1939

Demografický vývoj v Česku
	1939
Střední stav obyvatel	11 105 990
Narození	192 344
Zemřelí	146 976
Přirozený přírůstek	45 368
Přírůstek stěhováním	N/A
Celkový přírůstek	N/A
	Tento box: zobrazit • diskuze

Seznam historických výročí

2. tisíciletí

Aktuality

◄ 19. st. • 20. století • 21. st.
◄◄ ◄ 1935 • 1936 • 1937 • 1938 • 1939 • 1940 • 1941 • 1942 • 1943 ► ►►

1939 (MCMXXXIX) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal nedělí.

Události[editovat | editovat zdroj]

Automatický abecedně řazený seznam viz Kategorie:Události roku 1939

1939
Doprava 1939 v loďstvech 1939 v letectví Kultura 1939 v hudbě Sport Společnost
← 1938 \| 1940 →

Leden[editovat | editovat zdroj]

1. leden – založena firma Hewlett-Packard
27. leden – rozhodnutí československé vlády o propuštění Židů ze státní služby ČSR

Únor[editovat | editovat zdroj]

2. únor – maďarská armáda vstupuje na území Podkarpatské Rusi ČSR
14. únor – na vodu je spuštěna německá bitevní loď Bismarck o výtlaku 41 700 tun
24. únor – Maďarsko přistupuje k paktu proti Kominterně

Březen[editovat | editovat zdroj]

2. březen – Papežem byl zvolen Pius XII.
3. březen – Stalinův emisar Jarcev předkládá Finsku sovětské návrhy na zabezpečení proti německé agresi – později odmítnuty
8. březen – Hitler informuje říšskou reprezentaci o tom, že ČSR kvůli nesnesitelné situaci v Praze bude obsazena nejdéle do týdne
10. březen – Stalinův projev k delegátům XVIII. sjezdu strany V Moskvě – nástin možných budoucích válek
14. březen
- Snem Slovenskej krajiny odhlasoval odtržení Slovenska a utvoření samostatného Slovenského státu (Jozef Tiso prezidentem)
- začátek německé okupace Čech, Moravy a Slezska
- vojáci českého 8. pluku v Místku kladou ozbrojený odpor německým jednotkám
15. březen
- německá okupace českých zemí, obsazení Čech a Moravy (německý IV. a XVI. sbor) – operace Marzwirbel
- zahájena první masová zatýkací akce v ČSR zaměřená proti všem potenciálním odpůrcům Říše – akce Gitter (Mříže)
- Podkarpatská Ukrajina vyhlašuje nezávislost na ČSR
16. březen
- maďarské jednotky okupují s německým souhlasem Podkarpatskou Ukrajinu
- zřízení Protektorátu Čechy a Morava, jmenování protektorátní vlády (ČSR)
18. březen – Konstantin von Neurath jmenován říšským protektorem (ČSR)
19. březen – německá vojenská přehlídka na Václavském náměstí v Praze u příležitosti Dne branné moci (ČSR)
21. březen – položen základ vzniku Národního souručenství (jediné politické strany v Protektorátu Čechy a Morava)
23. březen
- Německo anektuje litevské město Klaipėda (Memel) obývané etnickými Němci
- podepsání slovensko-německé „smlouvy o ochraně“
26. březen – zavedení pravostranného silničního provozu v Protektorátu Čechy a Morava (ČSR)
27. březen – generál Franco přistupuje k paktu proti Kominterně (Španělsko)
28. březen – španělská občanská válka končí naprostým vítězstvím nacionalistických sil
29. březen
- Estonsko a Lotyšsko je prostřednictvím vyslanců varováno, aby neuzavíralo smlouvy ohrožující bezpečnost a zájmy SSSR
- šéf civilní správy Konrad Henlein vydává nařízení zakazující židovskému obyvatelstvu volně disponovat majetkem (ČSR)
31. březen – na základě událostí z 15. března v ČSR Velká Británie a Francie deklarují garanci celistvosti polských a rumunských hranic

Duben[editovat | editovat zdroj]

1. duben
- nacionalisté ve Španělsku vyhlašují občanskou válku za skončenou
- spuštěna na vodu německá bitevní loď Tirpitz (Wilhelmshaven)
2. duben – zahájen nábor do Národního souručenství (jediné politické strany v Protektorátu Čechy a Morava)
5. duben – do Prahy přicestoval říšský protektor Konstantin von Neurath (ČSR)
6. duben – Británie, Francie a Polsko podepisují smlouvu o vzájemné pomoci v případě napadení
7. duben – Itálie napadá Albánii
9. duben – italská vojska obsazují Tiranu (Albánie), král Zog I. prchá do Řecka
13. duben – Británie a Francie se zavazují podporovat Rumunsko a Řecko
15. duben – od tohoto data se po ukončení vojenské správy začíná v Protektorátu formovat gestapo (ČSR)
17. duben
- německý státní tajemník nabízí v Berlíně sovětskému vyslanci sérii dohod o politickém a ekonomickém sblížení Německa a SSSR
- SSSR navrhuje trojalianci s Británií a Francií (problémy: nasazení vojenských sil v případě útoku, garance pro pobaltské státy a Finsko)
27. duben
- Británie znovu zavádí vojenské odvody
- státní prezident Emil Hácha jmenoval gen. Aloise Eliáše ministerským předsedou nově formované protektorátní vlády (ČSR)
28. duben – německá vláda oznamuje jednostranné vypovězení anglo-německé námořní smlouvy
30. duben – v Krakově ustavena tzv. Zahraniční vojenská skupina československá v Polsku

Květen[editovat | editovat zdroj]

3. květen – spuštěna na vodu britská bitevní loď Prince of Wales
5. květen – vojáci 1. československé jednotky zformované v Polsku přísahají v Krakově věrnost ČSR
5. květen – rozkaz Reinharda Heydricha ke zformování gestapa v Protektorátu Čechy a Morava.
6. květen – převoz ostatků K. H. Máchy z Litoměřic do Prahy – jedna z mohutných protiokupačních a protinacistických demonstrací
11. květen – sovětský průzkumný letoun R-5 sestřelen japonskou stíhačkou Ki-10 na mongolsko-čínském pomezí
12. květen – pohraniční střet mongolské 6. jízdní divize s japonským 8. plukem bargutské jízdy
13. květen – japonské letectvo zahajuje operační činnost v oblasti Chalchyn-Golu (Mongolská-mandžuská hranice)
17. květen – Švédsko, Norsko a Finsko odmítají německou nabídku na podepsání smlouvy o neútočení
19. květen – Molotov žádá Finsko o podrobnosti k finskému záměru opevnit Alandské ostrovy – odmítnuto
22. květen – Německo a Itálie podepisují tzv. Ocelový pakt
27. květen – Sovětská letecká bombardovací akce proti Charbinu (Mongolsko-mandžuská hranice)
28. květen
- silné letecké souboje na mongolsko-mandžuské hranici
- japonský útok na sovětsko-mongolské pozice, boje do 29. května 1939

Červen[editovat | editovat zdroj]

2. červen – Žukov jmenován velitelem sovětských sil
5. červen – podplukovník Ludvík Svoboda ilegálně uniká poblíž Ostravy do Polska
6. červen – ratifikace smlouvy o Alandských ostrovech ve finském parlamentu
11. červen – Ludvík Svoboda pověřen československým konzulátem v Krakově řízením československé vojenské jednotky
18. červen – návštěva britského generála Waltera Kirkea ve Finsku – diplomatické konzultace o finských záměrech
21. červen – výnos říšského protektora o zavedení Norimberských zákonů v českých zemích (ČSR)
30. červen
- přidělení bývalého pracovního tábora v Malých Bronowicích československé jednotce (Polsko)
- v Protektorátu vzniká Národní odborová ústředna zaměstnanecká (povinně spojující téměř 700 odborových organizací a spolků)

Červenec[editovat | editovat zdroj]

1. červenec – přijetí britského a francouzského vyslance v Moskvě – požadavek podpory sovětských „garancí ochrany“ pobaltských republik
2. červenec – 80 japonských tanků zahajuje útok na postavení sovětského 149. střeleckého pluku a 9. motomechanizované brigády na jihu Mongolska
4. červenec – vrcholí těžké sovětsko-japonské boje o Bain Cagan v jihovýchodním Mongolsku
7. červenec – opakovaný útok japonské 23. divize západně od Chalchyn golu (jihovýchodní Mongolsko)
9. červenec – Winston Churchill vybízí vládu k utvoření vojenské aliance se SSSR
18. červenec – americký prezident Franklin D. Roosevelt žádá Kongres o revizi zákona o neutralitě
19. červenec – ve Varšavě přislíbena britská podpora Polskému státu v případě jeho napadení. (generál W. E. Ironside)
21. červenec – říšský protektor nařizuje zřízení Ústředny pro židovské vystěhování (ČSR)
23. červenec
- irská vláda staví IRA (Irskou republikánskou armádu) mimo zákon
- japonská armáda zahajuje další útoky proti sovětským přepravištím přes řeku Chalchyn gol (Mongolsko)
- Mahátma Gándhí, indický duchovní vůdce, píše osobní dopis Hitlerovi žádající zabránění jakékoli možné válce
25. červenec
- velení Kuang-tungské armády zastavuje boje na mongolsko-mandžuském pomezí
- první nařízení o zavedení všeobecné pracovní povinnosti pro muže ve věku 16-25 let na území Protektorátu Čechy a Morava
26. červenec – vláda USA vypovídá americko-japonskou obchodní smlouvu z roku 1919

Srpen[editovat | editovat zdroj]

2. srpen
- v Paříži zřízena československá vojenská kancelář
- porada japonského generálního štábu – rozhodnutí provést v oblasti Nomonchanu generální ofenzívu proti sovětským vojskům (Mandžusko)
10. srpen
- císař Hirohito stvrzuje operaci v Nomonchanu
- vytvoření japonské 6. armády
12. srpen – v Bratislavě je podepsána smlouva o tzv. ochranném pásmu mezi Německem (Hans Bernard) a Slovenskem (Jozef Tiso)
14. srpen
- německá vláda vyjadřuje ochotu akceptovat sovětské požadavky v Pobaltí výměnou za sovětský souhlas s akcí proti Polsku
- vyhláška policejního ředitelství v Praze zakazující Židům návštěvy veřejných podniků (ČSR)
15. srpen
- admirál Karl Dönitz odvolán z dovolené do Kielu, aby zde připravil rozkazy k mobilizaci a pohotovosti ponorek, pro jejich nasazení
- německé kapesní bitevní lodě Deutschland a Admiral Graf Spee spolu s 21 ponorkami vyplouvají „na lov“ do Atlantského oceánu
19. srpen
- prvních 14 německých ponorek typu VII a IX začíná zaujímat pozice kolem Britského souostroví (do 21. srpna)
- neočekávaný Žukovův útok proti japonské 6. armádě na mandžuské hranici (Chalchyn gol)
20. srpen – sovětská 1. tanková brigáda a 8. mechanizovaná brigáda útočí na japonské jednotky v prostoru Písečné hory (Mandžuská hranice).
21. srpen
- porada Hitlera a vojenských velitelů v Berchtesgadenu – oznámení úmyslu řešit "polský problém"
- německé válečné námořnictvo provádí rozmisťování hladinových lodí a ponorek
23. srpen
- Německo uzavírá s SSSR pakt o neútočení, v jehož tajných dodatcích si rozdělili sféry vlivu
- sovětská vojska dosahují Nomonchanu (Mandžusko), zhroucení japonské obrany
- v Gdaňsku je proveden nacistický puč
- letadla RAF začínají provádět průzkumné lety nad Severním mořem za účelem odhalení německých námořních sil
24. srpen
- japonská 14. pěší divize obklíčena a likvidována sovětskými vojsky (Mongolsko-mandžuská hranice)
- mobilizace všech jednotek polského bojového letectva
- Von Rundstedt dostává rozkaz k vytvoření velitelství Skupiny armád Jih (v rámci příprav invaze do Polska)
- 2. nařízení o všeobecné pracovní povinnosti pro muže ve věku 16-25 let na území Protektorátu (ČSR)
25. srpen
- pumový útok IRA v Coventry (Británie)
- uzavření britsko-polské dohody o vzájemné pomoci
- 1. Hitlerův rozkaz k zahájení operace Weiss – invaze do Polska dne 26. srpna ve 4:30 (rozkaz byl večer odvolán)
- v Praze dochází k zatýkání členů odbojové organizace Zdeňka Schmoranze
- po 16. hodině vplouvá do Gdaňského přístavu německá školní loď Schleswig-Holstein ("přátelská návštěva")
26. srpen
- sovětská 6. tanková brigáda útočí na pozice japonské 14. a 23. divize, obklíčení (Mongolsko-mandžuská hranice)
- rozkaz polským leteckým jednotkám k rozmístění na polní letiště
27. srpen
- slovenská vláda vyhlašuje mobilizaci
- na moře vyplouvá dalších 6 německých ponorek
28. srpen
- Německo formálně ruší smlouvu o neútočení s Polskem podepsanou v roce 1934
- německá kapesní bitevní loď Deutschland odplouvá do severního Atlantiku
29. srpen – Tři polské torpédoborce ORP Burza, ORP Grom a ORP Błyskawica prchají v rámci operace Pekin do Velké Británie, kam připlouvají 1. září
30. srpen
- pád japonské vlády Kiičira Hiranumy
- odjezd československé jednotky do výcvikového tábora Leszná u Baranovičů v tehdejším Polsku
- všeobecná mobilizace v Polsku, uzavření koridoru mezi Východním Pruskem a Německem
- Polsko odesílá své 3 torpédoborce (Burza, Grom, Blyskawica) a 1 ponorku do Británie a 3 ponorky do západního Baltu
31. srpen
- definitivní rozdrcení japonské 6. armády v Mandžusku, zastavení sovětsko-japonských bojů
- nejvyšší sovět SSSR jednomyslně schvaluje uzavření sovětsko-německé smlouvy o neútočení
- italský ministr zahraničí Ciano sděluje, že Itálie nebude v žádném případě bojovat proti Británii a Francii
- povolání záložníků Royal Navy, britské loďstvo je uvedeno do válečného stavu
- u jižního Grónska doplňuje německá kapesní bitevní loď Deutschland zásoby z tankeru Westerwald
- Hitlerův konečný rozkaz k zahájení operace Fall Weiss – k invazi do Polska dne 1.9. ve 4:45
- předstíraný útok na německou rozhlasovou stanici v Gliwicích

Září[editovat | editovat zdroj]

1. září
- napadení Polska Německem, zahájení operace Fall Weiss, začátek druhé světové války
- německý letecký útok na nebráněné město Wieluń (Polsko, 4:40 ráno), první bombardování tohoto druhu (terror bombing)
- ve 4:45 ráno německá cvičná bitevní loď Schleswig-Holstein zahajuje palbu na polské námořní depo a posádku na Westerplatte
- asi v 7 h. ráno se odehrává u vesnice Nieporet (Polsko) první velká letecká bitva (64 letadel P-11 proti 100 letadel He-111, Do-17, Bf-110)
- zatýkání v Protektorátu Čechy a Morava – německá operace Albrecht I. – v Čechách zatčeno 1247 osob
- v Německu je vydán zákaz vycházení židům po 21. hodině
- Mussolini vyhlašuje neutralitu Itálie
- Slovenská republika vyhlašuje Polsku válku. Stává se tak prvním oficiálním spojencem Německa
2. září
- Velká Británie zaslala Německu ultimátum, Itálie vyhlásila svou neutralitu
- všeobecná mobilizace v Británii a Francii
- polské síly ve Wieluni se vzdávají německé 10. armádě
3. září
- Velká Británie, Francie, Austrálie a Nový Zéland vyhlašují Německu válku
- v 11:15 dostávají všechny lodě britského námořnictva signál „Total Germany“ sdělující, že Británie a Německo jsou ve válce
- německé válečné lodě ostřelují polská postavení na poloostrově Hel a Westerplatte v Gdaňsku
- německými leteckými útoky jsou potopeny polský torpédoborec Wicher a minonoska Gryf
- dekret polského prezidenta o vytvoření československé vojenské jednotky v Polsku (velitelem armádní generál Lev Prchala)
- německá ponorka U-30 torpéduje britský osobní parník SS Athenia (112 lidí zahynulo, z toho 28 Američanů)
- přesun britské 3. divize torpédoborců do Gibraltaru
- Neville Chamberlain jmenuje Winstona Churchilla prvním lordem admirality
- britské letectvo provádí první nálet na Německo (10 letounů Whitley shazuje 13 tun letáků nad Hamburkem a Brémami
4. září
- končí bitva u Mlawy, polská armáda Modlin ustupuje
- zahájení přesunu britských expedičních sil do Francie (až 3. říjen 1939)
- britské letouny typu Bristol Blenheim z 2. skupiny bombardují základnu Kriegsmarine ve Wilhelmshavenu
- britské letouny typu Vickers Wellington bombardují německé lodě v Brunsbüttelu, ztráta dvou letadel
5. září
- USA deklarují neutralitu v začínající válce
- polské síly v oblasti Piotrkówa se vzdávají německé 10. armádě
- v 8:15 potápí U 47 (kapitána Günthera Priena) britskou loď Bosnia, první úspěch kpt. Priena, budoucího ponorkového esa
- Maroko vyhlašuje válku Německu
- Japonsko vyhlašuje komuniké o svém nevměšování se do válečného konfliktu
- Egypt přerušuje diplomatické styky s Německem
- po 14. hodině dochází k dalšímu ponorkovému útoku, německá ponorka U-48 (kapitán Herbert Schultze) potápí britskou loď Royal Sceptre
6. září
- Jižní Afrika vyhlašuje Německu válku
- dobytí Krakova, Piotrków Trybunalski kapituluje, polské síly se stahují na řeky Narva, Visla a San
7. září
- pád polské pevnosti a námořního depa ve Westerplatte (major Henryk Sucharski)
- obranné pozice na Narvě se začínají stahovat na řeku Bug, Tarnów dobyt vojsky německé 14. armády
- polský prezident Ignacy Mościcki opouští spolu s vládou Varšavu
- protektorátní vláda schvaluje stanovisko Úřadu říšského protektora ohledně vyvěšování vlajek a hraní hymen
8. září
- Němci uzavírají 1. velké obklíčení polských vojsk v prostoru Kielce – Radom a dosahují Varšavy, boje do 12. září 1939
- konec veškerého polského odporu na Westerplatte
- Němci zahajují druhý velký manévr s cílem obklíčit Brest-Litovsk a Lvov (německý 19. sbor, generál Heinz Guderian)
- celkové zničení polského námořního letectva umístěného v zálivu poloostrova Hel u Gdaňska při náletu německých Ju-87
- britská BBC začíná s pravidelnými denními relacemi v českém jazyce
9. září
- začíná bitva na Bzuře, největší bitva polského tažení
- první německý útok na Varšavu
10. září
- Kanada vyhlašuje Německu válku
- německá 30. pěší divize 8. armády zasažena polským útokem z prostoru Poznaňska (bitva na Bzuře)
- Piatek dobyt jednotkami 14. polské pěší divize (bitva na Bzuře)
- kapitulace Poznaně, začátek obrany pevnosti Modlin
- v nočních hodinách pokládají britské torpédoborce HMS Express a HMS Esk první minové pole před německým pobřežím
11. září
- evakuace tábora v Lešně, přesun československé vojenské jednotky dále na východ
- polské ponorky dostávají rozkaz pokusit se proniknout do Anglie
- pokračují sovětsko-finské rozhovory v Moskvě – finský návrh na obchodní dohodu, nezájem ze strany SSSR
12. září
- Lewice dobyta jednotkami polské 16. pěší divize (bitva na Bzuře)
- protiútok německé 8. armády proti polské 17. pěší divizi, odražen (bitva na Bzuře)
- Białystok dobyt vojsky německé 3. armády
- Édouard Daladier přebírá funkce francouzského ministerského předsedy, ministra zahraničí a ministra války
13. září
- dokončeno přeskupení tří polských armád na severní břeh Bzury (bitva na Bzuře)
- německá berlínská 3. pěší divize proniká přes Vislu jižně od Varšavy a obrací na útěk polský 19. pěší pluk směrem na Lack
- německé bombardování Frampolu (Polsko), 90% města zničeno, první plošné bombardování od začátku války
- ubytování československé jednotky u Tarnopole, účast na protiletadlové obraně
- německé jednotky dokončují obklíčení Varšavy
14. září
- polská 4. a 16. pěší divize (armáda Pomorze) zahajují útok na styk německé 8. a 10. armády (bitva na Bzuře)
- německé jednotky obsazují Gdyni a Brest-Litovsk, Siedice dobyta vojsky německé 3. armády
- severozápadně od Irska potápějí britské torpédoborce HMS Faulknor, HMS Foxhound a HMS Firedrake německou ponorku U-39, posádka zajata
- polská ponorka ORP Orzeł spouští kotvy v Tallinu a žádá estonské úřady o možnost opravy a přesun nemocného velitele na pevninu
15. září
- polská armáda Pomorze přechází do obrany na severním břehu Bzury (bitva na Bzuře)
- první britský transatlantický konvoj vyplouvá z Halifaxu (Nové Skotsko)
16. září
- německá 8. armáda přebírá aktivitu a zahajuje likvidaci polské Pomořanské a Poznaňské armády u Bzury (bitva na Bzuře)
- německá vojska dokončují obchvatný manévr Varšavy
- podepsáno sovětsko-japonské příměří
- Sovětský svaz uznává Slovenskou republiku
- polská ponorka ORP Orzeł internována estonskými úřady Tallinu, které jednají na nátlak vlád Německa a Sovětského Svazu
17. září
- Sovětský svaz napadl Polsko, sovětská vojska postupují na dohodnutou demarkační linii (původně podél řek Narew, Visla a San), organizovaný odpor polské armády se začíná hroutit
- Němci přechází znovu do útoku podél obou břehů Bzury k severu (1. a 4. tanková divize, 18. a 19. pěší divize)
- kapitulace Lublinu (Polsko), polský prezident a vláda emigrují do Rumunska, rozkaz k evakuaci vydává též velitel letectva
- Kutno obsazeno vojsky německé 8. armády
- přechod československé vojenské jednotky na sovětskou stranu v oblasti mezi Polskem a Ukrajinou
- potopení britské letadlové lodi HMS Courageous v Atlantiku německou ponorkou U-29 (518 mrtvých, jde o první potopenou britskou válečnou loď ve 2. světové válce)
- nové protektorátní nařízení ohledně tisku, vymezení poslání, snaha o ideologizaci (ČSR)
18. září
- polská ponorka Orzel uniká z estonského zajetí a po útocích estonských a ruských plavidel pokračuje do Anglie
- další polská ponorka Rys internována ve Švédsku
- největší tanková bitva v polském tažení u Tomaszów Lubelski (80 polských tanků)
- polská vláda, prezident a generální štáb ustupují do Rumunska, internace
- ustává polský odpor v kotli po rozsáhlé německé obkličovací akci na Bzuře (Polsko)
- po těžkých bojích Rusové obsazují Vilnius (později i Grodno a Lvov), setkání s Němci v Brest-Litevsku
- protektorátní vláda stvrzuje rozhodnutí Syrového vlády z října 1938 – 28. říjen nebude nadále považován za st. svátek (ČSR)
19. září
- polská 15. pěší divize se stahuje na čáru Sanniky-Budy Staré Witkowice
- polská armáda zastavuje organizovaný boj
- 189 mužů ze skupiny Českých legionářů pod vedením podplukovníka Svobody přechází k sovětským vojskům
20. září – britské torpédoborce HMS Forrester a HMS Fortune potápějí 60 mil západně od Hebrid německou ponorku U-27 (kpt. Franz)
21. září
- Reinhard Heydrich oznamuje, že všichni polští Židé budou uvězněni v ghettech
- polská ponorka Wilk připlouvá na britskou námořní základnu Scapa Flow
22. září
- estonský ministr zahraničí Karl Selter je vystaven v Moskvě tlaku na okamžité uzavření smlouvy o vzájemné pomoci
- čs. jednotka je umístěna v Kamenci Podolském, přejmenována na Východní skupinu čs. armády
- Sovětské jednotky obsadily Lvov
23. září – Rusové dosahují řeky Bug, předem dohodnuté linie táhnoucí se z Východního Pruska
25. září
- zahájeno dělostřelecké bombardování obklíčené Varšavy
- polská ponorka Zbik internována ve švédském přístavu Sandham
26. září
- zahájeno plošné bombardování Varšavy. 400 německých letadel, 486 tun trhavých a 72 tun zápalných bomb – operace Wasserkante
- 2 těžké německé nálety na polskou pevnost Modlin
- počátek soustřeďování 160 000 sovětských vojáků v pohraničních opevněních u města Narvy v Estonsku
- německá média uveřejňují nepravdivou zprávu o potopení britské letadlové lodi HMS Ark Royal
27. září – Sovětská provokace vůči Estonsku – zinscenovaný ponorkový útok na sovětskou dopravní loď Mětallist v Narvském zálivu
28. září
- kapitulace obklíčené Varšavy
- konec polského tažení, porážka Polska, podepsání rusko-německé smlouvy o rozdělení Polska
- po jednáních v Moskvě podepsána sovětsko-estonská smlouva o vzájemné pomoci, narušení estonské suverenity
- v Paříži se tvoří polská exilová vláda, Władysław Raczkiewicz prezidentem, Władysław Sikorski vrchním velitelem
29. září
- kapitulace polské pevnosti Modlin
- rozdělení Polska mezi Německo a Rusko
- ustavení první čs. vojenské jednotky v Agde ve Francii
30. září – v Paříži zřízena polská exilová vláda, prezident Polska Ignacy Mościcki rezignuje, jeho nástupcem W. Raczkiewicz

Říjen[editovat | editovat zdroj]

1. říjen
- Karl Dönitz povýšen na kontradmirála s titulem „Befehlshaber der U-boote“
- na celém území protektorátu zavedeno přídělové hospodářství na potraviny a pohonné hmoty
2. říjen
- bitva o Kock (Polsko), poslední polský odpor německé a sovětské invazi (do 6.10.)
- kapitulace obránců poloostrova Hel v Gdaňsku
- USA uznává polskou vládu v Paříži
3. říjen – prezident Roosevelt vyhlašuje neutralitu USA vůči evropskému konfliktu
5. říjen
- německá vítězná přehlídka ve Varšavě
- po jednáních v Moskvě podepsána sovětsko-lotyšská smlouva o vzájemné pomoci, SSSR může využívat základnu Liepāja
- Sovětský svaz vznáší územní a strategické požadavky vůči Finsku
- kapitulace jednotek generála Franciszka Kleeberga ukončila organizovaný odpor polské armády
6. říjen – vstupuje v platnost vládní nařízení ustanovující protektorátní symboliku – znak, vlajku apod. (ČSR)
8. říjen
- Německo vyhlašuje anexi západního Polska
- německá ponorka U-12 se potápí na minách nakladených v Doverské úžině
9. říjen – obchodní loď City of Flint (USA) zajata německou kapesní bitevní lodí Deutschland v Atlantiku
10. říjen – po jednáních v Moskvě podepsána sovětsko-litevská smlouva o vzájemné pomoci – SSSR může využívat základnu Klaipėda
12. říjen – v Moskvě začínají dvoustranná jednání mezi Finskem a SSSR – formulovány sovětské územní a strategické požadavky
14. říjen
- ponorka U 47 Günthera Priena pronikla do hlavní základny britského námořnictva Scapa Flow a potopila HMS Royal Oak
- polská ponorka Orzel připlouvá po dramatické plavbě z Baltského moře do Rosythu (Anglie)
16. říjen – Německo zahajuje používání magnetických námořních min
17. říjen – východní skupina čs. armády se přesouvá do osady Olchovce (Ukrajina)
18. říjen
- z Ostravy vypraven první transport židovských obyvatel v rámci Akce Nisko
- jednání představitelů skandinávských zemí (do 19.10.)
20. říjen – velkoadmirál Raeder předkládá Hitlerovi plán okupace Norska (Hitler odmítá)
23. říjen – v Moskvě začíná 2. kolo jednání mezi Finskem a SSSR – sovětské hrozby i nabídka ústupků (do 24.10.)
26. říjen – Jozef Tiso zvolen prezidentem Slovenské republiky
28. říjen
- jednotky SS zakládají první židovské gheto ve městě Piotrków Trybunalski (Polsko)
- masové demonstrace v Praze proti německé okupaci, na křižovatce ulic Žitná a Ve Smečkách smrtelně postřelen medik Jan Opletal
29. říjen – maršál Vorošilov zadává vojenskému velení zpracování plánu útoku proti Finsku a zničení finské armády
31. říjen – ministr zahraničí SSSR – Molotov – prohlašuje, že SSSR chce zůstat neutrální

Listopad[editovat | editovat zdroj]

1. listopad
- velící admirál Středomořského loďstva Cunningham přesouvá svůj štáb na Maltu (dříve Warspite)
- Německo formálně připojuje západní Polsko k Říši
2. listopad – J. V. Stalin formálně připojuje východní Polsko k SSSR
3. listopad – v Moskvě začíná 3. kolo jednání mezi Finskem a SSSR – jednání nevede k žádnému výsledku
6. listopad – východní skupina čs. armády se přesouvá do města Jarmolince v SSSR
8. listopad
- Adolf Hitler těsně unikl atentátu
- Hitlerův provokační projev v Mnichově u příležitosti Mnichovského puče využit k předstíranému bombovému útoku
11. listopad – ve Všeobecné nemocnici na 1. chirurgické klinice prof. Arnolda Jiráska v Praze umírá Jan Opletal
13. listopad
- britský torpédoborec Blanche potopen magnetickou minou v britských vodách
- konec neúspěšných sovětsko – finských jednání o odstoupení finských území na Karelské šíji, města Hanko aj.
15. listopad
- pohřeb Jana Opletala v Praze, demonstrace cca 5000 studentů v ulicích
- spuštěna na vodu italská bitevní loď Impero – třídy Littorio (nikdy nebyla úplně dokončena)
16. listopad
- Hitler povoluje neomezenou obchodní válku a napadání mořských cest
- představitelé Protektorátu povoláni k Hitlerovi, rozhodnutí rázně zakročit proti studentům a uzavřít VŠ na dobu 3 let
17. listopad – uzavřeny české vysoké školy, vedoucí představitelé vysokoškoláků byli zatčeni a popraveni, stovky českých studentů byly zbity a odvlečeny do koncentračních táborů
18. listopad
- zatčení čeští studenti starší 20 let (1264 studentů) odvezeni do koncentračního tábora Sachsenhausen
- vyhlášeno třídenní stanné právo v obvodu velké Prahy a přilehlých okresech Praha-venkov, Kladno, Beroun, Hořovice
21. listopad
- potopení britského torpédoborce Gipsy magnetickou minou, lehký křižník Belfast vážně poškozen jinou magnetickou minou
- poprvé je úspěšně vylovena a zneškodněna německá magnetická mina (u Británie)
- německé bitevní křižníky Gneisenau a Scharnhorst pronikají u Shetland do Atlantiku (hned návrat, předstíraný průlom)
23. listopad – německé bitevní křižníky Gneisenau a Scharnhorst potápějí u Islandu britský pomocný křižník Rawalpindi
26. listopad
- ruská pohraniční provokace u jäppilského mostu přes řeku Rajajoki (Finsko) – ruská palba z děla, obráceno proti Finsku
- německý bitevní křižník Gneisenau je poškozen na rozbouřeném moři
27. listopad – německý bitevní křižník Gneisenau a Scharnhorst se vrací do Kielu
28. listopad
- další sovětské ponorky vyslány do Baltského moře monitorovat námořní provoz kolem Finska
- Rusko vypovídá pakt o neútočení Finsku, jako odpověď na „kroky finské vlády ohrožující bezpečnost Leningradu“
29. listopad – Sovětský dekret – obyvatelstvo obsazené části Polska se stává sovětskými občany (= represálie)
30. listopad
- lidový komisariát obrany vydává v 00:15 Leningradskému vojenskému okruhu rozkaz k zahájení invaze do Finska téhož dne ráno
- dělostřelectvo leningradského vojenského okruhu zahajuje v 6:50 palbu na finské cíle, zahájeno letecké bombardování finských měst
- Sovětský svaz napadá Finsko (v 8:00), začíná Zimní válka, mohutný úder ruské 7., 8., 9. a 14. armády (600 tisíc mužů)

Prosinec[editovat | editovat zdroj]

1. prosinec
- část sil sovětského Baltského loďstva ostřeluje baterii finského dělostřelectva na ostrově Russarö (JZ od Helsinek)
- jednotky sovětské 70. střelecké divize dobývají město Terijoki ve Finsku
- finský premiér Cajander podává demisi své vlády během jednání Státní rady
2. prosinec
- jednotky sovětské 139. střelecké divize dobývají městečko Suojärvi ve Finsku
- první zasedání nově utvořené finské vlády, Premiérem Risto Ryti, cílem je ukončit válečné akce a dosáhnout příměří
- mohutný sraz pražské NSDAP na Staroměstském náměstí v Praze u příležitosti jejího založení
3. prosinec – bitva o vesnici Linna ve Finsku
4. prosinec
- jednotky sovětské 139. střelecké divize obsazují město Raukhala ve Finsku
- dokončeny opravy německého bitevního křižníku Gneisenau, Gneisenau je přemístěn do Wilhelmshavenu
- německá ponorka U-36 potopena britskou ponorkou Salmon u Kristiansundu v Norsku – 1. ponorka potopená jinou ponorkou
5. prosinec – Finové likvidují sovětskou předsunutou jednotku ve směru na Suomussalmi a zmocňují se kompletní sady sovětských šifer
6. prosinec
- nájezd člunů sovětské Ladožské vojenské flotily na Taipale (Finsko) – neúspěch
- likvidace celé ruské divize při útoku na finské linie u Taipale (Mannerheimova linie) (do 11.12.)
- předvoj sovětské 56. střelecké divize dosahuje předměstí města Loimola – pak postup zastaven Finy
7. prosinec – Finové vyklízejí Suomussalmi před postupující sovětskou 163. střeleckou divizí (obsazení města, Finsko)
8. prosinec
- komodor 1. st. Kuzněcov vyhlašuje úplnou blokádu finského pobřeží od ústí řeky Torni po ústí Finského zálivu
- noční přepad ruských jednotek dvěma finskými jednotkami
- sovětská 163. střelecká divize zastavena v oblasti Suomussalmi finským 16. samostatným praporem
9. prosinec
- finové rozmisťují v oblasti Suomussalmi dva pluky 9. pěší divize (viz Bitva o Suomussalmi a Zimní válka)
- jednotky sovětské 155. střelecké divize se dostávají k městům Kallioniemi a Oinaansalmi (Finsko), pak zastaveny Finy
- na schůzce u Stalina rozhodnuto o vytvoření Hlavního stanu vrchního velení (tzv. Stavka)
10. prosinec
- útok 139. sovětské divize na Karelské šíji – malá razantnost
- jednotky sovětské 122. střelecké divize dobývají město Salla ve Finsku
- sovětská ponorka Šč-322 potápí švédský nákladní parník s nákladem celulózy pokoušející se projet námořní blokádou
- sovětské torpédoborce Leningrad, Minsk a Stěreguščij ostřelují finská pobřežní postavení u Saarenpää ve Finsku
- nový britský křižník Belfast těžce poškozen po najetí na magnetickou minu
11. prosinec
- začátek 14 dní trvajícího finského protiútoku na Suomussalmi a směrem na vesnici Juntusranta – porážka ruské 44. divize
- společnost národů sestavuje zvláštní výbor shromáždění zástupců k řešení finsko-ruské krize
12. prosinec
- finský protiútok na Karelské šíji v oblasti Tolvajärvi proti sovětské 139. střelecké divizi (do 13.12.)
- zvláštní výbor Společnosti národů vyzývá SSSR a Finsko k zastavení bojových akcí
13. prosinec – námořní bitva u ústí Rio de La Plata (do 17.12)
14. prosinec
- Rusové vyklízejí pozice v průsmyku Ristisalmi po finském protiútoku
- britský nálet na Schilligskou rejdu, 7 britských Wellingtonů sestřeleno
- finské protiútoky na postavení sovětské 163. pěší divize v Suomussalmi (odraženy)
- Sovětský svaz vyloučen ze Společnosti národů jako agresor poté, co ignoroval požadavky na ukončení bojů
15. prosinec
- druhý sovětský útok (Mereckov) na Karelské šíji – neúspěch
- odražení další ruské divize u Taipale – zničeno 18 ruských tanků z 50
- zavedení přídělového systému u textilu, šatů a obuvi na území Protektorátu
17. prosinec
- potopena kapesní bitevní loď Admiral Graf Spee
- odražení 3. ruské divize při útoku na finská postavení u Taipale
- sovětský útok u Summy ve Finsku na Mannerheimovu linii – neúspěch
18. prosinec
- jednotky sovětské 139. a 75. střelecké divize dosahují při ústupu Ägläjärvi (Finsko)
- letecká bitva nad Německým (Helgolandským) zálivem, 11 britských Wellingtonů sestřeleno
26. prosinec – Zemětřesení zcela zničilo město Erzincan v Turecku, kde zahynulo 100 000 lidí.
27. prosinec – zemětřesení ve východní Anatolii (Turecko), okolo 100 000 mrtvých

Probíhající události[editovat | editovat zdroj]

Vědy a umění[editovat | editovat zdroj]

5. února – V Mnichově proběhla světová premiéra opery Měsíc.^[zdroj?]
Byl objeven chemický prvek francium.
V Československu měly premiéru filmy Cesta do hlubin študákovy duše, Dědečkem proti své vůli, Dívka v modrém, Eva tropí hlouposti, Humoreska, Jiný vzduch, Kristián, Lízino štěstí, Mořská panna, Muž z neznáma, Ohnivé léto, Studujeme za školou, Svátek věřitelů, U pokladny stál..., Ulice zpívá a Ženy u benzinu.

Knihy[editovat | editovat zdroj]

Karel Čapek – Měl jsem psa a kočku
Karel Čapek – Život a dílo skladatele Foltýna
John Fante – Zeptej se prachu
Jaroslav Foglar – Chata v Jezerní kotlině
Arkadij Gajdar – Čuk a Gek
Agatha Christie – Deset malých černoušků
James Joyce – Finnegans Wake
Thomas Mann – Lotta ve Výmaru
J. M. Troska – Kapitán Nemo
Dalton Trumbo – Johnny si vzal pušku
Jean-Paul Sartre – Zeď
Ondřej Sekora – Trampoty brouka Pytlíka
Rudolf Slawitschek – Pražský dobrodruh
John Steinbeck – Hrozny hněvu
Fritz Steuben – Tekumseh
Volodymyr Vladko – Potomci Skytů

Nobelova cena[editovat | editovat zdroj]

Nobelova cena za literaturu – Frans E. Sillanpää
Nobelova cena za medicínu – Gerhard Domagk za objev antibakteriálního vlivu prontosilů, sulfonamidového preparátu pro chemoterapii bakteriologických infekcí.
Nobelova cena za fyziku – Ernest Orlando Lawrence za objev cyklotronů k výrobě umělých radioizotopů
Nobelova cena za chemii – Adolf Butenandt za práci o pohlavních orgánech a Leopold Ružička – za práci o polymetylenech a vyšších terpenech.
Nobelova cena míru – nebyla v prvním roce války udělena

Oscar[editovat | editovat zdroj]

udělení mimořádné ceny za použití barev: William Cameron Menzies za film Jih proti severu v originále Gone with the Wind
za nejlepší film: David O. Selznick za film Jih proti severu v originále Gone with the Wind
za nejlepší režii: Victor Fleming za film Jih proti severu v originále Gone with the Wind
za nejlepší ženský herecký výkon v hlavní roli: Vivien Leighová za film Jih proti severu v originále Gone with the Wind
za nejlepší ženský herecký výkon ve vedlejší roli: Hattie McDaniel za film Jih proti severu v originále Gone with the Wind
za nejlepší výpravu: Lyle. R. Whyle za film Jih proti severu v originále Gone with the Wind
za barevnou kameru: Ernest Haller, Ray Rennahan za film Jih proti severu v originále Gone with the Wind
za nejlepší střih: Hal C. Kern, James E. Newcom za film Jih proti severu v originále Gone with the Wind
za nejlepší technické zpracování: Don Musgrave za film Jih proti severu v originále Gone with the Wind

Sport a hry[editovat | editovat zdroj]

Ladislav Prokeš zveřejnil šachovou studii, v níž představil tzv. Prokešův manévr

Narození[editovat | editovat zdroj]

Automatický abecedně řazený seznam viz Kategorie:Narození 1939

Česko[editovat | editovat zdroj]

Herec Miroslav Moravec (1939–2009)

Psychiatr a publicista Petr Příhoda (1939–2014)

Architektka Eva Jiřičná (* 1939)

Režisér Dušan Klein (* 1939)

Zpěvačka Naďa Urbánková (* 1939)

Zpěvák Karel Gott (* 1939)

Zpěvačka Eva Pilarová (* 1939)

Herec Josef Abrhám (* 1939)

5. ledna – Jaroslav Walter, hokejista a hokejový trenér
6. ledna – Miroslav Moravec, dabér a herec († 29. března 2009)
7. ledna – František Musil, historik
17. ledna – Petr Příhoda, psychiatr, křesťanský pedagog a publicista († 14. září 2014)
18. ledna – Jana Červenková, spisovatelka
19. ledna – Jiří Zahajský, herec († 19. července 2007)
22. ledna
- Emilie Strejčková, pedagožka a environmentalistka († 8. března 2009)
- Dana Puchnarová, akademická malířka, grafička, ilustrátorka
25. ledna – Luděk Rejchrt, evangelický farář, spisovatel a autor písní
26. ledna – Ivan Steiger, karikaturista, ilustrátor, spisovatel a režisér
2. února – Ladislav Mrkvička, herec
3. února – Josef Průša, rektor Západočeské univerzity v Plzni
5. února
- František Sokol, volejbalista, bronzový olympionik († 11. října 2011)
- Evžen Zámečník, houslista, dirigent, hudební pedagog a skladatel
6. února – Stanislav Oubram, herec, divadelní režisér, scenárista
19. února – František Chobot, politik († 20. srpna 2013)
20. února – Milan Mráz, filosof, historik filosofie a překladatel
22. února – Petr Skarlant, básník, spisovatel a překladatel
23. února – Luboš Kropáček, islamolog, arabista, afrikanista
24. února – Jiří Fiala, matematik, analytický filozof a překladatel († 23. listopadu 2012)
28. února – Marta Urbanová, spisovatelka
1. března
- Eva Oubramová, básnířka, spisovatelka a žurnalistka († 21. června 1997)
- Ivan Kraus, spisovatel, herec a loutkoherec
- Jiří Pavlík, malíř, ilustrátor a grafik († 3. května 1993)
3. března – Eva Jiřičná, architektka a designerka žijící ve Velké Británii
6. března – Eva Broklová, historička
7. března – Jiří Anděl, matematik
10. března – Milan Bakeš, právník
12. března
- Josef Fousek, spisovatel, básník, humorista, písničkář, cestovatel a fotograf
- Josef Michl, chemik
16. března – Petr Weigl, filmový, televizní a divadelní režisér a dramaturg
22. března – Josef Smolka, volejbalista, bronzový olympionik a mistr světa
24. března – Petr Dudešek, hudebník, sbormistr, skladatel, scenárista a zpěvák
28. března
- Věra Kotasová, malířka, grafička, pedagožka a překladatelka
- Milan Lička, archeolog
29. března – Jan Mrvík, veslař, bronzový olympionik
30. března
- Jiří Hrzán, herec, zpěvák a bavič († 24. září 1980)
- František Procházka, botanik († 26. září 2005)
31. března – Zdeněk Kropáček, horolezec a politik
1. dubna – Jiří Stromšík, germanista, vysokoškolský pedagog a překladatel
14. dubna – Jiří Haringer, politik
15. dubna – Pavel Hajný, spisovatel, scenárista a dramaturg
19. dubna
- Miloš Melčák, politik
- Adolfína Tačová, sportovní gymnastka, stříbrná olympionička
22. dubna – Jaroslav Krček, hudebník, dirigent, sbormistr a hudební skladatel
29. dubna – František Xaver Thuri, hudební skladatel, cembalista, varhaník, hobojista, hudební vědec a pedagog
3. května – Jiří Niederle, fyzik († 22. srpna 2010)
9. května – Antonín Tomalík, výtvarník († 28. února 1968)
13. května – Pavel Valíček, botanik a agronom
25. května – Jaroslav Koloděj, řezbář loutek a amatérský dramatik († 22. dubna 2008)
26. května – Karel Raška, česko-americký lékař, biochemik, molekulární virolog a genetik
1. června – Miloš Titz, fyzikální chemik a politik
3. června – Jaroslava Panýrková, herečka, konferenciérka
4. června – Milan Zelenka, kytarista a hudební pedagog
5. června – Jaroslav Kříž, chemik, spisovatel a filosof
15. června – Karel Pala, jazykovědec a vysokoškolský pedagog
21. června – Dušan Klein, režisér
30. června – Naďa Urbánková, zpěvačka
9. července – Bedřich Tylšar, hráč na lesní roh a hudební pedagog
14. července – Karel Gott, zpěvák
24. dubna – Jiří Patočka, toxikolog
27. července – Gabriela Vránová, herečka a divadelní pedagožka
30. července – Alois Švehlík, herec a divadelní pedagog
5. srpna – Jiřina Hanušová, publicistka a psychoterapeutka († 22. října 1999)
7. srpna – Bronislav Poloczek, herec polské národnosti († 16. března 2012)
8. srpna – Jana Andrsová, herečka a baletka
9. srpna – Eva Pilarová, zpěvačka a herečka
11. srpna – Josef Laufer, zpěvák, herec, scenárista, režisér
18. srpna – Milan Báchorek, hudební skladatel
20. srpna – Albert Prouza, jeden ze spoluzakladatelů Klubu angažovaných nestraníků († 25. září 1995)
24. srpna – Jiří Adámek, historik a politik
27. srpna – Radim Šrám, molekulární epidemiolog a genetik
31. srpna – Jiří Lundák, veslař, bronzový olympionik
1. září – Pavel Kouba, fotbalový reprezentant († 13. září 1993)
8. září – Antonín Molčík, herec
9. září – Jiří Načeradský, malíř, grafik a vysokoškolský pedagog
20. září – Jaromír Šofr, kameraman a pedagog
22. září – Milan Čuda, volejbalista, stříbrný z olympiády 1964
24. září – Bohumil Med, hráč na lesní roh, pedagog
4. října – Angelo Michajlov, hudebník a hudební skladatel bulharského původu († 7. července 1998)
5. října – Stanislav Pěnička, sportovní funkcionář a politik
9. října
- Alfréd Hampel, tenorista († 2. srpna 2014)
- Oldřich Kníchal, novinář, spisovatel a překladatel,
11. října – Stanislav Šárský, herec
12. října – Vladimír Körner, spisovatel
18. října – Josef Černý, hokejista, olympionik a trenér
28. října – Evžen Hadamczik, fotbalový trenér († 19. září 1984)
3. listopadu – Jaroslav Kerles, výtvarník a karikaturista († 8. března 2014)
12. listopadu – Miloš Polášek, fotograf, grafik a vydavatel
13. listopadu – Karel Brückner, fotbalový trenér
23. listopadu – Karel Kestner, portrétní fotograf
24. listopadu – Pavel Rak, ilustrátor, karikaturista a esperantista
30. listopadu – Josef Velek, novinář a publicista († 30. dubna 1990)
10. prosince – Jaroslav Jiřík, hokejista († 11. července 2011)
11. prosince – Antonín Drábek, básník, spisovatel a vydavatel
14. prosince – Josef Abrhám, herec
17. prosince
- Václav Jíra, malíř
- Jaroslav Satoranský, herec
26. prosince – Jan Solpera, typograf, grafik a pedagog
31. prosince – Lidmila Vášová, bibliopedagožka a bibliopsycholožka
? – Marie Hrušková, spisovatelka, scenáristka a pedagožka

Svět[editovat | editovat zdroj]

Americký hudebník Ray Manzarek (1939–2013)

Německý režisér Volker Schlöndorff (* 1939)

Britský herec John Cleese (* 1939)

Irský spisovatel Seamus Heaney (1939–2013)

1. ledna – Michèle Mercier, francouzská herečka
3. ledna
- Arik Einstein, izraelský zpěvák, hudební skladatel a herec († 26. listopadu 2013)
- Bobby Hull, kanadský hokejista
6. ledna
- Mike Farrell, americký herec, režisér, scenárista, producent a politický aktivista
- Valerij Lobanovskyj, sovětský a ukrajinský fotbalový trenér
10. ledna
- Scott McKenzie, americký zpěvák a kytarista († 18. srpna 2012)
- Bill Toomey, americký atlet, olympijský vítěz v desetiboji
12. ledna – Thomas Müller, německý hudební skladatel
22. ledna
- Encarnita Polo, španělská zpěvačka a herečka
- Alan Silva, americký kontrabasista a hráč na klávesové nástroje
24. ledna – Bill Dees, americký hudebník († 24. října 2012)
27. ledna – Miladin Ćulafić, srbský prozaik
28. ledna – John Fabian, americký důstojník a astronaut
29. ledna – Germaine Greerová, australská spisovatelka, novinářka a feministka
30. ledna – Alberto Suárez Inda, mexický kardinál
31. ledna – Romualdas Ozolas, litevský politik a veřejný činitel
1. února
- Claude François, francouzský zpěvák, hudební skladatel a tanečník († 11. března 1978)
- Joe Sample, americký jazzový klavírista († 12. září 2014)
- Fritjof Capra, rakouský fyzik, holista a teoretik
2. února – Dale T. Mortensen, americký ekonom, nositel Nobelovy ceny
3. února – Dezső Novák, maďarský fotbalista († 26. února 2014)
5. února – Carlos Soria, španělský horolezec
9. února – Barry Mann, americký hudební skladatel a klavírista
11. února
- Gerry Goffin, americký textař († 19. června 2014)
- Rudolf Chmel, slovenský literární vědec a politik
12. února – Ray Manzarek, americký muzikant, člen skupiny The Doors († 20. května 2013)
13. února
- Valerij Rožděstvenskij, sovětský kosmonaut ruské národnosti († 31. srpna 2011)
- Beate Klarsfeld, německá novinářka a protinacistická aktivistka
14. února – Eugene Fama, americký ekonom, nositel Nobelovy ceny za ekonomii
16. února – Czesław Niemen, polský zpěvák, písničkář, klávesista a hudební experimentátor († 17. ledna 2004)
17. února – Mary Ann Mobleyová, americká herečka († 9. prosince 2014)
19. února – Vladimir Atlantov, ruský operní pěvec
27. února – Kenzó Takada, japonský módní návrhář (Kenzo)
24. února – Abu Talib, americký kytarista († 8. října 2009)
28. února
- Trịnh Công Sơn, vietnamský hudební skladatel († 1. května 2001)
- Cchuej Čchi, americký fyzik čínského původu, držitel Nobelovy ceny
- Jozef Ilko, slovenský meteorolog
1. března
- Leo Brouwer, kubánský skladatel, kytarista a dirigent
- Tzvetan Todorov, francouzsko-bulharský filozof, esejista a literární teoretik
6. března – Peter Glotz, německý politik, publicista, politolog († 25. srpna 2005)
8. března – Lidija Skoblikovová, sovětská rychlobruslařka, nejúspěšnější rychlobruslařka olympijských her
10. března – Irina Pressová, sovětská sprinterka, dvojnásobná olympijská vítězka († 21. února 2004)
11. března – Orlando Beltran Quevedo, filipínský kardinál
13. března – Neil Sedaka, americký poprockový zpěvák, pianista a skladatel
14. března – William B. Lenoir, americký astronaut († 28. srpna 2010)
15. března – Laco Tropp, slovenský jazzový bubeník
17. března – Giovanni Trapattoni, italský fotbalový trenér
20. března – Brian Mulroney, kanadský politik a expremiér
25. března – D. C. Fontana, americká televizní scenáristka (Star Trek)
26. března – Alena Bartlová, slovenská historička
29. března – Terence Hill, italsko-americký herec
30. března – Donald Adamson, britský historik a překladatel
31. března
- Zviad Gamsachurdia, vědec, spisovatel, disident a první prezident Gruzie († 31. prosince 1993)
- Jozef Mikloško, slovenský politik, bývalý místopředseda vlády ČSFR
- Volker Schlöndorff, německý filmový režisér a producent
- Karl-Heinz Schnellinger, německý fotbalista
2. dubna – Marvin Gaye, americký soulový zpěvák († 1. dubna 1984)
3. dubna – François de Roubaix, francouzský hudební skladatel († 22. listopadu 1975)
4. dubna
- Hugh Masekela, jihoafrický trumpetista a hudební skladatel
- Danny Thompson, britský kontrabasista
5. dubna
- Leka, korunní princ albánský, jediný syn krále Zoga († 30. listopadu 2011)
- David Winters, americký tanečník, choreograf, producent, režisér, scenárista a herec
6. dubna – Lev Berinski, izraelský básník, spisovatel, novinář a překladatel
7. dubna – Francis Ford Coppola, americký filmový scenárista, režisér a producent
8. dubna – Edwin Frederick O'Brien, americký kardinál
10. dubna – Claudio Magris, italský spisovatel, překladatel, germanista
12. dubna – Ilan Chet, izraelský mikrobiolog
13. dubna – Seamus Heaney, irský spisovatel, nositel Nobelovy ceny
16. dubna – Dusty Springfield, britská zpěvačka († 2. března 1999)
18. dubna
- Glen Hardin, americký klavírista a aranžér
- Sajjid Alí Chameneí, duchovní vůdce Íránu
- Jozef Kučerák, místopředseda vlády Slovenské republiky
20. dubna – Gro Harlem Brundtlandová, norská politička, diplomatka a lékařka
21. dubna – John McCabe, anglický hudební skladatel a klavírista († 13. února 2015)
23. dubna – Jozef Adamovič, slovenský herec a pedagog
24. dubna – Ján Melkovič, slovenský hudební skladatel a herec († 21. března 2004)
25. dubna – Tarcisio Burgnich, italský fotbalista
27. dubna
- David de Kretser, australský lékař a sociální aktivista
- Stanisław Dziwisz, arcibiskup krakovský, osobní sekretář Jana Pavla II.
1. května
- Judy Collins, americká hudebnice
- Susan Husseyová, společnice britské panovnice Alžběty II.
- France Rumilly, francouzská herečka
4. května
- Amos Oz, izraelský spisovatel, esejista a žurnalista
- Iva Mojžišová, slovenská teoretička a historička umění († 26. ledna 2014)
7. května
- Sidney Altman, kanadský chemik, nositel Nobelovy ceny
- Ruggero Deodato, italský herec, režisér a scenárista
- Ruud Lubbers, nizozemský politik
9. května – Ralph Boston, americký atlet, olympijský vítěz ve skoku do dálky
13. května
- Peter Frenkel, německý atlet, chodec, olympijský vítěz v chůzi
- Harvey Keitel, americký herec
16. května – Pascal Salin, francouzský libertariánský ekonom († 23. května 1992)
18. května
- Giovanni Falcone, italský prokurátor, bojovník proti mafii († 23. května 1992)
- Peter Grünberg, německý fyzik, nositel Nobelovy ceny
19. května
- Francis Scobee, americký letec a astronaut († 28. ledna 1986)
- Livio Berrutti, italský atlet, sprinter, olympijský vítěz
- Sonny Fortune, americký jazzový saxofonista a flétnista
- Jānis Lūsis, sovětský atlet lotyšské národnosti, olympijský vítěz v hodu oštěpem
21. května – Heinz Holliger, švýcarský skladatel, hobojista, dirigent a klavírista
22. května
- Ian Underwood, americký hudebník a hudební skladatel
- Dick Berk, americký jazzový bubeník († 8. února 2014)
- Paul Winfield, americký herec
23. května – Marvin Stamm, americký jazzový trumpetista
25. května – Ian McKellen, britský herec
26. května – Merab Kostava, gruzínský disident, básník a hudebník († 13. října 1989)
27. května
- Alta Vášová, slovenská spisovatelka
- Don Williams, americký country zpěvák a skladatel
28. května – Ladislav Bielik, slovenský fotograf († ? 1984)
30. května – Dieter Quester, rakouský automobilový závodník, pilot Formule 1
3. června – Ian Hunter, anglický zpěvák-skladatel a frontman rockové skupiny Mott the Hoople
5. června – Joe Clark, kanadský politik
8. června
- Norman Davies, britský historik
- Bill Watrous, americký jazzový pozounista
9. června – Kornel Smržík, slovenský pedagog, básník, výtvarník a politik († 20. ledna 2002)
11. června
- Bernard Purdie, americký bubeník
- Jackie Stewart, skotský pilot Formule 1, mistr světa
16. června – Albert Dailey, americký jazzový klavírista († 26. června 1984)
17. června – Krzysztof Zanussi, polský režisér a scenárista
18. června – Jack Herer, americký politický aktivista († 15. dubna 2010)
19. června – Al Wilson, americký zpěvák († 21. dubna 2008)
20. června – Bob Neuwirth, americký zpěvák, producent, skladatel a výtvarník
21. červen – Alojz Lorenc, poslední náčelník Státní bezpečnosti
22. června – Ada Jonathová, izraelská odbornice na krystalografii
29. června – Sante Gaiardoni, italský cyklista, olympijský vítěz
30. června
- Pavol Suržin, slovenský básník († 28. února 1992)
- José Emilio Pacheco, mexický spisovatel († 26. ledna 2014)
1. července – Karen Blacková, americká herečka († 8. srpna 2013)
6. července
- Jet Harris, anglický baskytarista a člen skupiny The Shadows († 18. března 2011)
- Mary Petersová, britská atletka, olympijská vítězka v pětiboji
7. července
- Karol Šafárik, slovenský tenista a tenisový trenér
- Jelena Obrazcovová, ruská operní pěvkyně († 12. ledna 2015)
10. července – Mavis Staples, americká zpěvačka
14. července – Peter Duryea, americký herec († 24. března 2013)
15. července – Aníbal Cavaco Silva, portugalský prezident
16. července
- William Bell, americký zpěvák
- Denise LaSalle, americká bluesová zpěvačka
17. července – Spencer Davis, britský hudebník, multiinstrumentalista
18. července
- Brian Auger, britský hudebník
- Dion DiMucci, americký zpěvák, kytarista a hudební skladatel
19. července – Bernhard Gröschel, německý jazykovědec, slavista a vysokoškolský pedagog († 4. října 2009)
20. července – Judy Chicagová, americká umělkyně, malířka, sochařka, spisovatelka, feministka
21. července
- Jamey Aebersold, americký jazzový saxofonista
- Kim Fowley, americký hudební producent a skladatel († 15. ledna 2015)
22. července – Terence Stamp, anglický herec
24. července – Charles McPherson, americký jazzový altsaxofonista a hudební skladatel
26. července – John Howard, australský politik
27. července – William Eggleston, americký novinářský fotograf
29. července – Amarildo, brazilský fotbalový útočník
31. července – John Tong Hon, čínský kardinál
2. srpna – Wes Craven, americký režisér a herec
3. srpna – Jimmie Nicol, anglický bubeník
8. srpna
- David Ray Griffin, americký filosof a teolog
- Viorica Viscopoleanuová, rumunská skokanka do dálky, světová rekordmanka a olympijská vítězka
9. srpna
- Butch Warren, americký jazzový kontrabasista († 5. října 2013)
- Romano Prodi, italský politik
10. srpna – Kate O'Mara, anglická televizní, filmová a divadelní herečka († 30. března 2014)
13. srpna – Howard Tate, americký zpěvák a skladatel († 2. prosince 2011)
16. srpna
- Seán Brady, irský kardinál
- Valerij Rjumin, sovětský a ruský kosmonaut
- Billy Joe Shaver, americký zpěvák a skladatel "outlaw country"
17. srpna
- Ed Sanders, americký zpěvák, aktivista a básník
- Luther Allison, americký bluesový zpěvák a kytarista († 12. srpna 1997)
19. srpna – Ginger Baker, anglický bubeník
20. srpna
- Eddie Paskey, americký herec
- Enrico Rava, italský jazzový trumpetista
- Valerij Ševčuk, ukrajinský prozaik
21. srpna
- James Burton, americký kytarista
- Festus Mogae, prezident Botswany
22. srpna – Valerie Harper, americká filmová a divadelní herečka
26. srpna – Fred Milano, americký doo-wopový zpěvák († 1. ledna 2012)
27. srpna – Nikola Pilić, jugoslávský tenista chorvatské národnosti
28. srpna – Otto Gerhard Oexle, německý historik
29. srpna – Joel Schumacher, americký filmový scenárista, režisér a producent
30. srpna
- John Peel, anglický DJ († 25. října 2004)
- Elizabeth Ashley, americká herečka
31. srpna – Paul Winter, americký saxofonista
2. září – Bohumil Puskailer, slovenský fotograf († 7. července 2013)
5. září
- Clay Regazzoni, švýcarský automobilový závodník († 15. prosince 2006)
- George Lazenby, australský herec
6. září – David Allan Coe, americký country zpěvák a skladatel
7. září – Hans Dieter Schäfer, německý básník a literární teoretik
9. září
- Lev Bukovský, slovenský matematik
- Zbigniew Namysłowski, polský jazzový saxofonista
- Re'uven Rivlin, izraelský prezident
10. září – Cynthia Lennon, manželka hudebníka Johna Lennona († 1. dubna 2015)
13. září
- Richard Kiel, americký herec († 10. září 2014)
- Guntis Ulmanis, prezident Lotyšska
- Joel-Peter Witkin, americký fotograf
17. září – Vladimir Meňšov, ruský herec a režisér
18. září
- Frankie Avalon, americký herec, zpěvák
- Jorge Sampaio, politik, právník a prezident Portugalska
22. září
- Rudolf Flotzinger, rakouský muzikolog
- Džunko Tabei, japonská horolezkyně, první žena na Mount Everestu
24. září – Wayne Henderson, americký jazzový pozounista († 5. dubna 2014)
29. září
- Larry Linville, americký herec a komik († 10. dubna 2000)
- Július Toček, slovenský veslař, bronz na OH 1964 († 7. října 2004)
30. září – Jean-Marie Lehn, francouzský chemik, Nobelova cena za chemii 1987
2. října – Jurij Glazkov, sovětský kosmonaut ruské národnosti († 9. prosince 2008)
4. října – Ivan Mauger, novozélandský motocyklový plochodrážní jezdec
7. října
- John Hopcroft, americký počítačový teoretický vědec
- Harold Kroto, anglický chemik, Nobelova cena za chemii 1996
- Mel Brown, americký bluesový zpěvák a kytarista († 20. března 2009)
- Laurent Monsengwo Pasinya, kardinál z Demokratické republiky Kongo
8. října
- Harvey Pekar, americký autor komiksů († 12. července 2010)
- Elvīra Ozoliņa, sovětská atletka lotyšské národnosti, olympijská vítězka v hodu oštěpem
- Paul Hogan, australský herec
9. října – John Pilger, australský žurnalista a dokumentarista
11. října
- Maria Buenová, brazilská tenistka
- Zenon Grocholewski, polský kardinál
12. října – Carolee Schneemann, americká malířka
14. října – Ralph Lauren, americký módní návrhář
15. října
- Bert Wilson, americký jazzový saxofonista († 6. června 2013)
- Telesphore Placidus Toppo, indický kardinál
16. října
- Amancio Amaro, španělský fotbalista
- Gerold Späth, švýcarský spisovatel
18. října – Lee Harvey Oswald, americký atentátník na prezidenta J. F. Kennedyho († 24. listopadu 1963)
19. října¨
- Wu Tchien-ming, čínský filmový režisér († 4. března 2014)
- Peter Latz, německý zahradní architekt
20. října – Daniel Prévost, francouzský divadelní a filmový herec a humorista
21. října – János Varga, maďarský zápasník, olympijský vítěz
22. října
- George Cohen, anglický fotbalista
- Joaquim Chissano, mosambický prezident
24. října – F. Murray Abraham, americký herec
27. října – John Cleese, britský herec, komik, spisovatel a filmový producent
28. října – Giulio Angioni, italský spisovatel a antropolog
29. října – Rob Nilsson, americký filmový režisér a herec
30. října – Grace Slick, americká zpěvačka a malířka
31. října
- John Guerin, americký bubeník († 5. ledna 2004)
- Ali Farka Touré, malijský kytarista († 7. března 2006)
1. listopadu
- Roger Kellaway, americký jazzový klavírista a hudební skladatel
- Bernard Kouchner, francouzský lékař a politik
2. listopadu – Richard Serra, americký umělec a sochař
4. listopadu – Václav Kruta, francouzský archeolog a historik česko-francouzského původu
7. listopadu – Barbara Liskovová, americká informatička
9. listopadu – Paul Cameron, americký psycholog
10. listopadu
- Russell Means, americký indiánský herec a politik († 22. října 2012)
- Hubert Laws, americký jazzový flétnista
- Andrew Cyrille, americký jazzový bubeník
11. listopadu – Klavdija Bojarskichová, sovětská běžkyně na lyžích, olympijská vítězka († 12. prosince 2009)
12. listopadu – Lucia Poppová, slovenská operní zpěvačka († 16. listopadu 1993)
13. listopadu – Idris Muhammad, americký jazzový bubeník († 29. července 2014)
16. listopadu – Tor Åge Bringsværd, norský spisovatel, dramatik a překladatel
18. listopadu
- Margaret Atwoodová, kanadská spisovatelka, básnířka, feministická a sociální aktivistka
- John O'Keefe, americko-britský neurovědec, Nobelova cena za fyziologii a lékařství 2014
19. listopadu – Emil Constantinescu, prezident Rumunska
25. listopadu – Martin Feldstein, americký konzervativní ekonom, poradce prezidentů USA
26. listopadu
- Art Themen, anglický jazzový saxofonista
- Tina Turner, americká rocková zpěvačka a herečka
27. listopadu
- István Kozma, maďarský zápasník, dvojnásobný olympijský šampión († 9. dubna 1970)
- Laurent-Désiré Kabila, prezident Konžské demokratické republiky († 16. ledna 2001)
2. prosince – Ja'el Dajanová, izraelská spisovatelka a politička
5. prosince – Ricardo Bofill, španělský architekt a urbanista
8. prosince – James Galway, severoirský flétnista
12. prosince – Michael Gazzaniga, americký kognitivní neurovědec a psycholog
14. prosince – Stephen Cook, americký informatik
15. prosince – Jimmy Justice, anglický popový zpěvák
16. prosince – Barney McKenna, irský hudebník, hráč na banjo, mandolínu a melodeon († 5. dubna 2012)
25. prosince
- Don Alias, americký jazzový perkusionista († 29. března 2006)
- Bob James, americký zpěvák a hráč na klávesové nástroje
26. prosince
- Eduard Kukan, slovenský politik
- Phil Spector, americký hudební producent
28. prosince
- Jake Holmes, americký zpěvák a kytarista
- Michael Hinz, německý herec († 6. listopadu 2008)
29. prosince – Konrad Fiałkowski, polský vědec a spisovatel
30. prosince – Felix Pappalardi, americký producent, skladatel, zpěvák a baskytarista († 17. dubna 1983)
? – Glayde Whitney, americký a behaviorální genetik a psycholog († 8. ledna 2002)
? – Jan Drabina, polský historik a univerzitní profesor
? – Joan Martinez Alier, katalánský ekologický ekonom
? – Duncan Druce, britský houslista, hudební skladatel a muzikolog († 12. října 2015)