Central Intelligence Agency

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
(přesměrováno z CIA)
Skočit na: Navigace, Hledání
Znak CIA

Central Intelligence Agency (CIA, Ústřední zpravodajská služba) je zpravodajská služba USA s vnějším polem působnosti (tj. špionážním) mající zároveň za úkol provádět po celém světě operace ve prospěch USA. Vznikla 18. září 1947 na základě National Security Act (Zákona o národní bezpečnosti), který podepsal prezident Harry S. Truman. Stala se tak nástupcem OSS (Office of Strategic Services).

Historie[editovat | editovat zdroj]

CIA byla založena s cílem soustředit do jedné organizace všechny vládní struktury zabývající se zpravodajstvím za účelem zefektivnění sběru informací pro všechny složky provádějící výkon moci. Od tohoto cíle však začala přímo provádět americkou zahraniční politiku, což vyústilo k využívání CIA jako mocenskopolitického nástroje (Invaze v zátoce Sviní na Kubě a Karibská krize, účast na svržení levicových vlád Mosaddeka v Íránu, Árbenze v Guatemale nebo Lumumby v Kongu, Vietnam, Chile).[zdroj?]

Zlomem v činnosti CIA se stalo v roce 1972, propuštění ředitele CIA Richarda Helmse v důsledku aféry Watergate. CIA byla podřízena kontrole Kongresem (zvláštní výboru Senátu a Sněmovny reprezentantů pro aktivity tajných služeb) a Národní bezpečnostní radou. CIA bylo nařízeno ukončení tajných operací a zaměření se pouze na špionáž.

Podle arabské Al-Džazíry od roku 1975 do konce 80. let pravicové diktatury v Latinské Americe s podporou CIA v rámci tzv. Operace Kondor zavraždily nebo nechaly zmizet až 80 000 politických odpůrců a levicových aktivistů včetně novinářů, studentů a odborářů.[nenalezeno v uvedeném zdroji][1] Dalších asi 400 000 lidí bylo uvězněno.[2] Podpora antikomunistických režimů byla reakcí na snahy o komunistické převraty podporované SSSR,[3][4][5] jednalo se o tzv. zástupné války.

V Afghánistánu, na počátku 80. let, CIA podporovala povstalce proti Sovětské okupační armádě. Největší aférou 80 let byla aféru Írán-Contras, kdy bylo odhaleno, že Reaganova administrativa tajně a ilegálně prodávala zbraně Íránu politicky vlivné opoziční frakci uvnitř režimu ajatolláha Chomejního, aby docílila propuštění amerických rukojmí, kteří byli zadržováni v Libanonu a z výtěžku financovala komunistickou opozici Contras v Nikaragui. V Afghánistánu CIA financovala a vyzbrojovala protisovětský odboj z řad domácích mudžáhidů i zahraničních dobrovolníků z celého islámského světa, mezi kterými byl i Usáma bin Ládin bojující proti Sovětské okupaci.[6]

V roce 1994 CIA otřásl případ Aldricha Amese, šéfa sovětské sekce kontrašpionážního odboru CIA, který od roku 1984 pracoval jako tzv. "krtek" pro KGB. Ames měl díky své funkci přístup k tajným informacím a prozradil KGB mnoho sovětských agentů, kteří zběhli na stranu Západu.[7]

S koncem tzv. studené války se v důsledku změn na mezinárodní scéně změnily i cíle CIA; dnes bojuje proti teroristickým útokům. Z důvodu špatné spolupráce mezi CIA, FBI a NSA se nezabránilo útokům z 11. září 2001, ale od útoků se spolupráce zlepšila. Na tajném programu CIA, který zahrnoval únosy a mučení lidí podezřelých z terorismu, se podílela i ČR.[8] Od roku 2012 se CIA angažuje v občanské válce v Sýrii a při pokusu o svržení syrské vlády vycvičila a vyzbrojila přibližně 10 000 protivládních povstalců.[9][10]

Status[editovat | editovat zdroj]

CIA je nezávislá státní organizace, která je odpovědná prezidentovi Spojených států. Veřejná kontrola je zajištěna výbory amerického Kongresu. Roční rozpočet, který schvaluje Kongres, není americkému daňovému poplatníku znám,[11] podle zdrojů s různou mírou důvěryhodnosti se pohybuje v řádu jednotek miliard dolarů. V čele CIA stojí ředitel (Director of Central Intelligence – DCI), kterého jmenuje prezident. Odhaduje se, že CIA má asi 20 000 zaměstnanců.

Základními úkoly CIA jsou sběr, analýza a vyhodnocování zpravodajsky významných dat z celého světa (jedním z aspektů je uchování stávajících amerických hodnot a vlivy, které by je mohly ohrozit). Získaná data jsou analyzována a vyhodnocené informace předávány zadavateli (americké vládě) jako podklad pro rozhodování. Ze zákona nesmí výzvědná služba působit na území USA, působí pouze v zahraničí.

Sídlo CIA se nachází v Langley, které leží ve státě Virginia, nedaleko tamní letecké základny, řeky Potomac a hlavního města Washingtonu D.C.. Tento komplex je ovšem, stejně jako další důležité vládní budovy v USA, jednou z nejvíce hlídaných budov na světě.

Orgány CIA[editovat | editovat zdroj]

ikona
Tento článek potřebuje aktualizaci, neboť obsahuje zastaralé informace.
Můžete Wikipedii pomoci tím, že ho vylepšíte, aby odrážel aktuální stav a nedávné události. Podívejte se též na diskusní stránku, zda tam nejsou náměty k doplnění. Historické informace nemažte, raději je převeďte do minulého času a případně přesuňte do části článku věnované dějinám.
  • Ředitel Ústřední zpravodajské služby: John O. Brennan
    • Zástupce ředitele Ústřední zpravodajské služby: Avril D. Haines
      • Ředitelství zpravodajství (Directorate of Intelligence)
        • Ředitel zpravodajství Ústřední zpravodajské služby: Fran P. Moore
      • Ředitelství Ústřední utajovací služby (Directorate of National Clandestine Service)
        • Ředitel Ústřední utajovací služby: tajné
      • Ředitelství pro vědu a výzkum (Directorate of Science & Technology)
      • Centrum pro studium zpravodajství (Center for the Study of Intelligence)
        • Ředitel pro studie zpravodajství Ústřední zpravodajské služby: Peter S. Usowski
      • Úřad generálního rady (Office of General Counsel)
        • Generální rada Ústřední zpravodajské služby: (–)
      • Úřad pro civilní záležitosti (Office of Public Affairs)
        • Ředitel pro civilní záležitosti Ústřední zpravodajské služby: Dean Boyd

Zajímavosti[editovat | editovat zdroj]

  • Podle rezoluce íránského parlamentu je CIA teroristickou organizací.[12]
  • CIA aktualizuje a bezplatně publikuje základní statistické, demografické a jiné informace o světových zemích, teritoriích, závislých územích a strategicky významných místopisných entitách pod souhrnným názvem The World Factbook. Všechny tyto informace, stejně jako vlajky a generalizované mapy, jsou poskytovány jako volné dílo.

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. ↑ Belen Fernandez."Reappearing the disappeared of Operation Condor", Al Jazeera, 30. srpna 2014. 
  2. ↑ "1992: Archives of Terror Discovered". National Geographic. 22. listopadu 1992.
  3. ↑ Klein, Naomi(2007). The Shock Doctrine. New York: Picador, 126. ISBN 978-0-312-42799-3. 
  4. ↑ http://www.valka.cz/13619-Autoritativni-rezimy-v-Latinske-Americe--3-Autoritativni-rezimy-a-Latinska-Amerika
  5. ↑ http://www.lidovky.cz/polepseny-ortega-se-opet-dostava-k-moci-fc0-/zpravy-svet.aspx?c=A060926_092420_ln_zahranici_znk
  6. ↑ "Afghánistán". Novinky.
  7. ↑ "Superkrtek Ames. Před 20 lety FBI zatkla nejdražšího vyzvědače Moskvy". iDNES.cz. 24. února 2014.
  8. ↑ "I ČR nese vinu za program tajných věznic CIA, stojí v nevládní zprávě". Novinky. 5. února 2013.
  9. ↑ "U.S. has secretly provided arms training to Syria rebels since 2012", Los Angeles Times, 21. června 2013. 
  10. ↑ "Secret CIA effort in Syria faces large funding cut", The Washington Post, 12. června 2015. 
  11. ↑ CIA Budget: An Unnecessary Secret
  12. ↑ http://zpravy.idnes.cz/jste-teroriste-vzkazal-iran-armade-usa-a-cia-fzm-/zahranicni.asp?c=A070929_230019_zahranicni_pei

Související články[editovat | editovat zdroj]

Audiovizuální dokumenty[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]

Literatura[editovat | editovat zdroj]

  • ROEWER, Helmut; SCHÄFER, Stefan; UHL, Mathias: Encyklopedie tajných služeb ve 20. století; Euromedia Group, Praha, 2006, ISBN 80-242-1607-8
Citováno z „https://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=Central_Intelligence_Agency&oldid=14357124“