1995
Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Seznam historických výročí | 2. tisíciletí | Aktuality |
◄◄ ◄ 1991 • 1992 • 1993 • 1994 • 1995 • 1996 • 1997 • 1998 • 1999 ► ►►
1995 (MCMXCV) byl rok, který podle gregoriánského kalendáře začal a skončil nedělí.
Události[editovat | editovat zdroj]
Česká republika[editovat | editovat zdroj]
- 21. května – Papež Jan Pavel II. během své návštěvy v Olomouci svatořečil Jana Sarkandra a Zdislavu z Lemberka
- 24. června – Na železniční trati Svitavy – Žďárec u Skutče došlo mezi žst. Čachnov a Krouna na Chrudimsku ke srážce motorového osobního vlaku a nákladních vagonů. Při posunu v žst. Čachnov ujely v důsledku zanedbání předpisů 3 nedostatečně zajištěné nákladní vagony a samospádem se řítily směrem k zastávce Krouna, u níž se při rychlosti přesahující 100 kilometrů/hod. srazily s osobním vlakem do Poličky. V důsledku neštěstí přišlo o život 19 lidí.[1]
- 5. srpna – Koncert skupiny Rolling Stones na pražském strahovském stadiónu přilákal více než 130 tisíc diváků. Tento rekord v návštěvnosti rockového koncertu dosud v českých zemích nebyl překonán.
- nové územněsprávní členění města Prahy
- česká koruna se stala směnitelnou podle článku VIII. Dohod Mezinárodního měnového fondu
- zpoplatněno používání dálnic a rychlostních silnic
- centrum Kutné Hory zapsáno na seznam světového dědictví UNESCO
- strakonický hrad se stal národní kulturní památkou
- Česko vstoupilo do Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj
- byl zatčen Karel Kopáč, organizátor Orlických vražd
1995 | |
Střední stav obyvatel | 10 330 759 |
---|---|
Narození | 96 397 |
Zemřelí | 117 913 |
Přirozený přírůstek | - 21 816 |
Přírůstek stěhováním | 9 999 |
Celkový přírůstek | - 11 817 |
Svět[editovat | editovat zdroj]
- 1. ledna – Evropská unie se rozšířila o Rakousko, Švédsko a Finsko
- 10. ledna – 15. ledna proběhly Světové dny mládeže v Manile
- 17. ledna v 5:46 japonského času zasáhlo oblast města Kóbe zemětřesení o síle 7,2 stupně Richterovy škály a vyžádalo si 6433 obětí
- 20. března – na tokijské metro zaútočila jedem sarinem teroristická sekta Óm šinrikjó. Její vůdce Šókó Asahara byl odsouzen k smrti (poprava ještě nebyla vykonána).
- 27. května – Na Sachalinu došlo k zemětřesení o 7,1 stupně momentové škály. Postihlo město Neftegorsk, které bylo úplně zničeno. Z 3176 obyvatel jich 2040 zemřelo a dalších 720 se zranilo.
- V červenci během etnického čištění bosňácké enklávy Srebrenica Vojsky Republiky srbské došlo k masakru 8000 bosenských mužů a chlapců. Tento válečný zločin byl později Trestním tribunálem pro bývalou Jugoslávii označen za genocidu.
- 4. – 7. srpna chorvatská armáda etnicky vyčistila území mezinárodně neuznané Republiky Srbská Krajina. Výsledkem byl masivní exodus 150 000 – 200 000 krajinských Srbů do Svazové republiky Jugoslávie.
- 24. srpna – americká společnost Microsoft uvedla na trh Windows 95
- 19. prosince podepsána mírová smlouva v americkém Daytonu, která ukončila válku v Bosně a Hercegovině.
- 24. prosince Askar Akajev byl znovu zvolen prezidentem Kyrgyzstánu
- Aleksander Kwaśniewski se stal prezidentem Polska
- Jacques Chirac se stal prezidentem Francie a Andorry
- přijata nová ústava Jihoafrické republiky
- Bosna a Hercegovina vyhlásila nezávislost
- první systém wiki
- IBM koupilo Lotus
- první veřejná verze Apache HTTP Serveru
- Commonwealth – Mozambik a Kamerun se staly členy, členství suspendováno Nigérii
- ukrajinská vláda zrušila krymskou ústavu a prezidentský úřad a zavedla přímou správu ukrajinského prezidenta
- Slovinsko a Švédsko členy EUROCONTROLu
- Hamád Ibn Chalífa al-Sání svrhl otce a stal se emírem Kataru
- Město Edinburgh zapsáno na Seznam světového dědictví UNESCO.
Vědy a umění[editovat | editovat zdroj]
- 23. ledna - v poušti Djourab ve středoafrickém Čadu objeveny ostatku druhu Australopithecus bahrelghazali, prokazující rozšíření australopitéků i mimo Velkou příkopovou propadlinu
- 23. května firma Sun Microsystems představila objektově orientovaný programovací jazyk Java
- 28. září německá metalová skupina Rammstein vydala své první album Herzeleid
- 30. září NASA ukončila pravidelné spojení se sondou Pioneer 11
- sonda Galileo byla navedena na oběžnou dráhu kolem Jupiteru
- Hans Bethe zveřejnil otevřený dopis žádající všechny vědce, aby „přerušili a odmítali“ práci na jakékoli části vývoje a výroby jaderných zbraní
- vznikla slovenská hudební skupina Iné Kafe
- vznikla česká swingová skupina Ondřej Havelka a jeho Melody Makers
- vznikl hudební projekt Tapeworm Trenta Reznora, Attica Rosse, Charlieho Clousera a jiných umělců
- The Velvet Underground přizváni do Rockové síně slávy
- V Argentině byl popsán největší známý dravý dinosaurus rodu Giganotosaurus, větší než populární Tyrannosaurus.
Nobelova cena[editovat | editovat zdroj]
- Nobelova cena za fyziku – Martin Lewis Perl, Frederick Reines
- Nobelova cena za chemii – Paul J. Crutzen, Mario J. Molina, F. Sherwood Rowland
- Nobelova cena za fyziologii a medicínu – Edward B. Lewis, Christiane Nüssleinová-Volhardová, Eric F. Wieschaus
- Nobelova cena za literaturu – Seamus Heaney
- Nobelova cena míru – Józef Rotblat, Pugwashské konference o vědě a světových záležitostech
- Nobelova cena za ekonomii – Robert Lucas mladší
Narození[editovat | editovat zdroj]
Česko[editovat | editovat zdroj]
- 3. července – Anna Fialová, herečka
Svět[editovat | editovat zdroj]
Úmrtí[editovat | editovat zdroj]
Česko[editovat | editovat zdroj]
- 1. ledna – Otto Eckert, sochař a keramik (* 4. října 1910)
- 9. ledna – Miroslav Pich-Tůma, odbojář, politik, funkcionář Státní bezpečnosti (* 22. srpna 1919)
- 15. ledna – Josef Kemr, herec (* 20. června 1922)
- 18. ledna – Jaroslav Hořánek, český malíř, ilustrátor, grafik a pedagog (* 5. prosince 1925)
- 24. ledna – Jaroslav Kašpar, příslušník zahraničního protinacistického a protikomunistického odboje (* 23. prosince 1903)
- 11. února – Karel Janů, architekt (* 12. května 1910)
- 6. února – Jiří Štursa, architekt (* 17. března 1910)
- 24. února – Dagmar Šimková, politická vězeňkyně komunistického režimu, spisovatelka (* 23. května 1929)
- 27. února – Wabi Ryvola, trampský písničkář (* 4. dubna 1935)
- 10. března – Michal Tučný, zpěvák country music (* 11. ledna 1947)
- 14. března – Oldřich Němec, československý hokejový reprezentant (* 16. července 1922)
- 18. března – Josef Vavroušek, český ekolog, publicista a politik (* 15. září 1944)
- 28. března
- Jiří Waldhans, dirigent a hudební pedagog (* 17. dubna 1923)
- Anna Hostomská, hudební propagátorka a spisovatelka (* 6. srpna 1907)
- 11. dubna
- Karel Šebek, český surrealistický básník a výtvarník (* 3. dubna 1941)
- František Daniel Merth, katolický kněz a spisovatel (* 18. října 1915)
- 13. dubna – Miloš Sedmidubský, hudební skladatel (* 21. února 1924)
- 15. dubna – Jan Vavrda, voják a příslušník výsadku Spelter (* 26. února 1922)
- 23. dubna – Jaroslav Šajn, sochař (* 23. srpna 1926)
- 24. dubna – Gustav Janíček, český chemik, rektor VŠCHT (* 20. září 1911)
- 28. dubna – Hana Janků, česká operní pěvkyně – sopranistka (* 25. října 1940)
- 30. dubna – Jiří Šust, hudební skladatel, autor filmové hudby (* 29. srpna 1919)
- 5. května
- Jan Kozák, spisovatel (* 25. března 1921)
- Josef Bek, herec a zpěvák (* 21. prosince 1918)
- 10. května – Petr Hejduk, český bubeník a zdravotník (* 24. srpna 1949)
- 20. května
- Hana Vrbová, spisovatelka, redaktorka a překladatelka (* 13. února 1929)
- Milan Mach, český herec (* 4. ledna 1926)
- 24. května – Zdeněk Sirový, český režisér a scenárista (* 14. března 1932)
- 6. června – Otmar Kučera, stíhací pilot (* 13. července 1914)
- 8. června – Truda Grosslichtová, herečka a zpěvačka (* 23. února 1912)
- 21. června – Jaroslav Chundela, český divadelní a operní režisér a herec (* 16. prosince 1936)
- 28. června – Karel Urbánek, sbormistr a skladatel (* 27. dubna 1910)
- 2. července – Zdeněk Košler, český dirigent (* 25. března 1928)
- 12. července – Erich Kulka, spisovatel (* 18. února 1911)
- 13. července – Ján Hluchý, československý basketbalista (* 7. února 1925)
- 15. července – Antonín Ulrich, hudebník, skladatel a pedagog (* 25. října 1915)
- 16. července – Václav Šolc, etnograf-amerikanista, muzeolog, cestovatel a spisovatel (* 27. září 1919)
- 18. července – Václav Markup, akademický sochař (* 10. září 1904)
- 22. července – Otakar Borůvka, matematik (* 10. května 1899)
- 25. července – Ladislav Dvorský, český spisovatel (* 5. června 1931)
- 27. července – Michal Sabolčík, ministr vlád Československa a diplomat (* 3. června 1924)
- 11. srpna
- Karel Berman, operní pěvec, hudební skladatel a režisér (* 14. dubna 1919)
- Jindřich Brok, fotograf (* 20. ledna 1912)
- 12. srpna – Rudolf Barák, komunistický ministr vnitra (* 11. května 1915)
- 13. srpna
- Kamil Fuchs, architekt (* 4. prosince 1930)
- Jan Křesadlo, spisovatel, skladatel, psycholog a polyhistor (* 9. prosince 1926)
- 15. srpna – Karel Píč, básník a esperantista (* 6. prosince 1920)
- 17. srpna – Jaroslav Papoušek, malíř, sochař, scenárista a režisér (* 12. dubna 1929)
- 19. srpna – Vladimír Škutina, český humorista, publicista, spisovatel (* 16. ledna 1931)
- 20. srpna – Jiří Lír, herec (* 19. května 1923)
- 23. srpna – Jaroslava Bajerová, sportovní gymnastka, stříbrná medaile LOH 1936 (* 1. dubna 1910)
- 24. srpna – Zbyněk Brynych, režisér a scenárista (* 13. července 1927)
- 27. srpna – Václav Ježek, československý fotbalový reprezentant a trenér (* 1. října 1923)
- 29. srpna – Jan Martinec, dramatik, publicista, prozaik a překladatel (* 7. prosince 1915)
- 2. září – Václav Neumann, dirigent (* 29. září 1920)
- 7. září – Petr Kalandra, kytarista, hráč na foukací harmoniku a skladatel (* 10. března 1950)
- 8. září – František Nepil, spisovatel a scenárista (* 10. února 1929)
- 9. září – Vladimír Scheufler, etnograf a hudební skladatel (* 17. dubna 1922)
- 14. září – Jan Vanýsek, oftalmolog (* 5. srpna 1910)
- 21. září – Mojmír Smékal, český hudebník a skladatel (* 27. května 1920)
- 25. září
- Albert Prouza, jeden ze spoluzakladatelů Klubu angažovaných nestraníků (* 20. srpna 1939)
- Gustav Brom, hudební skladatel, dirigent, zakladatel orchestru Gustava Broma (* 22. května 1921)
- 26. září – Miroslav Hanuš, spisovatel (* 15. května 1907)
- 18. října – Bohumil Bezouška, herec (* 19. prosince 1921)
- 26. října – Tomáš Pasák, český historik (* 6. června 1933)
- 30. října
- Jan Kazimour, ekonom, politik, předseda Státního statistického úřadu (* 16. února 1914)
- Nelly Gaierová, zpěvačka a herečka (* 3. října 1908)
- 5. listopadu – Ernest Gellner, filosof, sociolog a antropolog (* 9. prosince 1925)
- 10. listopadu – René Wellek, literární vědec (* 22. srpna 1903)
- 19. listopadu – Emanuela Nohejlová-Prátová, česká historička a numizmatička (* 3. června 1900)
- 22. listopadu – František Neužil, básník, romanopisec (* 9. května 1907)
- 24. listopadu – Sergej Machonin, literární kritik a teoretik (* 29. prosince 1918)
- 11. prosince – Jiří Lehovec, dokumentarista, filmový režisér a fotograf (* 3. ledna 1909)
- 12. prosince – Jan Faltýnek, český herec, šansoniér a bavič (* 12. dubna 1936)
- 15. prosince
- Jan Říha, československý fotbalový reprezentant (* 11. listopadu 1915)
- Miroslav Katětov, matematik (* 17. března 1923)
- 18. prosince – Martin Růžek, herec (* 23. září 1918)
- 19. prosince – Ladislav Přáda, československý fotbalový reprezentant (* 4. dubna 1933)
- 24. prosince – Jan Schneeweis, klavírista, hudební skladatel, sbormistr (* 1. ledna 1904)
- 27. prosince – Oldřich Hlavsa, český grafik, typograf, redaktor (* 4. listopadu 1909)
- 30. prosince – Vítězslav Kocourek, spisovatel a překladatel (* 3. srpna 1920)
- 31. prosince – Bedřich Lipina, primátor města Ostravy (* 26. února 1932)
- ? – Jiří Cvekl, filozof a germanista (* 14. září 1919)
- ? – Otakar Lobkowicz, český šlechtic (* 1922)
Svět[editovat | editovat zdroj]
- 1. ledna – Eugene Paul Wigner, americký fyzik maďarského původu, nositel Nobelovy ceny (* 17. listopadu 1902)
- 7. ledna – Murray Rothbard, americký ekonom (* 2. března 1926)
- 9. ledna – Gisela Mauermayerová, německá olympijská vítězka v hodu diskem (* 24. listopadu 1913)
- 13. ledna – Ray Johnson, americký výtvarník (* 16. října 1927)
- 15. ledna – Vieroslav Matušík, slovenský hudební skladatel (* 28. srpna 1927)
- 18. ledna – Adolf Butenandt, německý biochemik (* 24. března 1903)
- 30. ledna – Gerald Durrell, britský spisovatel, humorista, zoolog a popularizátor ochrany přírody (* 7. ledna 1925)
- 2. února
- André Frossard, francouzský katolický spisovatel, publicista a filosof (* 14. ledna 1915)
- Fred Perry, anglický tenista (* 18. května 1909)
- Donald Pleasence, britský herec (* 5. října 1919)
- Muhammad Siad Barre, somálský diktátor (* 6. října 1919)
- 3. února – Pavol Hrivnák, slovenský ekonom, poslední komunistický předseda vlády (* 9. října 1931)
- 4. února
- Godfrey Brown, britský atlet, olympijský vítěz (* 21. února 1915)
- Patricia Highsmithová, americká spisovatelka (* 19. ledna 1921)
- 6. února – Art Taylor, americký jazzový bubeník (* 6. dubna 1929)
- 8. února – Rachel Thomas, velšská herečka (* 10. února 1905)
- 12. února – Philip Taylor Kramer, basový kytarista skupiny Iron Butterfly (* 12. července 1952)
- 20. února – Branko Žeželj, srbský stavební odborník, vědec, partyzán (* 15. března 1910)
- 23. února – James Herriot, britský veterinář a spisovatel (* 3. října 1916)
- 5. března – Vivian Stanshall, britský hudebník, malíř, zpěvák, básník, spisovatel (* 21. března 1943)
- 14. března – William Alfred Fowler, americký fyzik a astrofyzik, Nobelova cena za fyziku 1983 (* 9. srpna 1911)
- 17. března – Ahmad Chomejní, íránský islámský duchovní (* 1945)
- 19. března – Josef Vavroušek, český ekolog a publicista, bývalý federální ministr životního prostředí (* 15. září 1944)
- 23. března – Alan Barton, britský zpěvák, kytarista a textař (* 16. září 1953)
- 24. března – Joseph Needham, britský biochemik, historik a sinolog (* 9. prosince 1900)
- 25. března – James Samuel Coleman, americký sociolog (* 12. května 1926)
- 26. března – Eric Wright, americký rapper (* 1963)
- 27. března – Margita Figuli, slovenská spisovatelka (* 2. října 1909)
- 29. března – Jimmy McShane, severoirský zpěvák známý pod pseudonymem Baltimora (* května 1957)
- 2. dubna
- Dragoslav Mitrinović, srbský matematik (* 23. června 1908)
- Hannes Alfvén, švédský fyzik, Nobelova cena za fyziku 1970 (* 30. května 1908)
- Julius Hemphill, americký jazzový saxofonista (* 24. ledna 1938)
- 5. dubna – Christian Pineau, francouzský politik (* 14. října 1904)
- 8. dubna – Andrej Očenáš, slovenský hudební skladatel (* 8. ledna 1911)
- 9. dubna – Edward L. Bernays, americký zakladatel moderních public relations (* 22. listopadu 1891)
- 10. dubna
- Glyn Jones, velšský romanopisec, básník a literární historik (* 28. února [*[1905]])
- Mórárdží Désaí, premiér Indie (* 29. února 1896)
- 18. dubna – Osvald Käpp, estonský zápasník, olympijský vítěz (* 17. února 1905)
- 20. dubna – Milovan Djilas, srbský politik a marxistický teoretik (* 4. června 1911)
- 25. dubna – Ginger Rogersová, americká tanečnice, herečka a zpěvačka (* 16. července 1911)
- 27. dubna – Willem Frederik Hermans, nizozemský spisovatel a fotograf (* 1. září 1921)
- 2. května – Dežo Ursiny, slovenský hudebník (* 4. října 1947)
- 5. května – Michail Botvinnik, ruský šachový velmistr (* 17. srpna 1911)
- 14. května – Christian B. Anfinsen, americký biochemik, Nobelova cena za chemii 1972 (* 26. března 1916)
- 16. května – Lola Flores, španělská zpěvačka, tanečnice a herečka (* 21. ledna 1923)
- 17. května – Toe Blake, kanadský hokejista (* 21. srpna 1912)
- 18. května – Peter van de Kamp, nizozemsko-americký astronom (* 26. prosince 1901)
- 21. května – Annie M. G. Schmidt, nizozemská básnířka a spisovatelka (* 20. května 1911)
- 24. května – Harold Wilson, premiér Spojeného království (* 11. března 1916)
- 25. května – Franz Zwilgmeyer, německý právník a sociolog (* 8. července 1901)
- 12. června – Arturo Benedetti Michelangeli, italský klavírista (* 5. ledna 1920)
- 14. června
- Rory Gallagher, irský blues/rockový kytarista (* 2. března 1948)
- Roger Zelazny, americký autor fantasy a science fiction (* 13. května 1937)
- 15. června – John Vincent Atanasoff, americký fyzik a vynálezce (* 4. října 1903)
- 20. června – Emil Cioran, rumunsko-francouzský filozof (* 8. dubna 1911)
- 22. června – Yves Congar, francouzský teolog a kardinál (* 8. dubna 1904)
- 23. června
- Anatolij Tarasov, sovětský hokejový trenér (* 10. prosince 1918)
- Jonas Salk, americký virolog (* 28. října 1914)
- Jack Schroer, americký saxofonista (* 21. ledna 1944)
- 25. června
- Warren E. Burger, americký politik a předseda Nejvyššího soudu USA (* 17. září 1907)
- Ernest Thomas Sinton Walton, irský fyzik, Nobelova cena za fyziku 1951 (* 6. října 1903)
- 27. června – Eino Friberg, americký překladatel finského původu (* 10. května 1901)
- 29. června
- 30. června – Georgij Beregovoj, sovětský kosmonaut (* 15. dubna 1921)
- 5. července – Takeo Fukuda, premiér Japonska (* 14. ledna 1905)
- 6. července – Aziz Nesin, turecký spisovatel (* 20. prosince 1915)
- 10. července – Văn Cao, vietnamský hudební skladatel a básník (* 15. listopadu 1923)
- 15. července
- Jozef Režucha, slovenský filmový režisér, scenárista a herec (* 13. března 1929)
- Robert Coffy, francouzský kardinál (* 24. října 1920)
- 16. července – Mordechaj Gur, ministr zdravotnictví Izraele (* 6. května 1930)
- 17. července
- Juan Manuel Fangio, argentinský pilot Formule 1 (* 1911)
- Maša Haľamová, slovenská básnířka (* 28. srpna 1908)
- 20. července – Ernest Mandel, belgický marxistický teoretik (* 5. dubna 1923)
- 24. července – George Rodger, britský fotožurnalista (* ? 1908)
- 25. července – Charlie Rich, americký country-popový a gospelový zpěvák (* 14. prosince 1932)
- 27. července – Vladimír Dzurilla, slovenský a československý hokejový brankář a trenér (* 2. srpna 1942)
- 30. července – Magda Schneiderová, rakousko-německá herečka (* 17. května 1909)
- 5. srpna – Menachem Avidom, izraelský hudební skladatel (* 6. ledna 1908)
- 7. srpna – Don Patinkin, americko-izraelský monetární ekonom (* 8. ledna 1922)
- 11. srpna – Alonzo Church, americký matematik (* 14. června 1903)
- 12. srpna – Robert Stephens, britský filmový a divadelní herec (* 14. července 1931)
- 19. srpna – Pierre Schaeffer, francouzský hudební skladatel (* 14. srpna 1910)
- 20. srpna – Hugo Pratt, italský kreslíř komiksů (* 15. června 1927)
- 21. srpna – Subrahmanyan Chandrasekhar, americký fyzik a matematik indického původu (* 19. října 1910)
- 24. srpna – Alfred Eisenstaedt, americký fotograf (* 6. prosince 1898)
- 28. srpna – Michael Ende, německý spisovatel (* 12. listopadu 1929)
- 30. srpna
- Lev Polugajevskij, sovětský šachový velmistr (* 20. listopadu 1934)
- Sterling Morrison, americký hudebník (* 29. srpna 1942)
- 2. září – Zalman Šragaj, izraelský politik a starosta Jeruzaléma (* 31. prosince 1898)
- 9. září
- Erik Nilsson, švédský fotbalista (* 6. září 1916)
- Benjamin Mazar, izraelský archeolog, historik (* 28. června 1906)
- Reinhard Furrer, německý vědec a astronaut (* 25. listopadu 1940)
- 11. září – Georges Canguilhem, francouzský lékař, filosof a historik vědy (* 4. června 1904)
- 12. září – Jeremy Brett, britský zpěvák a herec (* 3. listopadu 1933)
- 15. září – Gunnar Nordahl, švédský fotbalista (* 19. října 1921)
- 21. září – Julio Alejandro, španělský scenárista (* 27. února 1906)
- 3. října – Charles Veach, americký astronaut (* 18. září 1944)
- 6. října – Rudolf Sloboda, slovenský spisovatel (* 16. dubna 1938)
- 9. října – Alec Douglas-Home, britský politik (* 2. července 1903)
- 11. října – Juraj Špitzer, slovenský literární historik a publicista (* 14. srpna 1919)
- 14. října – Ellis Petersová, anglická spisovatelka (* 28. září 1913)
- 19. října
- Don Cherry, americký jazzový kornetista a trumpetista (* 18. listopadu 1936)
- Jaroslav Rudnyckyj, ukrajinsko-kanadský lingvista a lexikograf (* 1910)
- 22. října – Kingsley Amis, anglický spisovatel (* 16. dubna 1922)
- 25. října – Viveca Lindfors, švédská herečka (* 29. prosince 1920)
- 29. října – Rudolf Zuber, kněz, církevní historik (* 23. ledna 1912)
- 4. listopadu
- Gilles Deleuze, francouzský filosof a teoretik umění (* 18. ledna 1925)
- Jicchak Rabin, premiér Izraele (* 1. března 1922)
- Paul Eddington, britský herec (* 18. června 1927)
- 10. listopadu – Ken Saro-Wiwa, nigejský[kdo?] scenárista a spisovatel (* 10. října 1941)
- 11. listopadu – Koloman Gögh, československý fotbalový reprezentant (* 7. ledna 1948)
- 16. listopadu – Gwyn A. Williams, velšský historik (* 30. září 1925)
- 23. listopadu – Louis Malle, francouzský režisér (* 30. října 1932)
- 25. listopadu – Léon Zitrone, francouzský novinář a televizní moderátor (* 25. listopadu 1914)
- 27. listopadu – Abdon Stryszak, polský profesor veterinárního lékařství (* 30. prosince 1908)
- 29. listopadu – Sabir Junusov, uzbecký chemik (* 18. března 1909)
- 3. prosince – Alexandr Kajdanovskij, ruský herec, scenárista a režisér (* 23. července 1946)
- 4. prosince
- Petar Gligorovski, makedonský malíř, fotograf, režisér a scenárista animovaných filmů (* 7. února 1938)
- Rudolf Hruska, rakouský konstruktér a designér automobilů (* 2. července 1915)
- 7. prosince – Juraj Weincziller, slovenský horolezec, horský vůdce a kameraman (* 16. ledna 1937)
- 18. prosince – Konrád Zuse, německý inženýr a počítačový průkopník (* 22. června 1910)
- 20. prosince – Madge Sinclairová, jamajsko-americká herečka (* 28. dubna 1938)
- 22. prosince – James Meade, britský ekonom, Nobelova cena 1977 (* 23. června 1907)
- 24. prosince – Emmanuel Lévinas, francouzsko-židovský filosof (* 12. ledna 1906)
- 25. prosince – Dean Martin, italskoamerický zpěvák, herec a televizní bavič (* 7. června 1917)
- 27. prosince – Šura Čerkasskij, americký klavírista (* 7. října 1909)
- ? – Albert Goodheir, skotský esperantista, spisovatel a překladatel (* 1912)
- ? – Rudolf Vsevolodovič Vjatkin, ruský sinolog (* 6. března 1910)
- ? – Yoneji Masuda, japonský sociolog (* 1905)
Hlava státu[editovat | editovat zdroj]
Evropa:
- Česko – Václav Havel (prezident)
- Slovensko – Michal Kováč (prezident)
- Andorra – Jacques Chirac (prezident)
- Francie – Jacques Chirac (prezident)
- Maďarsko – Árpád Göncz (prezident)
- Polsko – Aleksander Kwaśniewski (prezident)
- Vatikán – Jan Pavel II. (papež)
- Spojené království – Alžběta II.
Asie:
- Izrael – Ezer Weizman
- Kyrgyzstán – Askar Akajev (prezident)
- Katar – Hamád Ibn Chalífa al-Sání (král)
Reference[editovat | editovat zdroj]
- ↑ http://tn.nova.cz/magazin/historie/kalendarium/nejvetsi-vlakove-nestesti-v-dejinach-ceska-si-vyzadalo-19-mrtvych.html
Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]
- Galerie 1995 ve Wikimedia Commons
- Obrázky, zvuky či videa k tématu 1995 ve Wikimedia Commons