Maša Haľamová
Maša Haľamová | |
Narození | 28. srpen 1908 Blatnica, Slovensko |
---|---|
Úmrtí | 17. červenec 1995 Bratislava, Slovensko |
Povolání | básnířka |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Maša Haľamová, vdaná Mária Pullmanová (28. srpna 1908, Blatnica – 17. července 1995, Bratislava) byla slovenská básnířka.
Obsah
Život[editovat | editovat zdroj]
Narodila se v rodině obchodníka a vzdělání získávala v Martině, vyšší školy navštěvovala v Martině a v Bratislavě, kde i v roce 1925 odmaturovala. Po maturitě pracovala jako úřednice ve Vysokých Tatrách, kde žila 30 let. Byla vynikající lyžařka a stala se nejmladší rozhodčí na mistrovství světa na Štrbském Plese v roce 1935. Provdala se za lékaře Jana Pullmana a ve Vysokých Tatrách žila až do manželovy předčasné smrti v roce 1956. V letech 1957 - 1958 pracovala v Martině jako redaktorka vydavatelství Osveta a odtud odešla do Bratislavy, kde pracovala až do roku 1973, kdy odešla do důchodu, jako redaktorka ve vydavatelství Mladé letá. Zemřela v Bratislavě, ale pochovali ji na Národním hřbitově v Martině.
Tvorba[editovat | editovat zdroj]
Už jako studentka zveřejňovala překlady z ruské poezie v Slovenském deníku. Vlastní tvorbu začala publikovat v 2. polovině 20. let v literárních časopisech Slovenské pohledy, Živena, Elán, také v periodikách Nový rod a Mladé Slovensko.
Je autorkou žensky křehké lyriky, zachycující prostým, upřímným slovem vzruchy srdce: nenaplněný cit lásky, manželské štěstí, bolest nad ztrátou manžela. Kromě milostných motivů stvárňovala dojmy z tatranské přírody, z cesty do Francie a sociální náměty pod vlivem Jiřího Wolkra. Přitahoval ji obraz na smrt nemocného Jiřího Wolkra, marně hledajícího uzdravení v tatranské přírodě. Její poezie se vyznačuje hlubokým prožíváním a citovými zážitky. Hledala v ní opravdový cit lásky nejen pro sebe, ale pro všechny, a zejména pro ty, kterým ji "tvrdé věci dne" nedopřáli. Byla mistrem básnické drobnokresby, protože dokázala zachytit v básních i ty nejmenší záchvěvy dívčí duše s čistotou a přesností, přičemž neztrácejí nic ze své křehkosti a lehkosti. Kromě vlastní tvorby se věnovala také překladům z lužickosrbské, české (Jiří Wolker, Ivan Olbracht, Marie Majerová, Jan Drda) a ruské literatury. Několik básní z jejích sbírek zhudebnili přední slovenští skladatelé (např. básně ze sbírky Červený mák). Svou tvorbou se zapsala do dějin slovenské literatury jako jedna z nejvýznamnějších představitelek slovenské poezie 20. století. Její dílo bylo přeloženo do 9 jazyků.
Ocenění[editovat | editovat zdroj]
Dílo[editovat | editovat zdroj]
Poezie[editovat | editovat zdroj]
Próza pro děti a mládež[editovat | editovat zdroj]
- 1957 – Svrček a mravci
- 1962 – Mechúrik Košťúrik s kamarátmi
- 1965 – Petrišorka
- 1966 – Hodinky, leporelo
- 1976 – O sýkorke z kokosového domčeka
Výběry z poezie[editovat | editovat zdroj]
- 1955 – Básne
- 1964 – Dar
- 1968 – Červený mak
- 1968 – Komu dám svoju nehu
- 1993 – Čriepky
- 1998 – Nepokoj
- 2003 – Milému
Vzpomínkové eseje[editovat | editovat zdroj]
- 1988 – Vyznania
- 1988 – Vzácnejšia než zlato
- 1993 – Čriepky (ilustroval Mikuláš Galanda)
- 2001 – Tatranské listy
Překlady děl pro děti a mládež[editovat | editovat zdroj]
- 1968 – Ivan Olbracht: Biblické príbehy
- 1971 – Jan Drda: Zabudnutý čert
Reference[editovat | editovat zdroj]
V tomto článku byl použit překlad textu z článku Maša Haľamová na slovenské Wikipedii.
Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]
- Obrázky, zvuky či videa k tématu Maša Haľamová ve Wikimedia Commons