Pankrác (Praha)

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Panorama Pankráce

Pankrác (německy Pankratz) je název horní části katastrálního území Nusle v Praze 4 (vlastní historické Horní a Dolní Nusle se nacházejí v okolí náměstí Generála Kutlvašra, Bratří Synků a v Nuselském údolí kolem železničních tratí na Plzeň a České Budějovice, oblast na kopci jižně od Nuselského údolí (na Pankrácké terase či Pankrácké pláni) je označována Pankrác, podle kostela svatého Pankráce, dříve také Nusle II).

Název a kostel[editovat | editovat zdroj]

Místní název (Pankrác = česky Všebor) je odvozen od patrona zdejšího kostela, sv. Pankráce, římského mučedníka. Kostelík stojí v horní části Sinkulovy ulice. Dnešní raně barokní svatyně byla vybudována během druhé poloviny 17. století michelskými jezuity.[1] Stanula na základech staršího románského a později gotického kostela, který byl pobořen císařskými vojsky při švédském obléhání Prahy roku 1648 a vypleněn pruskou armádou roku 1757. Pod kostelem bylo během archeologického výzkumu v letech 19681970 odhaleno základové zdivo románské rotundy z konce 12. století. Po zrušení jezuitského řádu roku 1773 byl kostel odsvěcen a do roku 1818 využíván jako sklad prachu. Díky čilé stavební aktivitě na přelomu 18. a 19. století byl kostel opět vysvěcen a dodnes je součástí nuselské farnosti římskokatolické církve (je filiálním k nuselskému kostelu svatého Václava).

Věznice a soud[editovat | editovat zdroj]

Od sklonku 19. století se název „Pankrác“ stal známým i jako označení pro pražskou pankráckou věznici (stavba Nusle č. p. 998), která byla vystavěna v letech 18851889 a byla několikrát přestavována (naposledy v roce 1939). S věznicí souvisí i bývalá budova krajského trestního soudu a později Nejvyššího soudu na Náměstí hrdinů (Nusle č. p. 1300), která byla přistavěna k věznici v letech 19291933 a je dílem arch. Bedřicha Bendelmayera. V budově dnes sídlí Vrchní soud a Vrchní státní zastupitelství v Praze.

Průmysl[editovat | editovat zdroj]

Na Zelené lišce, prakticky na rozhraní čtvrtí Nusle, Krč a Michle před Michelským vodojemem architekta Jana Kotěry z roku 1906, (jeho kopií je Třeboňská vodárna z roku 1909) se nacházel velký a celosvětově známý průmyslový podnik. Jednalo se o původní Janečkovu zbrojovku JaWa-Janeček-Wanderer, pozdější (národní) podnik Jawa Nusle, vyrábějící motocykly, které tradičně vítězily v Trophy teamech soutěže "mezinárodní šestidenní". Dnes zde má své provozovny Bauhaus, Finanční úřad pro Prahu 4, pojišťovny a další úřadyfirmy. Menší provoz Jawy (tzv. motozbroj) se také nalézal v ulici 5. května vedle někdejšího kina Libuše jen malý kousek od někdejšího autobusového nádraží a konečné stanice trolejbusů. V roce 1964 pak došlo k násilné reorganizaci motocyklového průmyslu v Československu, z národního podniku Jawa Nusle se direktivním způsobem již roku 1960 stal jiný podnik, jednalo se o podnik ČKD Polovodiče zabývající se elektrotechnickou výrobou v oblasti silnoproudé elektroniky (výroba diod, tyristorů, triaků, usměrňovačů apod.).

V současnosti je Pankrác hlavně obytná a administrativní čtvrť a žádný významný průmysl se zde nenachází.

Nová výstavba[editovat | editovat zdroj]

Výškové budovy pražského Pankráce
Park Na Pankráci (Kavčí hory) s budovami City Tower, v pozadí City Empiria a hotel Panorama

Oblast Pankráce byla ve 20. a 30. letech 20. století územím rozsáhlé bytové výstavby. Další výstavba pokračovala hlavně v 60. letech, kdy vyrostla sídliště Pankrác I, Pankrác II a Pankrác III. Nedaleko od sídliště Pankrác I byl v té době také dostavěn rozsáhlý televizní komplex Československé televize na Kavčích horách (nyní sídlo České televize), který se fakticky z větší části nachází ve čtvrti Podolí, z menší části pak v Nuslích. V roce 1969 vznikla ještě na katastru Nuslí u zdravotního střediska plastika, připomínající písmena J a P (tragické úmrtí Jana Palacha), která byla odstraněna až po roce 2000, byla již ve špatném stavu a údajně svou výškou okolo pěti metrů stínila nově zbudovanému kruhovému objezdu.

Od sedmdesátých let postupně vyrůstaly výškové budovy. V roce 1977 byla postavena budova Motokovu (dnes City Empiria), v roce 1983 byl dokončen hotel Panorama (nyní Panorama hotel Prague). V osmdesátých letech se začala stavět nová budova Československého rozhlasu (dnes City Tower), přes 20 let stála pouze hrubá stavba, dostavěna až v roce 2008. City Tower a City Empiria byly dvě nejvyšší budovyČesku do roku 2013, kdy je překonal brněnský AZ Tower. V plánech se objevují ještě dvě další výškové stavby, jejich výstavba však byla několikrát odložena. Výstavba budovy ve tvaru „V" s výškou 104 metrů začala v červnu 2015, skončit má v říjnu 2017.[2]

Doprava[editovat | editovat zdroj]

Křižovatka na Pankráci, uprostřed je vidět autobusové nádraží krátce před zbouráním
Interiér pankrácké vozovny

Minulost[editovat | editovat zdroj]

Pankrác se zapsala do historie také svým autobusovým nádražím Pankrác – historicky prvním nádražím tohoto typu v Praze. Bylo slavnostně otevřeno 7. července 1947. Nádraží sloužilo autobusovým linkám směřujícím především do jižních Čech, na Benešovsko a do Posázaví. Kapacita byla asi 200 spojů denně a počet cestujících postupně narostl na 11 000 denně.

V bezprostřední blízkosti autobusového nádraží (přibližně v prostoru pozdějšího mrakodrapu Motokovu) se také nacházela konečná stanice trolejbusové linky 55, která vedla přes Podolí pod Vyšehradem na Výtoň ke staré Botanické zahradě UK a odtud až na Václavské náměstí, kde se nacházela druhá konečná stanice. V jižním cípu autobusového nádraží se také nalézala velká čerpací stanice pohonných hmot.

Tramvajová doprava na Pankrác byla zahájena v roce 1925, kdy byla trať z Nuslí dovedena na dnešní náměstí Hrdinů. Brzy byla postavena nová vozovna a již v roce 1930 byla trať prodloužena až na Kačerov.

V těsném sousedství autobusového nádraží procházela tramvajová trať ulicí 5. května. V důsledku výstavby Severojižní magistrály byla později přeložena do ulice Na Pankráci. Jezdívaly zde tramvajové linky číslo 3, 13 a 14. Linka číslo 13 končila v Krči na Ryšánce a dále linky 3 a 14, jenž vedly nejprve na Lísek (pozdější Budějovické náměstí, nyní okolí stanice metra Budějovická) a později až na Kačerov – teprve mnohem později sem byla vedena také linka číslo 18. Tyto tramvajové tratě byly definitivně zrušeny v důsledku otevření linky „C“ Pražského metra v roce 1974. Jejich pozůstatek tvoří onen malý kousek od Nuselské radnice na náměstí Hrdinů, který zůstal, mimo jiné, zachován také kvůli provozu v Pankrácké tramvajové vozovně.

Konec autobusového nádraží[editovat | editovat zdroj]

V roce 1986 bylo autobusové nádraží na Pankráci uzavřeno s tím, že bude rekonstruováno tak, aby zde mohlo být odbavováno 700 autobusů denně. V roce 1990 vzniklo sdružení Občanská iniciativa Pankráce, která se zasazovala o zrušení záměru dokončit rekonstrukci a zprovoznit autobusové nádraží, protože většina obyvatel bezprostředně sousedících domů proti provozu tohoto nádraží v sousedství bytů protestovala. Na základě těchto protestů se vedení městské části Praha 4 rozhodlo rekonstrukci nádraží zastavit a dohodlo s investorem změnu projektu tak, že areál bude sice dokončen, ale v budovách původně určených pro nádraží vznikne nová (na Pankráci již třetí) tržnice. Ta byla otevřena počátkem roku 2000, fungovala ale jen krátce. V roce 2006 byla zbořena a na jejím místě byl v prosinci 2008 otevřen administrativní komplex Gemini. Funkci autobusového nádraží převzalo autobusové stanoviště u stanice metra Roztyly na lince C.

Současnost[editovat | editovat zdroj]

Na Pankrác se nejlépe lze dostat metrem, linkou C, do stejnojmenné stanice. Kromě toho sem vede tramvajová trať zakončená Pankráckou vozovnou na náměstí Hrdinů.

Budoucnost[editovat | editovat zdroj]

V budoucnu se počítá s výstavbou stanice linky metra D a ve výhledu i linky E. Spolu s tímto je možné (ač málo pravděpodobné), že se sem navrátí tramvajová trať v trasování Lihovar – Dvorce – Jeremenkova – Budějovické náměstí – Pražského povstání (viz Budějovické náměstí). V roce 2008 zastupitelstvo Prahy 4 zveřejnilo, že bude uvažovat také o alternativním vedení tramvaje od náměstí Hrdinů ulicí Na Dolinách k Podolské vodárně.[3]

Tržnice[editovat | editovat zdroj]

Tržnice v roce 2003

V blízkosti stanice metra Pankrác existovaly tři tržnice. První z nich („oranžová“) stále funguje v jedné ze čtyř čtvercových budov, které stojí nad tunely metra směrem do centra. V roce 2006 byla rekonstruována. Druhá tržnice byla v 80. letech umístěna do velké montované haly, která zde zůstala po výstavbě výškových budov. V přilehlých venkovních stáncích byl velký výběr čerstvé zeleniny a ovoce. Tato tržnice byla zbořena roku 2006 spolu s přilehlým šestipodlažním domem z roku 1930 ve Hvězdově ulici (první polovina tohoto domu zanikla již dříve při stavbě metra) a starším domkem a vilkou v kolmé ulici Runczikově. Uvolněné místo bylo využito pro rozšíření Hvězdovy ulice na čtyři pruhy a pro obchodní centrum Arkády Pankrác, které bylo otevřeno 14. listopadu 2008 (shodou okolností v den 90. výročí první volby T. G. Masaryka prezidentem republiky). Třetí tržnice fungovala jen krátce (viz odstavec konec autobusového nádraží). Na jejím místě vyrostly nové prosklené domy v Pikrtově ulici.

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. Kostel sv. Pankráce Na Pankráci
  2. Na Pankráci vyroste V Tower. V nejvyšším bytovém domě v republice bude 130 luxusních bytů
  3. Tučňák (časopis Prahy 4), červen 2008, s. 9. Dostupné online.

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]