Hybrid
V biologii znamená označujeme jako hybrida nebo křížence potomka zástupců dvou různých větví fylogenetického stromu (ať už se jedná o dva různé rody, druhy nebo poddruhy) pohlavních rostlin nebo zvířat.[1] Problémem samozřejmě je, že dle definice druhu jako skupiny, která se nekříží s jinou skupinou je přirozené mezidruhové křížení oxymóron, proto také hybridizace probíhá především V genetické terminologii existují následující definice:[2]
- hybridem se obecně myslí potomek dvou geneticky velice odlišných jedinců, pravděpodobně s velkou mírou heterozygozity, přestože heterozygot a hybrid rozhodně nejsou synonymy.
- genetický hybrid je jedinec, který nese dvě různé alely stejného genu
- strukturní hybrid je výsledek slučování gamet s odlišnou strukturou alespoň jednoho chromosomu
- numerický hybrid je výsledek slučování gamet, které mají odlišné haploidní číslo chromosomů
- permanentní hybrid je člen populace, ve které existují pouze heterozygotní typy genotypu, protože všechny homozygotní kombinace ústí v neplodnost.
Z taxonomického může hybrid znamenat:
- Potomek dvou druhů rostlin či zvířat.[3]
- Hybridi mezi poddruhy (jako hybrid bengálského a ussurijského tygra) jsou známi jako vnitrodruhoví hybridi. Hybridi mezi dvěma druhy stejného rodu (jako tygři a lvi) jsou nazýváni mezidruhovými hybridy. Výjimečně také existují hybridi dvou různých rodů (jako kříženci ovcí a koz) a dvou různých čeledí (jako hybridi některých domácích ptáků určených pro kohoutí zápasy).[4] Dosud nejsou známí žádní hybridi mezi řády.
- Hybridem se také zejména v zemědělských vědách myslí kříženec stejného druhu mezi dlouho šlechtěnými (především) plodinami.
Obsah
Terminologie[editovat | editovat zdroj]
Termín hybrid je odvozen z latinského hybrida, znamenajícího "potomek chovného prasete a divočáka", nebo "syn svobodného a otroka", atd.[5] Termín se rozšířil do angličtiny v devatenáctém století, ale existoval již v sedmnáctém.[6]
Od dvacátých let, kdy byl studován liger, panuje mezi biology zvyklost názvy kříženců odvozovat kontaminací jmen druhů rodičů.[7] Přesto, jména nejsou udělována systematicky (například první jméno samce) a proto se pouze neformálně užívají názvy pro křížence jako beefalo (1960s), humanzee (1980s), cama (1998).
Hybridi v přírodě[editovat | editovat zdroj]
Hybridizace mezi dvěma podobnými druhy se sice někdy vyskytuje i samovolně, nicméně většinou je podmíněna lidským faktorem.[8] Ukazuje se totiž, že nejenže hybridizaci často stojí v cestě mnohé fyzické překážky, ale ochrana proti ní je výsledkem dlouho působícího přírodního výběru. Je totiž z evolučního hlediska velice nevýhodné starat se o potomka, který bude neplodný (například potomek jedince s 8 a 6 chromosomy bude mít chromosomů 7 a nebude moci mít potomky s žádným z rodičovskch druhů). Selekční tlak zodpovědný za vznik reprodukčních bariér se nazývá reprodukční izolace.
Introduced species and habitat fragmentation[editovat | editovat zdroj]
Lidé jsou v posledních 400 letech odpovědni za nejrychlejší šíření nepůvodních druhů po celém světě. Nejde jen o vědomé zásahy jako vysazení králíků a jelenů v Austrálii nebo řízkování a převážení semen rostlin.[9][10]
Hybridizace je často příčinou vzniku nových druhů, pokud se začnou křížit druhy, které byly před nějakou dobou odděleny například fyzickou bariérou. Příkladem může být sloučení platýzů z obou stran Panamské šíje, kteří se do Tichého oceánu a Karibského zálivu rozšířili před tím, než se Jižní a Severní Amerika spojily.
Limitující faktory[editovat | editovat zdroj]
Mezi hlavní reprodukční bariéry mezi druhy patří jiná doba odkvětu, jiná životní strategie, somatoplastická neplodnost nebo jiný počet chromosomů (ten může být ale někdy překonán).[11]
Reference[editovat | editovat zdroj]
- ↑ Hybrid [online]. Merriam Webster, [cit. 2014-06-12]. [1]. (anglicky)
- ↑ Rieger, R.; Michaelis A.; Green, M. M. (1991).
- ↑ Keeton, William T. 1980.
- ↑ Ghigi A. 1936.
- ↑ askoxford.com
- ↑ Oxford English Dictionary Online, Oxford University Press 2007.
- ↑ "When the sire is a lion the result is termed a Liger, whilst the converse is a Tigon."
- ↑ Allendorf, Fred W. (November 2001). "The problems with hybrids: setting conservation guidelines". TRENDS in Ecology & Evolution 16 (11): 613–622. doi: .
- ↑ Allendorf, Fred(2007). Conservation and the Genetics of Populations. Malden, MA: Blackwell Publishing, 421–448.
- ↑ Vitousek, Peter (1997). "Introduced Species: A Significant Component of Human-cause Global Change". New Zealand Journal of Ecology 21 (1): 1–16.
- ↑ "Barriers to hybridization of Solanum bulbocastanumDun. and S. VerrucosumSchlechtd. and structural hybridity in their F1 plantsISSN 0014-2336 ",Euphytica(Springer Netherlands)25(1): 1–10, January 1976,