Guyana
| Kooperativní republika Guyana Co-operative Republic of Guyana |
|||
|---|---|---|---|
|
|||
| Hymna: Dear Land of Guyana, of Rivers and Plains | |||
| Geografie | |||
|
|
|||
| Hlavní město: | Georgetown | ||
| Rozloha: | 214 970 km² (83. na světě) z toho 8 % vodní plochy |
||
| Nejvyšší bod: | Mount Roraima (2835 m n. m.) | ||
| Časové pásmo: | -4 | ||
| Poloha: | 5°44′ s. š., 59°19′ z. d. | ||
| Obyvatelstvo | |||
| Počet obyvatel: | 765 283 (160. na světě, odhad 2005) | ||
| Hustota zalidnění: | 4 ob. / km² (220. na světě) | ||
| HDI: | ▲ 0,725 (střední) (110. na světě, 2007) | ||
| Jazyk: | angličtina, indiánské dialekty, kreolština, hindština, urdština | ||
| Náboženství: | křesťané 50 %, hinduisté 35 %, muslimové 10 %, jiní 5 % | ||
| Státní útvar | |||
| Státní zřízení: | poloprezidentská republika | ||
| Vznik: | 26. května 1966 (nezávislost na Velké Británii) | ||
| Prezident: | David Granger | ||
| Předseda vlády: | Moses Nagamootoo | ||
| Měna: | guyanský dolar (GYD) | ||
| Mezinárodní identifikace | |||
| ISO 3166-1: | 328 GUY GY | ||
| MPZ: | GUY | ||
| Telefonní předvolba: | +592 | ||
| Národní TLD: | .gy | ||
 multimediální obsah na Commons |
|||
Guyana, oficiálním názvem Kooperativní republika Guyana (anglicky Co-operative Republic of Guyana), je stát v Jižní Americe. Jeho sousední státy jsou Brazílie, Surinam a Venezuela. Je jediným státem Commonwealthu na jihoamerické pevnině. Leží při pobřeží Atlantského oceánu. Leží severně od rovníku. Je třetím nejmenším státem Jižní Ameriky, rozloha odpovídá přibližně Velké Británii.
Obsah
Dějiny[editovat | editovat zdroj]
Území Guyany bylo původně osídleno kmeny Arawaků a Karibů. Pobřeží Guyany objevil roku 1498 Kryštof Kolumbus. O rok později přišli do země první Španělé. Projevovaly ale jen malý zájem o toto území, a proto se v Guyaně od 16. století usazovali Holanďané, Francouzi a Britové. V polovině 17. století se Holanďanům a Francouzům podařilo Angličany ze země vytlačit.
Přibližně o jedno století později, roku 1796, obsadili Angličané i holandskou část Guyany. Vlastnické vztahy byly upraveny až roku 1814. Nizozemské území bylo rozděleno mezi Angličany a Holanďany a Surinam - v této době patřící ještě ke Guyaně, byl přidělen Holanďanům. Během napoleonských válek bylo území okupováno Brity a nakonec se stalo součástí Britského impéria. Evropští usedlíci do země přivezli velké množství otroků z Afriky pro práci na plantážích, ale roku 1833 bylo zrušeno otroctví, proto země v roce 1833 až 1917 zaznamenala příliv indických pracovních sil, které výrazně poznamenaly následující politické dějiny Guyany.
V roce 1899 byly urovnány spory o hranice se sousední Venezuelou a roku 1923 se stala Guyana britskou královskou kolonií. V roce 1953 získala Guyana vnitřní autonomii a 26. května 1966 získala definitivně samostatnost. Guyana byla zpočátku parlamentní monarchií a hlavou státu byla anglická královna Alžběta II.. Od 23. února 1970 je Guyana prezidentskou republikou. Dvě nejdůležitější strany v parlamentu zastupují dva největší národnostní skupiny: Lidový národní kongres ( People National Congress ) obyvatel afrického původu a Lidová pokroková strana ( People Progressive Party ) obyvatel indického původu. Prezidentem se v roce 1970 stal Forbes Burnham. Od tohoto roku nastoupila Guyana cestu socialismu. Byla povolena jen jedna strana, omezeny základní lidské svobody a znárodněn průmysl. Po smrti Forbese Burnhama v roce 1985 se země opět dala cestou tržního hospodářství a demokracie.
V roce 1978 získala Guyana mezinárodní pozornost, když zde 918 příslušníků americké sekty Chrám lidu spáchalo hromadnou sebevraždu pod vedením Jima Jonese. Mezi oběťmi bylo také 300 dětí. V předcházejícím incidentu byl příslušníky sekty spolu s dalšími pěti lidmi zavražděn kongresman Leo Ryan, jediný člen Kongresu zabity při výkonu svého povolání.
V říjnu 1992 se konaly prezidentské volby, první svobodné po 24 letech. Zvítězil vůdce levicové opozice Cheddi Jagan.
V květnu 2008 se prezident Bharrat Jagdeo připojil k dohodě zakládající Unii jihoamerických národů.
Geografie[editovat | editovat zdroj]
Povrch země tvoří na západě a jihu Guyanská vysočina, která vystupuje nejvýše na západ v pohoří Pakaraima. Na západě se objevují zbytky křídového pískovcového příkrovu jako ploché tabulové hory, reliéf je zde charakterizován silně rozčleněnými a oddělenými hřbety. Podél Atlantského pobřeží a v údolí řeky Essequibo se rozkládá bahnitá nížina. Nejdůležitější řekou je Essequibo a hraniční Courantyne. Blízko hranice s Venezuelou je vodopád King George VI, který měří 488 metrů. Severně od řeky Rupununi se nachází savana Rupununi. Nejvyšší horou Guyany je Roraima měřící 2772 metrů nad mořem. Je jedinou turisticky přístupnou stolovou horou v Guyanské vysočině. Podnebí země je tropické vlhké a teplé. V hlavním městě Georgetownu je průměrná teplota v lednu 26 °C, v říjnu 27,5 °C a průměrný roční úhrn srážek je 2250 mm.
Politika[editovat | editovat zdroj]
Mezinárodní spory[editovat | editovat zdroj]
Země má pohraniční spory s Venezuelou (o území tzv. Guayana Esequiba), Surinamem a o námořní hranici s Trinidadem a Tobagem.
Administrativní dělení[editovat | editovat zdroj]
.png)
Guyana je rozdělena do 10 regionů. Každý region je spravován Regionální demokratickou radou (Regional Democratic Council, RDC)[1][2]
| Region | Rozloha km² | Populace | Hustota populace na km² |
|
|---|---|---|---|---|
| 1 | Barima-Waini | 20,339 | 24,275 | 1.2 |
| 2 | Pomeroon-Supenaam | 6,195 | 49,253 | 8.0 |
| 3 | Essequibo Islands-West Demerara | 2,232 | 103,061 | 46.2 |
| 4 | Demerara-Mahaica | 1,843 | 310,320 | 168.4 |
| 5 | Mahaica-Berbice | 3,755 | 52,428 | 14.0 |
| 6 | East Berbice-Corentyne | 36,234 | 123,695 | 3.4 |
| 7 | Cuyuni-Mazaruni | 47,213 | 17,597 | 0.3 |
| 8 | Potaro-Siparuni | 20,051 | 10,095 | 0.5 |
| 9 | Upper Takutu-Upper Essequibo | 57,750 | 19,387 | 1.3 |
| 10 | Upper Demerara-Berbice | 19,387 | 41,112 | 2.1 |
| Guyana | 214,999 | 751,223 | 3.49 |
Regiony jsou rozděleny do 27 okresů nazývaných „neighbourhood councils.“[3]
Ekonomika[editovat | editovat zdroj]
Nejvýznamnějším sektorem ekonomiky Guyany je zemědělství (produkce rýže a hnědého třtinového cukru), těžba bauxitu a zlata, neméně důležité je lesnictví. Významný je také lov krevet. Neustávajícím problémem jsou málo kvalifikované pracovní síly[4] a nedostatečná infrastruktura.
Guyaská vláda obtížně balancuje mezi nutností se dále nezadlužovat ale zároveň potřebuje peníze na rozvoj komunikací a rozvodných sítí. Prezident Bharrat Jagdeo po svém zvolení vedl sérii rozhovorů se Světovou bankou a podařilo se mu dohodnout odpuštění dluhu v celkové výši 800 000 000 dolarů.[zdroj?]
Globální nízké ceny bauxitu a cukru během ekonomické krize se sebou přinesly pesimistické vyhlídky. Nicméně od roku 1999 guyanská ekonomika zaznamenává pomalý růst a ani ekonomická krize se sebou nepřinesla záporná růstová čísla.To vše díky extenzivnímu rozšiřování zemědělství, zvyšující se míře těžby minerálů, nízké inflaci a stálé vládní podpoře zahraničních investorů.
Cukrovarnický průmysl zaujímá 28% exportních zisků. Téměř monopolní postavení ve výrobě cukru má společnost Guysuco, která je také největším národním zaměstnavatelem. Ostatní sektory průmyslu jsou t většiny řízeny zahraničními společnostmi, například hegemony v těžbě minerálů jsou americká společnost Reynolds Metals a britsko-australská Rio Tinto Group. V těžbě dřeva je nejvíce výraznou firmou korejsko-malajsijská Barama Company.
Dnes už méně významným ale přesto důležitým odvětvím je sklízení přírodního kaučuku ze stromu Manilkara bidentata. Přírodní kaučuk z tohoto stromu nazývaný „balata“ se používá na vyrábění kriketových míčků, k produkci dočasných zubních výplní a indiáni z kmene Macushi jej používají k výrobě dekoračních předmětů. Největší plantáže se nacházejí v podhůří Kanuku Mountains na jihu země.
Více než 80 % plochy země zaujímají lesy. Pěstují se cukrová třtina, rýže, maniok, banány a kokosové palmy. Chová se skot, ovce a drůbež. Důležitý je rybolov.
Odkazy[editovat | editovat zdroj]
Reference[editovat | editovat zdroj]
- ↑ Bureau of Statistics – Guyana, CHAPTER III: POPULATION REDISTRIBUTION AND INTERNAL MIGRATION, Table 3.4: Population Density, Guyana: 1980–2002
- ↑ Guyana – Government Information Agency, National Profile
- ↑ Government of Guyana, Statistics [PDF]. [cit. 2010-05-02]. [1]. (anglicky)
- ↑ [2]
Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]
Slovníkové heslo Guyana ve Wikislovníku
Galerie Guyana ve Wikimedia Commons- Guyana - Amnesty International Report 2011 [online]. Amnesty International, [cit. 2011-08-09]. Dostupné online. (anglicky)
- Guyana (2011) [online]. Freedom House, [cit. 2011-08-09]. Dostupné online. (anglicky)
- Bureau of Western Hemisphere Affairs. Background Note: Guyana [online]. U.S. Department of State, 2011-04-04, [cit. 2011-08-09]. Dostupné online. (anglicky)
- CIA. The World Factbook - Guyana [online]. REV. 2011-07-05, [cit. 2011-08-09]. Dostupné online. (anglicky)
- Zastupitelský úřad ČR v. Souhrnná teritoriální informace: Guyana [online]. Businessinfo.cz, [cit. 2011-08-09]. Dostupné online. (česky)
- MENKE, Jack K; RICHARDSON, Bonham C, a kol. Guyana [online]. Encyclopaedia Britannica, [cit. 2011-08-09]. Dostupné online. (anglicky)
| Členství v mezinárodních organizacích |
|---|
