Rutherfordium

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Rutherfordium
  [Rn] 5f14 6d2 7s2
(265) Rf
104
 
               
               
                                   
                                   
                                                               
                                                               
↓ Periodická tabulka ↓
Electron shell 104 Rutherfordium - no label.svg
Obecné
Název, značka, číslo Rutherfordium, Rf, 104
Cizojazyčné názvy lat. Rutherfordium
Skupina, perioda, blok 4. skupina, 7. perioda, blok d
Chemická skupina Přechodné kovy
Identifikace
Registrační číslo CAS 53850-36-5
Atomové vlastnosti
Relativní atomová hmotnost 265,12
Atomový poloměr předpokládaný 150 pm[1]
Kovalentní poloměr předpokládaný 157 pm[2]
Elektronová konfigurace [Rn] 5f14 6d2 7s2
Oxidační čísla experimentálně ověřené IV[2], předpokládané III[1]
Ionizační energie
První předpokládaná 579,9 kJ/mol[1]
Druhá předpokládaná 1389,4 kJ/mol[1]
Třetí předpokládaná 2296,4 kJ/mol[1]
Mechanické vlastnosti
Hustota předpokládaná 23 g/cm3[1][2]
Skupenství předpokládané pevné[1][2]
Termodynamické vlastnosti
Teplota tání 2100 °C (předpokládaná)[1][2] (2 373,15 K)
Teplota varu 5500 °C (předpokládaná)[1][2] (5 773,15 K)
Bezpečnost
Radioaktivní
Radioaktivní
I V (%) S T1/2 Z E (MeV) P

{{{izotopy}}}
Není-li uvedeno jinak, jsou použity jednotky
SI a STP (25 °C, 100 kPa).
Hf
⋏
Lawrencium ≺ Rf ≻ Dubnium

Rutherfordium, chemická značka Rf (lat. Rutherfordium), je 12. transuranem, silně radioaktivní kovový prvek, připravovaný uměle v jaderném reaktoru nebo urychlovači částic.

Rutherfordium je radioaktivní kovový prvek, který doposud nebyl izolován v dostatečně velkém množství, aby bylo možno určit všechny jeho fyzikální konstanty. Při své poloze v Periodické tabulce prvků by svými vlastnostmi mělo připomínat hafnium.

Zřejmě se jedná o prvek s nejvyšší známou hustotou (23 000 kg/m3), i osmium má hustotu asi 22 500 kg/m3.

Historie[editovat | editovat zdroj]

Sir Ernest Rutherford

První příprava prvku s atomovým číslem 104 byla ohlášena roku 1964 v laboratořích Ústavu jaderného výzkumu v Dubně v bývalém Sovětském svazu pomocí urychlovače částic. Byl přitom bombardován terč z plutonia urychlenými ionty neonu. Prvek byl poté pojmenován kurčatovium (chemický symbol Ku) na počest vedoucího sovětského jaderného výzkumu Igora V. Kurčatova.[3]

 242
94 Pu +  22
10 Ne →  264
104 Rf

Vědci kalifornské university v Berkeley se bezúspěšně pokoušeli opakovat výše uvedený experiment. Zato však uspěli v roce 1969, když za pomoci lineárního urychlovače částic bombardovali terče z izotopů kalifornia jádry uhlíku 12C.[4]

 249
98 Cf +  12
6 C →  257
104 Rf + 4  1
0 n

Získali nový prvek, který byl pojmenován rutherfordium na počest jaderného fyzika Ernesta Rutherforda. Uvedený název byl definitivně schválen na zasedání IUPAC v roce 1997.[5]

Izotopy[editovat | editovat zdroj]

Dnes je známo celkem 19 izotopů rutherfordia:

Izotop Rok objevu Reakce Poločas rozpadu
253Rf 1994 204Pb(50Ti,n) 0,048 ms
254Rf 1994 206Pb(50Ti,2n) 0,022 ms
255Rf 1974? 1985 207Pb(50Ti,2n) 1,8 s
256Rfg 1974? 1985 208Pb(50Ti,2n) 6,2 ms
256Rfm1 2007 208Pb(50Ti,2n) 0,025 ms
256Rfm² 2007 208Pb(50Ti,2n) 0,017 ms
256Rfm³ 2007 208Pb(50Ti,2n) 0,027 ms
257Rfg,m 1969 249Cf(12C,4n) 3,5 s
258Rf 1969 249Cf(13C,4n) 14,7 ms
259Rf 1969 249Cf(13C,3n) 2,5 s
260Rf 1969 248Cm(16O,4n) 22 ms
261Rfa 1970 248Cm(18O,5n) 1,1 min
261Rfb 1996 208Pb(70Zn,n) 3,0 s
262Rf 1996 244Pu(22Ne,4n) 0,21 s
263Rfa 1990? 248Cm(18O,3n) 15 min
263Rfb 2004 248Cm(26Mg,3n) 8 s
266Rf (?) 2006 237Np(48Ca,3n)
267Rf 2003/2004 238U(48Ca,3n) 1,3 hodiny
268Rf (?) 2003 243Am(48Ca,3n)

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. ↑ a b c d e f g h i Haire, Richard G.(2006)."Transactinides and the future elements", The Chemistry of the Actinide and Transactinide Elements, 3rd, Dordrecht, The Netherlands: Springer Science+Business Media. ISBN 1-4020-3555-1. 
  2. ↑ a b c d e f Chemical Data. Rutherfordium - Rf, Royal Chemical Society
  3. ↑ BARBER, R. C., Greenwood, N. N.; Hrynkiewicz, A. Z.; Jeannin, Y. P.; Lefort, M.; Sakai, M.; Ulehla, I.; Wapstra, A. P.; Wilkinson, D. H. Discovery of the transfermium elements. Part II: Introduction to discovery profiles. Part III: Discovery profiles of the transfermium elements. Pure and Applied Chemistry. 1993, roč. 65, čís. 8, s. 1757–1814. DOI:10.1351/pac199365081757.  
  4. ↑ GHIORSO, A., Nurmia, M.; Harris, J.; Eskola, K.; Eskola, P. Positive Identification of Two Alpha-Particle-Emitting Isotopes of Element 104. Physical Review Letters. 1969, roč. 22, s. 1317–1320. DOI:10.1103/PhysRevLett.22.1317.  
  5. ↑ BEMIS, C. E. C. E. Bemis, Jr., Silva, R. J.; Hensley, D. C.; Keller Jr., O. L.; Tarrant, J. R.; Hunt, L. D.; Dittner, P. F.; Hahn, R. L.; Goodman, C. D.. X-Ray Identification of Element 104. Physical Review Letters. 1973, roč. 31, s. 647–650. DOI:10.1103/PhysRevLett.31.647.  

Literatura[editovat | editovat zdroj]

  • Cotton F. A., Wilkinson J.: Anorganická chemie, souborné zpracování pro pokročilé, ACADEMIA, Praha 1973
  • Holzbecher Z.: Analytická chemie, SNTL, Praha 1974
  • Dr. Heinrich Remy, Anorganická chemie 1. díl, 1. vydání 1961
  • N. N. Greenwood – A. Earnshaw, Chemie prvků 1. díl, 1. vydání 1993 ISBN 80-85427-38-9

Související články[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]

Periodická tabulka prvků
Citováno z „https://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=Rutherfordium&oldid=13241447“