Plod (botanika)

Trh s ovocem v Barceloně

Plod černuchy rolní (Nigella arvensis)

Plod ořešáku královského

Litografie s několika význačnými plody

Plod (fructus) je rostlinný orgán obsahující semena. Vzniká přeměnou semeníku, případně ostatních květních částí, po oplození vajíček a jeho funkcí je výživa a ochrana semen, případně pak napomáhání jejich šíření. Největší plody mají meloun (do 70 kg) či tykev (až 821 kg). Plod je specifický orgán krytosemenných rostlin (a např. útvar jinanů připomínající plod není nic než vajíčko se zdužnatělým osemením).

Květenství, které se nerozpadá ani v době zralosti a odlamuje se v celku, se nazývá plodenství.

Způsoby rozšiřování plodů

• Anemochorie: větrem - plody jsou většinou vybaveny křidélky u javoru či chmýřím u pampelišky
• Zoochorie: živočichy - přichycením k živočichovi (např. lopuch, svízel), nebo konzumací a přes trávící trakt trusem ven (jedlé plody, např. bobule)
• Hydrochorie: vodou - u vodních rostlin
• Autochorie: vlastními silami, např. u netýkavky

Klasifikace plodů

Klasifikace plodů je komplikovaná. Existuje mnoho způsobů, jak ji provádět a neexistuje obecně přijímaný úzus, který by některou z nich výrazně upřednostňoval. Jediné, na čem se vědci obecně shodnou, je dělba na pravý a nepravý plod. Podle tohoto pravidla rozlišujeme plody pravé, na jejichž tvorbě se podílí pouze gyneceum a plody nepravé, na jejichž tvorbě se kromě gynecea podílí i jiné části květu.

Jakákoliv hlubší klasifikace plodů je však stálým předmětem diskuse v rostlinné morfologii. V následujících kapitolách jsou proto uvedeny dvě další, často uváděná členění.

Podle typu gynecea

Tento typ uvádí studijní materiály pro morfologii rostlin na BF JU. Dělí plody na apokarpní a cenokarpní.

Apokarpní plody

• pukavé: měchýřek, lusk
• nepukavé: bobule, peckovice, jednoplodolistová nažka
• apokarpní souplodí

Cenokarpní plody

• pukavé: tobolka (suchá tobolka, dužnatá tobolka), šešule (resp. šešulka)
• nepukavé: víceplodolistová nažka, oříšek, obilka, bobule (vysychavá bobule), peckovice
• rozpadavé
  • poltivé: dvounažka, dvoupeckovička, zobanitý plod, knoflíčkovité plody slézů, rozpadavé plody pryšců,
  • lámavé: struk, dvojstruk, tvrdka

Suchý nebo dužnatý

Tento typ dělení se aplikuje na českých základních, a středních školách.

Suché plody

• pukavé: měchýřek, lusk, šešule, šešulka, tobolka
• nepukavé: nažka, oříšek, obilka
• poltivé: struk, dvounažka, tvrdka, diskový plod

Dužnaté plody

• bobule, peckovice

Nepravé plody

• malvice, češule

Odkazy

Literatura

• KINCL, Lubomír, KINCL, Miloslav, JAKRLOVÁ, Jana. Biologie rostlin pro 1. ročník gymnázií. Ilustr. Marie Suchardová. Praha : Fortuna, 1993. 112 s. - ISBN 80-7168-090-7
• ROSYPAL, Stanislav, et al. Přehled biologie. Ilustr. Karel Jelínek aj.; fotogr. Ivan Heráň aj. 2. upr. vyd. Praha: Scientia, 1994. 635 s. - ISBN 80-85827-32-8
• REISENAUER, Roman, et al. Co je co? [Díl] 1. 2. přeprac. vyd. Praha: Pressfoto, 1982. 714 s.

Externí odkazy

• Typy plodů na BioLibu
• Studijní materiály k rostlinné morfologii na BF JU