Quido Mánes

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Quido Mánes
Narození 17. července 1828
Praha
Úmrtí 5. srpna 1880 (ve věku 52 let)
Praha
Povolání malíř
Příbuzní bratr Josef Mánes
sestra Amalie Mánesová
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Logo Wikizdrojů původní texty na Wikizdrojích
Nuvola apps bookcase.svg Seznam dělSouborném katalogu ČR
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Chybí svobodný obrázek.
Příbuzenstvo
strýc Václav Mánes
otec Antonín Mánes
bratr Josef Mánes
sestra Amalie Mánesová
Quido Mánes: Děvče

Quido Mánes (17. července 1828 Praha5. srpna 1880 Praha) byl český malíř, kreslíř a ilustrátor doby romantismu a realismu.

Život[editovat | editovat zdroj]

Narodil se jako syn malíře Antonína Mánesa a jeho ženy Magdalény, a jako nejmladší ze tří dětí, starší a slavnější byl bratr Josefa Mánesa, nejstarší sestra Amalie Mánesové. Díky otci a strýci směl již od deseti let studoval na pražské Akademii, u Františka Tkadlíka a Christiana Rubena. V letech 18701871 podnikl pozdní studijní cestu k B. Vautierovi do Düsseldorfu. Pět let trávil léto u rodiny Kotzových z Dobrše a u Wallisů v Kolešovicích. Rodinu Antonína Veitha navštěvoval v Liběchově, a vymaloval skupinovou podobiznu Veithových dětí,

Tvorba[editovat | editovat zdroj]

Maloval nejdříve historické a bitevní scény, později také studoval lidové typy pro galerii slovanských krojů. Jeho hlavním oborem se však stala romantická a později naturalistická malba žánrových scén s postavami z městského i vesnického života. Pitoreskní figurky z městského prostředí dokázal malovat se smyslem pro humor (Spící ponocný, Starý mládenec, Zlatník), věnoval se také karikaturám (Svatolukášská kniha cechu pražských malířů). Ilustroval několik knížek, nejúspěšnější z nich byly Babička Boženy Němcové (1858), Cervantesův Don Quijote (1869) a Goethův Herrmann a Dorotka. Po smrti svého bratra Josefa žil v Praze se sestrou Amálií jako svobodný starý mládenec, trpěl srdeční chorobou[1].

Dílo[editovat | editovat zdroj]

  • Čínský císař Kien-long skládá chvalozpěv na čaj (1858), NG; mistrovské dílo druhého rokoka; zářivá barva je rozvedena do jemných přechodů a světlo do široké stupnice odrazů
  • Pouť u sv. Prokopa v Prokopském údolí (1861)
  • Nuselská pouť Fidlovačka (1861)
  • Zlatník (1861)
  • Starožitník (1861) - lze najít ve stálé expozici galerie v Liberci
  • Spící ponocný (1862)
  • Starý mládenec (1863), NG
  • Křesťanské cvičení na Domažlicku (1869)
  • Návštěva babičky a dědečka (1871)
  • Selské děvče před zrcadlem (1872), NG
  • Děvčátko s krůtami (1874)
  • Student
  • Labužník
  • Zvědavý posel

Zastoupení ve sbírkách[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. Nová encyklopedie českého výtvarného umění, Anděla Horová (ed.), I. díl, Academia Praha 1995, s. 479-480.

Literatura[editovat | editovat zdroj]

  • Jan Loriš, Quido Mánes, Praha 1937
  • Olga Macková, Q. Mánes a S. H. Pinkas, Katalog výstavy NG Praha 1977
  • L. Ševeček, Q. Mánes a S. H. Pinkas, OGVU Gottwaldov 1977
  • Jiří Kotalík, Rodina Mánesů, Praha 1988, katalog výstavy NG a MKS Beroun
  • Naděžda Blažíčková-Horová (ed.), Malířská rodina Mánesů, Praha 2002, 335 s., NG v Praze, ISBN 80-7035-236-1
  • Nová encyklopedie českého výtvarného umění, Anděla Horová (ed.), I. díl, Academia Praha 1995, s. 479-480.

Reference[editovat | editovat zdroj]


Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]