Francouzská Národní Fronta se již nějakou dobu snaží ustanovit propojení do Čech. Její hledání vyústilo v kontakt s různými populistickými, ale i přímo fašizujícími skupinami. Zástupci NF se setkali s početnou skupinou lhářů, podvodníků a oportunistů, jejichž přehled vám přinášíme. Všechny zřejmě spojuje touha získat finance z Ruska.

Šéfka Národní fronty Marine Le Pen navštívila hlavní město České republiky již v květnu letošního roku. Učinila tak na pozvání české Občanské konzervativní strany a poslanců Tomia Okamury a Radima Fialy. Návštěva Le Pen v Praze byla vyvrcholením dlouhodobého procesu sbližování Národní fronty s Občanskou konzervativní stranou (OKS) a dalšími českými politickými subjekty především z ultrapravicové a ultrakonzervativní části politického spektra.

Tuto spolupráci měla Marine Le Pen rozvinout návštěvou konference organizovanou OKS s názvem: „Střet civilizací a kultur s ohledem na rostoucí ohrožení centrální a východní Evropy masivní imigrací a islamizací“, která byla naplánována na 19. 10. v Praze. Konference byla odložena na polovinu ledna a mezitím zástupce NF Ludovic De Danne přijíždí na 1. celostátní konferenci Okamurova projektu SPD, který založil poté, co ho vyloučili jeho bývalý kolegové ze strany Úsvit pro podezření z defraudace stranických financí. Konference se zúčastní po boku bizarní sestavy hostů, mezi něž patří zastánce militarizace myslivců Václav Cílek, scientologický rapper Revolta nebo František Ringo Čech.

Sbližování Národní fronty a českých stran

Pro OKS to musí být nepříjemná situace, protože již v září 2014 se OKS pochlubila dokumentem, v němž poradce Marine Le Pen, Ludovic de Danne, potvrzuje, že se strana stane jediným oficiálním partnerem Národní fronty v České republice. O měsíc později se na půdě Evropského parlamentu setkali Marine Le Pen, předseda delegace Národní fronty v Evropském parlamentu Aymeric Chauprade a šéf OKS Jiří Janeček, aby si potvrdili blízkost svých programů. V listopadu 2014 Janeček vystoupil jako host na 15. kongresu Národní fronty v Lyonu. V březnu 2015 Národní fronta znovu potvrzuje, že je pro ní OKS jediný oficiální partner v ČR. Během návštěvy Le Pen v Praze došlo k potvrzení členství OKS ve hnutí MENF (Movement for a Europe of Nations and Freedoms), které vede právě Národní fronta.

OKS však nebyla jedinou českou stranou, s níž Národní fronta jednala o spolupráci. O partnerství usilovala strana Ne Bruselu — Národní demokracie, která je vedena známým českým antisemitou Adamem B. Bartošem. Už v červnu loňského roku Bartoš blahopřál Le Pen k volebnímu úspěchu a v říjnu vyslal do Paříže Daniela Solise, jenž patří mezi známé české zastánce konspiračních teorií, aby jednal s Ludovicem de Danne o partnerství obou stran. De Danne však na poslední chvíli schůzku odřekl, údajně kvůli povinnostem v Bruselu. A dalším subjektem, který se uchází o přízeň Marine Le Penové je již zmíněný Tomio Okamura a jeho SPD. Pojďme se na jednotlivé subjekty pravicových námluv, zastánce evropských hodnot, svobod a podobně, podívat podrobněji.

Jiří Janeček a Občanská konzervativní strana

První, kdo se přiblížil funkčnímu svazku s Národní Frontou Marie Le Pen je Jiří Janeček, český politik a podnikatel, který proslul svými korupčními aférami a xenofobními postoji. Od roku 2002 byl členem české konzervativní strany Občanská demokratická strana (ODS), kterou od roku 1991 vedl její zakladatel a pozdější prezident ČR Václav Klaus. Jiří Janeček v roce 2013 založil její ultrakonzervativní křídlo Pravá frakce adorující bývalého prezidenta ČR Václava Klause, které se však nesetkalo s úspěchem a Janeček ještě téhož roku ze strany vystoupil. V roce 2014 založil na troskách Pravé frakce Občanskou konzervativní stranu (OKS). Ačkoliv byl Janeček dva roky poslancem, nejvíce o něm bylo slyšet v roce 2010 v souvislosti s jím navrženým kontroverzním plánem na odsunutí bezdomovců z centra Prahy do ohraničených a hlídaných sběrných táborů na okraji města, pro který se vžil název „konečné řešení bezdomovectvi.“ Janeček tehdy ideu tábora obhajoval tím, že lidé bez domova představují bezpečnostní a zdravotní riziko pro Pražany a že pokud odmítnou pokyny, které by jim mohla dávat policie, „a budou si chtít žít svůj bezdomovecký život, připravíme na okraji Prahy místo, kde nebudou nikoho obtěžovat“. Dehumanizace, popření základních lidských práv a odmítnutí vnímat bezdomovce jako lidské bytosti s vlastní důstojností, která stála za takovou ideou, mnohým nemohla nepřipomenout ideu koncentračních táborů z minulosti.

Janeček působil i jako pražský zastupitel za ODS (čtyři roky jako zastupitel Hlavního města Prahy a čtyři roky zastupitel Městské části Praha 11) a právě v souvislosti s tím vyplavalo na povrch hned několik afér. Jeho působení v tandemu se starostou Daliborem Mlejnským je spojeno s naprosto katastrofálním hospodařením radnice Prahy 11. Série nevýhodných obchodů s městským majetkem zanechala rozpočet radnice v rozvrácené stavu a Janečka samotného (a dalších 39 zastupitelů) Útvar pro odhalování organizovaného zločinu obvinil z nevýhodného prodeje obecního majetku. Na Praze 11 proběhla celá řada nevýhodných obchodů a ztráty městské části jsou pravděpodobně již nevyčíslitelné. Nejvýraznější kauzou se stal pokus prodat obecní majetek společnosti Tweelingen za zlomek tržní ceny — firmě s neznámou vlastnickou strukturou bez jakékoliv dohledatelné historie, za účelem postavení mrakodrapu, krytým jako „revitalizaci parku“.

Dodejme, že Janeček má prokazatelně úzké vazby na zástupce developerských společností (s nimiž například trávil čas na rallye Paříž—Dakar) nebo na bývalého pražského primátora Pavla Béma, který proslul korupční kauzou, jíž doprovázel únik odposlechů jeho telefonních hovorů s vlivným pražským lobbistou Romanem Janouškem. V roce 2013 Janeček ODS opustil, a to především proto, že silná lokální opozice dlouhodobě zveřejňovala majetkové machinace, nevýhodné prodeje obecního majetku a očividně korupční jednání radnice pod vedením ODS. V důsledku toho se ODS stala v městské části Praha 11 prakticky nevolitelnou a přestala představovat perspektivní zázemí pro politickou kariéru.

Za zmínku také stojí fakt, že během Janečkova zastupitelského mandátu čelili aktivisté a opoziční politici, kteří upozorňovali na nevýhodné a podezřelé obchody ODS, zastrašování vskutku mafiánským stylem. Dnešní starosta a bývalý opoziční politik Jiří Štyler byl zbit do bezvědomí a skončil v nemocnici se zraněnou hlavu, natrženým nosem po útoku paralyzérem a boxerem ve svém domě neznámým mužem. Předtím byl sledován bezpečnostní agenturou ABL, pravděpodobně na příkaz starosty ODS a spolupracovníka Jiřího Janečka, Dalibora Mlejnského za účelem získání kompromitujících materiálů. Série útoků proti opozičním politikům a aktivistům zahrnovala probodání kol u auta, poškození skel ale i šíření denunciačních informací prostřednictvím výlepu anonymních letáků. V roce 2012 média informovala o tom, že Jiří Janeček vymáhá peníze, které měl v minulosti v hotovosti půjčit podnikatelce Evě Krejčí. Ta se ale bránila tím, že dluh splatila a u soudu se zjistilo, že Janeček několikrát porušil zákon a že podnikatelka dostala zakázku od hlavního města v době, kdy byl Janeček radním.

Samotná Občanská konzervativní strana se od svého počátku ubírá ultrakonzervativní cestou, která zahrnuje tradiční složky, jako je politika namířená proti Evropské unii, imigraci nebo islámu, zdůrazňování nacionalistických postojů a podobně. OKS rovněž silně podporuje domácí i zahraniční politiku Ruska, potažmo Vladimira Putina a Janeček překvapivě oprášil svou protibezdomoveckou kampaň.

Od svého počátku se strana snaží hledat spojence, a to jak na domácí půdě, tak na mezinárodní scéně. V letošním roce OKS podepsala memorandum o spolupráci se stranou Národní demokracie, vedenou Adamem B. Bartošem, jenž je znám pro své otevřeně antisemitské názory. Po krátké sobě byla ale smlouva o spolupráci zrušena a obě strany na sebe začaly házet špínu.

Na organizaci návštěvy Marine Le Pen v Praze OKS spolupracovala s politikem a podnikatelem japonsko-českého původu Tomio Okamurou a se členy populistické strany Úsvit. Z Úsvitu byl Okamura vypuzen poté, co média upozornila na nejasné účetnictví strany a podezření z vyvádění peněz na chod strany k lidem spřízněným s Okamurou, který stranu zanechal v dluzích. Kromě francouzské Národní fronty má OKS ještě jednoho blízkého zahraničního partnera — rakouskou FPÖ — a netají se sympatiemi k italské Lize severu.

Adam B. Bartoš a Národní demokracie

Národní demokracie je strana, která vznikla v roce 2014 ze strany Právo a spravedlnost. Ideově strana staví na ultranacionalismu a mezi její hlavní témata patří antisemitismus, euroskepticismus, snaha o znovuzavedení trestu smrti, odpor k uznávání práv pro homosexuálně orientované lidi nebo odpor vůči tzv. multikulturalismu. Skrze tyto body se Národní demokracie ideově potkává s českou neonacistickou stranou Dělnická strana sociální spravedlnosti (DSSS), s níž v posledních volbách vytvořila společný volební blok. Partnerství obou stran však padlo poté, co lídr Národní demokracie, Adam B. Bartoš, označil šéfa DSSS za policejního agenta a před sjezdem DSSS proti němu otevřeně vystoupil.

V dnešní době však znovu Národní demokracie a DSSS otevřeně spolupracují. Jak jsme již zmínili, později strana vstoupila do krátkého partnerství s OKS, které rovněž zkrachovalo. Stejně jako OKS i Národní demokracie je silně pro-rusky orientovaná.

Hlavním ideologem a lídrem Národní demokracie je ultrapravicový publicista Adam B. Bartoš, který proslul mnoha výroky s antisemitským podtextem, nebo například vytvářením veřejného seznamu českých Židů. V poslední době o sobě nechal nehlasitěji slyšel, když si na jím svolanou protiimigrační demonstraci přinesl oprátku, kterou mával během svého proslovu. Na adresu uprchlíků se vyjádřil, že „...jde o nadržené negry placené z USA, kteří jednoho dne mohou znásilnit i vás“ . Později prohlásil, že by uprchlíci měli být „koncentrování“ v areálu pevnosti Terezín, která za 2. světové války sloužila jako koncentrační tábor.

Bartoš v posledních měsících svolal několik protiimigračních shromáždění nazvaných „Tábory lidu“, na nichž organizačně spolupracoval s neonacisty. S pořadatelskou páskou se na nich objevili neonacisté ze skupiny Čeští lvi a s proslovy vystupovali zástupci neonacistické organizace Generace identity, což je sdružení vytvořené po vzoru západních identitářských hnutí, jehož čeští členové se rekrutují z okruhu již neexistující neonacistické sítě Autonomní nacionalisté.

Se zástupci Generace identity ostatně úzce spolupracuje i místopředseda strany Ladislav Zemánek, který se spolu s nimi účastní aktivit mezinárodní neonacistické sítě Evropská fronta solidarity pro Kosovo. Nedávno se nechal vidět s řadou neonacistů na pohřbu českého občana, který padl na Ukrajině při boji na straně proruských separatistů.

Adam B. Bartoš a Ladislav Zemánek za Národní demokracii se neváhají pochlubit svým otevřeným antisemitismem. Zde na fotografii s neonacisty Pavlem Kamasem (první zprava — ten se proslavil svým opakovaným vydáváním projevů Adolfa Hitlera) a Erikem Sedláčkem (druhý zprava — ideologickým vůdcem českých neonacistů, kterému jsme se v minulosti věnovali opakovaně) na společné antisemitské provokaci u pomníčku Anežky Hrůzové v Polné. Více o jejich návštěvě na konci staršího článku.

Pokud chcete získat stručný vhled do uvažování A. B. Bartoše, můžete se podívat na sestřiho toho nejzajímavějšího z jeho debaty s Pavlem Novotným.

Tomio Okamura, Strana přímé demokracie a hnutí Úsvit

O spolupráci s Národní frontou usiluje rovněž český politický podnikatel Tomio Okamura, který nyní vede stranu Svoboda a přímá demokracie. Po návštěvě Le Pen v Praze, které se také účastnil a na jejíž organizaci spolupracoval, prostřednictvím Twitteru zmínil, že s Národní frontou podepsal memorandum o spolupráci. Dnes přijíždí zástupce Národní fronty na 1. celostátní sjezd jeho projektu SPD.

Tomio Okamura, který se v posledních letech věnuje politické kariéře postavené především na práci s výraznými tématy s populistickým potenciálem, mezi které v ČR patří především otázka integrace romské menšiny a v současné době imigrace a islám.

Až do letošního roku byla jeho dominantním tématem právě otázka integrace romské menšiny do české společnosti. Okamura proslul tím, že do mediálního prostoru pouští nepodložené, neinformované či zmanipulované informace. Několik z nich zdokumentoval například sefver demagog.cz, který se ověřování faktů v politických diskusích věnuje. Letos se Okamura například nechal slyšet, že za posledních 70 letech 32násobně v vzrostl počet Romů v ČR a že tento fakt představuje pro republiku bezpečnostní riziko. Doslova řekl: „strmý růst porodnosti romské populace za současného stavu je podle mého názoru spolu s problémem imigrantů jedním ze dvou největších bezpečnostních rizik pro budoucnost České republiky,“. Zdroj statistiky, ze které údajně vycházel, odmítnul prozradit, Český statistický úřad existenci takovéhoto údaje popřel a za výrok na něj bylo podáno trestní oznámení.

Stejně tomu bylo i v případě, kdy prohlásil, že tvrzení o Romském koncentračním táboře v Letech u Písku jsou mýtem: „Oběti v táboře rozhodně nebyly oběti jakéhokoli holokaustu. Naopak srovnávání je neúctou ke skutečným obětem holokaustu, ať už Romů nebo Židů, ve skutečných koncentračních táborech.“. Dříve přišel s názorem, že pro Romy by měl vzniknout vlastní stát, kam by se měli z České republiky vystěhovat, popřípadě že by se Romové měli „demokraticky“ vystěhovat do Indie. Kontroverzní byla jeho návštěva odsouzeného rasového vraha Vlastimila Pechance ve vězení a na protiromskou notu hrál i když odpovídal kritikům kandidatury Kláry Samkové (která zastupovala obviněné Romy a sama je řekněme tmavšího pigmentu) za jeho stranu s tím, že „nemá ani kapku cikánské krve“. Okamura rovněž vystupoval na „Táborech lidu“ pořádaných Adamem B. Bartošem, o nichž jsme psali výše. Dalším politickým skandálem bylo, když vyzýval lidi k venčení prasat v blízkosti mešit.

Okamura byl nejprve dlouhodobě spojen s hnutím Úsvit přímé demokracie, kterou založil v roce 2013. Strana se prezentovala jako průkopník přímé demokracie, ovšem nebyla ideově konzistentní a stejně jako samotný Okamura se věnovala spíše nahodilým tématům s populistickým potenciálem. Fungování strany bylo od jejího počátku provázeno nejasnostmi. Podle investigace týdenníku Reflex, který zveřejnil podezřelé faktury, jí Okamura zřejmě tuneloval a odváděl z ní až milion Kč měsíčně. Poté, co se tyto záležitosti začaly řešit na veřejnosti a na světlo se dostaly další nejasnosti týkající se financování okamurovy kandidatury na prezidenta, došlo Úsvitu k rozkolu, Okamura byl vyloučen a založil nový politický subjekt — stranu Svoboda a přímá demokracie. Pod její hlavičkou nyní sbírá politické body na protiimigračních demonstracích, včetně „Táborů lidu“. Úsvit je v současnosti veden Markem Černochem, jenž patří také k nejhlasitějším kritikům imigrace a islámu v ČR. Hlavní inspirací pro novou podobu hnutí Úsvit má být francouzská Národní fronta. Okamuru provázely problémy již dříve, ještě jako kandidát do senátu čelil v roce 2012 obvinění ze spáchání volebního podvodu.

Vane vítr z Kremlu?

Je vždycky vtipné, jak z bližšího pohledu na obránce tradičního hodnot před nebezpečím vnitřním i vnějším, se vyklubou lidé, kterým jde především o peníze a moc, za jejichž obstarání se neštítí pošlapat hodnoty téměř jakékoliv. Nicméně celá věc má ještě další aspekt: Je důvodné podezření, že všechny peníze táhne dohromady také možnost přístupu k financím z Kremlu, který zřejmě financuje evropské nacionalistické strany za účelem vytváření štěpných linií napříč Evropou — jinými slovy nacionalistické strany se stávají součástí geopolitického střetu. Není proto překvapivé, že všechny fašizující, respektive „konzervativní“ subjekty spojuje vstřícný postoj k putinovskému Rusku. O podrobnějším vlivu Ruska na fašizující subjekty viz náš starší článek: „Platí Rusko i české nacionalisty?“