1968
Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Seznam historických výročí | 2. tisíciletí | Aktuality |
◄◄ ◄ 1964 • 1965 • 1966 • 1967 • 1968 • 1969 • 1970 • 1971 • 1972 ► ►►
1968 (MCMLXVIII) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal pondělím.
Události[editovat | editovat zdroj]
Československo
Začalo Pražské jaro 1968, následované normalizací.[1]
- 3.–5. ledna – tzv. lednové plénum (zasedání ústředního výboru KSČ) odvolalo prvního tajemníka Antonína Novotného a zvolilo Alexandra Dubčeka.[2]
- 1. února – Alexander Dubček na VII. sjezdu JZD vyzval k prohlubování „socialistické demokracie“ a větší účasti všech pracujících na veřejném dění.[3]
- 3. února – Rudé právo informuje, že výroční členské schůze KSČ, většinou svolávané na leden a únor, provází nebývalá účast a aktivita členů, s mnoha projevy kritiky vlastní práce i vyšších stranických orgánů.[4]
- 22. února – na slavnostním shromáždění ke 20. výročí „Vítězného února“ na Pražském hradě promluvili Alexander Dubček a Leonid Iljič Brežněv. První v dlouhém projevu chválil i kritizoval výsledky uplynulých let a vyzval (i prostřednictvím citátů z Gottwalda) k prevenci či nápravě chyb; druhý zdůrazňoval nutnost spolupráce socialistických zemí (proletářský internacionalismus) a věrnost marxisticko-leninskému učení.[5]
- 22. února – Vydáno nulté číslo nového časopisu Literární listy, který nahradil předtím zakázané Literární noviny.[6]
- 22. března – pod velkým tlakem ze strany okresních konferencí KSČ[7] i dalších skupin občanů[8] odstoupil Antonín Novotný z funkce prezidenta republiky.[9] „Vzhledem k jeho zdravotnímu stavu“ doporučilo předsednictvo ÚV KSČ jeho odchod na odpočinek.[10]
- 23.–24. března – V Drážďanech v NDR se konalo setkání vedoucích představitelů Československa, Bulharska, Maďarska, NDR, Polska a SSSR. Na setkání zazněla kritika obrodného procesu v ČSSR, který byl označen jako „plíživá kontrarevoluce“.
- 25. března – Na aktivu zemědělců okresu Jičín byla přijata tzv. „jičínská výzva“ ke vzniku založení celostátní zájmové organizace. 10. července byl v Nitře ustanoven Český svaz družstevních rolníků a Slovenský svaz družstevních rolníků.
- 26. března – Kurt Hager, tajemník ústředního výboru východoněmeckých komunistů (SED), vyslovil obavy o socialistický vývoj v ČSSR; odvolával se přitom na to, že řadu kroků čs. vlády podporují „reakční“ kruhy západního Německa. Vedení KSČ tuto interpretaci rozhodně odmítlo. Určité výhrady zazněly krátce předtím i na schůzce představitelů Varšavské smlouvy v Drážďanech.[11]
- 29. března – obnovena česká skautská organizace Junák, zakázaná komunisty po r. 1948.
- 29. března – Byl ustaven Klub nezávislých spisovatelů, který sdružoval nekomunistické členy Svazu spisovatelů.
- 30. března – prezidentem ČSSR byl zvolen Ludvík Svoboda.
- 31. března – Skupina politických vězňů odsouzených podle zákona 231/1948 Sb. založila Klub 231.
- 4.–5. dubna – plénum ÚV KSČ se vyslovilo pro prohlubování reforem a přijalo Akční program.[12]
- 5. dubna – vznikl Klub angažovaných nestraníků.
- 6. dubna – Vláda Jozefa Lenárta podala demisi, sestavením nové pověřen Oldřich Černík (jeho vláda byla jmenována 8. dubna).
- 18. dubna – předsedou Národního shromáždění zvolen Josef Smrkovský.[13]
- 4. května – V Moskvě proběhlo jednání mezi nejvyššími stranickými představiteli KSČ a KSSS. Českoslovenští představitelé byli ostře kritizováni za prováděná demokratizační opatření. Ze strany sovětských komunistů byl vysloven požadavek na rázná opatření proti antisocialistickým a pravicovým silám.
- 16. května – V uvolněné atmosféře za mimořádného zájmu veřejnosti se konal pražský vysokoškolský majáles.
- 19. června – V prostoru pražského letiště Ruzyně se konalo shromáždění 10 tisíc příslušníků pražských Lidových milicí, na kterém zazněly kritické hlasy proti vedení KSČ a proti aktivizaci pravicových sil. Shromáždění vyvolalo vlnu rozhořčení a sepisování petic za zrušení LM.
- 20. června – zahájeno velitelsko-štábní cvičení Varšavské smlouvy na území ČSSR, s účastí sovětských jednotek.[14]
- 25. června – přijat zákon o soudní rehabilitaci, s cílem odčinit křivdy spáchané v předchozích dvaceti letech.[15]
- 26. června – zrušena cenzura.
- 27. června – v časopise Literární listy a třech denících vyšel manifest Dva tisíce slov.
- 4. července – Byl zahájen provoz Nového letiště v Praze – Ruzyni, na které byl přemístěn provoz pravidelných letů ze Starého letiště.
- 16. července – ÚV KSČ obdržel dopis ze schůzky pěti států Varšavské smlouvy ve Varšavě. Účastníci vyjádřili obavy z odtržení ČSSR od socialistického společenství, což by ohrožovalo i zájmy ostatních zemí.[16] ÚV KSČ v odpovědi obhajoval nastoupenou cestu a potvrdil platnost všech spojeneckých smluv.[17] Vývoj v ČSSR podpořili představitelé několika komunistických stran v západních zemích.
- 29.–31. července – Dvoustranné jednání československých a sovětských představitelů v Čierné nad Tisou.[18]
- 30. července – Moskevská Pravda zveřejnila dopis skupiny pracovníků závodu Praga (tzv. Dopis 99 pragováků), v němž autoři kritizovali výpady proti spojeneckým zemím a protestovali proti snahám o urychlení odchodu sovětských vojsk po skončeném červnovém cvičení. Vyslovili názor, že „každému poctivému, čestnému občanu naší vlasti, ... nemůže být na překážku ... přítomnost vašich vojsk a vojsk Varšavské smlouvy. Ba naopak, musí se cítit bezpečněji.“[19] Stalo se tak v době závodní dovolené, kdy pracovalo jen asi 700 ze 4500 zaměstnanců. Představitelé závodních výborů ROH a KSČ se od dopisu distancovali.[20]
- 1. srpna – Předseda ČSM Z. Vokrouhlický informoval o incidentech, které potkaly čs. delegaci na IX. festivalu mládeže v Sofii. Průvod se pokoušel narušit místní duševně nemocný (?) provokatér, šířily se pověsti o kontrarevoluci v ČSSR, místní představitelé žádali odstranění portrétů Dubčeka a Svobody a část delegátů nebyla vůbec vpuštěna do Bulharska.[21]
- 3. srpna – Na schůzce vedoucích představitelů „pětky“ (SSSR, NDR, Bulharska, Maďarska a Polska) a ČSSR v Bratislavě bylo přijato prohlášení naznačující řešení problémů „vzájemnou pomocí a podporou“.
- 17. srpna – V Komárně se setkal nejvyšší maďarský představitel János Kádár s Alexandrem Dubčekem. Kádár poukázal na značnou nespokojenost SSSR s politickým vývojem v ČSSR a možností vojenské intervence.
- 21. srpna – Vojenský zásah armád pěti států Varšavské smlouvy (SSSR, Bulharska, Maďarska, NDR a Polska) v Československu v noci z 20. na 21. 8. 1968, který zastavil reformní proces Pražského jara (viz Provolání ÚV KSČ z 21. srpna 1968). Ministr obrany, armádní generál Martin Dzúr, vydal rozkaz, aby armáda ani bezpečnostní složky nekladly okupačním silám odpor. Intervenční jednotky zahrnovaly 750 tisíc vojáků, 800 letadel a 6 300 tanků. Do počátku září si invaze vojsk vyžádala 72 obětí na životech československých občanů.
- 22. srpna – Konal se XIV. (mimořádný) sjezd KSČ, tzv. Vysočanský, který odsoudil vpád vojsk Varšavské smlouvy. V únoru 1969 byl prohlášen za neplatný.
- 7. září byl zakázán Klub angažovaných nestraníků.
- 13. září – Byl přijat zákon umožňující oficiální existenci pouze těm organizacím, které jsou součástí Národní fronty.
- dostavění přehrady Nechranice.
- Jiří Raška získal první zlatou medaili pro Československo na ZOH.
- 9. října – Konzervativní komunisté otevřeně vystoupili v sále Čechie v Praze 8, aby podpořili „internacionální pomoc“ armád Varšavské smlouvy.
- 11. října – U obce Ptice v okrese Kladno se zřítilo letadlo na lince Praha – Piešťany. Zahynulo 13 osob.
- 18. října – V Národním shromáždění byla přijata Smlouva o podmínkách dočasného pobytu sovětských vojsk na území Československa, která vyčleňovala prostory a zázemí, které bylo třeba uvolnit 75 tis. sovětských vojákům. Vojska ostatních států měla být odsunuta, délka pobytu sovětských vojsk nebyla specifikována.
- 27. října – Byl přijat Ústavní zákon o Československé federaci č. 143/1968 Sb., který přeměnil do té doby unitární stát ve federaci skládající se z České socialistické republiky a Slovenské socialistické republiky. Platnost zákona byla stanovena na 1. ledna 1969.
- 28. října – oslavy 50. výročí vzniku Československé republiky (odhalování pomníků T. G. Masaryka v některých městech)
- 6.–7. listopadu – Při příležitosti výročí VŘSR se v Praze, Brně a Českých Budějovicích konaly velké demonstrace proti sovětské okupaci, do nichž se zapojili zejména studenti. Demonstrace byly však potlačeny bezpečnostními jednotkami vč. Lidových milicí.
- Na Slovensku byly dodatečně vyhlášeny 4 nové okresy – 1 ve Středoslovenském kraji (Okres Veľký Krtíš) a 3 v kraji Východoslovenském (Okres Stará Ľubovňa, okres Svidník a okres Vranov nad Topľou).
Svět
- 1. leden – Jim Clark na voze Lotus zvítězil v Grand Prix JAR.
- 20. leden – úmluva ADR vstupuje v platnost.
- 21. leden – nedaleko americké vojenské základny v Thule (Grónsko) se zřítil americký bombardér B-52 s nákladem 4 vodíkových bomb. Bomby byly zajištěny až v září.
- 23. leden – Severní Korea zajala americkou výzvědnou loď USS Pueblo s odůvodněním, že narušila její výsostné vody.
- 30. prosince ve Vietnamu zahájena ofenzíva Tet.
- 16. března – Vyvraždění vietnamské vesnice My Lai americkými vojáky. Incident se dostal na veřejnost až koncem příštího roku.
- Květen 1968 ve Francii
- 2. a 3. června začaly týden trvající nepokoje studentů v Bělehradě.
- 25. červenec – Papež Pavel VI. vydal encykliku Humanae vitae
- 25. srpna – uskutečnila se Demonstrace na Rudém náměstí v Moskvě proti invazi vojsk Varšavské smlouvy do Československa
- 31. srpna – Zemětřesení v severovýchodní části Íránu si vyžádalo přes 12 000 obětí.
- 6. září – Svazijsko vyhlásilo nezávislost na Velké Británii.
- 8. září – V Polsku se upálil Ryszard Siwiec na protest proti okupaci Československa armádami Varšavské smlouvy.
- 13. září – Albánie vypověděla Varšavskou smlouvu.
- Angličané opustili Mauricius.
- První člověk v historii (Jim Hines z USA) běžel stometrový sprint regulérně pod 10,00 sekundy (9,95 s).
- 20. listopadu – Ve Slovinsku byl ustaven hlavní štáb Teritoriální obrany, jež v Jugoslávii vznikla v důsledku srpnové invaze okupačních vojsk do Československa
Věda[editovat | editovat zdroj]
- 11.–22. října – Apollo 7 – první americký let do vesmíru v rámci programu Apollo s tříčlennou posádkou, první pilotovaný let s použitím rakety Saturn 1B.
- 21.–27. prosince – Apollo 8 – druhý pilotovaný let programu Apollo, 24. prosince poprvé uskutečnila lidská posádka oblet Měsíce.
- Vytvoření algoritmu A* Peterem Hartem, Nilsem Nilssonem a Bertramem Raphaelem. Tento algoritmus se používá pro vyhledávání optimálních cest v grafech.
Umění[editovat | editovat zdroj]
- 16.–18. červen – festival populární hudby v Monterey.
- Založení skupiny Genesis (Velká Británie).
- Založení skupiny Nazareth
Nobelova cena[editovat | editovat zdroj]
- Fyzika – Luis Walter Alvarez
- Chemie – Lars Onsager
- Medicína – Robert W. Holley, Har Gobind Khorana a Marshall W. Nirenberg
- Literatura – Jasunari Kawabata
- Nobelova cena za mír – Mír
Narození[editovat | editovat zdroj]
Česko[editovat | editovat zdroj]
- 13. ledna – Ester Kočičková, moderátorka a zpěvačka
- 15. ledna – Andrea Holíková, tenistka
- 23. ledna – Petr Korda, tenista
- 9. února – Kateřina Brožová, herečka
- 10. března – Pavel Srniček, fotbalista
- 17. března – Tomáš Holý, dětský herec († 8. března 1990)
- 30. března – Michaela Jílková, moderátorka a novinářka
- 3. dubna – Alexandr Flek, překladatel Bible
- 4. dubna – Jan Bubeník, politický aktivista
- 8. dubna – Michaela Kuklová, herečka
- 10. dubna – Štěpánka Hilgertová, sportovkyně
- 7. května – Tereza Brodská, herečka
- 8. května – Jakub Špalek, herec
- 30. května – Martin C. Putna, literární historik, překladatel, kritik
- 1. června – Daniel Hůlka, zpěvák
- 1. července – Aleš Zbořil, herec a moderátor
- 14. července – Václav Bartuška, diplomat a politik
- 19. července – Pavel Kuka, fotbalista
- 28. července – Pavel Brycz, spisovatel
- 1. srpna – Miloš Čermák, novinář
- 2. srpna – Iveta Toušlová, moderátorka a novinářka
- 22. srpna – Radek Holub, herec
- 11. září – Jaroslav Tvrdík, politik
- 23. září – Zuzana Mauréry, divadelní herečka
- 29. září – Michal Dlouhý, herec
- 2. října – Jana Novotná, tenistka
- 4. listopadu – Radovan Krejčíř, podnikatel
- 4. listopadu – Daniel Landa, zpěvák, příležitostný herec
- 10. listopadu – Marek Benda, politik
- 12. listopadu – Josef Jandač, hokejista a trenér
- 18. listopadu – Lucie Zedníčková, herečka
- 19. listopadu – Klaudius Kryšpín, bubeník
- 2. prosince – Jiří Dopita, hokejista
- 28. prosince – Jozef Daňo, slovenský hokejista
- ? – Filip Kanda, novinář
- ? – Stéphane Moucha, francouzský skladatel a hudebník českého původu
Svět[editovat | editovat zdroj]
- 5. ledna – René Baumann, švýcarský zpěvák, vystupuje pod přezdívkou DJ BOBO
- 30. ledna – Filip VI. Španělský, španělský král
- 1. února – Lisa Marie Presleyová, americká zpěvačka
- 5. února – Marcus Grönholm, finský rallyeový jezdec
- 25. února – Oumou Sangaré, malijská zpěvačka
- 2. března – Daniel Craig, britský herec, představitel Jamese Bonda
- 20. března – Lawrence Makoare, novozélandský herec
- 19. dubna – Mswati III., svazijský král
- 12. května – Tony Hawk, skateboardista
- 24. května – Hashim Thaçi, kosovský premiér
- 26. května – Princ Frederik, následník dánského trůnu
- 1. června – Mathias Rust, německý amatérský letec
- 16. července – Larry Sanger, americký filozof, informatik a spoluzakladatel Wikipedie
- 5. srpna – Marine Le Penová, francouzská politička
- 1. září – Muhammad Atta, arabský terorista
- 25. září – Johan Friso, nizozemský princ († 12. srpna 2013)
- 28. září – Mika Häkkinen, finský automobilový závodník
- 30. říjen – Ursula Poznanski, rakouská spisovatelka
Úmrtí[editovat | editovat zdroj]
Česko[editovat | editovat zdroj]
- 8. ledna – Ctibor Malý, fotbalista a lední hokejista (* 7. prosince 1885)
- 25. ledna – Jan Hromádka, český geograf (* 18. prosince 1886)
- 27. ledna – Jan Valášek, filmový režisér, scenárista a herec (* 1. července 1926)
- 4. února – Josef Augusta, paleontolog a popularizátor vědy (* 17. března 1903)
- 11. února – Josef Kapinus, spisovatel, sochař a malíř (* 12. září 1900)
- 21. února – Jan Krines, chodský kronikář (* 23. června 1897)
- 22. února – Jaroslav Stuka, dirigent, sbormistr, hudební skladatel a pedagog (* 29. prosince 1883)
- 25. února – Miloš Havel, český mediální podnikatel a filmový producent (* 3. listopadu 1899)
- 26. února – Valérie Hachla - Myslivečková, designérka, šperkařka, malířka a grafička (* 28. září 1878)
- 27. února – Ludvík Podéšť, hudební skladatel a dirigent (* 19. prosince 1921)
- 28. února – Antonín Tomalík, český výtvarník (* 9. května 1939)
- 6. března – Iša Krejčí, hudební skladatel (* 10. července 1904)
- 7. března – Viktor Hájek, nejvyšší představitel Českobratrské církve evangelické (* 15. července 1900)
- 9. března – Josef Skalák, československý politik (* 30. října 1874)
- 10. března – Jan Poláček, sběratel hanáckých a slováckých lidových písní (* 12. listopadu 1896)
- 13. března – Bohumír Pokorný, hudební skladatel (* 8. listopadu 1877)
- 23. března – Leopold Škarek, provinciál jezuitů (* 10. listopadu 1874)
- 25. března – Bedřich Pokorný, důstojník československé tajné služby (* 6. března 1904)
- 31. března – Jan Němeček, hudební historik (* 25. února 1896)
- 1. dubna – Hynek Baťa, ředitel Baťových závodů (* 1898)
- 2. dubna – Josef Cibulka, historik umění a archeolog (* 1. července 1886)
- 4. dubna
- Vladimír Vand, fyzik (* 6. února 1911)
- František Rut Tichý, český spisovatel (* 21. května 1886)
- 10. dubna – Jan Novák, československý fotbalový reprezentant (* 5. července 1896)
- 11. dubna – Josef Vašica, teolog, filolog, biblista, literární historik (* 30. srpna 1884)
- 13. dubna – Olga Scheinpflugová, herečka a spisovatelka (* 3. prosince 1902)
- 21. dubna – Josef David, legionář, politik, místopředseda vlády (* 17. února 1884)
- 1. května – Václav Melzer, český mykolog (* 26. srpna 1878)
- 2. května – Václav Oukropec, český dělnický básník (* 15. května 1897)
- 4. května – Bohuš Heran, virtuóz na violoncello a hudební pedagog (* 7. února 1907)
- 10. května – Jiří Sever, fotograf a chemik (* 24. listopadu 1904)
- 18. května – Josef Bartík, československý generál a zpravodajský důstojník (* 30. června 1897)
- 22. května – Adolf Novotný, teolog (* 27. června 1891)
- 26. května – Vlasta Hilská, překladatelka (* 22. června 1909)
- 28. května
- Karel Rychlík, český matematik (* 16. srpna 1885)
- Josef Gruss, sportovec, lékař, sportovní organizátor (* 8. července 1884)
- 30. května – Josef Kranz, architekt a malíř (* 28. února 1901)
- 2. června – Marie Stejskalová, hospodyně v rodině Leoše Janáčka (* 1873)
- 12. června – Fidelio Fritz Finke, česko-německý hudební skladatel (* 22. října 1891)
- 20. června – Zdeněk Štěpánek, herec, režisér, dramatik (* 22. září 1896)
- 25. června – Vladimír Procházka, právník, ekonom, překladatel a politik (* 12. září 1895)
- 4. července – Ernst Mühlstein, architekt (* 11. června 1893)
- 7. července – František Veselý, nymburský tenorista a úředník (* 7. května 1910)
- 14. července
- Jindřich Kumpošt, architekt a urbanista (* 12. července 1891)
- Otakar Fischer, ministr vnitra Protektorátu Čechy a Morava (* 15. května 1884)
- 19. července – Jaroslav Očenášek, hudební skladatel (* 10. února 1901)
- 27. července – Otto Eisler, český architekt (* 1. června 1893)
- 21. srpna – Karel Duba, kytarista, hudební skladatel a kapelník (* 29. září 1929)
- 26. srpna – Martin Mac Frič, filmový režisér, scenárista, herec (* 29. března 1902)
- 2. září – Josef Urban, český zápasník, stříbro na OH 1932 (* 17. června 1899)
- 5. září – Zikmund Jan Kapic, převor oseckého kláštera (* 27. listopadu 1888)
- 6. září – Ondřej Mézl, generál, legionář, velitel čs. vojenských misí v zahraničí (* 2. prosince 1887)
- 9. září – Alexandr Berndorf, český spisovatel a regionální historik (* 13. dubna 1889)
- 16. září – Frank Hanuš Argus, důstojník, spisovatel, překladatel a příležitostný herec (* 22. září 1902)
- 25. září – František Branislav, básník (* 16. června 1900)
- 11. října – Leopold Šrom, vojenský letec (* 8. září 1917)
- 17. října
- Vavřín Krčil, podnikatel, vynálezce tašky síťovky (* 8. března 1895)
- Leopold Šrom, stíhací pilot (* 8. září 1917)
- 20. října – Karel Kašpařík, český fotograf (* 8. září 1899)
- 25. října – Ivan Herben, český novinář a politik (* 26. února 1900)
- 31. října – Vojtěch Sucharda, český sochař, řezbář a loutkář (* 6. ledna 1884)
- 4. listopadu – Bohuslav Pernica, spisovatel a folklorista (* 13. prosince 1907)
- 6. listopadu – Jarmila Kronbauerová, herečka (* 11. srpna 1893)
- 27. listopadu – Karel Hromádka, fotbalista (* 20. června 1903)
- 28. listopadu – Jarmila Fastrová, překladatelka (* 1. června 1899)
- 1. prosince – Hugo Haas, český režisér a herec (* 19. února 1901)
- 3. prosince
- Antonín Borovička, kapelník a hudební skladatel (4. listopadu 1895)
- Jana Nováková, česká filmová herečka a modelka (* 25. září 1948)
- 5. prosince – Vladimír Boudník, malíř a grafik (* 17. března 1924)
- 7. prosince – Jan Opatrný, teolog, filozof a kanovník svatovítské kapituly (* 10. října 1895)
- 14. prosince – František Tröster, jevištní výtvarník (* 20. prosince 1904)
- 15. prosince
- Marie Dušková, dělnická spisovatelka (* 6. října 1903)
- Miloš Alexander Bazovský, slovenský malíř (* 11. ledna 1899)
- 16. prosince – Jiří Steimar, herec (* 24. dubna 1887)
- 20. prosince – Max Brod, pražský německy píšící spisovatel, překladatel a skladatel (* 27. května 1884)
- 25. prosince – Josef Krosnář, československý politik, ministr československých vlád (* 19. října 1891)
- 29. prosince – Jan Rypka, český orientalista (* 28. května 1886)
- ? – Rudolf Weiser, český, německy hovořící, architekt (* 13. prosince 1885)
- ? – Jaroslav Arnošt Trpák, novinář, redaktor, prozaik, překladatel (* 15. července 1892)
Svět[editovat | editovat zdroj]
- 4. ledna – Joseph Pholien, premiér Belgie (* 28. prosince 1884)
- 12. ledna – Leopold Lahola, slovenský dramatik, prozaik, scenárista a filmový režisér (* 30. ledna 1918)
- 15. ledna
- Leopold Infeld, polský teoretický fyzik (* 20. července 1898)
- Marie Františka Orleánská z Braganzy, vévodkyně z Braganzy, titulární císařovna brazilská (* 8. září 1914)
- 22. ledna – Duke Kahanamoku, americký plavec, držitel tří zlatých a dvou stříbrných olympijských medailí (* 24. srpna 1890)
- 4. února
- Ján Mudroch, slovenský malíř (* 28. března 1909)
- Neal Cassady, jeden z hlavních představitelů beatnické generace (* 8. února 1926)
- 11. února – Pitirim Sorokin, rusko-americký sociolog a teoretik kultury (* 21. ledna 1889)
- 12. února – Maria Caspar-Filser, německá malířka (* 7. srpna 1878)
- 14. února – Pierre Veuillot, pařížský arcibiskup (* 5. ledna 1913)
- 16. února
- Jevhen Malanjuk, ukrajinský básník (* 1. února 1897)
- Jaime Sabartés, katalánský sochař, básník a spisovatel (* 10. června 1881)
- 21. února – Howard Walter Florey, australský farmakolog, Nobelova cena za fyziologii a medicínu 1945 (* 24. září 1898)
- 23. února – Camille Huysmans, belgický politik (* 26. května 1871)
- 25. února – Miloš Havel, český podnikatel (* 3. listopadu 1899)
- 27. února – Frankie Lymon, afroamerický rock'n'rollový zpěvák a skladatel (* 30. září 1942)
- 7. března – Ja'akov Ben-Dov, izraelský fotograf a filmař (* 21. června 1882)
- 14. března
- Erwin Panofsky, německý historik umění (* 30. března 1892)
- Josef Harpe, německý generál Wehrmachtu za druhé světové války (* 21. září 1887)
- 16. března – Michał Nawka, lužickosrbský spisovatel (* 22. listopadu 1885)
- 20. března – Carl Theodor Dreyer, dánský filmový režisér (* 3. února 1889)
- 27. března – Jurij Gagarin, sovětský kosmonaut (* 9. března 1934)
- 1. dubna – Lev Davidovič Landau, sovětský fyzik (* 22. ledna 1908)
- 4. dubna – Martin Luther King, americký bojovník za lidská práva (* 15. ledna 1929)
- 7. dubna – Jim Clark, britský pilot Formule 1 (* 4. března 1936)
- 8. dubna – Ernst Wilhelm Nay, německý malíř (* 11. června 1902)
- 9. dubna
- Sigfried Giedion, švýcarský historik architektury (* 14. dubna 1888)
- Zofia Kossak-Szczucka, polská katolická spisovatelka, novinářka a odbojářka (* 10. srpna 1889)
- 15. dubna – Borys Ljatošynskyj, ukrajinský hudební skladatel (* 3. ledna 1895)
- 25. dubna – John Tewksbury, americký atlet, dvojnásobný olympijský vítěz 1900 (* 21. března 1876)
- 26. dubna
- John Heartfield, německý výtvarník (* 19. června 1891)
- Benno Landsberger, německý asyriolog (* 21. dubna 1890)
- duben – Helen Grace Carlisle, americká spisovatelka (* 19. června 1898)
- 2. května – John James Adams, kanadský hokejista, trenér a manažer (* 14. června 1895)
- 6. května – Hendrik Kloosterman, holandský matematik (* 9. dubna 1900)
- 10. května – Vasilij Danilovič Sokolovskij, náčelník generálního štábu Rudá armády (* 21. července 1897)
- 14. května – Husband Kimmel, admirál amerického vojenského námořnictva (* 26. února 1882)
- 24. května – Henryk Grzondziel, polský biskup opolské diecéze (* 26. července 1897)
- 26. května – Little Willie John, americký R&B zpěvák (* 15. listopadu 1937)
- 28. května – Kees van Dongen, nizozemský malíř (* 26. ledna 1877)
- 1. června – Helen Kellerová, americká spisovatelka (* 27. června 1880)
- 2. června – Richard Norris Williams, americký tenista, olympijský vítěz (* 29. ledna 1891)
- 4. června – Alexandre Kojève, francouzský filosof a politik (* 28. dubna 1902)
- 6. června
- Theodor Frings, německý jazykovědec (* 23. července 1886)
- Robert F. Kennedy, americký politik (* 20. listopadu 1925)
- 12. června Herbert Read, anglický historik umění a básník (* 4. listopadu 1893)
- 14. června
- Karl-Birger Blomdahl, švédský hudební skladatel (* 19. října 1916)
- Salvatore Quasimodo, italský překladatel a básník, Nobelova cena za literaturu 1959 (* 20. srpna 1901)
- 15. června – Wes Montgomery, americký jazzový kytarista (* 6. března 1923)
- 18. června – Nikolaus von Falkenhorst, německý generál Wehrmachtu (* 17. ledna 1885)
- 19. června – Eduard Nécsey, nitranský sídelní biskup (* 9. února 1892)
- 21. června – William Earl Johns, britský pilot a spisovatel (* 5. února 1893)
- 28. června – Fred Hultstrand, americký fotograf (* 13. září 1888)
- 1. července – Rudolf Toussaint, německý generál, velitel jednotek Wehrmachtu bojujících v Praze (* 2. května 1891)
- 7. července – Ugo Frigerio, italský olympijský vítěz v chůzi na 10 kilometrů (* 16. září 1901)
- 10. července – Nachum Nir, izraelský politik, předseda Knesetu (* 17. března 1884)
- 14. července – Konstantin Paustovskij, ruský a sovětský spisovatel (* 31. května 1892)
- 20. července – Joseph Keilberth, německý dirigent (* 19. dubna 1908)
- 22. července – Giovannino Guareschi, italský novinář a spisovatel (* 4. května 1908)
- 28. července – Otto Hahn, německý chemik, nositel Nobelovy ceny (* 8. března 1879)
- 1. srpna – Hugo Haas, český herec (* 18. února 1901)
- 3. srpna – Konstantin Konstantinovič Rokossovskij, sovětský a polský maršál, polský ministr obrany (* 21. prosince 1896)
- 11. srpna – Šmu'el Dajan, izraelský politik (* 8. srpna 1891)
- 17. srpna – Bruno Paul, německý kreslíř a architekt (* 19. ledna 1874)
- 20. srpna – George Gamow, americký fyzik ukrajinského původu (* 4. března 1904)
- 2. září – Ernest Claes, vlámský spisovatel (* 24. října 1885)
- 6. září – Leo Sexton, americký olympijský vítěz ve vrhu koulí (* 27. srpna 1909)
- 7. září – Lucio Fontana, italský výtvarník (* 19. února 1899)
- 12. září – Ryszard Siwiec, polská živá pochodeň na protest proti invazi vojsk Varšavské smlouvy do Československa (* 7. března 1909)
- 14. září – Ernest Neuschul, německý malíř a tanečník (* 17. května 1895)
- 17. září – Fedor Hodža, slovenský politik (* 4. listopadu 1912)
- 21. září – Charles Jackson, americký spisovatel (* 6. dubna 1903)
- 23. září – Pater Pio, italský kněz (* 25. května 1887)
- 25. září – Hans F. K. Günther, německý rasistický pseudovědec a eugenik (* 16. února 1891)
- 28. září – Norman Brookes, australský tenista (* 14. listopadu 1877)
- 1. října – Romano Guardini, německý filosof (* 17. února 1885)
- 2. října – Marcel Duchamp, francouzský malíř (* 28. července 1887)
- 6. října
- Mořic Arnold de Forest, francouzský automobilový závodník a britský politik (* 9. ledna 1879)
- Branko Lazarević, srbský literární kritik (* 25. listopadu 1883)
- 10. října – Nikifor Krynicki, rusínský naivní malíř (* 25. května 1895)
- 11. října – Ibrahim Moustafa, egyptský zápasník, zlato na OH 1928 (* 20. dubna 1904)
- 23. října – Alfred Neumann, rakouský architekt (* 26. ledna 1900)
- 25. října – Konrad Johannesson, kanadský hokejista, olympijský vítěz 1920 (* 10. srpna 1896)
- 26. října – Jean Hyppolite, francouzský filosof (* 8. ledna 1907)
- 27. října – Lise Meitnerová, rakouská jaderná fyzička (* 7. listopadu 1878)
- 8. listopadu – Peter Mohr Dam, faerský premiér (* 11. srpna 1898)
- 12. listopadu – Karl Zuchardt, německý spisovatel a dramatik (* 10. února 1887)
- 15. listopadu – Charles Bacon, americký běžec, olympijský vítěz v běhu na 400 metrů překážek (* 9. ledna 1885)
- 16. listopadu – Augustin Bea, německý teolog a kardinál (* 28. května 1881)
- 23. listopadu – Alžběta Gabriela Bavorská, belgická královna (* 25. července 1876)
- 24. listopadu – István Dobi, předseda vlády a prezident Maďarska (* 31. prosince 1898)
- 25. listopadu
- Upton Sinclair, americký spisovatel (* 20. září 1878)
- Marie Imakuláta Rakousko-Toskánská, rakouská arcivévodkyně a vévodkyně württemberská (* 3. září 1878)
- 26. listopadu – Arnold Zweig, německý spisovatel (* 10. listopadu 1887)
- 28. listopadu
- Jean Delsarte, francouzský matematik (* 19. října 1903)
- Enid Blytonová, britská spisovatelka (* 8. srpna 1897)
- listopad – Timothy Ahearne, irský olympijský vítěz v trojskoku (* 18. srpna 1885)
- 1. prosince – Tibor Honty, slovenský fotograf (* 9. května 1907)
- 10. prosince – Karl Barth, švýcarský protestantský teolog (* 10. května 1886)
- 18. prosince
- Dorothy Garrodová, britská archeoložka (* 5. května 1892)
- Giovanni Messe, italský maršál a politik (* 10. prosince 1883)
- 20. prosince
- Max Brod, spisovatel (* 27. května 1884)
- John Steinbeck, americký spisovatel (* 27. února 1902)
- 21. prosince – Vittorio Pozzo, italský fotbalový hráč a trenér (* 2. března 1886)
- 24. prosince – D. Gwenallt Jones, velšský básník a romanopisec (* 18. května 1899)
- 26. prosince – Weegee, americký reportážní fotograf (* 12. června 1899)
- 30. prosince
- Kirill Afanasjevič Mereckov, maršál Sovětského svazu (* 7. června 1897)
- Trygve Lie, norský politik, první generální tajemník OSN (* 16. července 1896)
- ?
- Elisabeth Meyer, norská fotografka (* 1899)
- Herbert Copeland, americký biolog (* 1902)
- Mikuláš Franek, slovenský a exilový politik (* 1. prosince 1903)
- Alexandr Sergejevič Golovin, ruský sochař (* 8. února 1904)
- Ratomir Bogojević, srbský a jugoslávský architekt a pedagog (* 1912)
- Katharine Cook Briggsová, spolutvůrkyně soupisu osobnostních typů (MBTI) (* 1875)
Domácí demografický vývoj[editovat | editovat zdroj]
1968 | |
Střední stav obyvatel | 9 877 632 |
---|---|
Narození | 138 396 |
Zemřelí | 115 195 |
Přirozený přírůstek | 22 242 |
Přírůstek stěhováním | −1 562 |
Celkový přírůstek | 20 680 |
Hlavy státu[editovat | editovat zdroj]
- Podrobnější informace naleznete v článku Seznam hlav států v roce 1968.
Evropa:
- Československo
- prezident Antonín Novotný (abdikoval 22.3.)
- prezident Ludvík Svoboda (od 30.3.)
- SFR Jugoslávie – Josip Broz Tito
- Bulharská LR – Todor Živkov
- Maďarská lidová republika – János Kádár (generální tajemník MSDS)
- Rumunsko – Nicolae Ceaușescu
- Rakousko – Franz Jonas
- NDR
- Walter Ulbricht (Generální tajemník SED)
- Willi Stoph (předseda státní rady)
- NSR
- Kurt Georg Kiesinger (kancléř)
- Heinrich Lübke (prezident)
- Polská lidová republika – Władysław Gomułka
- Litevská SSR – Antanas Sniečkus
- Sovětský svaz
- předseda prezidia Nejvyššího sovětu Nikolaj Viktorovič Podgornyj
- (de facto) první tajemník KSSS Leonid Iljič Brežněv
- Francie – prezident Charles de Gaulle
- Španělsko – Francisco Franco
- Vatikán – papež Pavel VI.
Ostatní:
- Japonsko – Císař Šówa
- Čína
- předseda ČLR Liu Šao-čchi
- (úřadující) předseda ČLR Tung Pi-wu
- USA – prezident Lyndon B. Johnson
- OSN/UN – U Thant
Reference[editovat | editovat zdroj]
Článek vznikl s využitím materiálů z Digitálního archivu časopisů ÚČL AV ČR, v. v. i. (http://archiv.ucl.cas.cz/).
- ↑ Podrobné kalendárium zveřejnil např. server totalita.cz
- ↑ Zpráva o zasedání ústředního výboru Komunistické strany Československa. Rudé právo. 1 1968, roč. 48, čís. 5, s. 1. Dostupné online.
- ↑ Projev soudruha Alexandra DUBČEKA. Rudé právo. 2 1968, roč. 48, čís. 32, s. 1. Dostupné online.
- ↑ Výroční členské schůze k závěrům pléna ústředního výboru. Rudé právo. 2 1968, roč. 48, čís. 33, s. 1. Dostupné online.
- ↑ Žít a pracovat pro stranu, pro svou vlast. Rudé právo. 2 1968, roč. 48, čís. 53, s. 1 – 3. Dostupné online.
- ↑ Viz ukázku
- ↑ Rozhodná podpora všem pokrokovým silám – Výzvy k odstoupení A. Novotného. Rudé právo. 2 1968, roč. 48, čís. 77, s. 1. Dostupné online.
- ↑ Viz např. Mladí zastánci současné obrody. Rudé právo. 2 1968, roč. 48, čís. 77, s. 1. Dostupné online.
- ↑ Resignace presidenta republiky – Dopis A. Novotného Národnímu shromáždění. Rudé právo. 2 1968, roč. 48, čís. 82, s. 1. Dostupné online.
- ↑ Naše demokratizace je výrazně socialistického charakteru. Rudé právo. 2 1968, roč. 48, čís. 82, s. 1. Dostupné online.
- ↑ Svoje záležitosti řešíme sami. Rudé právo. 2 1968, roč. 48, čís. 82, s. 1. Dostupné online.
- ↑ Akční program strany jednomyslně schválen. Rudé právo. 2 1968, roč. 48, čís. 96, s. 1. Dostupné online.
- ↑ Národní shromáždění na prahu nové cesty. Rudé právo. 2 1968, roč. 48, čís. 108, s. 1. Dostupné online.
- ↑ Spojenecké velitelskoštábní cvičení zahájeno. Rudé právo. 2 1968, roč. 48, čís. 170, s. 1. Dostupné online.
- ↑ Zákon o soudní rehabilitaci schválen. Rudé právo. 2 1968, roč. 48, čís. 175, s. 1. Dostupné online.
- ↑ Dopis pěti komunistických a dělnických stran ústřednímu výboru KSČ. Rudé právo. 2 1968, roč. 48, čís. 198, s. 1. Dostupné online.
- ↑ Stanovisko předsednictva ÚV KSČ k dopisu pěti komunistických a dělnických stran. Rudé právo. 2 1968, roč. 48, čís. 198, s. 1. Dostupné online.
- ↑ Třetí den rozhovorů v Čierné. Rudé právo. 2 1968, roč. 48, čís. 211, s. 1. Dostupné online.
- ↑ Dopis 99 pragováků – plné znění
- ↑ Jak to bylo s dopisem z n. p. Praga?. Rudé právo. 2 1968, roč. 48, čís. 210, s. 2. Dostupné online.
- ↑ Poprvé naše delegace v atmosféře podezření. Rudé právo. 2 1968, roč. 48, čís. 212, s. 2. Dostupné online.
Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]
- Galerie 1968 ve Wikimedia Commons
- Obrázky, zvuky či videa k tématu 1968 ve Wikimedia Commons