Železniční trať Praha–Beroun

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Praha–Beroun
Mapa
Číslo 171
Délka 43 km
Rozchod koleje 1435 mm (normální)
Napájecí soustava 3 kV
Počet kolejí 2
Maximální rychlost 100 km/h
OpenStreetMap mapová data
Průběh trati
Legenda
tratě 011, 070, 091, 231
0 Praha hlavní nádraží
Vinohradské tunely
do Vršovictrať 221, 210
z Vršovic]]
3 výhybna Praha-Vyšehrad
Vyšehradský železniční most
Hořejší nábř.
Svornosti
Praha-Smíchov Na Knížecí
0,641 Praha-Smíchov severní nástupiště
4 Nádraží Praha-Smíchov
Dobříšská
Nádražní Trať 122 do Hostivice
Zlíchovský tunel
hr. Barrandov Trať 173 do Rudné
Branický mostsměr Praha-Krč
Odb. Tunel
10 Praha-Velká Chuchle
11 hr. Závodiště
Pražský okruhRadotínský most
13 Praha-Radotín
vlečka Cementárny Radotín
17 hr. Kosoř
18 Černošice
19 hr. Kazín
20 Černošice-Mokropsy
Mokropeský železniční most
21 hr. Horní Mokropsy
22 Všenory
23 Dobřichovice
27 Řevnice
Trať 172 směr Lochovice
30 Zadní Třebaň
33 Karlštejn
36 hr. Korno
37 Srbsko
39 hr. Tetín
Trať 173 a 174
43 Beroun
Trať 170 směr Cheb
Tento článek pojednává o trati 171, vedoucí podél Berounky. O plánované tunelové trase pojednává článek Vysokorychlostní trať Praha - Beroun.
O regionální dráze 173 přes Rudnou u Prahy pojednává článek Železniční trať Praha - Rudná u Prahy - Beroun.

Trať 171 o délce 43 km je označení pro příměstskou část trati 170 mezi stanicemi Praha hlavní nádraží a Beroun. Trať je v celé své délce dvoukolejná a elektrifikovaná a je součástí celostátní dráhy. Provoz pravidelných osobních vlaků na trati je plně integrován do systému Esko pod označením S7 a do Pražské integrované dopravy (PID).

Historicky má trať dvě části. Úsek z oblasti dnešního nádraží Praha-Smíchov do Berouna byl vybudován společností Česká západní dráha a provoz na něm byl zahájen roku 1862; koncové nádraží ve městě Smíchov neslo název Praha a bylo označováno jako Západní nádraží či nádraží Západní dráhy. Úsek ze Smíchova na nádraží císaře Františka Josefa vybudovala v roce 1872 Dráha císaře Františka Josefa.

Trasování[editovat | editovat zdroj]

Trať je prakticky v celé své délce vedena podél řek, mezi Prahou-Smíchovem a Radotínem po levém břehu řeky Vltavy, od soutoku Berounky s Vltavou resp. od Radotína až do Berouna pak podél řeky Berounky. Až do zastávky Černošice-Mokropsy trať vede po jejím levém břehu, mezi zastávkami Černošice-Mokropsy a Všenory překonává trať řeku Berounku a odtud je vedena až do Berouna po jejím pravém břehu. Trať tak fakticky kopíruje směr jejího říčního koryta.

Osobní doprava[editovat | editovat zdroj]

Cestující vystupující z jednotky 451 ve stanici Zadní Třebaň

Provoz osobních vlaků na trati byl od šedesátých let dvacátého století zajišťován převážně jednotkami řady 451 a 452 v přepravních špičkách šestivozovými a v sedlech čtyřvozovými. To se však razantně změnilo během roku 2010, kdy postupně veškerou vozbu převzaly jednotky řady 471 (City Elefant), které bývají spojovány do souprav kvůli zachování přepravní kapacity. Na trati bylo dříve možné se setkat i s prototypem řady 470 nebo v brzkých ranních hodinách s motorovými vozy 810. Interval příměstských vlaků na trati je 30 minut (cca od 4 hod. do 23 hod, poslední vlaky jedou okolo půlnoci), úseku ŘevnicePraha hlavní nádraží díky posilovým vlakům ještě nižší (cca 15 min.). Po trati jsou také vedeny rychlíky a expresy, které však zastavují pouze v Praze na hlavním nádraží a Smíchově a pak v Berouně a pokračují po trati trati 170 dále do Plzně, případně dále do Domažlic, Klatov či Chebu, případně po tratích 200 a 190 do Českých Budějovic.


Stanice a zastávky[editovat | editovat zdroj]

V závorce je uvedeno tarifní pásmo Pražské integrované dopravy.

Související články[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. Tarif PID, kap. II, bod 4

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]