Neon

Neon
[He] 2s2 2p6 20 Ne 10
↓ Periodická tabulka ↓
Obecné
Název, značka, číslo	Neon, Ne, 10
Cizojazyčné názvy	lat. Neon
Skupina, perioda, blok	18. skupina, 2. perioda, blok p
Chemická skupina	Vzácné plyny
Koncentrace v zemské kůře	0,005 ppm
Koncentrace v mořské vodě	0,00014 mg/l
Vzhled	Bezbarvý plyn
Identifikace
Registrační číslo CAS	7440-01-9
Atomové vlastnosti
Relativní atomová hmotnost	20,183
Atomový poloměr	38 pm
Kovalentní poloměr	69 pm
Van der Waalsův poloměr	154 pm
Elektronová konfigurace	[He] 2s2 2p6
Elektronegativita (Paulingova stupnice)	4,0
Ionizační energie
První	2080,7 KJ/mol
Druhá	3952,3 KJ/mol
Třetí	6122,0 KJ/mol
Látkové vlastnosti
Krystalografická soustava	Krychlová
Molární objem	13,23×10−6 m3/mol
Mechanické vlastnosti
Hustota	0,901 g/cm3
Skupenství	Plynné
Tlak syté páry	100 Pa při 15K
Rychlost zvuku	435 m/s
Termické vlastnosti
Tepelná vodivost	49,1×10−3 W⋅m−1⋅K−1
Termodynamické vlastnosti
Teplota tání	−248,4 (24,75 K)
Teplota varu	−245,9 (27,25 K)
Skupenské teplo tání	0,326 kJ/mol
Skupenské teplo varu	1,84 kJ/mol
Měrná tepelná kapacita	20,786 Jkg−1K−1
Elektromagnetické vlastnosti
Standardní elektrodový potenciál	−2,71 V
Magnetické chování	Nemagnetický
Izotopy
I V (%) S T1/2 Z E (MeV) P 20Ne 90,514% je stabilní s 10 neutrony 21Ne 0,266% je stabilní s 11 neutrony 22Ne 9,22% je stabilní s 12 neutrony
Není-li uvedeno jinak, jsou použity jednotky SI a STP (25 °C, 100 kPa).
He ⋏ Fluor ≺ Ne ⋎ Ar

Neon (latinsky Neonum) chemická značka Ne je plynný chemický prvek, patřící mezi vzácné plyny. Patří mezi prvky 2. periody.

Základní fyzikálně-chemické vlastnosti

Bezbarvý plyn, bez chuti a zápachu, nereaktivní, naprosto inertní. Chemické sloučeniny neonu nejsou známy. V 1 litru vody se při 20 °C rozpustí 10,4 ml neonu. Při velmi nízkých teplotách je možno neon zachytit na aktivním uhlí.

Neon se snadno ionizuje, a v ionizovaném stavu intenzivně září. Toho se využívá v osvětlovací technice. Neon má ve výbojkách šarlatovou barvu.

Historický vývoj

Poté, co William Ramsay objevil helium a spolu s lordem Rayleightem argon a správně oba plyny zařadil do periodické tabulky prvků, zůstalo mu volné místo před a za argonem. Podle těchto volných míst předpověděl William Ramsay v roce 1897 neon a krypton. Neon byl objeven o rok později (tedy roku 1898) Williamem Ramsayem a Morrisem Traversem, kdy William Ramsay využil nové metody frakční destilace zkapalněného vzduchu a zároveň s neonem objevil i krypton a xenon.

Neon byl pojmenován dvanáctiletým Ramseyovým synem, který se se zájmem díval na nové, šarlatově červené světlo, které vycházelo ze spektrální trubice. Syn navrhl tento prvek pojmenovat jako nový – neon.

Výskyt a získávání

Je přítomen v zemské atmosféře v koncentraci přibližně 0,001 8 % (Ve 100 litrech vzduchu je přibližně 1,82 ml neonu), je tedy po argonu druhým nejrozšířenějším vzácným plynem v zemské atmosféře a pátým nejrozšířenějším plynem v suchém vzduchu. Je proto získáván frakční destilací zkapalněného vzduchu.

Další možností získávání neonu je frakční adsorpce na aktivní uhlí, při teplotách kapalného vzduchu.

Využití

Neon

Elektrickým výbojem v prostředí neonu o tlaku několik torrů (okolo 1% atmosférického tlaku) vzniká intenzivní světelné záření oranžově-červené (šarlatové) barvy. Tohoto jevu se využívá pří výrobě výbojek tzv. neonek, které slouží jako osvětlovací tělesa nebo různé světelné indikátory. Spolu s heliem lze neon využít i v obloukových lampách a doutnavkách.

Neonové svítící reklamy si získaly ve 30. letech 20. století takovou popularitu, že neon dal jméno všem svítícím trubicím, i když kromě červených jsou plněné jinými plyny, navíc u mnoha barev světlo nevydává samotný plyn, ale luminofor nanesený na vnitřní stěně trubice.

Neonové trubice se používají v různých oblastech elektrotechniky (usměrňovače, pojistky, reduktory napětí…).

Kapalný neon se využívá v kryogenní technice jako náhrada dražšího a obtížněji připravitelného kapalného helia.

Neon slouží i jako náplň do některých typů laserů.

Literatura

• Cotton F.A., Wilkinson J.:Anorganická chemie, souborné zpracování pro pokročilé, ACADEMIA, Praha 1973
• Holzbecher Z.:Analytická chemie, SNTL, Praha 1974
• Dr. Heinrich Remy, Anorganická chemie 1. díl, 1. vydání 1961
• N. N. Greenwood – A. Earnshaw, Chemie prvků 1. díl, 1. vydání 1993 ISBN 80-85427-38-9

Externí odkazy

• Obrázky, zvuky či videa k tématu neon ve Wikimedia Commons
• Slovníkové heslo neon ve Wikislovníku
• (česky) Chemický vzdělávací portál
• (anglicky) It's Elemental – Neon
• USGS Periodic Table – Neon
• Atomic Spectrum of Neon