Ondřej Schrutz
| Ondřej Schrutz | |
 Ondřej Schrutz |
|
| Narození | 25. listopadu 1865 Rodvínov  Rakouské císařství |
|---|---|
| Úmrtí | 28. prosince 1932 (ve věku 67 let) Praha  Československo |
| Příčina úmrtí | zápal plic |
| Povolání | lékař a pedagog |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Ondřej Schrutz (25. listopadu 1865 Rodvínov[1] – 28. prosince 1932 Praha) byl český lékař, profesor Univerzity Karlovy, odborník na epidemiologii a dějiny lékařství.
Život[editovat | editovat zdroj]
Narodil se 25, listopadu 1865 v Rodvínově u Jindřichova Hradce. Vystudoval jindřichohradecké gymnázium a 29. listopadu 1890 promoval na české lékařské fakultě.[2]
V letech 1888-95 byl asistentem v ústavu pro normální anatomii. Roku 1894 se stal docentem plastické anatomie při malířské (později výtvarné) akademii a o rok později i v umělecko-průmyslové škole. Roku 1896 se habilitoval na české lékařské fakultě pro dějiny lékařství a epidemiologii. Roku 1899 získal titul mimořádného profesora.[2]
Byl rovněž notářem lékařského sboru doktorů v Praze. Uskutečnil několik stáží v Itálii, Německu a Rusku.[2]
Roku 1920 byl jmenován řádným profesorem. Inicioval vznik Ústavu dějin lékařství při lékařské fakultě a od r. 1924 stál v jeho čele. Ve školním roce 1929-30 zastával funkci děkana lékařské fakulty.[3]
Zemřel 28. prosince 1932 v Praze na zápal plic,[4] téměř přesně rok po úmrtí své manželky.[5]
Dílo[editovat | editovat zdroj]
Zabýval se hlavně dějinami antické, středověké a islámské mediciny.[3] Soustředil se zejména na dílo Hippokrata a jeho následovníků.[2]
Samostatně vyšly např. tyto jeho práce:[6]
- Přehled anatomie člověka (1892 s reedicemi)
- Hippokratovské názory : o původu, skladbě a výkonech těla lidského (1895)
- O vzduchu, vodách a místech (1896 s dalšími reedicemi), překlad Hippokrata
- Anatomické a fysiologické spisy sbírky Hyppokratovské (1897)
- Stručný náčrtek základních nauk Hippokratových (1898)
- Hippokratovy aforismy (1899)
- Knížka o zachování dobrého zdraví školy Salernské (1900)
- O Hippokratovské diaetetice v nemocech, zvláště prudce probíhajících (1907)
- Dějiny lékařství (1910)
Publikoval rovněž v časopisech (např. studie Die Medizin der Araber, uveřejměná v Handbuch der Geschichte der Medizin v Jeně r. 1902, popř. Ukázka zdravotních poměrů v Čechách za Karla IV. a Václava IV. v České revue r. 1898 nebo řada článků v Časopise českých lékařů).[2]
Přispíval do Ottova slovníku naučného pod značkou Srz.[7]
Reference[editovat | editovat zdroj]
- ↑ Matriční záznam o narození a křtu
- ↑ a b c d e NAVRÁTIL, Michal. Almanach českých lékařů: s podobiznami a 1000 životopisy: na paměť 50 letého jubilea Spolku a Časopisu lékařů českých. Praha : M. Navrátil, 1913. 387 s. Dostupné online. Kapitola Schrutz Ondřej Dr., s. 279.
- ↑ a b ČERNÁ, Věra. Schrutz Ondřej. (www.zdrav.cz)
- ↑ Profesor dr. Ondřej Schrutz zemřel. Lidové noviny. 1932-12-30, roč. 40, čís. 656, s. 7. Dostupné online [cit. 2014-06-21].
- ↑ Anna Schrutzová. Národní politika. 1931-12-24, roč. 49, čís. 352, s. 12. Dostupné online [cit. 2014-06-21].
- ↑ Podle seznamu prací v NK ČR
- ↑ Viz Seznam spolupracovníků Ottova slovníku naučného
- Seznam děl v databázi Národní knihovny ČR, jejichž autorem nebo tématem je Ondřej Schrutz
Autor Ondřej Schrutz ve Wikizdrojích
