Protonové číslo
Protonové číslo (též atomové číslo)[1][2] označuje ve fyzice a v chemii počet protonů v jádru daného atomu či obecně atomů daného prvku.
S atomovým číslem souvisí nukleonové číslo (nazývané též hmotové číslo), které udává celkový počet protonů a neutronů (tzn. všech nukleonů) v atomovém jádře.
Značení[editovat | editovat zdroj]
V elektricky neutrálním atomu se počet protonů rovná počtu elektronů, tzn. protonové číslo označuje také základní počet elektronů v atomech daného prvku.
Protonové číslo obvykle označujeme symbolem Z. Např. pro uran platí Z=92.
Při zápisu daného prvku se protonové číslo zapisuje vlevo dolů před symbol (značku) prvku, např. 92U (pro uran).
Původ[editovat | editovat zdroj]
Původně atomové číslo označovalo hlavně polohu prvku v periodické tabulce prvků. Pokud by se totiž periodická tabulka seřadila podle atomové hmotnosti prvků, některé prvky by se dostaly na špatné místo (např. jód a tellur by v takové tabulce měly prohozená místa). Čísla udávající pořadí odpovídající chemickým vlastnostem jsou právě atomová čísla, která pouze zhruba odpovídají atomové hmotnosti.
Tento nesoulad se vysvětlil až v roce 1913, kdy Henry Moseley objevil závislost umístění prvku v periodické tabulce na jeho rentgenovém difrakčním spektru. Později se zjistilo, že atomové číslo závisí na elektrickém náboji jádra, tzn. počtu (kladně nabitých) protonů. A právě tento náboj (potažmo elektromagnetické vlastnosti), nikoli atomová hmotnost, je tím, co určuje chemické vlastnosti prvků.
Odkazy[editovat | editovat zdroj]
Reference[editovat | editovat zdroj]
- ↑ ČSN EN ISO 80000-10 Veličiny a jednotky - Část 10: Atomová a jaderná fyzika. Úřad pro technickou normalizaci, metrologii a státní zkušebnictví, 2013
- ↑ ČSN 01-1308 Veličiny a jednotky v atomové a jaderné fyzice. Vydavatelství Úřadu pro normalizaci a měření, 1986 (starší, ale s podrobnějšími definicemi)
Související články[editovat | editovat zdroj]
Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]
Slovníkové heslo protonové číslo ve Wikislovníku
