Bhútán

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Bhútánské království
Úřední název Bhútánu v jazyce dzongkä
Vlajka Bhútánu
Vlajka		 Znak Bhútánu
Znak
Hymna: Druk tsendhen
Geografie

Bhutan in its region.svg Poloha Bhútánu
Hlavní město: Thimphu
Rozloha: 47 000 km² (131. na světě)
z toho zanedbatelné % vodní plochy
Nejvyšší bod: Kula Kangri (7553 m n. m.)
Časové pásmo: +6
Poloha: 27°26′ s. š., 90°30′ v. d.
Obyvatelstvo
Počet obyvatel: 682 321[1] (131. na světě, 2005)
Hustota zalidnění: 14 ob. / km² (154. na světě)
HDI: ▲ 0,613 (střední) (131. na světě, 2007)
Jazyk: dzongkä (úřední), dále tibetské dialekty (bumthakpä, šarčokpä), nepálské dialekty, ásámština, angličtina
Náboženství: tibetský buddhismus 75 %, hinduismus 22 %, islám, bönismus
Státní útvar
Státní zřízení: konstituční monarchie
Vznik: 8. srpna 1949 (nezávislost na Indii)
Král: Džigme Khesar Namgjal Wangčhug (od 17. prosince 2006)
Předseda vlády: Tshering Tobgay
Měna: bhútánský ngultrum a indická rupie (BTN a INR)
Mezinárodní identifikace
ISO 3166-1: 064 BTN BT
MPZ: BHT
Telefonní předvolba: +975
Národní TLD: .bt
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons

Bhútán (v dzongkä འབྲུག་ཡུལ་ Dugjul, Wylie: 'brug-yul) je vnitrozemský stát v jižní Asii. Leží na východním konci himálajských hor. Na jihu, východě a západě sousedí s Indií, na severu s Tibetskou autonomní oblastí. Od nedalekého Nepálu je Bhútán oddělen indickým státem Sikkim. Bhútánu se někdy říká „země hřmícího draka“.

V roce 2011 navázala Česká republika diplomatické styky s Bhútánem.[2][3] O ty usilovala již od roku 2000. Kromě Česka navázal Bhútán diplomatické styky s dalšími devíti zeměmi. Do roku 2011 měla země oficiální diplomatické styky navázány pouze s 26 zeměmi světa.[2] Mezi nimi nebylo ani pět stálých členů Rady Bezpečnosti OSN. V Evropě má Bhútán navázány styky s osmi zeměmi a velvyslanectví má pouze v Ženevě a Bruselu.[2]

Dějiny[editovat | editovat zdroj]

Near Delhi, Tibet appears as "Thibet or Bootan"
1777
"Thibet" with its interior and "Bootan" clearly separated
1786
Dvě z Rennellových EIC map ukazující rozdělení "Tibetu či Bhútánu" do jednotlivých regionů.

Počátky dějin Bhútánu jsou obestřeny tajemstvím. Historikové se domnívají, že zhruba od 9. století území postupně osidlovaly kmeny, které přicházely z Tibetu. V 11. století zde vytvořily vlastní stát. V 17. století se Bhútán stal knížectvím, které bylo závislé na Tibetu, později jej ovládli Číňané. V té době se v Bhútánu objevil nový sjednotitel, Namgjal, který zkonsolidoval celé území a zavedl právní řád. Také vynikal častými nájezdy a únosy obyvatel na území tehdejší Indie. Po smrti tohoto pro Bhútán výjimečného vládce se říše po mnohá staletí zmítala v kmenových rozbrojích. V roce 1772 se rozhořel spor s Východoindickou společností, který i přes mír uzavřený v roce 1777 vedl k vyvlastnění osmnácti údolí (v roce 1865) a hlavních dopravních cest. Tím byla země fakticky anektována Velkou Británií. Kmenové boje pokračovaly až do 19. století, kdy se k moci dostal po vítězné bitvě v roce 1885 Ugjan Wangčhug, který byl posléze, v roce 1907, jmenován světskými velmoži a vysokými lámy dědičným králem. Roku 1910 se Bhútán stal britským protektorátem. V roce 1949 kontrolu nad zahraniční a obrannou politikou země převzala Indie. Otroctví v Bhútánu bylo zrušeno až v roce 1956. Od roku 1971 je Bhútán členem OSN. V letech 1990–1999 zde platil zákaz sledování zahraničních televizních stanic. Až v roce 2000 byl zpřístupněn internet. Od roku 2004 je v zemi zakázán prodej tabáku a platí zde zákaz kouření.

Geografie[editovat | editovat zdroj]

Bhútán je typickým příkladem hornaté země. Skoro 50 % rozlohy se nachází v nadmořské výšce přes 3 000 m n. m. Nejvyšší horou této malé země je Kula Kangri, která je vysoká 7 554 m n. m. Ve výškách nad 4 500 m n. m. leží trvale sníh a vyskytují se zde horské ledovce. Říční síť země je hustě rozvinutá, nejdůležitějšími řekami jsou Amo, Kuri, Manas a Sankoš (nejdelší řeka země dlouhá 190 km). Lesy pokrývají více než 55% rozlohy země. V jižní části země jsou monzunové lesy, ve vyšších polohách jsou lesy smíšené, složené z borovic, jedlí, dubů a pěnišníků. V lesích svůj domov nachází mnoho savců, mimo jiné sloni a jakové.

  • Orientační mapka Bhútánu

  • Fyzická mapa Bhútánu

  • Údolí Haa

  • Takin je bhútánské národní zvíře

Podnebí[editovat | editovat zdroj]

Na většině území převládá chladné a suché vysokohorské podnebí, na jihu ale převládá subtropické klima vlhkého monzunového typu. Období dešťů trvá od dubna (či od května) do září až října. Průměrně v Bhútánu ročně spadne 1 500 až 3 000 mm srážek. V hlavním městě země Thimphu je průměrná teplota v lednu 0 °C a úhrn srážek 15 mm, v červenci pak 15 °C a 373 mm.

Ekonomika[editovat | editovat zdroj]

Bhútánský ngultrum
Struktura exportu v roce 2009

Měnou je bhútánský ngultrum, který je navázán na indickou rupii. Rupie je vedle ngultrumu také používána jako zákonné platidlo.

Ekonomika země je jedna z nejmenších na světě, ale v posledních letech velmi rychle roste, například v roce 2005 se HDP narostl o 8 %, v roce 2006 o 14 % a v roce 2007 dokonce o 22,4 %. To bylo především v důsledku dokončení stavby hydroelektrárny Tala. V roce 2015 byl odhadovaný HDP v přepočtu na paritu kupní síly na hlavu 8 253 USD. Do roku 2019 by toto číslo podle odhadu MMF mělo narůst na 12 tisíc USD.

Hlavním odvětvím ekonomiky je výroba elektrické energie v hydroelektrárnách a její prodej do Indie. Zemědělství je neméně důležité, protože poskytuje obživu 55,4% populace.[4] Celkem rozvinuté je lesnictví. Těží se hlavně týkové dřevo, lak, šelak a vosk. Zatím nepříliš velkou, ale čím dál tím více významnější roli hraje i cestovní ruch. Vstup do země je zdarma pro občany Indie a Bangladéše, ale návštěvníci z ostatních zemí se musí zaregistrovat u bhútánské cestovní kanceláře a zaplatit poplatek 250 $ za každý den návštěvy (ačkoli v ceně jsou služby jako ubytování, jídlo a cestování), což ale může mnoho turistů odradit.[5] Bhútán v roce 2011 navštívilo 37 482 turistů.[6] Hranice byly cizincům otevřeny až v roce 1974.

Hlavním exportním partnerem Bhútánu je Indie, kam se vyváží 58,6 % celkového exportu. Následují Hongkong (30,1 %) a Bangladéš (7,3 %). Hranice s Tibetem je uzavřena, takže obchod s Čínou je zanedbatelný. Importní partneři jsou Indie (74,5 %), Japonsko (7,4 %) a Švédsko (3,2 %). Import převyšuje export, takže země má negativní obchodní bilanci.

Zemědělství[editovat | editovat zdroj]

Orná půda zaujímá pouhých 8 % rozlohy státu, pastviny pak dalších 6 %. Pěstuje se hlavně rýže, pšenice, ječmen, proso, kukuřice, brambory, juta, pohanka, bavlna, luštěniny a tabák. Na jihu je rozvinuté sadařství. Kočovníci pasou koně, ovce, jaky, muly a kozy, dále se chovají prasata a skot.

Průmysl a těžba[editovat | editovat zdroj]

Zásadní pro ekonomiku Bhútánu je již zmíněná hydroenergie. Průmysl je ve stádiu vzniku, teprve v 70. letech zde vznikaly první průmyslové závody: textilní, zpracovávající ovoce, vodní elektrárny, cementárny, sirkárny a pily. Dnes se vyrábí hlavně ocel, feroslitiny a cement. Dlouhou tradici zde mají umělecká řemesla jako tkalcovství, řezbářství, výroba ručních zbraní a kovových předmětů. Poslední dobou se v Bhútánu rozvíjí také technologický sektor, například zelené technologie a elektronické obchodování. V roce 2012 byl otevřen Thimphu TechPark, který podporuje startupy.[7]

Těží se černé uhlí, vápenec, mramor, sádrovec a grafit.

Politika[editovat | editovat zdroj]

Tashichho Dzong v Thimphu, sídlo bhútánské vlády od roku 1952

Politický systém Bhútánu se vyvinul z absolutní monarchie v konstituční monarchii. V roce 1999 čtvrtý král Bhútánu, Džigme Singgjä Wangčhug, vytvořil Radu ministrů (Lhengye Zhungtshog). Hlavou státu je Duggjalpo (Wylie: 'brug rgyal-po), neboli Dračí král. Pátým Dračím králem je v současnosti Džigme Khesar Namgjal Wangčhug, který vládne od roku 2008.

Značné změny v politickém uspořádání proběhly v roce 2005, kdy čtvrtý král Džigme Singgjä Wangčhug neočekávaně oznámil abdikaci ve prospěch svého syna Džigme Khesara Namgjala Wangčhuga, a zároveň oznámil přechod k demokracii a vypsání vůbec prvních voleb v historii Bhútánu. Jednokomorový parlament Tshogdu byl zrušen a namísto něj byl vytvořen dvoukomorový Parlament Bhútánu. Horní komorou je Národní rada a dolní komorou je Národní shromáždění. Volby do Národní rady se konaly v letech 2007 a 2013, zatímco volby do Národního shromáždění se konaly v letech 2008 a 2013. Voleb do Národního shromáždění v roce 2008 se zúčastnily dvě strany, Lidová demokratická strana a Druk Phuensum Tshogpa, přičemž Druk Phuensum Tshogpa získala 45 z 47 křesel. V roce 2013 naopak zvítězila Lidová demokratická strana, která získala 54,88 % a 32 křesel.

Členství v mezinárodních organizacích[editovat | editovat zdroj]

AsDB, BIMSTEC, CP, FAO, G-77, IBRD, ICAO, IDA, IFAD, IFC, IMF, Interpol, IOC, IOM (pozorovatel), ISO (zpravodaj), ITU, NAM, OPCW, SAARC, SACEP, UN, UNCTAD, UNESCO, UNIDO, UPU, WCO, WHO, WIPO, WMO, WToO, WTO (pozorovatel)

Obyvatelstvo[editovat | editovat zdroj]

Bhútánský buddhistický festival

Podle sčítání lidu v roce 2005 měl Bhútán 634 982 obyvatel, podle odhadu z roku 2012 to bylo 742 737 obyvatel. Hlavními etnickými skupinami jsou Ngalopové, kteří žijí v západním Bhútánu a mluví národním jazykem dzongkä, Šarlopové, kteří žijí ve východním Bhútánu a mluví jazykem tšangla, a Lhotšampové, kteří žijí na jihu Bhútánu a mluví nepálsky. Dále zde žijí různé menší kmeny. Všechny jazyky Bhútánu kromě nepálštiny patří do tibetobarmské jazykové skupiny.

Lhotšampové jsou převážně hinduisté indického a nepálského původu, oproti zbytku populace, která je převážně mongoloidního původu. Žijí v jižní části země, kde je teplejší klima, a mají jiné zvyky. Jsou proto bhútánskou vládou a majoritní buddhistickou společností diskriminováni. V 80. a 90. letech bylo více než 100 000 Lhotšampů vyhnáno ze země, když je vláda obvinila, že jsou ilegální imigranti a zabavila jim majetek a půdu. Další tisíce jich později emigrovaly z důvodu diskriminace. Mnoho jich dodnes žije v uprchlických táborech ve východním Nepálu, protože jim vláda Bhútánu nedovolila se vrátit, další byli přesídleni OSN, zejména do západních zemí.[8]

Státní svátky[editovat | editovat zdroj]

Tygří hnízdo
Datum Český název Místní název Poznámka
(lunární) Den obětování
(lunární) Lunární Nový rok Losay
2. května Narození krále
(lunární) Narození Shabdrunga Shabdrung Kuchoe
(lunární) Výročí narození třetího krále
2. června Den korunovace
(lunární) Buddhova parinirvána
(lunární) Buddhovo první kázání
(lunární) Výročí úmrtí třetího krále
(lunární) Narození Padmasambhavy
(lunární) Požehnaný den deště Poslední den monzunové sezóny
(lunární) Dashaim
(lunární) Den sestoupení Buddhy
17. prosince Národní den
21. prosince Zimní slunovrat

Administrativní členění[editovat | editovat zdroj]

Podrobnější informace naleznete v článku Distrikty Bhútánu.

Bhútán je rozdělen do 20 distriktů:

Bumthang, Chhukha, Chirang, Dagana, Geylegphug, Ha, Lhuntshi, Mongar, Paro, Pemagatsel, Punakha, Samchi, Samdrup Jongkhar, Shemgang, Tashigang, Thimphu, Tongsa, Wangdi Phodrang

Zajímavosti[editovat | editovat zdroj]

V Bhútánské ústavě je zapsáno, že lesy musí zabírat minimálně 60% půdy. Proto nebylo překvapením, vysázení přesně 108 000 stromků jako připomínka narození prince na začátku března 2016.

V roce 2015 se Bhútánci zapsali do Guinessovy knihy rekordů poté, co vysadili během jedné hodiny 50 000 stromků…

V Bhútánu se místo hrubého domácího produktu, jako hlavního ukazatele vyspělosti, užívá hrubé domácí štěstí.

Slovo Bhútán znamená „okraj Tibetu“.     

Otroctví bylo zakázáno v 50. letech 20. století. Televize a internet byly povoleny až v roce 1999.                                                                     

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. ↑ Bhutan [online]. CIA - The World Factbook, [cit. 2009-01-02]. Dostupné online. (anglicky) 
  2. ↑ a b c Česko si namluvilo poslední asijskou zemi, pitoreskní Bhútán [online]. iDnes.cz, 2011-11-11, [cit. 2011-11-12]. Dostupné online.  
  3. ↑ Česká republika naváže diplomatické styky s Bhútánem [online]. Ministerstvo zahraničních věcí České republiky, 2011-11-11, [cit. 2011-11-12]. Dostupné online.  
  4. ↑ GNH Survey 2010 [online]. The Centre for Bhutan Studies, [cit. 2013-10-17]. [1]. (anglicky) 
  5. ↑ Travel Requirements [online]. Tourism Council of Bhutan, [cit. 2011-06-01]. [2]. (anglicky) 
  6. ↑ New MICE hardware on the cards for Bhutan [online]. TTGmice, [cit. 2013-03-16]. [3]. (anglicky) 
  7. ↑ BITC – Business Incubator [online]. [cit. 2013-09-29]. [4]. (anglicky) 
  8. ↑ Frelick, Bill (3. března 2011) For Bhutan's Refugees, There's no Place Like Home. Human Rights Watch.

Literatura[editovat | editovat zdroj]

  • FILIPSKÝ, Jan, a kol. Dějiny Bangladéše, Bhútánu, Malediv, Nepálu, Pákistánu a Šrí Lanky. Praha : Nakladatelství Lidové noviny, 2003. ISBN 80-7106-647-8.  
  • VAVROUŠKOVÁ, Stanislava. Bhútán. Praha : Libri, 2009. ISBN 978-80-7277-421-0.  

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]

Státy a území v Asii
Nezávislé státy
Teritoria, kolonie a
závislá území
Územní celky se sporným
mezinárodním postavením
Monarchie
Afrika
Evropa
Asie
Oceánie
Commonwealth
realm
Citováno z „https://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=Bhútán&oldid=14258256“