Plod (botanika)
Plod (fructus) je rostlinný orgán obsahující semena. Vzniká přeměnou semeníku, případně ostatních květních částí, po oplození vajíček a jeho funkcí je výživa a ochrana semen, případně pak napomáhání jejich šíření. Největší plody mají meloun (do 70 kg) či tykev (až 821 kg).[pozn. 1] Plod je specifický orgán krytosemenných rostlin (a např. útvar jinanů připomínající plod není nic než vajíčko se zdužnatělým osemením).[2]
Květenství, které se nerozpadá ani v době zralosti a odlamuje se v celku, se nazývá plodenství.
Obsah
Způsoby rozšiřování plodů[editovat | editovat zdroj]
- Anemochorie: větrem - plody jsou většinou vybaveny křidélky u javoru či chmýřím u pampelišky
- Zoochorie: živočichy - přichycením k živočichovi (např. lopuch, svízel), nebo konzumací a přes trávící trakt trusem ven (jedlé plody, např. bobule)
- Hydrochorie: vodou - u vodních rostlin
- Autochorie: vlastními silami, např. u netýkavky
Klasifikace plodů[editovat | editovat zdroj]
Klasifikace plodů je komplikovaná. Existuje mnoho způsobů, jak ji provádět a neexistuje obecně přijímaný úzus, který by některou z nich výrazně upřednostňoval. Jediné, na čem se vědci obecně shodnou, je dělba na pravý a nepravý plod. Podle tohoto pravidla rozlišujeme plody pravé, na jejichž tvorbě se podílí pouze gyneceum a plody nepravé, na jejichž tvorbě se kromě gynecea podílí i jiné části květu.
Jakákoliv hlubší klasifikace plodů je však stálým předmětem diskuse v rostlinné morfologii. V následujících kapitolách jsou proto uvedeny dvě další, často uváděná členění.
Podle typu gynecea[editovat | editovat zdroj]
Tento typ uvádí studijní materiály pro morfologii rostlin na BF JU[3]. Dělí plody na apokarpní a cenokarpní.
- Apokarpní plody
- Cenokarpní plody
- pukavé: tobolka (suchá tobolka, dužnatá tobolka), šešule (resp. šešulka)
- nepukavé: víceplodolistová nažka, oříšek, obilka, bobule (vysychavá bobule), peckovice
- rozpadavé
- poltivé: dvounažka, dvoupeckovička, zobanitý plod, knoflíčkovité plody slézů, rozpadavé plody pryšců,
- lámavé: struk, dvojstruk, tvrdka
Suchý nebo dužnatý[editovat | editovat zdroj]
Tento typ dělení se aplikuje na českých základních, a středních školách.
- Suché plody
- pukavé: měchýřek, lusk, šešule, šešulka, tobolka
- nepukavé: nažka, oříšek, obilka
- poltivé: struk, dvounažka, tvrdka, diskový plod
- Dužnaté plody
- Nepravé plody
Odkazy[editovat | editovat zdroj]
Poznámky[editovat | editovat zdroj]
- ↑ V říjnu 2010 byla změřena rekordní hmotnost dýně, tedy plodu tykve - 821 kg. O její vypěstování se zasloužil Chris Stevens z USA.[1]
Reference[editovat | editovat zdroj]
- ↑ PhysOrg.com: New world record set for heaviest pumpkin (29. 10. 2010)
- ↑ Bílý, M.; Hájek, J.; Koutecký, P.; Kratzerová, L.. Rozmnožování organismů. Praha : Ústřední komise biologické olympiády, 2000.
- ↑ Milan Štech: studijní materiály pro morfologii rostlin na BF JU
Literatura[editovat | editovat zdroj]
- KINCL, Lubomír, KINCL, Miloslav, JAKRLOVÁ, Jana. Biologie rostlin pro 1. ročník gymnázií. Ilustr. Marie Suchardová. Praha : Fortuna, 1993. 112 s. - ISBN 80-7168-090-7
- ROSYPAL, Stanislav, et al. Přehled biologie. Ilustr. Karel Jelínek aj.; fotogr. Ivan Heráň aj. 2. upr. vyd. Praha: Scientia, 1994. 635 s. - ISBN 80-85827-32-8
- REISENAUER, Roman, et al. Co je co? [Díl] 1. 2. přeprac. vyd. Praha: Pressfoto, 1982. 714 s.