
- Frank Lentini - muž se třema nohama († 22. září 1966)
20. dubna – Nikolaj Jakovlevič Mjaskovskij, ruský hudební skladatel a kritik († 8. srpna 1950)
22. dubna
- Alexandr Fjodorovič Kerenskij, předseda ruské prozatímní vlády († 11. června 1970)
- Xenie Petrović-Njegoš, černohorská princezna († 10. března 1960)
1. května – Pierre Teilhard de Chardin, francouzský náboženský myslitel a vědec († 10. dubna 1955)
2. května – Gottfried Benn, německý lékař a básník († 7. června 1956)
8. května – Rudolf Eisler, rakouský architekt († 5. května 1977)
11. května – Theodore von Kármán, americký fyzik († 7. května 1963)
12. května – Albert Thellung, švýcarský botanik († 26. června 1928)
13. května – Johannes Schultze, německý historik († 2. října 1976)
19. května – Mustafa Kemal Atatürk, zakladatel a první prezident Turecké republiky († 10. listopadu 1938)
20. května – Władysław Sikorski, generál a předseda polské exilové vlády († 4. července 1943)
24. května – Mikuláš Schneider-Trnavský, slovenský hudební skladatel a dirigent († 28. května 1958)
25. května – Louis Magnus, první prezident Mezinárodní federace ledního hokeje († 1. listopadu 1950)
26. května – Valerian Albanov, ruský polárník († ? 1919)
28. května – Augustin Bea, německý kardinál († 16. listopadu 1968)
3. června
- Ted Colson, australský antropolog a cestovatel († 27. února 1950)
- Juliusz Rómmel, polský generál († 8. září 1967)
4. června – Natalia Gončarovová, rusko-francouzská malířka, kostýmní výtvarnice a scénografka († 17. října 1962)
10. června
- Mamija Dmitrijevič Orachelašvili, gruzínský bolševický politik († 11. prosince 1937)
- Jaime Sabartés, katalánský sochař, básník a spisovatel († 16. února 1968)
17. června – Emil Leeb, generál dělostřelectva nacistického Německa († 8. září 1969)
24. června
- Grigorij Ivanovič Kotovskij, sovětskývojevůdce a komunistický politik († 6. srpna 1925)
- Heinz Tietjen, německý dirigent a operní režisér († 30. listopadu 1967)
29. června
- Louis Trousselier, francouzský cyklista († 24. dubna 1939)
- Gottlob Walz, německý skokan do vody, olympionik († 1943)
4. červenec
- Ber Borochov, marxisticko-sionistický vůdce a spisovatel († 17. prosince 1917)
- Vasilij Zeňkovskij, ukrajinský křesťanský filosof († 5. srpna 1962)
11. července – Luigi Motta, italský spisovatel († 18. prosince 1955)
27. července – Hans Fischer, německý organický chemik, nositel Nobelovy ceny za chemii († 31. března 1945)
30. července – Smedley Butler, americký generálmajor námořní pěchoty († 21. června 1940)
1. srpna – Otto Toeplitz, německý matematik († 15. února 1940)
2. srpna – Dora Boothbyová, anglická tenistka († 22. února 1970)
6. srpna – Alexander Fleming, objevitel penicilinu († 11. března 1955)
7. srpna – François Darlan, francouzský admirál a politik († 24. prosince 1942)
8. srpna – Ewald von Kleist, polní maršál nacistického Německa († 13. listopadu 1954)
12. srpna – Cecil B. DeMille, americký filmový režisér († 21. ledna 1959)
16. srpna – Fritz Stuckenberg, německý expresionistický malíř († 18. května 1944)
19. srpna – George Enescu, rumunský skladatel, dirigent a houslista († 4. května 1955)
24. srpna – Vincenzo Lancia, italský automobilový závodník a konstruktér († 15. února 1937)
31. srpna – Antoni Szylling, polský generál za druhé světové války († 7. června 1971)
1. září – Josef Zaricki, izraelský malíř († 30. listopadu 1987)
2. září – Allen Whipple, americký chirurg († 6. dubna 1963)
5. září – Otto Bauer, rakouský politik, představitel a teoretik austromarxismu († 4. července 1938)
7. září – André Mazon, francouzský slavista († 13. července 1967)
8. září – Harry Hillman, americký sprinter, trojnásobný olympijský vítěz († 9. srpna 1945)
11. září – Josef Chajim Brenner, spisovatel hebrejsky psané literatury († 2. května 1921)
13. září – Rudolf Samojlovič, sovětský polární badatel, geograf a geolog († 4. března 1939)
15. září – Ettore Bugatti, automobilový konstruktér († 21. srpna 1947)
16. září – Clive Bell, britský kritik umění († 17. září 1964)
25. září – Lu Sün, čínský spisovatel († 19. října 1936)
27. září – William Clothier, americký tenista († 4. září 1962)
29. září – Ludwig von Mises, rakouský ekonom († 10. října 1973)
1. října – William Boeing, zakladatel společnosti Boeing († 28. září 1956)
4. října
- George Constantinescu, rumunský konstruktér zbraní († 11. prosince 1965)
- Otto Ville Kuusinen, finský a sovětský politik a básník († 17. května 1964)
- Anna Munro, skotská sufražetka († 11. září 1962)
- Walther von Brauchitsch, vrchní velitel německé armády († 18. října 1948)
9. října – Victor Klemperer, německý spisovatel († 11. února 1960)
11. října
- Lewis Fry Richardson, anglický matematik a fyzik († 30. září 1953)
- Hans Kelsen, rakouský právní teoretik († 19. dubna 1973)
15. října – Pelham Grenville Wodehouse, britský spisovatel († 14. února 1975)
16. října – Vilhelm Buhl, premiér Dánska († 18. prosince 1954)
19. října – Otakar Griese, hermetik, astrolog, martinista a spisovatel († 2. října 1932)
22. října – Clinton Joseph Davisson, americký fyzik, nositel Nobelovy ceny za fyziku († 1. února 1958)
25. října – Pablo Picasso, španělský malíř a sochař († 8. dubna 1973)
26. října – Margaret Wycherlyová, anglická divadelní a filmová herečka († 6. června 1956)
6. listopadu
- Ludwig Christian Haeusser, potulný německý kazatel († 9. června 1927)
- Otozó Jamada, vojevůdce Japonské císařské armády († 18. července 1965)
9. listopadu – Wilhelm Rümann, německý námořní důstojník († 31. března 1946)
11. listopadu – Joel Lehtonen, finský spisovatel († 20. listopadu 1934)
12. listopadu – Maximilian von Weichs, polní maršál německého Wehrmachtu († 27. června 1954)
20. listopadu – Iraklij Cereteli, gruzínský menševický politik († 20. května 1959)
22. listopadu – Enver Paša, turecký generál a politik († 4. srpna 1922)
25. listopadu – Jan XXIII., 261. papež († 3. června 1963)
27. listopadu – Věra Weizmannová, manželka prvního izraelského prezidenta Chajima Weizmanna († 24. září 1966)
28. listopadu – Stefan Zweig, rakouský prozaik, esejista, básník a překladatel († 23. února 1942)
2. prosince – Heinrich Georg Barkhausen, německýf fyzik († 20. února 1956)
4. prosince
- Erwin von Witzleben, účastník příprav neúspěšného atentátu na Hitlera z 20. července 1944
- Felice Nazzaro, italský automobilový závodník († 21. března 1940)(† 8. srpna 1944)
24. prosince – Juan Ramón Jiménez, španělský básník, nositel Nobelovy ceny za literaturu († 29. května 1958)
30. prosince – Wiktor Thommée, polský generál († 13. listopadu 1962)
31. prosince
- Jacob Israël de Haan, nizozemský spisovatel († 30. července 1924)
- Max Pechstein, německý malíř a grafik († 19. června 1955)
? – Malki'el Gruenwald, izraelský hoteliér a amatérský novinář († 1958)
? – Oswald Herzog, německý sochař a malíř († 1939)
? – Lewis Larsson, švédský fotograf († 1958)
? – Radžib Našašibi, arabský politik a starosta Jeruzaléma († 1951)

Úmrtí[editovat | editovat zdroj]

Automatický abecedně řazený seznam existujících biografií viz Kategorie:Úmrtí 1881

Česko[editovat | editovat zdroj]

9. ledna – Hugo Ullik, malíř divadelních dekorací, ilustrátor a krajinář (* 14. května 1838)
24. ledna – Jindřich Otakar Miltner, národní obrozenec a vlastivědný pracovník (* 22. října 1827)
26. ledna – Emanuel Bořický, mineralog a geolog (* 11. prosince 1840)
27. ledna
- Gustav Schmidt, profesor mechaniky, rektor Pražské polytechniky (* 16. září 1826)
- Jan Rudolf Kutschker, rakousko-moravský teolog a arcibiskup (* 11. dubna 1800)
9. února – Jan Michael Schary, pivovarnický odborník, podnikatel, paleontolog a politik (* 9. června 1824)
10. února – František Karel Drahoňovský, český básník-humorista (* 12. června 1812)
11. února – Theodor von Pachmann, česko-rakouský profesor práv (* 9. listopadu 1801)
16. února – Maximilian Dormitzer, rakouský a český politik německé národnosti (* 11. listopadu 1819)
27. února – Boleslav Jablonský, český obrozenecký básník, katolický kněz a národní buditel (* 14. ledna 1813)
9. března – Josef Mikula, rektor C. k. Františkovy univerzity v Olomouci (* 25. září 1816)
26. dubna – Antonín Dvořák, český malíř a fotograf (* 16. prosince 1817)
4. června – Václav Křížek, pedagog, vlastenec, politik a kulturní organizátor (* 25. listopadu 1833)
9. června – Moritz Raudnitz, rakouský a český advokát a politik německé národnosti (* 1. června 1829)
13. června – Josef Škoda, lékař dermatolog a vysokoškolský profesor (* 10. prosince 1805)
23. června – Bedřich Silva-Tarouca, kněz, malíř, sběratel umění (* 11. prosince 1816)
29. července – Hieronymus Mannsfeld, český šlechtic a politik (* 20. července 1842)
10. srpna – Theodor Václav Bradský, český hudební skladatel (* 17. ledna 1833)
11. září – Petr Bílka, pedagog, mecenáš a národní buditel (* 4. května 1820)
19. září
- Carl Hardtmuth, český podnikatel a politik německé národnosti (* 11. března 1804)
- Emanuel Dubský z Třebomyslic (* 20. února 1806)
1. října – František Matěj Hilmar, český hudební skladatel (* 30. září 1803)
15. října – Karl Korb von Weidenheim, předlitavský český šlechtic a politik (* 7. dubna 1836)
25. října – Antonín Ludvík Frind, litoměřický biskup (* 9. října 1823)
3. prosince – Ignác Hauschild, český právník a politik (* 19. listopadu 1814)
8. prosince – Hynek Rybička, velkopláteník a starosta města Česká Třebová, zahynul při požáru vídeňského divadla Ringtheater

Svět[editovat | editovat zdroj]

Ruský spisovatel Fjodor Michajlovič Dostojevskij (1821–1881)

Ruský car Alexandr II. (1818–1881)

Ruský skladatel Modest Petrovič Musorgskij (1839–1881)

1. ledna – Louis Auguste Blanqui, francouzský socialista a revolucionář (* 7. února 1805)
18. ledna
- Auguste Mariette, francouzský archeolog a egyptolog (* 11. února 1821)
- Adolph Wegelin, německý malíř (* 24. listopadu 1810)
2. února – Alexej Feofilaktovič Pisemskij, ruský spisovatel a dramatik (* 23. března 1821)
3. února – John Gould, anglický ornitolog (* 14. září 1804)
5. února
- Thomas Carlyle, skotský spisovatel a historik (* 4. prosince 1795)
- Františka Kinská, hraběnka z Vchynic a Tetova, lichtenštejnská kněžna (* 8. srpna 1813)
7. února – Alžběta Thurn-Taxis, manželka Miguela II. z Braganzy (* 1860)
9. února – Fjodor Michajlovič Dostojevskij, ruský spisovatel a filosof (* 11. listopadu 1821)
16. února – Gustav Neumann, německý šachový mistr (* 15. prosince 1838)
1. března – Ignacy Hryniewiecki, vrah cara Alexandra II. (* 25. dubna 1856)
3. března
- Mikuláš Štefan Ferienčík, slovenský úředník, novinář a spisovatel (* 1. srpna 1825)
- Rudolf Brestel, ministr financí Předlitavska (* 16. května 1816)
9. března – Karolina Amálie Augustenburská, dánská královna, manželka krále Kristiána VIII. (* 28. června 1796)
13. března – Alexandr II. Nikolajevič, ruský car (* 29. dubna 1818)
26. března – Florian Ceynowa, kašubský jazykovědec a spisovatel (* 4. května 1817)
28. března – Modest Petrovič Musorgskij, ruský skladatel a klavírista (* 21. března 1839)
29. března – Carl Weyprecht, německý geofyzik (* 8. září 1838)
31. března – Karolina Dánská, dcera dánského krále Frederika VI. (* 28. října 1793)
6. dubna – Gabriel-Jean-Antoine Davioud, francouzský architekt (* 30. října 1824)
9. dubna – Max Löwenstamm, německý pedagog a skladatel (* 25. října 1814)
15. dubna
- Nikolaj Rysakov, ruský revolucionář (* 14. května 1861)
- Nikolaj Kibalčič, ruský revolucionář (* 31. října 1853)
- Timofej Michajlov, ruský revolucionář (* 3. února 1859)
- Andrej Željabov, ruský revolucionář (* 29. srpna 1851)
19. dubna – Benjamin Disraeli, britský státník, premiér a spisovatel (* 21. prosince 1804)
26. dubna – Ludwig von der Tann-Rathsamhausen, bavorský generál (* 18. června 1815)
28. dubna – Ján Botto, slovenský romantický básník (* 27. ledna 1829)
29. dubna – Antoine Samuel Adam-Salomon, francouzský sochař a fotograf (* 9. ledna 1818)
3. května – Josip Jurčič, slovinský spisovatel (* 4. března 1844)
11. května – Henri-Frédéric Amiel, švýcarský filosof a básník (* 27. září 1821)
23. června – Matthias Jacob Schleiden, německý botanik (* 5. dubna 1804)
1. července – Rudolf Hermann Lotze, německý lékař, filosof a psycholog (* 21. května 1817)
4. července – Johan Vilhelm Snellman, finský filozof, novinář a státník (* 12. května 1806)
14. července – Billy the Kid, americký psanec a střelec (* 23. ledna 1859)
17. července – James Bridger, americký lovec kožešin a cestovatel (* 17. března 1804)
25. července – Karl Christian Bruhns, německý astronom a geodet (* 22. listopadu 1830)
3. září – Marie Klementina Habsbursko-Lotrinská, dcera císaře Františka I. (* 1. března 1798)
13. září – Ambrose Burnside, americký generál, vynálezce a politik (* 23. května 1824)
19. září – James A. Garfield, 20. prezident Spojených států (* 19. listopadu 1831)
24. září – Friedrich von Thun und Hohenstein, rakouský diplomat (* 8. května 1810)
10. října – Heinrich Karl von Haymerle, ministr zahraničí Rakouska-Uherska (* 7. prosince 1828)
21. října – Eduard Heine, německý matematik (* 15. března 1821)
30. října – Mathias Schönerer, rakouský stavitel železnic (* 9. ledna 1807)
29. listopadu – Giacomo Brogi, italský fotograf (* 6. dubna 1822)
5. prosince – Nikolaj Ivanovič Pirogov, ruský vědec, chirurg (* 25. listopadu 1810)
13. prosince – August Šenoa, chorvatský spisovatel (* 14. listopadu 1838)
? – John Goodwyn Barmby, britský křesťanský socialista (* 1820)

Hlavy států[editovat | editovat zdroj]

Na ruský trůn v roce 1881 nastoupil předposlední car Alexandr III. (1845–1894)

České království – František Josef I. (1848–1916)
Papež – Lev XIII. (1878–1903)
Království Velké Británie – Viktorie (1837–1901)
Francie – Jules Grévy (1879–1887)
Uherské království – František Josef I. (1848–1916)
Rakouské císařství – František Josef I. (1848–1916)
Rusko – Alexandr II. (1855–1881) / Alexandr III. (1881–1894)
Prusko – Vilém I. (1861–1888)
Dánsko – Kristián IX. (1863–1906)
Švédsko – Oskar II. (1872–1907)
Belgie – Leopold II. Belgický (1865–1909)
Nizozemsko – Vilém III. Nizozemský (1849–1890)
Řecko – Jiří I. Řecký (1863–1913)
Španělsko – Alfons XII. (1875–1885)
Portugalsko – Ludvík I. Portugalský (1861–1889)
Itálie – Umberto I. (1878–1900)
Rumunsko – Karel I. Rumunský (1866–1881 kníže, 1881–1914 král)
Bulharsko – Alexandr I. Bulharský (1879–1886)
Osmanská říše – Abdulhamid II. (1876–1909)
USA – Rutherford B. Hayes (1877–1881) / James A. Garfield (1881) / Chester A. Arthur (1881–1885)
Japonsko – Meidži (1867–1912)

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]

Obrázky, zvuky či videa k tématu 1881 ve Wikimedia Commons

Digitalizované noviny a časopisy z roku 1881:

Národní listy – ročník 21 rok 1881
Pražský deník – ročník 16 rok 1881
Moravská orlice (Brno) – ročník 19 rok 1881
Opavský týdenník – ročník 12 rok 1881
Budivoj (České Budějovice) – ročník 17 rok 1881 (odkaz vede na přehled ročníků)
Květy – ročník 3 rok 1881
Časopis Musea království Českého – ročník 55 rok 1881
Lumír – ročník 9 rok 1881 (archiv ÚČL AV ČR) nebo týž ročník v NK ČR
Světozor – ročník 15 rok 1881
Vesmír – ročník 10 rok 1880–1881
Osvěta (red. Václav Vlček) – ročník 11 rok 1881
Humoristické listy – ročník 23 rok 1881 (archiv ÚČL AV ČR) nebo týž ročník v NK ČR
Paleček (humor) – ročník 9 rok 1881
Říšský zákoník (česká verze) – rok 1881
Bohemia (deník pražských Němců) – ročník 54 rok 1881

Citováno z „https://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=1881&oldid=14805629“