Marie Nikolajevna
| Marie Nikolajevna | |
|---|---|
| Velkokněžna ruská | |
 |
|
| Velkokněžna Marie Nikolajevna v roce 1915. | |
| Úplné jméno | Její Imperátorská Výsost velkokněžna Marie Nikolajevna. |
| Narození | 26. června 1899 (14. června) |
| Petrodvorec, Petrohradská gubernie, Ruské impérium | |
| Úmrtí | 17. července 1918 |
| Jekatěrinburg, Permská gubernie, RSFSR | |
| Dynastie | Holstein‑Gottorp‑Romanov |
| Otec | car Mikuláš II. |
| Matka | Alexandra Fjodorovna |
Velkokněžna Marie Nikolajevna (rusky Великая княжна Мария Николаевна, 14./26. června 1899, Petrodvorec, Petrohradská gubernie, Ruské impérium — 17. července 1918, Jekatěrinburg, Permská gubernie, Sovětské Rusko) — třetí dcera cara Mikuláše II. a jeho choti Alexandry Fjodorovny.
Podle oficiální verze byla po roce 1917 společně s rodinou zatčena. V noci ze 16. na 17. července 1918 byla zastřelena se svými rodiči a sourozenci v polosklepní místnosti domu inženýra Ipaťjeva v Jekatěrinburgu. Po její smrti se objevilo několik Lžimarií, všechny však byly dříve či později odhaleny jako samozvanky; v roce 2008 potvrdil Genealogický test DNA, provedený experty z USA, že ostatky, nalezené v srpnu roku 2007 poblíž Jekatěrinburgu a předběžně identifikované jako ostatky careviče Alexeje a jeho sestry Marie, náleží skutečně těmto carským dětem.
V roce 2000 byla Marie společně s rodiči a sourozenci pravoslavnou církví kanonizována jako „strastotěrpěc” (trpitel, mučedník) (již v roce 1961 však byla kanonizována Ruskou pravoslavnou církví za hranicí).
Literatura[editovat | editovat zdroj]
- SOKOLOV, Nikolaj Aleksejevič. Zavraždění carské rodiny. Překlad Jan Konstantin Kessler. Praha : Josef Šrámek, 1926. 298 s. Dostupné online.
Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu Marie Nikolajevna ve Wikimedia Commons
