Filipínská republika Repúbliká ng̃ Pilipinas
vlajka znak
Hymna: Filipínská hymna
Motto: Maka-Diyos, Maka-Tao, Makakalikasan, at Makabansa („Pro Boha, lid, přírodu a stát“)
Geografie
Hlavní město:	Manila 14° 35' s.š., 121° 0' v.d.
Rozloha:	300 000[1] km² (72. na světě) z toho 0,61 % vodní plochy
Nejvyšší bod:	Apo (2 954 m n. m.)
Časové pásmo:	UTC +8
Obyvatelstvo
Počet obyvatel:	91,983,000[2] (12. na světě, 2009)
Hustota zalidnění:	307 ob. / km² (44. na světě)
HDI:	▲ 0,745 (střední) (102. na světě, 2007)
Jazyk:	filipínština, angličtina (úřední), španělština, arabština (ostatní)[3]
Náboženství	80 % římští katolíci, 10 % protestanti, 5 % muslimové, 5 % menšiny
Státní útvar
Státní zřízení	unitární prezidentská konstituční republika
Vznik	12. června 1898 (nezávislost na Španělsku)
Prezident	Noynoy Aquino
Měna	filipínské peso (₱) (PHP)
HDP/obyv. (PPP)	3300[4] USD (123. na světě, 2008)
Giniho koeficient	45,8[4] (2006)
Mezinárodní identifikace
ISO 3166-1	608 PHL PH
MPZ	RP
Telefonní předvolba	+63
Národní TLD	.ph

Filipíny, oficiálně známé jako Filipínská republika, jsou ostrovním státem v jihovýchodní Asii, jehož hlavním městem je Manila. Rozkládají se na 7107 ostrovech v západním Tichém oceánu. S žádným státem nesdílejí pozemní hranici. Mořské úžiny je dělí od Tchaj-wanu na severu, od Malajsie (Sabah) na jihozápadě a Indonésie (Sulawesi) na jihu.

Filipíny jsou dvanáctou nejlidnatější zemí na světě s 88 574 614 obyvateli (2007). Filipínská ekonomika je 47. největší na světě a jejích hrubý domácí produkt (HDP) činil v roce 2008 nominálně 168,6 miliard amerických dolarů.^[4] Odhaduje se, že mimo Filipíny žije po celém světě na 11 milionů Filipínců.

Filipíny, dříve španělská a posléze americká kolonie, jsou jednou ze dvou převážně katolických zemí v Asii (druhou je Východní Timor). Existuje zde množství menšinových náboženských skupin vyznávajících islám, buddhismus, hinduismus a další víry. Na filipínských ostrovech lze nalézt četná etnika a kultury.

[editovat] Dějiny

Ve středověku byly Filipíny rozdrobené na řadu drobných knížectví, v jejichž čele stáli rádžové (vesničtí předáci se nazývali dato). V 15. století se zde začal hlavně z Bruneje šířit islám (Suluské ostrovy, Mindanao). V roce 1521 při své cestě kolem světa objevil ostrovy Fernão de Magalhães. V roce 1542 se staly španělskou kolonií Španělská východní Indie (spolu s Marianami a Karolínami). Ve 2. polovině 19. století zesilovaly snahy místních obyvatel o zisk nezávislosti. První povstání v roce 1872 bylo neúspěšné. Národním hrdinou, který je symbolem odboje proti Španělům byl lékař a básník, dr. José Rizal. Po španělsko-americké válce v roce 1901 se Filipíny staly kolonií Spojených států amerických. V roce 1916 byla Filipínám udělena tzv. omezená autonomie. Roku 1934 byl domluven desetiletý přechodný stav během něhož se měly Filipíny připravit na nezávislost a byl jim udělen statut dominia (Philippine Commonwealth, statut podobný dnešnímu Portoriku) které ale přerušila válka. Na jejím počátku byly Filipíny obsazeny Japonci, kteří zde zřídili loutkový stát. V roce 1944 zahájili Američané znovudobývání Filipín. Roku 1946 získala země nezávislost. V letech 1966-1986 zde diktátorsky vládl prezident Ferdinand Marcos podporovaný Spojenými státy. Po jeho svržení jsou voleni prezidenti, kteří jsou hlavou státu. Ze 14 prezidentů byly 2 ženy (Corazon Aquino a Gloria Macapagal-Arroyo).

[editovat] Geografie

Filipíny jsou souostroví skládající se ze 7107 ostrovů na celkové ploše 300 tisíc km². Nachází se mezi 116. a 126. stupněm východní délky a 4. a 21. stupněm severní šířky a z východu je ohraničuje Filipínské moře, ze západu Jihočínské moře a z jihu Celebeské moře. Několik set kilometrů jihozápadně se nachází ostrov Borneo a severně od Filipín se nachází Tchaj-wan. Jiho-jihozápadně se nacházejí ostrovy Moluky a Celebes a východně se nachází Palau.

Hora Apo

Filipíny se dělí do tří ostrovních skupin: Luzon, Visayas a Mindanao. Přístav Manila v části Luzon je hlavním a druhým největším městem země.

Většina hornatých ostrovů je vulkanického původu a jsou pokryty tropickým lesním pralesem. Nejvyšší hora Apo, která se nachází v části Mindao, měří 2954 m n. m. Je zde mnoho aktivních sopek, jako například Mayon Volcano, Pinatubo či Taal Volcano. Ostrovy se nachází v tajfunovém pásmu západního tichomoří a každý rok zde udeří na devatenáct tajfunů.

Filipíny se nacházejí v severozápadním vnějším okraji pacifického ohnivého kruhu a jsou tak častým místem seismické a vulkanické aktivity. Každý den proběhne na 20 zemětřesení, z nichž většina je natolik slabá, že je není možné pocítit. Poslední velké zemětřesení proběhlo v roce 1990.

Nejdelší filipínskou řekou je Mindanao (551 km). To znamená, že řeky v zemi jsou krátké, mají ale rychlý spád. I přes tento dobrý předpoklad nejsou příliš často využívané k zisku elektrické energie, je vybudováno pouze několik vodních elektráren.

[editovat] Flóra a fauna

Západ slunce na pláži Boracay

Celkem 36 % rozlohy země zaujímají původní lesy. Roste v nich například filipínský mahagon a jiné vzácné stromy. Ve vyšších oblastech převládají borovicové lesy, na pobřeží rostou mangrovy. Typickým zástupcem živočišné říše jsou zde opice, ty někdy dokonce vyhledávají blízkost lidí.

[editovat] Podnebí

Filipíny leží v horkém a vlhkém tropickém podnebném pásu. Průměrná roční teplota se pohybuje kolem 26,5 °C. Na Filipínách existují tři roční období: „Tag-init“ či „Tag-araw“ (teplé období nebo léto od března do května), „Tag-ulan“ (období dešťů od června do listopadu) a „Tag-lamig“ (chladné období od prosince do února). Podnebí ovlivňuje také východoasijské monzunové proudění. Jihozápadní monzun (od května do října) je známý jako „Habagat“ a suché větry severovýchodního monzunu (od listopadu do dubna) jsou známé jako „Amihan.“^[5] Nejchladnějším měsícem je leden a nejteplejším květen. Teplota a vlhkost dosahují maxima v dubnu a květnu. Manila a většina nížinatých oblastí jsou od března do května prašná s velmi teplým počasím. V tomto období teplota zřídkakdy klesne pod 37 °C a teplota u moře jen vzácně klesne pod 27 °C. Roční úhrn srážek dosahuje v hornatých oblastech východního pobřeží 5000 mm, zatímco v některých údolích se jedná o hodnoty pod 1000 mm. Velké nebezpečí představují tajfuny, které jsou zde poměrně časté.

[editovat] Vláda a politika

Filipíny jsou zastupitelskou demokracií, prezidentskou republikou. Filipíny jsou unitární stát mimo Autonomní region Muslimské Mindanao. Prezident je hlava státu i hlava vlády a vrchní velitel, je volen přímou volbou na 6 let. Bikamerální Kongres se skládá z horní komory, Senátu Filipín, a komory dolní, Sněmovny reprezentantů Filipín, která je volena na 3 roky.

Tato část článku je příliš stručná nebo neobsahuje všechny důležité informace. Pomozte Wikipedii tím, že ji vhodně rozšíříte.

[editovat] Administrativní členění

Geograficky se 7 tisíc filipínských ostrovů dělí do 3 skupin ostrovů: Luzon, Visayas a Mindanao. Ty se dále dělí na 17 regionů, 81 provincií,^[6] 131 měst, 1497 obcí a 41994 malých obcí zvaných barangay.^[7]

Dne 24. července 2006 oznámila tehdejší filipínská prezidentka Gloria Macapagal-Arroyo návrh na vytvoření pěti ekonomických superregionů, zaměřených na hospodářské přednosti jednotlivých oblastí.^[8]

[editovat] Ekonomika

500 pesos

[editovat] Nerostné bohatství

Co se nerostného bohatství týče, jsou Filipíny velmi bohaté. Nachází se zde naleziště rud železa, mědi, zinku, olova, manganu, chromu ,zlata, stříbra, rtuti a kobaltu. Jsou zde i ložiska dvou důležitých paliv, ropy a černého uhlí.

[editovat] Zemědělství

Zemědělstvím se živí asi 40 % obyvatel. Zemědělská půda zaujímá asi 34 % území státu. Nejvýznamnější plodinou je kokosová palma. Zpracováním dužiny jejich plodů (kokosové ořechy) se vyrábí tzv. kopra. Filipíny jsou v její výrobě a produkci první na světě. Ještě se zde pěstují ananasy, banány, batáty, cukrová třtina, kakao, kaučukovník, káva, kukuřice, mango, maniok, rýže a tabák. Zemědělství převládá nad průmyslem.

[editovat] Průmysl

Filipíny patří k rozvojovým zemím. Donedávna zde převládala tradiční odvětví průmyslu – průmysl potravinářský, textilní, dřevařský a částečně chemický. Od 70. let 20. století začíná na významu nabírat strojírenství. Významnými odvětvími strojírenství se stala výroba videorekordérů, televizorů a radiomagnetofonů a montáž automobilů. Největším průmyslovým centrem země je hlavní město Manila, zde je soustředěno téměř 90% veškerého filipínského průmyslu.

[editovat] Demografie

Mapa dominantních etnik podle provincií

Drtivou většinu populace ostrovů tvoří Filipínci (96%). Zbytek tvoří nespočitatelné menšiny (např. Číňané). Obyvatelé mají svá sídla především v pobřežních nížinách. Střední délka života mužů je asi 65,3 let, u žen asi 71,1 let. Jako jediní v jihovýchodní Asii vyznávají křesťanství.

[editovat] Největší města

• Quezon - 2,2 mil. obyvatel
• Manila (hlavní město) - 10,6 mil. obyvatel (i s aglomeracemi)
• Caloocan – 1,2 mil. obyvatel
• Davao – 1,2 mil. obyvatel
• Cebu – 730 000 obyvatel
• Zamboanga – 620 000 obyvatel
• Bacolod – 430 000 obyvatel

[editovat] Zajímavosti

• Oblíbenou zábavou místních obyvatel jsou kohoutí zápasy.
• Název sopky Apo se často vyskytuje v křížovkách.
• Pražské jezulátko (Bambino di Praga) je dobře známo na Filipínách. Je tam ctěnou náboženskou ikonou známou jako Santo Niño.
• Na velikonoce se na Luzonu poblíž Manily nechávají domorodci dobrovolně zaživa ukřižovávat, někteří to absolvovali i několikrát

[editovat] Odkazy

[editovat] Reference

• V tomto článku je použit překlad textu z článku Philippines na anglické Wikipedii.

1. ↑ MOLDAVA, Tadeusz a kolektiv. Státy světa. 2. vyd. Praha : Fragment, 2002. ISBN 80-7200-669-X. S. 97.  
2. ↑ World Population Prospects, Table A.1
3. ↑ http://www.chanrobles.com/article14language.htm The 1987 Constitution of the Republic of the Philippines
4. ↑ ^{a b c} Philippines [online]. Central Intelligence Agency, [cit. 2009-07-28]. Dostupné online. (anglicky) 
5. ↑ Climate of the Philippines [online]. PAGASA, [cit. 2009-07-28]. Dostupné online. (anglicky) 
6. ↑ Shariff Kabunsuan byla vytvořena z Maguindanaa po potvrzení v referendu; Dinagat Island se odtrhl od Surigao del Norte.
7. ↑ Všeobecné informace o Filipínách Vládní stránky
8. ↑ State of the Nation Address of President Gloria Macapagal-Arroyo during the 3rd Regular Session of the 13th Congress of the Republic of the Philippines Gov.Ph. Accessed September 15, 2006

[editovat] Literatura

• SLAVICKÝ, Stanislav. Filipíny: pašije a fiesty. Praha : Gallery, 2008. 127 s. ISBN 978-80-86990-51-4.  

[editovat] Externí odkazy

Další informace o tématu na projektech Wikimedia:

	multimediální obsah na Commons
	slovníková definice na Wikislovníku
	zprávy na Wikizprávách

• (anglicky) CIA - World Factbook - Filipíny
• (česky) Ministerstvo zahraničních věcí ČR - Filipíny
• (česky) BusinessInfo.cz - Filipíny
• Philippines - Amnesty International Report 2011 [online]. Amnesty International, [cit. 2011-08-19]. Dostupné online. (anglicky) 
• Philippines (2011) [online]. Freedom House, [cit. 2011-08-19]. Dostupné online. (anglicky) 
• Bertelsmann Stiftung. BTI 2010 — Philippines Country Report [online]. Gütersloh : Bertelsmann Stiftung, 2009, [cit. 2011-08-19]. Dostupné online. (anglicky) 
• Bureau of East Asian and Pacific Affairs. Background Note: Philippines [online]. U.S. Department of State, 2011-06-03, [cit. 2011-08-19]. Dostupné online. (anglicky) 
• CIA. The World Factbook - Philippines [online]. REV. 2011-08-16, [cit. 2011-08-19]. Dostupné online. (anglicky) 
• Library of Congress. Country Profile: Philippines [online]. 2006-05-17, [cit. 2011-08-19]. Dostupné online. (anglicky) 
• Zastupitelský úřad ČR v Manile. Souhrnná teritoriální informace: Filipíny [online]. Businessinfo.cz, 2011-05-10, [cit. 2011-08-19]. Dostupné online. (česky) 
• BORLAZA, Gregorio C, a kol. Philippines [online]. Encyclopaedia Britannica, [cit. 2011-08-19]. Dostupné online. (anglicky) 

Členství v mezinárodních organizacích

Státy a území s členstvím v ASEAN Brunej · Filipíny · Indonésie · Kambodža · Laos · Malajsie · Myanmar · Singapur · Thajsko · Vietnam Státy a území s členstvím v APEC Austrálie • Brunej • Čínská lidová republika • Filipíny • Hongkong • Chile • Indonésie • Japonsko • Jižní Korea • Kanada • Malajsie • Mexiko • Nový Zéland • Papua-Nová Guinea • Peru • Rusko • Singapur • Spojené státy americké • Thajsko • Tchaj-wan • Vietnam

vep:Filippinad