1983
Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Seznam historických výročí | 2. tisíciletí | Aktuality |
◄◄ ◄ 1979 • 1980 • 1981 • 1982 • 1983 • 1984 • 1985 • 1986 • 1987 ► ►►
1983 (MCMLXXXIII) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal sobotou.
Události[editovat | editovat zdroj]
1983 |
---|
Doprava
Kultura Sport |
Československo
- 4. ledna se v Praze konalo jednání Poradního výboru Varšavského paktu, kde se setkali všichni čelní představitelé členských států (Andropov, Husák, Jaruzelski, Kádár, Honecker, Ceausescu).[1]
- březen – V časopise Tribuna vyšel článek Nová vlna se starým obsahem, na jehož základě docházelo k likvidaci alternativní rokové hudby.[2]
- 4. března – Těžce nemocný Václav Havel byl na žádost Charty 77 propuštěn z vězení.[1]
- 12. března – Teroristé z angolského protivládního hnutí UNITA pod vedením Jonase Savimbiho přepadli komplex celulózky ve městě Alto Catumbela na jihu Angoly a zajali skupinu 66 československých občanů, kteří zde byli zaměstnáni v rámci mezinárodní pomoci rozvojovým zemím. Motivem celé akce byl nátlak na československé úřady ohledně přerušení podpory zdejší vlády. Zajatci včetně žen a dětí československých odborníků museli absolvovat 1 300 kilometrů dlouhý vyčerpávající pochod do tábora v Jumbě, kde byli uvězněni. Během pochodu jeden z rukojmích zemřel na vyčerpání. Celá komplikovaná situace byla řešena zdlouhavými diplomatickými jednáními. Zajatí českoslovenští občané byli propouštěni postupně, poslední dvacítka mužů dorazila do Prahy až 23. června 1984.[3]
- 27. března – Orgány StB podnikly pod názvem akce „Vír“ plošný zátah proti řeholníkům františkánského řádu na celém území Československa, který zahrnoval domovní prohlídky a výslechy. Příslušníci bezpečnostních sborů zabavili řeholníkům studijní materiály, liturgické potřeby a různé další rukopisy. Sedm členů řádu bylo uvězněno, dva z nich byli odsouzeni za maření státního dozoru nad církvemi. Zbývajících pět členů bylo zejména díky mezinárodnímu tlaku později propuštěno. Zásah měl velký ohlas v zahraničních sdělovacích prostředcích, zejm. v Itálii. Reakcí byla také rozsáhlá podpisová akce proti zásahu StB – 2. června t. r. obdržel kardinál František Tomášek dopis s téměř 3 400 podpisy věřících katolíků i protestantů.[4]
- 21. – 26. června – Palác kultury v Praze se stal dějištěm významného mezinárodního jednání Světového shromáždění za mír a život, proti jaderné válce, kterého se zúčastnilo na 3 625 delegátů ze 132 zemí celého světa. Shromáždění se konalo v období zostřeného mezinárodně politického napětí, kdy západní i východní blok soupeřily o vojenskou převahu, a to i prostřednictvím rozmisťování jaderných zbraní ve střední Evropě. Levicově zaměřeného shromáždění se mimo jiných zúčastnil i indický předseda Světové rady míru Rómeš Čandra. Na Staroměstském náměstí v Praze se 21. června konala obrovská organizovaná mírová manifestace asi 200 tisíc občanů. Závěrečné zasedání přijalo Výzvu za mír a život, jejíž hlavní myšlenkou byl požadavek na odstranění jaderných zbraní. Na uspořádání shromáždění přispěli občané Československa (zejm. v rámci „dobrovolně-povinných“ příspěvků na fond solidarity) částkou 65 mil. Kčs.[5] Z pohledu Československa se jednalo o prestižní událost, proto byla před konáním shromáždění věnována zvýšená pozornost úpravě centra Prahy, posíleny byly bezpečnostní hlídky, dočasně bylo výrazně zlepšeno zásobování.[6] Shromáždění se měli zájem zúčastnit také představitelé zakázané čs. opozice – hnutí Charta 77. Jejich žádost o účast však nebyla vůbec vyřízena. Členové Charty zaslali shromáždění alespoň vysvětlující dopis.
- 24. října – Vlády ČSSR a SSSR přednesly záměr zahájení příprav k rozmístění sovětských raket operačně taktického účelu na území Československa. Oficiálním důvodem byla reakce na rozmístění amerických střel s plochou drahou letu Persching 2, a tedy snaha o udržení rovnováhy sil v Evropě.
- 26. října – Ústavním zákonem č. 114/1983 Sb. byla vyhlášena Státní komise pro vědeckotechnický a investiční rozvoj. Účelem orgánu mělo být vyšší využívání výsledků vědy a techniky v praxi a zvýšení intenzifikace a efektivity výroby. Předsedou byl jmenován Jaromír Obzina.[7]
- 31. října – Mezi Mostem a Chomutovem byla po osmi měsících dokončena výstavba tzv. Ervěnického koridoru – mohutného místy až 190 m vysokého náspu o délce cca 5 km, na který byla přeložena silnice č. 13 a železniční trať Chomutov – Ústí nad Labem z míst, kam se postupně rozšiřovala těžební pole hnědouhelných lomů. Do ocelových rour musel být také přeložen tok řeky Bíliny. V průběhu šest měsíců trvající akce bylo nutné vytěžit, přemístit do vzdálenosti 6 km a nakupit na 1 mil. m³ zeminy. Součástí prací bylo i urovnání jílového podloží, protože se počítalo s postupným sesedáním nově navršeného útvaru. Dílo vytvořili za vzájemné spolupráce pracovníci Staveb silnic a železnic, Státního ústavu dopravního projektování a tehdejších Dolů V. I. Lenina. Železniční doprava byla na koridor převedena až od června 1984.[8][9]
- 18. listopadu – Za účasti prezidenta republiky Gustáva Husáka bylo v Praze při příležitosti stého výročí otevření po 7 let trvající rekonstrukci znovu zprovozněno Národní divadlo. Provoz divadla byl symbolicky zahájen představením Smetanovy opery Libuše. Součástí rekonstrukce byla také výstavba budovy Nové scény sousedící s objektem starého Národního divadla. Provoz v moderně pojatém objektu podle návrhu architekta Karla Pragera byl zahájen o den později představením Strakonický dudák.[10]
- 25. listopadu – Na české území byly umístěny ruské rakety středního doletu jako reakce na aktivitu USA (pozn. od toho píseň Jaromíra Nohavici Rakety[11]).
Svět
- březen – v sovětském časopise Šachmaty publikováno první uznávané řešení tzv. Babsonovy úlohy od Leonida Jaroše
- 10. dubna – Keke Rosberg na voze Williams se stal vítězem Grand Prix Šampionů.
- 26. července – Jarmila Kratochvílová zaběhla v Helsinkách dodnes platný světový rekord na 800 metrů, činí 1:53,28 minut.
- 1. září – sovětské stíhačky sestřelily civilní dopravní letadlo, zahynulo všech 269 osob na palubě.
- 19. září – Svatý Kryštof a Nevis získal nezávislost na Velké Británii.
- 25. října – Americká invaze na Grenadu (za spoluúčasti několika karibských států).
- Baleárské ostrovy se staly autonomní oblastí.
- Vydán Kodex kanonického práva (zkráceně CIC), viz Římskokatolická církev.
- Vojenský puč v Nigérii.
Věda a umění[editovat | editovat zdroj]
- 10. a 11. října – Veněra 15 a Veněra 16 vstoupily na polární orbitu kolem Venuše.
- 18. listopadu – Znovuotevření Národního divadla po rekonstrukci.
- Rozdělení ARPANET na ARPANET (výzkum) a MILNET (Military Network, provoz). TCP/IP přeneseny do komerční sféry (SUN) – viz Internet.
- Firma Lotus vyvinula tabulkový procesor Lotus 1-2-3 (čti raz-dva-tři).
- Založena firma Borland.
Nobelova cena[editovat | editovat zdroj]
- Ekonomie – Gérard Debreu (USA)
- Fyzika – Subrahmanyan Chandrasekhar a William Fowler (oba USA)
- Chemie – Bruce Merrifield (USA)
- Medicína – Barbara McClintocková (USA)
- Literatura – William Golding (Velká Británie)
- Mír – Lech Wałęsa (Polsko)
Narození[editovat | editovat zdroj]
1983 | |
Střední stav obyvatel | 10 322 823 |
---|---|
Narození | 138 132 |
Zemřelí | 134 474 |
Přirozený přírůstek | 2 957 |
Přírůstek stěhováním | 2 383 |
Celkový přírůstek | 5 340 |
Česko
- 8. ledna – Kateřina Krejčová, česká divadelní herečka
- 18. ledna – Jaroslav Kracík, český hokejista
- 1. února – Iveta Benešová, česká tenistka
- 2. února – Ondřej Brzobohatý, český herec, divadelní herec a muzikant
- 11. března – Lukáš Krajíček, český hokejový hráč
- 14. května – Iveta Vítová, česká modelka, Česká Miss 2009 a moderátorka
- 7. června – Tomáš Micka, český hokejista
- 19. června – Tomáš Loutocký, fotograf
- 30. června – Lukáš Krenželok, český hokejista
- 31. července – Vítězslav Bílek, český hokejista
- 12. srpna – Jiří Novotný, český hokejový hráč
- 13. srpna – Aleš Hemský, český hokejový hráč
- 9. září – Jana Miartušová, česká pornomodelka a pornoherečka
- 1. listopadu – Václav Svěrkoš, český fotbalista
- 17. listopadu – Kateřina Kůrková, sportovní střelkyně
- 25. prosince – Alexandr Hylák, český hokejový brankář
Svět
- 1. ledna – Daniel Jarque, španělský fotbalista († 8. srpna 2009)
- 23. ledna – Nedá Ághá-Soltán, Íránka zastřelená v Teheránu během protestů proti výsledkům íránských prezidentských voleb († 20. června 2009)
- 7. února – Christian Klien, rakouský pilot formule 1
- 19. února – Mika Nakašima, japonská zpěvačka a herečka
- 7. března − Rémi Panossian, francouzský klavírista
- 3. dubna – Stephen Weiss, kanadský hokejista
- 15. dubna – Ilja Kovalčuk, ruský hokejista
- 1. června – Moustapha Salifou, tožský fotbalista
- 10. června – MakSim, ruská zpěvačka
- 19. června – Aidan Turner, irský herec
- 14. září – Amy Winehouse, britská zpěvačka († 2011)
- 24. září – Layla Rivera, americkou pornoherečkou
- 18. listopadu
- Jon Lech Johansen, norský spoluautor softwaru DeCSS
- Robert Kazinsky, anglický herec
Úmrtí[editovat | editovat zdroj]
Česko[editovat | editovat zdroj]
- 3. ledna – Jaroslav Horejc, sochař (* 15. června 1886)
- 8. ledna – Emil Dvořák, jazykovědec (* 20. dubna 1925)
- 9. ledna – Jarmila Kröschlová, česká tanečnice a choreografka (* 19. března 1893)
- 14. ledna
- Oldřich Starý, neurolog a rektor Univerzity Karlovy (* 15. června 1914)
- Oldřich Straka, fotograf (* 29. prosince 1906)
- 21. ledna – Dana Medřická, herečka (* 11. července 1920)
- 22. ledna – Dana Medřická, česká herečka (* 11. července 1920)
- 27. ledna – Vilém Vrabec, český kuchař (* 8. dubna 1901)
- 1. února – Milada Součková, česká spisovatelka, lingvistka a literární teoretička (* 24. ledna 1899)
- 11. února – Otokar Balcar, teolog (* 19. října 1907)
- 14. února – Bobek Bryen, kapelník, houslista a bubeník (* 30. května 1909)
- 17. února – Anton Bruder, grafik a malíř (* 11. června 1898)
- 18. února – František Horák, český knihovník, bibliograf (* 25. května 1911)
- 21. února
- Jaroslav Svojše, skaut a spisovatel (* 30. října 1920)
- Emil Kotrba, malíř (* 22. února 1912)
- 25. února
- Stanislav Kyselák, varhaník a hudební skladatel (* 30. května 1915)
- Jozef Mjartan, československý politik (* 22. února 1900)
- 3. března – Jiří Švengsbír, rytec, grafik a ilustrátor (* 9. dubna 1921)
- 15. března – Oldřich Nový, český herec (* 7. srpna 1899)
- 17. března – Jiří Robert Pick, český spisovatel, textař a dramatik (* 4. května 1925)
- 1. dubna – Václav Hůla, ministr vlád ČSSR (* 21. července 1925)
- 2. dubna – Jan Buchvaldek, komunistický politik (* 23. září 1903)
- 6. dubna
- Ruda Kubíček, český malíř (* 18. března 1891)
- Miroslav Jiroušek, český matematik a hudební skladatel (* 25. října 1903)
- 11. dubna – Lubomír Šlapeta, architekt (* 9. prosince 1908)
- 17. dubna – Jaroslav Císař, astronom, matematik, básník a překladatel (* 19. února 1894)
- 22. dubna – Antonín Modr, český hudební vědec a skladatel (* 17. května 1898)
- 5. května – Josef Čapek, československý fotbalový reprezentant (* 1. srpna 1902)
- 8. května – Bohumír Halouzka, český varhaník, hudební skladatel a pedagog (* 8. listopadu 1892)
- 13. května – Oldřich Palkovský, český hudební skladatel a pedagog (* 24. února 1907)
- 31. května – Mikuláš Antonín Číla, malíř, legionář a československý brigádní generál (* 6. ledna 1883)
- 3. června – Alois Chocholáč, český výtvarník (* 7. ledna 1906)
- 8. června – Oldřich Švestka, komunistický novinář a politik (* 24. března 1922)
- 11. června – Karolina Slunéčková, herečka (* 8. dubna 1934)
- 14. června – Dalibor Chalupa, český učitel, spisovatel a rozhlasový redaktor (* 27. ledna 1900)
- 22. června – Ladislav Dvořák, básník a spisovatel, autor literatury pro děti (* 1. prosince 1920)
- 24. června – Zdeněk Trtík, teolog, děkan Husovy československé bohoslovecké fakulty (* 14. srpna 1914)
- 2. července – Vladimír Neff, český spisovatel (* 13. června 1909)
- 4. července – Petr Kopta, básník a překladatel (* 5. dubna 1927)
- 5. července – Václav Trojan, hudební skladatel (* 24. dubna 1907)
- 13. července – Zdeněk Liška, český skladatel filmové hudby (* 16. března 1922)
- 16. července – Jaroslav Krombholc, dirigent a hudební skladatel (* 30. ledna 1918)
- 18. července – Salo Flohr, československý a sovětský mezinárodní šachový velmistr (* 21. listopadu 1908)
- 19. července – Antonín Kolek, český pedagog, historický beletrista (* 8. července 1895)
- 21. července – Radovan Richta, český sociolog a filosof (* 6. června 1924)
- 1. srpna – Ivan Luťanský, český herec (* 19. dubna 1953)
- 13. srpna – Leo Haas, karikaturista, kreslíř, malíř (* 15. dubna 1901)
- 15. srpna – Jiří Zástěra, fotbalista (* 9. listopadu 1913)
- 19. srpna – Břetislav Benda, český sochař (* 28. března 1897)
- 21. srpna – Ladislav Stejskal, malíř a pedagog (* 11. května 1910)
- 31. srpna – Vojtěch Vanický, český architekt (* 15. listopadu 1898)
- 11. září – František Kutnar, český historik (* 7. října 1903)
- 26. září – Jiří Malásek, český klavírista a hudební skladatel (* 7. srpna 1927)
- 28. září – Arnošt Vaněček, překladatel a spisovatel (* 10. srpna 1900)
- 1. října – Bedřich Steiner, komunistický poslanec (* 1. dubna 1913)
- 7. října – Marie Wagnerová-Kulhánková, česká sochařka (* 25. září 1906)
- 5. října – Václav Jan Staněk, zoolog, mykolog, botanik, fotograf a filmař (* 16. července 1907)
- 13. října
- Jaroslav Grus, český malíř (* 13. srpna 1891)
- Vladimír Šmilauer, český jazykovědec (* 5. prosince 1895)
- 16. října – Zdeněk Brdlík, malíř, ilustrátor a grafik (* 30. dubna 1929)
- 24. října – Miroslav Homola, herec a operetní zpěvák (* 25. listopadu 1909)
- 31. října – Miloslav Baláš, český spisovatel, historik a překladatel (* 22. října 1907)
- 1. listopadu – Alfréd Ressel, odbojář, generálmajor, příslušník 1. čs. armádního sboru v SSSR (* 9. června 1900)
- 6. listopadu – Josef Šíma, československý fotbalový reprezentant (* 17. srpna 1905)
- 11. listopadu
- Karel Fabián, spisovatel (* 21. června 1912)
- Josef Effenberger, československý gymnasta, stříbro na OH 1928 (* 18. října 1901)
- 28. listopadu – Štefan Košina, československý voják a příslušník výsadku Manganese (* 12. ledna 1915)
- 1. prosince – Miroslav Liďák, kreslíř a karikaturista (* 28. června 1934)
- 14. prosince – Jan Ryska, spisovatel, pedagog a publicista (* 19. ledna 1916)
- 18. prosince – Victor Turner, britský antropolog (* 28. května 1920)
- 19. prosince – Kamil Běhounek, swingový akordeonista a skladatel (* 29. března 1916)
- 26. prosince – Přemysl Doberský, hlavní dietolog Ministerstva zdravotnictví (* 20. srpna 1918)
- 27. prosince – Taras Kuščynskyj, fotograf (* 25. května 1932)
- 29. prosince – Antonín Brož, český herec, režisér a divadelní ředitel (* 9. září 1895)
Svět[editovat | editovat zdroj]
- 13. ledna – Barry Galbraith, americký jazzový kytarista (* 18. prosince 1919)
- 15. ledna – Meyer Lansky, americký gangster (* 4. července 1902)
- 16. ledna – Vladimir Bakarić, Národní hrdina Jugoslávie (* 8. března 1912)
- 20. ledna – Garrincha, brazilský fotbalista (* 23. října 1933)
- 24. ledna
- Juan Carlos Zabala, argentinský olympijský vítěz v maratonu v roce 1932 (* 11. října 1911)
- George Cukor, americký filmový režisér (* 7. července 1889)
- 27. ledna
- Georges Bidault, premiér Francie (* 5. října 1899)
- Louis de Funès, francouzský herec a komik (* 31. července 1914)
- 28. ledna – Frank Forde, premiér Austrálie (* 18. června 1890)
- 30. ledna
- Fritz Machlup, rakouský ekonom (* 15. prosince 1902)
- Štefan Králik, slovenský dramatik (* 8. dubna 1909)
- 5. února – Jicchak Olšan, izraelský právník a předseda izraelského Nejvyššího soudu (* 19. února 1895)
- 12. února – Iko Uwais, indonéský herec
- 13. února – Pavol Poljak, slovenský fotograf a publicista (* 16. prosince 1911)
- 14. února – Lina Radkeová, německá olympijská vítězka v běhu na 800 metrů z roku 1928 (* 18. října 1903)
- 19. února – Marcello Mascherini, italský sochař a scénograf (* 14. září 1906)
- 25. února – Tennessee Williams, americký dramatik (* 26. března 1911)
- 1. března – Arthur Koestler, britský spisovatel, filozof a novinář (* 5. září 1905)
- 3. března – Hergé, belgický kreslíř (* 22. května 1907)
- 8. března
- Odd Lundberg, norský rychlobruslař (* 3. října 1917)
- William Walton, anglický hudební skladatel (* 29. března 1902)
- 9. března – Ulf von Euler, švédský fyziolog a farmakolog (* 7. února 1905)
- 16. března – Ernie Royal, americký jazzový trumpetista (* 6. února 1921)
- 18. března – Umberto II., italský král (* 15. září 1904)
- 20. března – Ivan Matvejevič Vinogradov, ruský matematik (* 14. září 1891)
- 30. března – Lisette Modelová, americká fotografka (* 10. listopadu 1901)
- 2. dubna – Čang Ta-čchien, čínský malíř a padělatel obrazů (* 10. května 1899)
- 4. dubna – Juraj Bartoš, slovenský tenista (* 11. prosince 1916)
- 11. dubna – Avraham Jofe, izraelský generál a politik (* 25. října 1913)
- 13. dubna – Mercè Rodoreda, katalánská spisovatelka (* 10. října 1908)
- 14. dubna – Ernst Schwarz, německý germanista (* 19. června 1895)
- 15. dubna – Corrie ten Boom, holandská spisovatelka, titul Spravedlivý mezi národy (* 15. dubna 1892)
- 17. dubna – Felix Pappalardi, americký producent, skladatel, zpěvák a baskytarista (* 30. prosince 1939)
- 19. dubna – Jerzy Andrzejewski, polský spisovatel (* 19. srpna 1909)
- 22. dubna – Michail Alexandrovič Karcev, sovětský konstruktér počítačové techniky (* 23. května 1923)
- 23. dubna
- Paľo Bielik, slovenský herec a filmový režisér (* 11. prosince 1910)
- Marguerite Broquedisová, francouzská tenistka, olympijská vítězka (* 17. dubna 1893)
- 30. dubna
- George Balanchine, gruzínský choreograf (* 22. ledna 1904)
- Muddy Waters, americký bluesový muzikant (* 4. dubna 1915)
- 6. května – Kai Winding, americký jazzový pozounista a skladatel (* 18. května 1922)
- 8. května – John Fante, americký prozaik a scenárista (* 8. dubna 1909)
- 14. května
- Fjodor Alexandrovič Abramov, ruský spisovatel a literární vědec (* 29. února 1920)
- Leonard Read, americký ekonom (* 26. září 1898)
- 17. května – Alexander Smakula, ukrajinský fyzik (* 9. září 1900)
- 22. května
- Albert Claude, belgický biolog, Nobelova cena za fyziologii a medicínu 1974 (* 24. srpna 1899)
- Marie Augusta Anhaltská, dcera vévody Eduarda Anhaltského (* 10. června 1898)
- 25. května – Idris I., král Libye (* 12. března 1889)
- 1. června – Anna Seghersová, německá spisovatelka (* 19. listopadu 1900)
- 8. června
- John Lintner, americký ekonom (* 9. února 1916)
- Miško Kranjec, slovinský spisovatel, novinář a politik (* 15. září 1908)
- 12. června – Norma Shearerová, americká herečka (* 10. srpna 1902)
- 17. června – Miron Białoszewski, polský básník (* 30. června 1922)
- 19. června – Simcha Erlich, ministr financí Izraele (* ? 1915)
- 23. června – Osvaldo Dorticós Torrado, prezident Kuby (* 17. dubna 1919)
- 25. června – Alberto Ginastera, argentinský hudební skladatel (* 11. dubna 1916)
- 1. července – Buckminster Fuller, americký architekt, matematik, chemik a spisovatel (* 12. července 1895)
- 5. července – Franc Leskošek, slovinský partyzán, národní hrdina (* 9. prosince 1897)
- 7. července – Herman Kahn, americký futurolog (* 15. února 1922)
- 10. července – Werner Egk, německý skladatel, dirigent a pedagog (* 17. května 1900)
- 11. července – Ross Macdonald, americký spisovatel (* 13. prosince 1915)
- 12. července – Chris Wood, britský hudebník (* 24. června 1944)
- 14. července – Bruno Restel, provinciál České provincie Tovaryšstva Ježíšova (* 4. října 1900)
- 23. července – Nadžíb Albina, vedoucí fotograf Palestinského archeologického muzea (* 2. ledna 1901)
- 29. července
- Burrill Bernard Crohn, americký lékař (* 13. června 1884)
- Luis Buñuel, španělský filmový režisér (* 22. února 1900)
- David Niven, britský herec a voják (* 1. března 1910)
- 2. srpna – James Jamerson, americký baskytarista (* 29. ledna 1936)
- 6. srpna – Klaus Nomi, německý herec, zpěvák, kabaretiér (* 24. ledna 1944)
- 14. srpna – Alfred Rust, německý archeolog (* 4. července 1900)
- 17. srpna – Ira Gershwin, americký textař (* 6. prosince 1896)
- 19. srpna – Miha Marinko, slovinský partyzán, národní hrdina, předseda vlády (* 8. září 1900)
- 20. srpna – Aleksandar Ranković, jugoslávský politik (* 28. listopadu 1909)
- 21. srpna – Benigno Aquino, filipínský politik, vůdce opozice proti diktátorovi Ferdinandovi Marcosovi (* 27. listopadu 1932)
- 24. srpna – Jerzy Edigey, polský právník a spisovatel (* 12. srpna 1912)
- 26. srpna – Bjørn Rongen, norský spisovatel (* 24. července 1906)
- 1. září – Henry M. Jackson, americký kongresman a senátor (* 31. května 1912)
- 2. září – Charlotte Rudolph, německá fotografka (* 11. června 1896)
- 3. září – Piero Sraffa, italský ekonom (* 5. srpna 1898)
- 7. září – Boris Hagelin, švédský vynálezce šifrovacích strojů (* 2. července 1892)
- 8. září – Ibrahim Abboud, prezident Súdánu (* 26. října 1900)
- 10. září – Felix Bloch, švýcarský fyzik, Nobelova cena za fyziku 1952 (* 23. října 1905)
- 12. září – Sabin Carr, americký olympijský vítěz ve skoku o tyči 1928 (* 4. září 1904)
- 18. září – Friedrich Heer, rakouský kulturní historik (* 10. dubna 1916)
- 25. září – Leopold III. Belgický, král belgický (* 3. listopadu 1901)
- 26. září – Tino Rossi, francouzský zpěvák a herec (* 29. dubna 1907)
- 1. října – Johan Richthoff, švédský zápasník, zlato na OH 1924 (* 30. dubna 1898)
- 8. října – George Ogden Abell, americký astronom (* 1. března 1927)
- 16. října – Ernst Kyburz, švýcarský zápasník, zlato na OH 1928 (* 14. srpna 1898)
- 17. října – Raymond Aron, francouzský filosof, sociolog a politolog (* 14. března 1905)
- 19. října – Maurice Bishop, grenadský politik a revolucionář (* 29. května 1944)
- 21. října – George Caddy, australský tanečník a fotograf (* 18. února 1914)
- 26. října – Alfred Tarski, polský matematik (* 14. ledna 1901)
- 7. listopadu – Germaine Tailleferre, francouzská skladatelka (* 19. dubna 1892)
- 10. listopadu
- Dominique Gaumont, francouzský jazzový kytarista (* 8. ledna 1953)
- Masaru Kacumi, japonský kritik a teoretik designu (* 18. července 1909)
- 13. listopadu – Šizó Kanaguri, japonský maratonský běžec (* 20. srpna 1891)
- 25. listopadu – Vladimir Natanovič Gelfand, ukrajinský spisovatel (* 1. března 1923)
- 27. listopadu – Semjon Děnisovič Ignaťjev, sovětský ministr státní bezpečnosti (* 14. září 1904)
- 28. listopadu – Ojārs Vācietis, lotyšský básník a novinář (* 13. listopadu 1933)
- 29. listopadu – Aage Remfeldt, dánský fotograf a olympionik (* 4. září 1889)
- 13. prosince
- Wincenty Urban, polský biskup, profesor dějin církve, patrologie a dějin umění (* 13. února 1911)
- Mary Renault, britská spisovatelka (* 4. září 1905)
- 20. prosince – Bill Brandt, britský novinářský fotograf (* 3. dubna 1904)
- 21. prosince – Paul de Man, americký literární teoretik (* 6. prosince 1919)
- 25. prosince – Joan Miró, španělský malíř (* 20. dubna 1893)
- 28. prosince – Dennis Wilson, americký rockový hudebník (* 4. prosince 1944)
- ? – Hans Neuburg, švýcarský grafik českého původu (* 20. března 1904)
Hlava státu[editovat | editovat zdroj]
Evropa:
- Československo – prezident Gustáv Husák
- Vatikán – papež Jan Pavel II.
- Sovětský svaz – předseda prezidia Nejvyššího sovětu a generální tajemník KSSS Jurij Vladimirovič Andropov
- Francie – prezident François Mitterrand
- Velká Británie
- královna Alžběta II.
- (fakticky) předsedkyně vlády Margaret Thatcher
- Spolková republika Německo
- prezident Karl Carstens
- (fakticky) kancléř Helmut Kohl
- Dánsko – královna Markéta II.
- Španělsko – král Juan Carlos I.
- Nizozemsko – Beatrix
Ostatní:
- Čína
- předseda stálého výboru Všečínského shromáždění lidových zástupců Jie Ťin-jing
- předseda ČLR Li Sien-nien
- USA – prezident Ronald Reagan
- Kuba – předseda státní rady Fidel Castro
Sport[editovat | editovat zdroj]
Reference[editovat | editovat zdroj]
- ↑ a b Kronika 20. století. Fortuna Libri. 2009. str. 830.
- ↑ VANĚK, M. a kol.: Ostrůvky svobody. Kulturní a občanské aktivity mladé generace v 80. letech v Československu. Praha, 2002. str. 198–202
- ↑ Zdroj: http://www.ceskatelevize.cz/porady/10266819072-vypravej/ve-stopach-doby/1983/356-z-angolskeho-komplexu-alto-catumbela-unesla-organizace-unita-celkem-66-ceskoslovenskych-obcanu/
- ↑ Zdroj: http://theses.cz/id/4fmqxn/downloadPraceContent_adipIdno_3662
- ↑ Zdroj: Stránky seriálu Vyprávěj, http://www.ceskatelevize.cz/porady/10266819072-vypravej/ve-stopach-doby/1983/352-v-praze-probehlo-svetove-shromazdeni-za-mir-a-zivot-proti-jaderne-valce/
- ↑ Zdroj: http://archiv.neviditelnypes.lidovky.cz/clanky/2003/02/28532_11_0_0.html
- ↑ Zdroj: Stránky seriálu Vyprávěj – http://www.ceskatelevize.cz/porady/10266819072-vypravej/ve-stopach-doby/1983/355-vznikla-statni-komise-pro-vedeckotechnicky-a-investicni-rozvoj-v-cele-s-jaromirem-obzinou/
- ↑ Zdroj: Časopis SUDOPu Praha, http://webcache.googleusercontent.com/search?q=cache:dv8ygxCnt4gJ:www.sudop.cz/o-nas/sudop-revue%3Fdownload-id%3D324%26do%3Ddownload-force+erv%C4%9Bnick%C3%BD+koridor+kv%C4%9Bten+1983&cd=3&hl=cs&ct=clnk&gl=cz
- ↑ Zdroj: Rudé právo – http://archiv.ucl.cas.cz/index.php?path=RudePravo/1983/11/1/2.png
- ↑ Zdroj: Seriál Vyprávěj, http://www.ceskatelevize.cz/porady/10266819072-vypravej/ve-stopach-doby/1983/349-po-dlouhe-rekonstrukci-byl-obnoven-provoz-prazskeho-narodniho-divadla/
- ↑ Rakety
Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]
- Obrázky, zvuky či videa k tématu 1983 ve Wikimedia Commons