Franz Siegmund
| Franz Siegmund | |
|---|---|
|
Poslanec Českého zemského sněmu
|
|
| Ve funkci: 1867 – 1869 |
|
|
Poslanec Říšské rady
|
|
| Ve funkci: 1879 – 1883 |
|
|
Stranická příslušnost
|
|
| Členství | Ústavní strana (Klub liberálů – staroněmci) |
|
|
|
| Narození | 9. dubna 1823 Liberec  Rakouské císařství |
| Úmrtí | 11. září 1900 Liberec  Rakousko-Uhersko |
| otec | Wilhelm Siegmund starší |
|---|---|
| strýc | Franz Florian Siegmund |
| bratr | Wilhelm Siegmund mladší |
| syn | Franz Siegmund mladší |
| syn | Ernst Siegmund |
Franz Siegmund (9. dubna 1823 Liberec – 11. září 1900 Liberec[1]) byl rakouský a český průmyslový podnikatel německé národnosti a politik, v 2. polovině 19. století poslanec Českého zemského sněmu a Říšské rady.
Biografie[editovat | editovat zdroj]
Pocházel z rozvětvené podnikatelské rodiny. Jeho otec Wilhelm Siegmund starší byl továrníkem, stejně jako strýc Franz Florian Siegmund nebo bratr Wilhelm Siegmund mladší. Franz Siegmund se okolo roku 1840 stal podílníkem v otcově textilní továrně v Liberci a Frýdlantu. Roku 1864 zcela podnik převzal do svého vedení a rozšířil ho. Angažoval se v hospodářském rozvoji Liberecka. V letech 1858–1869 byl viceprezidentem a pak v období let 1869–1882 po jednomyslném zvolení i prezidentem liberecké obchodní a živnostenské komory. Zasazoval se o výstavbu železniční trati z Liberce přes Frýdlant do Německa a společně s dalším regionálním velkopodnikatelem Johannem Liebiegem iniciovali zbudování trati Pardubice - Liberec, zasedal pak v její správní radě, stejně jako ve správních radách dalších železničních společností. Roku 1867 se podílel na založení pojišťovny Concordia a roku 1872 městské Liberecké banky.[1][2] Měl také podíl na vzniku a provozu Společnosti libereckého pivovaru a sladovny ve Vratislavicích počátkem 70. let 19. století.[3]
Angažoval se ve veřejném životě. Od konce 50. let do roku 1864 zasedal v obecním zastupitelstvu v Liberci.[1] V 60. letech 19. století se zapojil i do zemské politiky. Roku 1864 byl dodatečně zvolen na Český zemský sněm.[1] V řádných zemských volbách v lednu 1867 byl na Český zemský sněm zvolen v městské kurii (obvod Liberec).[4] V krátce poté vypsaných zemských volbách v březnu 1867 v tomto obvodu mandát obhájil.[5] Na mandát rezignoval před zářím 1869.[6][1]
Později zasedal také v Říšské radě (celostátní zákonodárný sbor), kam byl zvolen ve volbách roku 1879 za kurii obchodních a živnostenských komor v Liberci. Rezignaci na mandát oznámil na schůzi 4. prosince 1883.[7][1]
Profiloval se jako německý liberál (tzv. Ústavní strana). Na Říšské radě se v říjnu 1879 uvádí jako člen staroněmeckého Klubu liberálů (Club der Liberalen).[8]
Zasedal v porotě pro Světovou výstavu ve Vídni roku 1873. V témže roce byl povýšen do šlechtického stavu.[1]
Podnikáním se zabývali i jeho synové Franz Siegmund mladší a Ernst Siegmund.[1]
Odkazy[editovat | editovat zdroj]
Reference[editovat | editovat zdroj]
- ↑ a b c d e f g h Österreichisches Biographisches Lexikon 1815–1950. Bd. 12. Wien : [s.n.], 2003-2011. Dostupné online. ISBN 978-3-7001-3213-4. Kapitola Siegmund, Franz d. Ä. von (1823-1900), Industrieller und Politiker, s. 246. (německy)
- ↑ Sterbefälle. Bohemia. září 1900, roč. 73, čís. 252, s. 1. Dostupné online.
- ↑ Historie [online]. pivo-konrad.cz, [cit. 2013-08-27]. Dostupné online. (česky)
- ↑ http://www.psp.cz/eknih/1867skc/1/stenprot/002schuz/s002003.htm
- ↑ http://www.psp.cz/eknih/1867_69skc/1/stenprot/001schuz/s001003.htm
- ↑ http://www.psp.cz/eknih/1867_69skc/3/stenprot/001schuz/s001001.htm
- ↑ Databáze stenografických protokolů a rejstříků Říšské rady z příslušných volebních období, http://alex.onb.ac.at/spa.htm.
- ↑ Parlamentarisches. Salzburger Volksblatt: unabh. Tageszeitung f. Stadt u. Land Salzburg. říjen 1879, roč. 9, čís. 126, s. 1-2. Dostupné online.
