Severní Afrika
Severní Afrika, která je od zbytku afrického kontinentu oddělena pouští Sahara představuje nejsevernější část tohoto kontinentu. Z geopolitického hlediska, podle definice OSN zahrnuje tento region následujících sedm zemí:
Sporné území Západní Sahara, ležící na v západní části severní Afriky, je okupováno Marokem.
Někdy se do tohoto regionu řadí také: Azory, Kanárské ostrovy, Etiopie, Eritrea, Madeira, Mali, Mauritánie, Niger a Čad.
Severozápadní část Afriky, tj. území států Maroka, Západní Sahary, Alžíru, Tuniska, Libye a Mauritánie (tedy kromě údolí Nilu) je nazývána Maghreb nebo Tamazgha. Ve francouzštině se takto označují tři bývalé francouzské kolonie. V arabských jazycích se takto označuje pouze oblast Maroka.
V severní části Maroka také leží oblasti pod svrchovaností Španělska – španělské severoafrické državy (exklávy). Jsou jimi Ceuta a Melilla.
Některé státy na severu Afriky, zejména Egypt a Libye, se často počítají do území označovaného jako Blízký Východ, protože mají podle určitých aspektů blíže k západní Asii než k oblasti Maghreb. Část Sinajského poloostrova patřícího Egyptu spadá také pod Asii, což z Egypta tvoří transkontinentální zemi.
Obsah
Obyvatelstvo[editovat | editovat zdroj]
Lidé v severní Africe mohou být rozděleni do následujících skupin: obyvatelé (většinou Berbeři) oblasti Maghreb, obyvatelé saharské oblasti (např. Tuaregové a další skupiny), obyvatelé nilského údolí (např. černošťí obyvatelé údolí – tzv. Nilotikové) a další menší skupiny původního černošského a berberského obyvatelstva.
Maghrebští Berbeři mají světlejší pokožku, než ti ze západu. Jsou považováni za původní obyvatelstvo této oblasti a za potomky černých Berberů smíšených s kavkazkými a asijskými národy, které migrovaly přes kontinent.[zdroj?]
Kultura[editovat | editovat zdroj]
Severní Afrika je přirozeně dělena do tří kulturních regionů: Maghreb (Severozápadní Afrika), Sahara, a údolí Nilu Po období středověku bylo území pod kontrolou Osmanské říše až na Maroko. Po 19. století bylo kolonizováno Francií, Velkou Británií, Španělskem a Itálií. Během 50., 60. až 70. let získaly všechny severoafrické státy nezávislost, až na malé španělské severoafrické državy na severu Maroka a Západní Saharu, které přešla pod marockou vládu.
Zemědělství a hospodářství[editovat | editovat zdroj]
V severní Africe se většinou chová a pěstuje to samé. Nejčastější je pšenice, pomeranče, olivy, čirok a neméně častými jsou datle, fazole, citrusy, rajská jablíčka, kedlubny a proso. Nejvíce chovanými zvířaty jsou kozy, ovce, hovězí dobytek, velbloudi, a protože jsou to většinou pobřežní státy tak se zde vyskytuje i hodně ryb.
Nerostné suroviny[editovat | editovat zdroj]
V Egyptě, Maroku a Západní Sahaře se nachází 3/4 světových zásob fosfátů. Jsou zde i ložiska železné rudy, stříbra, olova a mědi. Na severu se též hojně nachází ložiska ropy.
Podnebí[editovat | editovat zdroj]
Jen úzký pruh pobřeží Středozemního moře a povodí dolního Nilu má příjemné subtropické podnebí.Tam je také osídlení nejhustší. V Severní Africe jinak převažují rozsáhlé pouště. Od ostatních částí Afriky se tato oblast výrazně odlišuje nejen krajinou, ale i lidmi.
Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]
- Obrázky, zvuky či videa k tématu Severní Afrika ve Wikimedia Commons
- North of Africa