1817
Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Seznam historických výročí | 2. tisíciletí | Aktuality |
◄◄ ◄ 1813 • 1814 • 1815 • 1816 • 1817 • 1818 • 1819 • 1820 • 1821 ► ►►
1817 (MDCCCXVII) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal středou.
Události[editovat | editovat zdroj]
1817 |
---|
Doprava
Kultura Sport |
Česko
- 1. června – český konstruktér a vynálezce Josef Božek poprvé předvedl široké veřejnosti parní loď na Vltavě v Praze
- 29. července – Bylo založeno Moravské zemské muzeum v Brně, druhé nejstarší muzeum v českém království.
- 16. září - Václav Hanka a Josef Linda údajně objevili Rukopis královédvorský
Svět
- 4. březen - James Monroe nahradil Jamese Madisona v úřadu prezidenta USA
- 5. červen - na Velká jezera byl spuštěn první parník, Frontenac.
- 4. červenec - je zahájena stavba Erijského kanálu
- 22. srpen - založeno brazilské město Araraquara
- 10. prosinec vznikl nový stát Unie, Mississippi
- údajný objev Rukopisu zelenohorského
Vědy a umění[editovat | editovat zdroj]
- Georg Wilhelm Friedrich Hegel vydal Encyklopedii filosofických věd
- objeveny prvky kadmium, lithium, selen
- Josef Božek předvedl parník vlastní konstrukce
Narození[editovat | editovat zdroj]
Česko[editovat | editovat zdroj]
- 1. ledna – Salomon Reich, podnikatel ve sklářství, starosta Velkých Karlovic († 1. dubna 1900)
- 21. ledna – Amalie Mánesová, česká malířka († 4. července 1883)
- 25. ledna – Antonín Liehm, malíř a pedagog († 27. května 1860)
- 2. února – Eduard Veselý, sochař, řezbář, restaurátor a pedagog († 24. října 1892)
- 17. února – Josef Müller, varhaník a hudební skladatel († 16. dubna 1885)
- 25. února
- Moric Schöne, poslanec Českého zemského sněmu, starosta Tábora († 14. listopadu 1883)
- Eleonora Šomková, snoubenka Karla Hynka Máchy († 31. října 1891)
- 8. března – Jozef Božetech Klemens, malíř, sochař, fotograf a vynálezce († 17. ledna 1883)
- 11. března – Josef Niklas, český architekt († 10. října 1877)
- 12. března – Josef Grond, rakouský a český politik německé národnosti, starosta města Králíky († 4. dubna 1904)
- 28. března – Francesco de Sanctis, italský politik, literární historik a kritik († 29. prosince 1883)
- 9. dubna – Kazimír Tomášek, kněz a národní buditel († 20. dubna 1876)
- 17. dubna – František Pravda, katolický kněz a spisovatel († 8. prosince 1904)
- 28. dubna – František Ringhoffer II., český a rakouský podnikatel a politik († 23. března 1873)
- 2. května – Zikmund Kolešovský, český hudební skladatel a pedagog († 22. července 1868)
- 5. května – Karl van der Strass, brněnský starosta († 29. května 1880)
- 10. května – Jan Streng, profesor porodnictví a rektor Univerzity Karlovy († 31. března 1887)
- 18. května – Uffo Horn, básník, dramatik a revolucionář († 23. května 1860)
- 10. července – Václav Pour, český politik († 20. října 1880)
- 8. srpna – Vincenc Furch, český básník a dramatik († 5. ledna 1864)
- 20. listopadu – Friedrich Wiener, rakouský a český právník a politik německé národnosti († 9. března 1887)
- 16. prosince – Antonín Dvořák, český malíř a fotograf († 26. dubna 1881)
- ? – František Havlíček, český politik (po r. 1871)
Svět[editovat | editovat zdroj]
- 26. ledna – Jean-Baptiste André Godin, francouzský spisovatel a sociální reformátor († 29. ledna 1888)
- 29. ledna – John Palliser, irský geograf a objevitel († 18. srpna 1887)
- 30. ledna – Adolphe Yvon, francouzský malíř († 11. září 1893)
- 19. února – Vilém III. Nizozemský, nizozemský král, lucemburský velkovévoda († 23. listopadu 1890)
- 21. února – José Zorrilla, španělský básník († 23. března 1893)
- 22. února – Niels Wilhelm Gade, dánský hudební skladatel a dirigent († 21. prosince 1890)
- 2. března – János Arany, maďarský básník, literární teoretik a překladatel († 22. října 1882)
- 5. března – Jules Duboscq, francouzský optik († 24. září 1886)
- 19. března – Jozef Miloslav Hurban, slovenský kněz spisovatel a politik († 21. února 1888)
- 24. března – Aimé Maillart, francouzský hudební skladatel († 26. května 1871)
- 27. března – Karl Wilhelm von Nägeli, švýcarský botanik († 1891)
- 2. dubna – Pierre Zaccone, francouzský spisovatel († 12. dubna 1895)
- 17. dubna – Rudolf Eitelberger, rakouský historik výtvarného umění († 18. dubna 1885)
- 24. dubna – Jean Charles Galissard de Marignac, švýcarský chemik († 15. dubna 1894)
- 4. května – Florian Ceynowa, kašubský jazykovědec a spisovatel († 26. března 1881)
- 24. května – Heinrich August Jäschke, misionář Jednoty bratrské a jazykovědec († 24. září 1883)
- 12. května – Edmund Heusinger, železniční konstruktér († 1886)
- 21. května
- Niklaus Riggenbach, švýcarský vynálezce († 25. července 1899)
- Rudolf Hermann Lotze, německý lékař, filosof a psycholog († 1. července 1881)
- 15. června – Johann Baptist Chiari, rakouský porodník a gynekolog († 11. prosince 1854)
- 25. června – Franz Kuhn von Kuhnenfeld, ministr války Rakouska-Uherska († 25. května 1896)
- 26. června – Branwell Brontë, anglický malíř a básník († 24. září 1848)
- 30. června – Joseph Dalton Hooker, anglický botanik († 10. prosince 1911)
- 5. července – Carl Vogt, německý přírodovědec, politik († 5. května 1895)
- 8. července – Andrej Ľudovít Radlinský, slovenský kněz, fyzik, jazykovědec, pedagog († 26. dubna 1879)
- 12. července – Henry David Thoreau, americký filosof, esejista, moralista a básník († 1862)
- 24. července – Adolf I. Lucemburský, lucemburský velkovévoda († 17. listopadu 1905)
- 29. července
- Ivan Ajvazovskij, ruský malíř arménského původu († 5. května 1900)
- Wilhelm Griesinger, německý psychiatr a internista († 1868)
- 1. srpna – Adolf I. ze Schaumburg-Lippe, kníže německého knížectví Schaumburg-Lippe († 8. května 1893)
- 3. srpna – Albrecht Fridrich Rakousko-Těšínský, těšínský kníže, rakouský arcivévoda († 18. února 1895)
- 5. září – Alexej Konstantinovič Tolstoj, ruský spisovatel. básník dramatik († 10. října 1875)
- 7. září – Luisa Hesensko-Kasselská, dánská královna († 29. září 1898)
- 14. září
- Theodor Storm, německý spisovatel a básník († 4. července 1888)
- Štěpán Habsbursko-Lotrinský, rakouský arcivévoda a uherský palatin († 19. února 1867)
- 16. září – Eduard Friedrich Schwab, slezský profesor práva († ?)
- 21. září – Alfred-Auguste Ernouf, francouzský historik a spisovatel († 11. února 1889)
- 24. září – Ramón de Campoamor y Campoosorio, španělský básník a politik († 11. února 1901)
- 10. října – Serafino Dubois, italský šachový mistr († 15. ledna 1899)
- 21. října – Wilhelm Roscher, německý ekonom († 4. června 1894)
- 23. října – Pierre Larousse, francouzský encyklopedista († 1875)
- 26. října – Jean-Charles Alphand, pařížský architekt († 6. prosince 1891)
- 12. listopadu – Bahá'u'lláh, íránský zakladatel víry Bahá'í († 29. května 1892)
- 26. listopadu – Charles Adolphe Wurtz, francouzský chemik († 12. května 1884)
- 7. prosince – Edward Tuckerman, americký botanik († 15. března 1886)
- 11. prosince – Alexander Hamilton-Gordon, skotský generál a politik († 18. května 1890)
- 30. listopadu – Theodor Mommsen, německý historik, právník a politik († 1. listopadu 1903)
- 28. prosince – Florian Ziemiałkowski, předlitavský politik polského původu († 27. března 1900)
- ? – Antoni Józef Gliński, polský spisovatel († 30. června 1866)
- ? – Geneviève Élisabeth Disdéri, francouzská fotografka († 1878)
Úmrtí[editovat | editovat zdroj]
- Česko
- 16. ledna – Antonín Volánek, český varhaník, houslista, dirigent a hudební skladatel (1. listopadu 1761)
- 22. února – Jan Alois Ulrich, vrchní velkostatku Žďár, prováděl parcelaci dvorů, za jeho úřadování došlo na Vysočině k "helvétsko-frajmauerské rebelii", po smrti vstoupil do místních pověstí jako nemrtvý - jediná vampiristická pověst na Moravě (* kolem 1757)
- 13. března – Matěj Sojka, český varhaník a hudební skladatel (* 12. února 1740)
- 2. května – Václav Krumpholtz, český houslista a hudební skladatel (* ?)
- 4. června – Martin Broulík, český kantor a hudební skladatel (* 9. listopadu 1751)
- 31. října – Tadeáš Haenke, botanik, cestovatel a objevitel (* 5. prosince 1761)
- Svět
- 1. ledna – Martin Heinrich Klaproth, německý chemik (* 1743)
- 10. ledna
- Karl Theodor von Dalberg, mohučský arcibiskup a kurfiřt (* 8. ledna 1744)
- Lorenzo Caleppi, italský kardinál (* 29. dubna 1741)
- 13. února – Alexej Ivanovič Musin-Puškin, ruský šlechtic, historik a sběratel umění (* 27. března 1744)
- 15. března – František Abaffy, slovenský jakobín, župan oravské stolice (* ? 1730)
- 4. dubna – André Masséna, francouzský napoleonský maršál (* 6. května 1756)
- 12. dubna – Charles Messier, francouzský astronom (* 26. června 1730)
- 10. května – Jean-Sifrein Maury, francouzský kněz a spisovatel (* 28. června 1746)
- 24. května – Juan Meléndez Valdés, španělský básník (* 11. března 1754)
- 30. června – Abraham Gottlob Werner, německý geolog a mineralog (* 25. září 1749)
- 18. července – Jane Austenová, anglická spisovatelka (* 1775)
- 24. července – Karadjordje Petrović, vůdce srbského povstání proti Turecku a první novodobý srbský kníže (1804-1813) (* 1762)
- 24. srpna – Nancy Storace, anglická operní zpěvačka (* 27. října 1765)
- 14. září – Hermína z Anhalt-Bernburg-Schaumburg-Hoymu, rakouská arcivévodkyně (* 2. prosince 1797)
- 14. října – Fjodor Fjodorovič Ušakov, ruský admirál (* 24. února 1744)
- 15. října
- Johann Ludwig Burckhardt, švýcarský cestovatel, geograf a orientalista (* 24. listopadu 1784)
- Tadeusz Kościuszko, polský generál a organizátor povstání za samostatnost Polska (* 1746)
- 18. října – Étienne-Nicolas Méhul, francouzský skladatel (* 22. června 1763)
- 1. listopadu – Giovanni Zanotti, italský skladatel (* 14. října 1738)
- 7. listopadu – Jean-André Deluc, švýcarský geolog a meteorolog (* 8. února 1727)
- 8. listopadu – Andrea Appiani, italský malíř (* 23. května 1754)
- 18. listopadu – Alois Ugarte, rakouský úředník a státník (* 15. prosince 1749)
- 7. prosince – William Bligh, anglický viceadmirál a mořeplavec (* 9. září 1754)
- 11. prosince – Maria Walewska, milenka Napoleona Bonaparte a matka jeho syna Alexandra (* 7. prosince 1786)
- 13. prosince – Pál Kitaibel, maďarský botanik a chemik (* 3. února 1757)
- neznámé datum – Usman dan Fodio, fulbský mystik a filosof (* 1754)
Hlavy států[editovat | editovat zdroj]
- Papež – Pius VII.
- Království Velké Británie – Jiří III.
- Francouzské království – Ludvík XVIII.
- Rakouské císařství – František I.
- Spojené státy americké – James Madison, James Monroe (od 4. března)
Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]
- Obrázky, zvuky či videa k tématu 1817 ve Wikimedia Commons
Digitalizované noviny a časopisy z roku 1817: