Charles Baudelaire

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Charles Baudelaire
Étienne Carjat: Charles Baudelaire, 1863
Étienne Carjat: Charles Baudelaire, 1863
Narození 9. dubna 1821
Paříž
Úmrtí 31. srpna 1867 Paříž
(ve věku 46 let)
Povolání básník a překladatel
Národnost francouzská
Stát Francie
Období 19. století
Žánr Symbolismus, Moderna
Literární hnutí Prokletí básníci
Významná díla Květy zla
Vlivy Edgar Allan Poe
Emanuel Swedenborg
Joseph de Maistre
Thomas de Quincey
Gustave Flaubert
… více na Wikidatech
Podpis Podpis
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Logo Wikizdrojů původní texty na Wikizdrojích
Logo Wikicitátů citáty na Wikicitátech
Nuvola apps bookcase.svg Seznam dělSouborném katalogu ČR
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Charles Baudelaire na fotografii od Nadara

Charles Pierre Baudelaire [šárl bodlér] (9. dubna 1821 Paříž31. srpna 1867 Paříž) byl francouzský básník a překladatel, první z řady tzv. prokletých básníků.

Život[editovat | editovat zdroj]

Jeho otec byl kněz, po revoluci byl vychovatelem a úředníkem, zemřel v r. 1827. Jeho matka se roku 1828 znovu provdala za generála Jacquese Aupicka, kterého Baudelaire nesnášel.

Sám vedl bohémský život dobrodruha. Před maturitou byl vyloučen z lycea Ludvíka Velikého a složil ji soukromě. Nechtěl pracovat, a byl poslán na cestu do Kalkaty. Vylodil se ale na Réunionu. Po návratu, roku 1842, začal psát básně o dojmech z cesty. Později psal posudky na pařížské salóny a vypracoval se na předního kritika.

Roku 1848 bojoval na barikádách a založil časopis Veřejné blaho. Zemřel na následky progresivní paralýzy, před smrtí ztratil řeč.

Dílo[editovat | editovat zdroj]

Ve své poezii odhaloval milostná a společenská zklamání, snažil se provokovat svojí otevřeností. V jeho díle je spojena láska a pohrdání, krása a zlo, touha po životě atd. Jeho dílo ovlivnilo moderní poezii.

  • Květy zla (Les Fleurs du mal, 1857) – básnická (lyrická) sbírka, za kterou musel zaplatit pokutu z mravnostních důvodů (urážka náboženství a morálky). Tato básnická sbírka je považována za klíčové dílo moderní světové poezie. Les Fleurs du mal (doplněné vydání 1861) obsahují 126 básní, rozdělených do šesti oddílů: Splín a ideál, Pařížské obrazy, Víno, Květy zla, Revolta, Smrt; (v posmrtném vydání 1868 bylo vloženo dalších 14 básní). V poezii, kterou básník šokoval francouzskou společnost, se do velké míry odráží jeho nespoutaná osobnost i jeho život. V básních líčí nepřikrášlený obraz skutečnosti, které vládne nepoetické Zlo, jehož ztvárnění se až dosud poezie vyhýbala (báseň Zdechlina). Výchozím bodem sbírky je nemožnost člověka dosáhnout štěstí a odtud pramení bolest, o to intenzivnější, že se záblesky štěstí hlásí ve snu a vzpomínání. V reálném světě tak zůstává jedinou pozitivní hodnotou umění usilující o krásu. Nakonec se jediným existenciálním řešením bolestné zkušenosti stává klidné spočinutí ve smrti.
  • Malé básně v próze (Petits poèmes en prose, 1869) – původně byly vydány pod názvem Pařížský splín. Jedná se o padesát krátkých poetických próz. Baudelaire zde dospívá k poznání, že skutečná podstata poetického vyjádření nespočívá v tradičním rytmickém členění, spojeném s rýmem, ale výhradně v básnické vizi, metaforice a obrazech. Jde vlastně o jakousi básnickou symfonii Paříže, moderního člověka a jeho složité životní problematiky. Za smyslovým světem nachází existenci jiného, vnitřního světa, do něhož proniká pomocí symbolů a obrazného myšlení a který se vymyká běžné logice.

Básně[editovat | editovat zdroj]

  • Albatros
  • Exotický parfém
  • Jisté kreolské dámě
  • Vlas
  • Zdechlina
  • Krása
  • Splín
  • Víno samotářovo
  • Puklý zvon
  • Litanie k Satanovi
  • Proměny upíra
  • Tanec kostlivců
  • Epitaf na odsouzenou knihu

Eseje[editovat | editovat zdroj]

  • Umělé ráje – o účincích hašiše a opia. Vydávaná také jako Báseň o hašiši.

Knihy[editovat | editovat zdroj]

  • Estetické zajímavosti
  • Romantické umění
  • Umělé ráje

Zápisky[editovat | editovat zdroj]

  • Intimní deníky
  • Bruselské roky

Překládal dílo E. A. Poa

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Literatura[editovat | editovat zdroj]

  • LAGARDE, André; MICHARD, Laurent. Francouzská literatura 19. století. Praha : Garamond, 2008. 579 s. ISBN 978-80-7407-026-6.  

Související články[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]