1985
Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Seznam historických výročí | 2. tisíciletí | Aktuality |
◄◄ ◄ 1981 • 1982 • 1983 • 1984 • 1985 • 1986 • 1987 • 1988 • 1989 ► ►►
1985 (MCMLXXXV) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal úterým.
Události[editovat | editovat zdroj]
1985 |
---|
Doprava
Kultura Sport |
Československo:
- 12. ledna – V objektu Východoslovenské galerie v centru Košic došlo k výbuchu, který byl způsoben únikem plynu z narušeného potrubí. Byla narušena statika objektu, poškozeno bylo také mnoho vystavených uměleckých děl.[1]
- 17. dubna – 3. května – V Praze se konalo mistrovství světa v ledním hokeji. Ve finálovém utkání ČSSR proti Kanadě zvítězili českoslovenští hokejisté a stali se mistry světa.
- 3. května – Do provozu byl uveden první blok Jaderné elektrárny Dukovany v okrese Třebíč. Součástí elektrárny jsou celkem 4 bloky typu VVER 440 o výkonu 440 MW. V souvislosti s přípravou elektrárny byla v letech 1974–1978 vystavěna vodní nádrž Dalešice na řece Jihlavě zásobující elektrárnu chladící vodou. Poslední – čtvrtý blok začal dodávat elektrickou energii 20. července 1987. Jednalo se o první jadernou elektrárnu na území České republiky. Její výstavba trvala 9 let.[2]
- 22. května – Ve Stochově byl zadržen šestnáctiletý hornický učeň Jiří Straka, který se do dějin československé kriminalistiky zapsal jako spartakiádní vrah. V období od 17. února do 16. května t. r. se dopustil série loupežných přepadení, znásilnění a brutálních vražd na ženách v Praze. Celkem napadl minimálně 11 žen, 3 z nich jeho útok nepřežily. Díky profesionálnímu postupu pražských kriminalistů pod vedením Jiřího Markoviče byl dopaden ještě před konáním spartakiády 1985. V průběhu vyšetřování byl hodnocen jako nadprůměrně inteligentní, avšak naprosto amorální, agresivní osobnost s výraznými sklony k sadismu a nekrofilii. U Městského soudu v Praze byl usvědčen ze tří vražd, dvou pokusů o vraždu, pěti znásilnění, tří loupeží a pěti krádeží. Jen díky svému nízkému věku unikl jistému trestu smrti a byl 17. prosince 1985 odsouzen k nejvyššímu možnému trestu – 10 let s nařízenou ústavní léčbou. Ve vězení mu byla za účelem snížení sexuální agresivity provedena kastrace. V květnu 1994 byl propuštěn na amnestii z vězení a předán do péče psychiatrů v Opavě. V prosinci 2004 byl definitivně propuštěn na svobodu.
- 22. května – Ve Vladislavském sále Pražského hradu se konala volba prezidenta Československé socialistické republiky. Potřetí byl jednomyslně zvolen prezidentem Gustáv Husák.
- 21. – 24. května – Západní část Jihomoravského a jižní část Východočeského kraje zasáhly povodně. V důsledku mimořádných dlouhotrvajících srážek v oblasti vystoupily řeky Svratka, Jihlava, Dyje a Chrudimka ze břehů, takže bylo nutné přistoupit k evakuaci četných obcí. Nejvíce byly postiženy okresy Jihlava, Třebíč, Žďár nad Sázavou, Znojmo, Brno-venkov a Břeclav. Ve Velkém Meziříčí na Žďársku stoupla hladina potoka Balinka natolik, že bylo do půlmetrové výše zaplaveno náměstí. Centrum města vytopila také řeka Jihlava v Třebíči. Značné škody byly zaznamenány na orné půdě, kterou na mnohých místech voda odplavila. Dopady povodně byly částečně zmírněny vlivem vodních nádrží Dalešice, Mostiště, Vranov a Vír. Jisté škody však vznikly na staveništi Novomlýnské přehradní nádrže na okrese Břeclav. Ve Východočeském kraji byl nejvíce postižen okres Chrudim, kde se vylily ze břehů řeky Chrudimka, Doubrava a Novohradka.[3]
- 7. června – Otevřena byla první ze šesti plánovaných částí nového komplexu Fakultní nemocnice Lochotín v Plzni. Slavnostního předání stavby se zúčastnil předseda vlády ČSR Josef Korčák, ministr zdravotnictví ČSR Jaroslav Prokopec, vedoucí tajemník Západočeského KV KSČ Josef Mevald a další čelní straničtí a městští funkcionáři. Nová budova pavilonu interních oborů byla vybavena tehdy moderní technikou – např. počítačovým tomografem (CT).[4]
- 19. června – Fanoušci fotbalového klubu Sparta Praha zdemolovali během cesty na ligové utkání do Banské Bystrice interiér nočního rychlíku Hron. Pod vlivem alkoholu rozbíjeli osvětlením, vytrhávali dveře a sedadla kupé a vyhazovali je z oken jedoucího rychlíku stejně tak, jako láhve od alkoholu. Slovně i fyzicky napadali další cestující i průvodčí vlaku. Z osmi demolovaných vagónů byly 3 zcela vyřazeny z provozu a celková škoda činila 240 tis. Kčs. Městský soud v Praze odsoudil 8 obžalovaných ve věku od 15 do 29 let k nepodmíněným trestům v trvání od 6 do 30 měsíců, dalších k 5 podmíněným trestům, většině z obžalovaných byla uložena ústavní protialkoholní léčba a zakázány návštěvy fotbalových a hokejových utkání. Událost se stala hlavním motivem psychologického snímku Proč?, který v roce 1987 natočil režisér Karel Smyczek.[5]
- 27. – 30. června – Na Strahovském stadionu v Praze se konala historicky poslední – 6. československá spartakiáda. Vystoupení téměř všech skupin obyvatel přineslo mnohé nové tělocvičné prvky. Největší ohlas vzbudilo vystoupení starších žákyň, které cvičily do rytmu skladby Michala Davida Poupata. Čtyřdenní masové akce se zúčastnil asi milion cvičenců a hostů.[6]
- 7. července – Na Velehradě se při příležitosti 1100. výročí úmrtí věrozvěsta Metoděje konalo obrovské shromáždění věřících s více než 100 tisícovou účastí. Shromáždění se zúčastnil kardinál František Tomášek, dorazil také vatikánský státní tajemník Agostino Casaroli, který celebroval následnou slavnostní bohoslužbu. S projevem na shromáždění vystoupil také ministr kultury České socialistické republiky Milan Klusák.[7] Pokus státních orgánů prezentovat toto křesťanské setkání jako mírovou slavnost byl přijat velmi odměřeně a s kritikou (účastníci předsedu ONV Uherské Hradiště i ministra kultury s jeho projevem vypískali).[8] Shromáždění se tak stalo ukázkou nespokojenosti a nesouhlasu mnohých věřících s vládnoucí garniturou.
- 15. srpna – Jižní oblasti Západoslovenského kraje, zejm. Komárno, Nitru, Levice, Šahy, Hurbanovo, ale i Bratislavu, postihlo v ranních hodinách zemětřesení o síle až 6 stupňů Richterovy škály. Otřesy zaznamenaly také báňské seizmické stanice v Severomoravském kraji. Zemětřesení si naštěstí nevyžádalo žádné škody na zdraví lidí ani na majetku.[9]
- 1. října – V československých kinech měla premiéru oblíbená filmová pohádka S čerty nejsou žerty režiséra Hynka Bočana.
- 2. listopadu – Za účasti nejvyšších stranických i státních představitelů byl slavnostně zahájen provoz linky B pražského metra v úseku Smíchovské nádraží – Sokolovská. První úsek trasy o délce 5,5 km zahrnoval 7 stanic, z toho dvě – stanice Můstek a Sokolovská (dnes Florenc) se staly přestupními na trasu A, resp. C. Trasa byla budována 6 let ve složitých podmínkách podzemí pražského středu města. Během razících a výkopových prací bylo učiněno mnoho cenných archeologických nálezů. Stavba koncipovaná jako akt československo-sovětského přátelství zahrnovala také vybudování ústřední pražské pěší zóny vedoucí ulicemi Na příkopě a 28. října. Z těchto ulic byla vymístěna veškerá doprava, včetně tramvají, jejichž provoz zde byl ukončen 4. července t. r. Součástí slavnostního zahájení provozu bylo shromáždění Pražanů na náměstí Republiky, kde se odbýval slavnostní akt předání trasy do užívání. V souvislosti se zahájením provozu trasy B byl koncem září změněn systém odbavování cestujících v metru – původní turnikety byly nahrazeny označovači jízdenek. Stanici Moskevská (dnes Anděl) pomáhali vč. projektu a výstavby budovat sovětští odborníci, kteří využili prvků typických pro moskevské metro. Souběžně s otevřením trasy byla v Moskvě otevřena stanice metra Pražská, kterou naopak pomáhali projektovat a budovat stavbaři z Československa.
- 5. listopadu – Pod podlahou zámku v Bečově nad Teplou na Karlovarsku nalezli kriminalisté druhou nejcennější památku na našem území – románský Relikviář svatého Maura pocházející ze 13. století. Na stopu cenné památky je přivedl požadavek amerického občana Dannyho Douglase, který v červnu 1984 kontaktoval československé úřady ohledně nákupu blíže nespecifikované památky s vysokou uměleckou a historickou hodnotou, která má být uložena na blíže neurčitém místě v západních Čechách. Na základě tohoto typu započali českoslovenští kriminalisté s pátráním a prohledáváním archivním záznamů, přičemž narazili na fotografii a popis relikviáře z roku 1932. Památku na bečovském zámku zřejmě před útěkem v roce 1945 uschovali příslušníci rodu Beaufortů, kteří za války kolaborovali s nacisty.
Svět:
- Březen – v Moskvě zemřel generální tajemník ÚV KSSS Konstantin Ustinovič Černěnko, a na jeho místo nastoupil Michail Gorbačov, který se později proslavil prosazováním glasnosti a perestrojky.
- 31. března – proběhly Světové dny mládeže v Římě
- 26. dubna – Představitelé států Varšavské smlouvy podepsali ve Varšavě dokument o prodloužení platnosti tohoto vojenského paktu o dalších 20 let s doložkou o automatickém prodloužení smlouvy o dalších 10 let v případě, že smluvní strany neodevzdají do roka před uplynutím lhůty vládě Polské lidové republiky prohlášení o jejím vypovězení.[10]
- 10. července – dva agenti francouzské tajné služby potopili v novozélandském Aucklandu loď organizace Greenpeace Rainbow Warrior. Při akci zemřel člen organizace Fernando Pereira. Pachatelé byli později dopadeni a celá záležitost přerostla v obrovský mezinárodní skandál.
- 13. července – V Londýně a Philadelphii se konal jeden z největších koncertů všech dob. Jednalo se o charitativní koncert, kde vystupovali hvězdy tehdejší hudební scény bez honoráře. Výtěžek z koncertu byl věnován na pomoc Etiopii. V Londýně se představili například Queen, Status Quo, Phil Collins, U2, Elton John nebo The who. Ve Philadelphii zahráli třeba Black Sabbath, Madonna, Eric Clapton, Simple Minds, Judas Priest nebo Led Zeppelin. Akce měla obrovský úspěch. Celkově se vybralo více jak 280 mil. dolarů.
- 12. srpna – v Japonsku havaroval let Japan Airlines 123. S 520 mrtvými je dodnes nejsmrtonosnější leteckou havárií jediného letounu v historii letectví a druhou nejsmrtonosnější havárií vůbec.
- 19. srpna – Silné zemětřesení (8,1 stupňů Richterovy škály) postihlo hlavní město Mexika – Mexiko a jeho okolí. Vyžádalo si téměř 12 000 lidských životů.
- 28. října – abdikace singapurského prezidenta Devana Naira
- 13. listopadu – mohutná erupce kolumbijské sopky Nevado del Ruiz a následné zaplavení města Armero a dalších vzniklými lahary si vyžádaly více než 25 000 lidských životů
- Microsoft uveřejnil první verzi Windows
- 1. září byl na dně Atlantského oceánu nalezen luxusní zaoceánský parník Titanic.
- V prosinci Roger Waters opustil skupinu Pink Floyd
Vědy a umění[editovat | editovat zdroj]
1985 | |
Střední stav obyvatel | 10 336 472 |
---|---|
Narození | 136 488 |
Zemřelí | 131 641 |
Přirozený přírůstek | 4 240 |
Přírůstek stěhováním | 2 195 |
Celkový přírůstek | 6 435 |
- 3. října – z Kennedyho vesmírného střediska odstartoval ke svému prvnímu letu raketoplán Atlantis
- Mark Morris objevil zdroj radiového záření ve tvaru vlákna ve středu Mléčné dráhy
- Podle pozorování přechodů a zákrytů Pluta a jeho měsíce Charona určil Edward F. Tedesco, že průměr Pluta je menší než 3040 kilometrů.
- Neil Turock vyslovil předpoklad, že kosmické struny jsou příčinou vzniku skupin galaxií zvaných Abellovy kupy.
Vydání Alba kapely Megadeth Killing Is My Business... And Business Is Good! Vydání alb kapely Helloween s názvy Helloween a Walls of Jericho
Nobelova cena[editovat | editovat zdroj]
- Fyzika – Klaus von Klitzing
- Chemie – Herbert A. Hauptman
- Lékařství – Michael S. Brown, Joseph L. Goldstein
- Literatura – Claude Simon
- Mír – International Physicians for the Prevention of Nuclear War
- Ekonomie – Franco Modigliani
Narození[editovat | editovat zdroj]
Česko
- 5. ledna – Marek Kvapil, český hokejista
- 14. ledna – Sylva Koblížková, česká herečka
- 11. února – Šárka Záhrobská, česká lyžařka
- 1. července – Karlos Vémola, český Mma bojovník
- 5. září – Jan Mazoch, český skokan na lyžích
- 17. září – Tomáš Berdych, tenista
- 10. října – Rostislav Olesz, hokejista
- 23. listopadu – Milan Kopic, český fotbalista
- 27. listopadu – Jan Rotrekl, český basketbalista
Svět
- 20. února – Julia Volkovová ruská zpěvačka, členka skupiny T.A.T.u.
- 15. března – Antti Autti finský snowboardista.
- 29. března – Maxim Lapierre, kanadský hokejista
- 26. března – Keira Knightley, britská herečka
- 21. května – Alexander Dale Oen, norský plavec († 30. dubna 2012)
- 17. září – Alexandr Ovečkin, ruský hokejista
- 30. listopadu – Kaley Cuoco, herečka
- 1. prosince – Janelle Monáe, americká zpěvačka a tanečnice
Úmrtí[editovat | editovat zdroj]
Česko[editovat | editovat zdroj]
- 10. ledna – Beno Blachut, operní pěvec (* 14. června 1913)
- 11. ledna
- Marie Mlynářová, akademická sochařka a šperkařka (* 25. července 1943)
- Josef Čtyřoký, český fotbalista (* 30. září 1906)
- 15. ledna
- Martin Dzúr, ministr národní obrany (* 12. července 1919)
- Josef Sedláček, československý fotbalový reprezentant (* 15. prosince 1893)
- 19. ledna – Stanislav Kovář, grafik (* 11. června 1921)
- 20. ledna – Karel Souček, česko-kanadský profesionální kaskadér (* 19. dubna 1947)
- 21. ledna – Jan Peka, československý hokejový brankář (* 27. července 1894)
- 24. ledna – Miloslav Kaňák, teolog, duchovní Církve československé husitské (* 17. února 1917)
- 25. ledna – Jan Vostrčil, kapelník a filmový herec (* 3. prosince 1903)
- 29. ledna – František Tyrpekl, fotbalista, reprezentant Československa (* 23. prosince 1905)
- 9. února – Jan Křížek (malíř), česko-francouzský výtvarník (* 31. července 1919)
- 10. února – Jan Brod, lékař, zakladatel české nefrologie (* 19. května 1912)
- 13. února – František Šilhan, teolog a filozof, provinciál české provincie Tovaryšstva Ježíšova (* 7. ledna 1905)
- 20. února – Josef Krása, český historik umění středověku a pedagog (* 9. srpna 1933)
- 4. března – Taťjana Hašková, překladatelka (* 19. ledna 1922)
- 14. března
- František Patočka, lékař a imunolog (* 22. září 1904)
- Světla Amortová, herečka a politička (* 7. ledna 1911)
- 16. března – František Pelcner, československý fotbalový reprezentant (* 4. září 1909)
- 21. března – Jan Jaroš, kněz, pedagog, právník, kanonista a teolog (* 18. ledna 1909)
- 25. března – Karel Balíček, malíř (* 31. října 1904)
- 29. března
- Karel Šmíd, malíř, výtvarný pedagog, textař a hudební skladatel (* 23. prosince 1914)
- Vlastimil Růžička, cyklista a mistr Československa v cyklokrosu (* 27. února 1925)
- Hana Volavková, česká historička umění, první ředitelka Židovského muzea v Praze (* 9. května 1904)
- 30. března – Václav Bartůněk, kněz, církevní a umělecký historik (* 26. června 1899)
- 1. dubna – Josef Cikán, voják, příslušník operace Glucinium (* 22. listopadu 1914)
- 12. dubna – Václav Vaněček, český právník a právní historik (* 10. července 1905)
- 14. dubna – Pavel Glos, farář, antifašista a spisovatel (* 5. prosince 1903)
- 25. dubna – Jiří Hejda, český spisovatel a politik (* 25. února 1895)
- 28. dubna – Jaroslav Drbohlav, herec (* 13. ledna 1947)
- 1. května – Pavel Potužák, český geodet, vysokoškolský pedagog a politik (* 3. ledna 1895)
- 2. května – Arnošt Lamprecht, jazykovědec (* 19. října 1919)
- 10. května – Zdeněk Kunc, zakladatel československé a světové neurochirurgie (* 16. března 1908)
- 13. května – František Harant, český matematik (* 5. srpna 1925)
- 14. května – Ladislav Ženíšek, fotbalový reprezentant (* 7. března 1904)
- 28. května – Karel Stehlík, malíř (* 21. května 1912)
- 8. června – Otakar Vondrovic, český lékař a klavírista (* 23. listopadu 1908)
- 14. června – Jiřina Popelová, filozofka a komenioložka (* 29. února 1904)
- 22. června – Alois Zátopek, geofyzik (* 30. června 1907)
- 23. června – František Hamouz, ministr a místopředseda vlád Československa (* 15. srpna 1919)
- 26. června – Jaroslav Kožešník, předseda Československé akademie věd a politik (* 8. června 1907)
- 28. června
- Karel Pilař, český houslař (* 30. října 1899)
- Oldřich J. Blažíček, historik umění (* 8. listopadu 1914)
- 29. června – Jaroslav Dietl, scenárista, dramatik a dramaturg (* 22. května 1929)
- červen – Jan Blesík, kněz, redemptorista a spisovatel (* 23. června 1909)
- 6. července – Jaroslav Porák, bohemista, slavista (* 23. května 1931)
- 11. července – Timoteus Pokora, český sinolog (* 26. června 1928)
- 13. července – Oldřich Mikulášek, básník (* 26. května 1910)
- 16. července – Heinrich Böll, německý spisovatel (* 21. prosince 1917)
- 26. července – Jindřich Uher, ministr několika vlád Československa (* 18. června 1911)
- 27. července – František Gross, malíř a grafik (* 19. dubna 1909)
- 28. července – Rudolf Mertlík, spisovatel a překladatel (* 14. května 1913)
- 29. července – Vlastimil Hála, trumpetista a hudební skladatel (* 7. července 1924)
- 30. července – Milada Petříková-Pavlíková, první česká architektka (* 22. srpna 1895)
- 4. srpna – Zbyněk Vostřák, český dirigent a hudební skladatel (* 10. června 1920)
- 6. srpna – Jiří Kostka, herec (* 5. října 1910)
- 26. srpna – Marie Motlová, česká herečka (* 1. května 1918)
- 5. září – Jiřina Štěpničková, herečka (* 3. dubna 1912)
- 7. září – Josef Věromír Pleva, český spisovatel pro děti a mládež (* 12. srpna 1899)
- 9. září – Elena Hálková, herečka (* 13. dubna 1907)
- 12. září – Erna Červená, česká herečka (* 1900)
- 19. září – Emila Medková, fotografka (* 19. listopadu 1928)
- 23. září – Vilém Hrubý, archeolog (* 18. listopadu 1912)
- 1. října – František Müller, katolický kněz, spisovatel (* 8. srpna 1910)
- 4. října – Jozef Herda, československý zápasník, stříbrná medaile OH 1936 (* 21. dubna 1910)
- 16. října – Václav Formánek, teoretik, estetik a historik umění (* 23. března 1922)
- 19. října – František Hrobař, český pedagog, botanik a ornitolog (* 2. června 1893)
- 23. října – Zdeněk Andršt, bývalý hokejový hráč a trenér (* 5. května 1912)
- 26. října
- Irena Kačírková, česká herečka (* 24. března 1925)
- Karel Kupka, český hudební skladatel a sbormistr (* 19. června 1927)
- 27. října – Vilém Besser, herec (* 2. prosince 1930)
- 30. října – Bohumil Kvasil, fyzik a politik (* 14. února 1920)
- 17. listopadu – Willi Ströminger, portrétní fotograf a herec (* 4. října 1902)
- 22. listopadu – Oldřich Kryštofek, básník, novinář a spisovatel (* 7. června 1922)
- 2. prosince – Jaroslav Ježek ml., hudebník, prasynovec hudebního skladatele Jaroslava Ježka (* 20. září 1957)
- 9. prosince – Josef Krčil, malíř (* 11. března 1906)
- 18. prosince
- Josef Klapuch, zápasník, olympionik, stříbrná medaile na OH 1936 (* 10. února 1906)
- Pavel Mahrer, československý fotbalový reprezentant (* 23. května 1900)
- 25. prosince – Augustin Uher, novinář, spisovatel a historik (* 17. února 1908)
- ? – Rudolf Burkert, československý skokan na lyžích a sdruženář (* 31. října 1904)
- ? – Karel Vodrážka, klavírista a hudební skladatel (* 2. prosince 1904)
- ? – František Bílek, malíř a sochař (* 1. října 1907)
Svět[editovat | editovat zdroj]
- 19. ledna – Eric Voegelin, německo-americký konzervativní politický filosof (* 3. ledna 1901)
- 21. ledna – Yusuf Lule, 3. prezident Ugandy (* ? 1912)
- 26. ledna – Kenny Clarke, americký jazzový bubeník (* 9. ledna 1914)
- 28. ledna – Alfredo Foni, italský fotbalista (* 20. ledna 1911)
- 30. ledna – Felix H. Man, německý fotograf (* 30. listopadu 1893)
- 31. ledna – Józef Mackiewicz, polský spisovatel (* 1. dubna 1902)
- 6. února – James Hadley Chase, anglický spisovatel (* 24. prosince 1906)
- 13. února – Karol Martinka, slovenský a československý ekonom, politik a ministr (* 5. července 1923)
- 26. února – Tjalling Koopmans, nizozemský ekonom, Nobelova cena 1975 (* 28. srpna 1910)
- 28. února – David Byron, britský zpěvák (* 29. ledna 1947)
- 5. března – Wolfgang Weber, německý novinářský fotograf (* 17. června 1902)
- 7. března – Arkady Fiedler, polský spisovatel, novinář, zoolog a cestovatel (* 28. listopadu 1894)
- 10. března
- Cornelius Van Niel, americký mikrobiolog (* 4. listopadu 1897)
- Konstantin Ustinovič Černěnko, sovětský politik (* 24. srpna 1911)
- 16. března – Eddie Shore, kanadský hokejista (* 25. listopadu 1902)
- 22. března – Albin Jansson, švédský reprezentační hokejový brankář (* 9. října 1897)
- 23. března – Zoot Sims, americký jazzový saxofonista (* 29. října 1925)
- 24. března – Georges Henri Rivière, francouzský muzeolog (* 7. června 1897)
- 28. března – Marc Chagall, bělorusko-francouzský malíř (* 7. července 1887)
- 29. března – Gerhard Stöck, německý olympijský vítěz v hodu oštěpem 1936 (* 28. června 1911)
- 7. dubna – Carl Schmitt, německý právní a politický teoretik (* 11. července 1888)
- 11. dubna
- John Francis Ahearne, hokejový funkcionář, osmý předseda IIHF (* 24. listopadu 1900)
- Enver Hodža, albánský komunistický diktátor (* 16. října 1908)
- 13. dubna – Kit Kleinová, americká rychlobruslařka, mistryně světa 1936 (* 28. března 1910)
- 19. dubna – Pavel Ivanovič Batov, sovětský generál (* 1. června 1897)
- 24. dubna
- Al Minns, americký černošský tanečník (* 1. ledna 1920)
- Jicchak Kahan, izraelský soudce (* 15. listopadu 1913)
- 27. dubna – Wilhelm Abel, německý historik (* 25. srpna 1904)
- 30. dubna – Vašek Káňa, novinář a dramatik (* 23. dubna 1905)
- 7. května
- Carlos Mota Pinto, premiér Portugalska (* 25. července 1936)
- Adam Bahdaj, polský spisovatel (* 2. ledna 1918)
- 8. května – Theodore Sturgeon, americký spisovatel science fiction (* 26. února 1918)
- 9. května – Aksel Fredrik Airo, finský generál (* 14. února 1898)
- 10. května – Antonio Branca, švýcarský pilot Formule 1 (* 15. září 1916)
- 12. května – Jean Dubuffet, francouzský malíř a sochař (* 31. července 1901)
- 15. května – Jackie Curtis, americký herec (* 19. února 1947)
- 19. května
- Víctor Rodríguez Andrade, uruguayský fotbalista (* 2. května 1927)
- Tapio Wirkkala, finský designér a sochař (* 2. června 1915)
- 21. května – Willy Maywald, německý fotograf (* 15. srpna 1907)
- 22. května
- Alister Hardy, britský mořský biolog (* 10. února 1895)
- Karl-Adolf Hollidt, generálplukovník německého Wehrmachtu (* 28. dubna 1891)
- 28. května – Miroslav Iringh, slovenský velitel ve Varšavském povstání (* 28. února 1914)
- 31. května – Gaston Rébuffat, francouzský horolezec, režisér, fotograf a spisovatel (* 7. května 1921)
- 1. června – Edgar Schmued, americký letecký konstruktér (* 30. prosince 1899)
- 6. června – Vladimir Jankélévitch, francouzský filosof a muzikolog (* 31. srpna 1903)
- 12. června – Helmuth Plessner, německý filosof a sociolog (* 4. září 1892)
- 15. června – Andy Stanfield, americký sprinter, dvojnásobný olympijský vítěz (* 29. prosince 1927)
- 17. června – Kirill Semjonovič Moskalenko, sovětský vojevůdce (* 11. května 1902)
- 21. června – Tage Erlander, předseda švédské vlády (1946–1969) (* 13. června 1901)
- 4. července
- Haakon Maurice Chevalier, americký spisovatel (* 10. září 1901)
- Jan de Quay, premiér Nizozemska (* 26. srpna 1901)
- 8. července – Simon Kuznets, americký ekonom, Nobelova cena 1971 (* 30. dubna 1901)
- 9. července – Šarlota Lucemburská, dcera velkovévody Viléma IV. Lucemburského (* 23. ledna 1896)
- 14. července – Gustav René Hocke, německý žurnalista, historik kultury (* 1. března 1908)
- 16. července – Heinrich Böll, německý spisovatel (* 21. prosince 1917)
- 17. července – Suzanne Langerová, americká filosofka (* 20. prosince 1895)
- 18. července – Isabel Alfonsa de Borbón, španělská princezna, vnučka Alfonse XII (* 6. října 1904)
- 19. července – Janusz A. Zajdel, polský jaderný fyzik a spisovatel žánru science fiction (* 15. srpna 1938)
- 22. července – Matti Järvinen, finský olympijský vítěz v hodu oštěpem (* 18. února 1909)
- 26. července – Fredy Perlman, americký spisovatel českého původu (* 20. srpna 1934)
- 31. července – Germaine Krull, německá fotografka (* 20. listopadu 1897)
- 5. srpna – Lorne Betts, kanadský hudební skladatel (* 2. srpna 1918)
- 14. srpna – Lina Heydrichová, manželka Reinharda Heydricha (* 14. června 1911)
- 20. srpna – Donald Hebb, kanadský psycholog (* 22. července 1904)
- 30. srpna
- Philly Joe Jones, americký jazzový bubeník (* 15. července 1923)
- Louis Évely, belgický křesťanský spisovatel (* 5. listopadu 1910)
- 1. září – Saunders Lewis, velšský spisovatel, historik, literární kritik a politik (* 15. října 1893)
- 3. září – Jo Jones, americký jazzový bubeník (* 7. října 1911)
- 7. září – George Pólya, maďarský matematik (* 13. prosince 1887)
- 8. září
- Paul John Flory, americký chemik, Nobelova cena 1974 (* 19. června 1910)
- John Franklin Enders, americký bakteriolog, virolog a parazitolog, Nobelova cena za fyziologii a lékařství 1954 (* 10. února 1897)
- Ana Mendieta, kubánská výtvarnice (* 18. listopadu 1948)
- 10. září – Ernst Öpik, estonský astronom (* 22. října 1893)
- 15. září
- Cootie Williams, americký jazzový trumpetista (* 10. července 1911)
- Josip Rus, slovinský právník a politik (* 16. března 1893)
- 19. září – Italo Calvino, italský spisovatel (* 15. října 1923)
- 22. září – Ernest Nagel, americký filosof, logik a teoretik vědy (* 16. listopadu 1901)
- 23. září – Larry Shue, americký dramatik (* 23. července 1946)
- 28. září – André Kertész, fotograf maďarského původu (* 2. července 1894)
- 30. září
- Simone Signoretová, francouzská herečka (* 25. března 1921)
- Charles Richter, americký seismolog (* 26. dubna 1900)
- Herbert Bayer, rakousko-americký grafik, malíř, fotograf a sochař (* 5. dubna 1900)
- Helen Clark MacInnesová, skotsko-americká autorka špionážních novel (* 7. října 1907)
- 2. října – Margaret Mahlerová, maďarsko-americká pediatrička a psychoanalytička (* 10. května 1897)
- 5. října – Karl Menger, rakouský matematik (* 13. ledna 1902)
- 10. října
- Yul Brynner, rusko-americký divadelní a filmový herec (* 11. července 1915)
- George Orson Welles, americký divadelní a filmový režizér a herec (* 6. května 1915)
- 14. října – Emil Gilels, ruský klavírista (* 19. října 1916)
- 4. listopadu
- Richard Williams, americký jazzový trumpetista (* 4. května 1931)
- George Sprague Myers, americký ichtyolog (* 2. února 1905)
- 5. listopadu – Karol Duchoň, slovenský zpěvák (* 21. dubna 1950)
- 10. listopadu – Givi Džavachišvili, premiér Gruzie (* 18. září 1912)
- 13. listopadu – Alexandr Pokryškin, ruský stíhač (* 6. března 1913)
- 17. listopadu – Lon Nol, kambodžský voják, politik a prezident (* 13. listopadu 1913)
- 22. listopadu – Anton Matúšek, slovenský válečný pilot (* 10. května 1919)
- 24. listopadu – László Bíró, maďarský vynálezce kuličkového pera (* 29. září 1899)
- 25. listopadu – Elsa Morante, italská spisovatelka (* 18. srpna 1912)
- 26. listopadu – Rudo Moric, slovenský spisovatel (* 27. března 1921)
- 27. listopadu – André Hunebelle, francouzský filmový scenárista, producent a režisér (* 1. září 1896)
- 2. prosince
- Philip Larkin, anglický básník, prozaik a jazzový kritik (* 9. srpna 1922)
- Kurtis Teal, americký baskytarista, člen Iron Butterfly
- 7. prosince
- Šlomo Rozen, ministr izraelských vlád (* 21. června 1905)
- Robert Graves, anglický literární kritik a spisovatel (* 24. července 1895)
- 8. prosince – Jaroslav Šolc, slovenský odbojář a politik (* 2. dubna 1920)
- 12. prosince – Ian Stewart, skotský klávesista a zakladatel skupiny The Rolling Stones (* 18. července 1938)
- 14. prosince – Catherine Doherty, kanadská katolická náboženská spisovatelka a sociální aktivistka (* 15. srpna 1896)
- 18. prosince – Xuân Diệu, vietnamský básník (* 2. února 1916)
- 19. prosince – Luis Korda, kubánský fotograf (* 17. ledna 1912)
- 23. prosince – Princ Bira, thajský princ a automobilový závodník (* 15. července 1914)
- 24. prosince – Ferhát Abbás, alžírský politik a bojovník za jeho nezávislost (* 24. srpna 1899)
- 26. prosince – Dian Fosseyová, americká bioložka (* 16. ledna 1932)
- 27. prosince – Harold Whitlock, britský olympijský vítěz v chůzi na 50 km, OH 1936 (* 16. prosince 1903)
- ? – Štefan Haščík, československý politik a ministr obrany Slovenského státu (* 25. listopadu 1898)
- ? – Herbert Kenneth Airy Shaw, anglický botanik (* 7. dubna 1902)
- ? – Edwin Rosskam, americký fotograf (* 1903)
- ? – Mordechaj Oren, představitel izraelské levicové strany Mapam, politický vězeň (* 1905)
- ? – Marjory Collinsová, americká fotografka (* 1912)
- ? – Gerhard Müller, švýcarský konstruktér a vynálezce (* 1915)
- ? – Arthur Rothstein, americký novinářský fotograf (* 1915)
- ? – Mary Kenneth Keller, americká řeholnice a informatička (* 1914)
Hlava státu[editovat | editovat zdroj]
Evropa:
Severní Amerika:
Reference[editovat | editovat zdroj]
- ↑ Zdroj: TN ČST 14. 1. 1985 – http://www.ceskatelevize.cz/ivysilani/10132488909-pred-25-lety/210411000110114/
- ↑ Zdroj: ČEZ – http://www.cez.cz/cs/vyroba-elektriny/jaderna-energetika/jaderne-elektrarny-cez/edu/historie-a-soucasnost.html
- ↑ Zdroj: Rudé právo – 23. 5. 1985, http://archiv.ucl.cas.cz/index.php?path=RudePravo/1985/5/23/3.png
- ↑ Zdroj: Rudé právo – 8. 6. 1985 – http://archiv.ucl.cas.cz/index.php?path=RudePravo/1985/6/8/1.png
- ↑ Zdroj: TN ČST, http://www.ceskatelevize.cz/porady/10266819072-vypravej/ve-stopach-doby/1985/379-rychlik-hron-zdemolovali-pri-ceste-na-ligove-utkani-do-banske-bystrice-fanousci-fotbalove-sparty-praha/
- ↑ Zdroj: Rudé právo, 1. 7. 1985 -http://archiv.ucl.cas.cz/index.php?path=RudePravo/1985/7/1/1.png
- ↑ Zdroj: http://archiv.ucl.cas.cz/index.php?path=RudePravo/1985/7/8/2.png
- ↑ Zdroj: http://www.ceskatelevize.cz/porady/10266819072-vypravej/ve-stopach-doby/1985/377-na-vyrocni-pouti-ve-velehrade-byl-lidmi-vypiskan-tehdejsi-ministr-kultury/
- ↑ Zdroj: TN ČST – 15. 8. 1985, http://www.ceskatelevize.cz/ivysilani/10132488909-pred-25-lety/210411000110815/
- ↑ Zdroj: Rudé právo – 27. 4. 1985 – http://archiv.ucl.cas.cz/index.php?path=RudePravo/1985/4/27/1.png
Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]
- Obrázky, zvuky či videa k tématu 1985 ve Wikimedia Commons