Ptah
Ptah v hieroglyfickém zápisu |
||||
|
||||
|
Ptah je staroegyptský bůh doložený už v době 1. dynastie, původně snad uctívaný jen jako lokální bůh v oblasti města Mennoferu, s nímž byl po celou dobu trvání svého kultu spojen[1]. Ve svém kosmologickém aspektu je jedním z bohů země a původcem všech forem hmoty,[2] což vedlo k jeho pojímaní jako patrona řemeslníků a umělců[3]. Častěji je zmiňován od doby 5. dynastie, kdy je jeho jméno součástí jmen některých hodnostářů. V Mennoferské kosmologii zaznamenané na Šabakově desce je pokládán za svrchovaného Stvořitele ostatních bohů a všeho existujícího[4].
Někdy ovšem postava boha Ptaha splývá s bohem Thovtem [5]
Jméno[editovat | editovat zdroj]
Podle některých názorů je jméno odvozeno od slovního základu později v egyptštině označujícího vytváření soch a jiných artefaktů[6] – snad je lze přeložit jako „Zobrazovatel“;[7] doložen je řecký přepis jména v podobě Φθα, Řekové jej však většinou ztotožňovali s Héfaistem
Reference[editovat | editovat zdroj]
- ↑ JAKUB SOBEK. Starověký Egypt 10.1 - Božská triáda z Memfisu. [s.l.] : [s.n.]. Dostupné online.
- ↑ ASSMANN, Jan. Egypt: theologie a zbožnost rané civilizace. Překlad Barbora Krumphanzlová, Ladislav Bareš. Praha : Oikuméné, 2002. 328 s. ISBN 80-7298-052-1. S. 106.
- ↑ JAKUB SOBEK. Starověký Egypt 10.3 - Tvůrce slov a řemesel (Ptah). [s.l.] : [s.n.]. Dostupné online.
- ↑ Starověký Egypt 10.6 - Deska faraóna Šabaky o mocném Ptahovi. YouTube [online]. [cit. 2016-12-25]. Dostupné online.
- ↑ TOMEK, Jiří. Bohové a Faraoni. Praha : Albatros, 2000. S. 150.
- ↑ JANÁK, Jiří. Brána nebes: bohové a démoni starého Egypta. Praha : Libri, 2005. 220 s. ISBN 80-7277-235-X. S. 137n.
- ↑ VERNER, Miroslav; BAREŠ, Ladislav; VACHALA, Břetislav. Encyklopedie starověkého Egypta. Praha : Libri, 2007. 528 s. ISBN 978-80-7277-306-0. S. 388.
- Obrázky, zvuky či videa k tématu Ptah ve Wikimedia Commons