Wikipedia:Àyọkà pàtàkì

Lát'ọwọ́ Wikipedia, ìwé ìmọ̀ ọ̀fẹ́
Lọ sí: atọ́ka, àwárí
Esta estrela simboliza os artigos destacados da Wikipédia

Esta página contém uma lista de artigos que a comunidade da Wikipédia lusófona avaliou e identificou como artigos de excelente qualidade, e que por isso foram artigos de destaque na página principal.

Àdàkọ:Atalho Àdàkọ:PáginasAD

Awon ayoka pataki

Àwọn àkóónú

1[àtúnṣe àmìọ̀rọ̀]


Ροζ σταυροί και προσφορές στη Μεξικάνικη συνοικία του Λος Άντζελες για τις γυναίκες της Χουάρες, τη Μέρα των Νεκρών

Orúko dàbí àmì ìdánimò tí a fi n dá enìkòòkan mò orúko ló jé kí á dá Táyé mò yàtò sí Kéhìndé, káàkiri àgbáyé ní a sì tí n lo orúko, ní òpò ìgbà orúko sì máa n fi bí ènìyàn se jé láwùjo hàn àti wí pe orúko eni le buyì fún ènìyàn láwùjo. Ìsomolórúko láàárín àwon Yorùbá dàbí ìgbà tí a n se odún ní torí pé tomo, taya, tebí, tará, tìyekan àti àwon alábáse gbogbo ní yóò pésè sí ibè, láyé àtijó ojó keje ní wón máa n so omo obìnrin lórúko nígbà tí tomo kùnrin sì jé ojó kesàn-án èyí wà ní ìbámu pèlú èrò àti ìgbàgbó won pé eegun méje ni obìnrin ní nígbà tí tokùnrin jé mésàn-án sùgbón lóde-òní ohun gbogbo ti yí padà àti obìnrin àti okùnrin ni wón n so lórúko lójé kejo. Bí a se n se ìsomolórúko yàtò láti idílé sí ìdílé sùgbón ní ojó ìsomolórúko yìí àgbà ilé lóbìnrin yóò gbé omo yìí lówó yóò sì fí esè rè te ilè, orísìírísìí nnkan ní wón n lò níbi ìsomolórúko bíi. Oyin, Epo, Isu, Eja, Iyò, Omi, abbl láti jé kí omo yìí mo bí ayé se rí won yóò fí gbogbo ohun tí a kà sókè yìí tó omo lénu wò, wón sì máa n wón omi sí omo yìí lára tàbí kí wón da omi sí orí páànù kí won ó wá jé kí ó kán si omo yìí lára. Orúko dabí fèrèsé tí ó fi ÀSÀ, Èsìn, Isé àti ìgbàgbó àwon Yorùbá hàn. Orísìírísìí nnkan la fi n somo lórúko bíi OYIN, EPO, IYO, EJA, OMI abbl. Orísìírísìí nnkan ló le yorí sí orúko tí a so omo

Bi a se n so, omobinrin ni oruko ni ojo kejo bee naa ni omokunrin ni oruko ni ojo kesan.A ma n so ibeji ni oruko ni ojo kejo, ki a le fi sokan wipe ojo merin ni fun Taye ati merin fun Kehinde ki o ma ba si iyanje. Eko ti o ko wa ni pe ki a fun olukuluku ni ohun ti o ba to si won. Abioye Victoria Olufunmike, Babcock University, Ilisan Remo, Nigeria.

2[àtúnṣe àmìọ̀rọ̀]

Flag of Benin.svg

Orile-ede Olominira Benin je orile-ede ni Apa Ilaoorun Afrika ti a mo tele gege bi Dahomey (titi de odun 1975). O ni bode pelu Togo ni apa ilaoorun, Naijiria ni apa iwoorun, ati Burkina Faso ati Nijeri ni ariwa. Ni guusu o jasi Etiodo Benin (Bight of Benin). Botileje pe oluilu re je Porto Novo ibujoko ojoba wa ni [[Kutonou]. "Benin" gege bi oruko re ko ni ohunkohun se pelu Ilẹ̀ọba Benin (tabi Benin City). Oruko re tele je Dahomey ki a to yi si Orile-ede Agbajumo Olominira Benin ni odun 1975 nitori egbe odo to wa eyun Etiodo Benin. Won mu oruko yi nitoripe ko fi s'egbe kan larin gbogbo awon eya eniyan bi adota ti won wa ni ile Benin. Dahomey je oruko iluoba Fon ti ayeijoun, nitori eyi won ro pe ko to.

Abioye Olufunmike

bi a se n so omo binrin ni oruko ni ojo keje ti a si so pe omokunrin ni oruko ni ojo kesan a tun ma n so ibeji (Taye ati Kehinde ni oruko ni ojo kejo ki ojo na le se pin si meji dogbadogba ojo merin-merin fun eni kookan. Ati wipe oruko a maa roni, abiso a sin maa ro eniyan.Awon oruko amutorunwa wa.Awon bi Tate, kehinde, Aina,ONI, OJO,Ige ati bee bee lo. Gbogbo won ni won ni oriki ti won. Oruko idile na wa pelu fun apeere, omo ti won ba bi ni idile ibiti won tin sin OGUN ni yio maa je Ogunwale, Ogunponle,Ogunlaja ati bee bee lo. Lati owo KAMORU TAYE JOSEPH:akoda aye yoruba consult 08061185423.

3[àtúnṣe àmìọ̀rọ̀]

Nelson Mandela

Nelson Rolihlahla Mandela (ọjọ́ìbí 18 Oṣù Keje 1918) jẹ́ Ààrẹ Gúúsù Áfríkà lati 1994 di 1999, beesini ohun ni Aare Guusu Afrika akoko to je didiboyan ninu idiboyan toseluarailu eto idibo gbogbo eniyan. Kí ó tó di ààrẹ, Mandela je alakitiyan olodi eto apartaidi, ati olori Umkhonto we Sizwe, to je apa ologun Kongresi Omoorile-ede ara Afrika (ANC). Ni 1962 o je fifofinmu, o si je didalebi iwa ote ati awon esun miran. Nitorie won so si ewon fun igba lailai. Mandela lo odun 27 ni ewon, o lo opo odun yi ni Erekusu Robben. Leyin ijowo re kuro logba ewon ni ojo 11 Osu Keji 1990, Mandela lewaju egbe oloselu re ninu awon iforojomitorooro to fa oseluarailu gbogbo eya waye ni 1994. Gege bi aare lati 1994 de 1999, o sise fun ifowosowopo. Ni Guusu Afrika, Mandela tun je mimo bi Madiba, oye ti awon alagba idile Mandela unlo. Mandela ti gba ebun topo ju 250 lo laarin ogoji odun, ninu won ni Ebun Nobel Alafia 1993.

Nelson Mandela je ara eka kekere iran oba Thembu, to joba ni awon agbegbe Transkei ni Igberiko Cape ti Guusu Afrika. O je bibi ni Mvezo, abule kekere kan to budo si agbegbe Umtata, to je oluilu Transkei. Baba unla-unla baba re Ngubengcuka (to ku ni 1832), joba gege bi Inkosi Enkhulu, tabi ọba awon Thembu. Ikan ninu awon omokunrin oba ohun to nje Mandela, ni baba unla re ati ibi ti oruko idile re ti wa. Sibesibe nitoripe o je omo Inkosi latodo iyawo iran Ixhiba (eyun "idile olowo osi", awon omoomo eka ebi oba re ko le gori ite ni Thembu. Baba Mandela, Gadla Henry Mphakanyiswa, je oloye ni ilu Mvezo. Sugbon nitori aigboran si ijoba alamusin lenu, won yo Mphakanyiswa kuro ni ipo oye re won si ko ebi re lo si Qunu. Sibesibe, Mphakanyiswa ko kose lati je omo egbe Igbimo Onimoran Inkosi, beesini o kopa gidi lat ri pe Jongintaba Dalindyebo gun ori ite Thembu. Lojowaju Dalindyebo san ore yi pada nipa gbigba Mandela sodo bi omo nigbati Mphakanyiswa ku. Baba Mandela fe iyawo merin, pelu won o bi omo metala (okunrin merin ati obinrin mesan). Oruko abiso re Rolihlahla tumosi "fa eka igi", tabi "onijangbon". Rolihlahla Mandela lo je omo akoko ninu ebi re to lo si ile-eko nibi ti oluko re Miss Mdingane ti fun ni oruko Geesi "Nelson". (ìtẹ̀síwájú...)



4[àtúnṣe àmìọ̀rọ̀]

Ila nomba gidi

Ninu imo mathematiki, nomba gidi (real number) ni a mo si awon nomba ti a le kole gege bi nombamewa (decimal) ti ko lopin. Fun apere 2.4871773339…. Awon nomba gidi je nomba onipin, nomba bi 42 ati −23/129, ati nomba alainiipin, nomba bi π ati gbòngbò alagbarameji 2 (square root) ti won si se fihan gege bi ojuami (point) ni ori ila nomba to gun ni ailopin.

A n pe awon nomba gidi be lati le seyato si awon nọ́mbà tósòro (complex number). Ni aye atijo awon onimo isiro mo nomba tosoro gege be nomba tikosi (imaginary number).

Nomba gidi le je onipin tabi alainipin; o le je nomba aljebra tabi nomba tikonionka (transcendental number); be si ni won le wa ni apaotun, ni apaosi tabi ki won o je odo.

A n fi nomba gidi se iwon awon opoiye to je wiwapapo (continuous). O se se ka fi won han gege bi nombamewa to ni itelentele (sequence) eyonomba (digit) ti ko lopin lapa otun ojuami nombamewa (decimal point); a le fi won han bayi 324.823211247…. Awon ami bintin meta to wa leyin nomba yi tumosi pe awon eyonomba miran si n bo leyin.

5[àtúnṣe àmìọ̀rọ̀]

Nnaji.jpg

Genevieve Nnaji (pípè /n'nɑːdʒɪ/, ọjọ́ìbí May 3, 1979 ní Mbaise, Ipinle Imo, Nigeria), jẹ́ òṣèré filmu ọmọ ilẹ̀ Nàìjíríà. Ní 2005 ó gba Ẹ̀bùn Akadẹ́mì Filmu ilẹ̀ Áfríkà gẹ́gẹ́ bíi Òṣèré Obìnrin Tódárajùlọ.Ìlú Èkó ni Genevieve Nnaji ti dàgbà.

Ìkẹrin nínú àwọn ọmọ méjọ, ọ̀mọ̀wé ni àwọn òbí rẹ̀. Bàbá rẹ̀ siṣẹ́ gẹ́gẹ́ bíi onímọ̀ iṣẹ́-ẹ̀rọ (engineer) nígbàtí ìyá rẹ̀ sì jẹ́ olùkọ́. Ò lọ sí ilé ẹ̀kọ́ Methodist Girls College ní Yaba, lẹ́yìn rẹ̀ ó tẹrísí Yunifásítì ìlú Èkó. Níbẹ̀ lówà tó ti bẹ̀rẹ̀ sí ní ṣiṣẹ́ díèdíẹ̀ gẹ́gẹ́ bíi òṣèré ni Nollywood. (Ekunrere...)

Artigos recentemente destacados
Àkópamọ́: 2011 |