2010 (MMX) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal pátkem.

[editovat] Události

Barack Obama a Dmitrij Medveděv po podpisu smlouvy v Praze

[editovat] Česko

• 1. ledna – Prezident Václav Klaus přednesl tradiční novoroční projev, který trval 15 minut.
• 17. únor – Nejvyšší správní soud rozpustil krajně pravicovou Dělnickou stranu.
• 8. dubna – Barack Obama a Dmitrij Medveděv v Praze podepsali dohodu Novou dohodu START o jaderném odzbrojení.
• 10. dubna – Do úřadu 36. pražského arcibiskupa byl uveden Dominik Duka, nahradil tak svého předchůdce kardinála Miloslava Vlka.
• 12. dubna – Byla zahájena stavba nového úseku linky A pražského metra z Dejvic do Motola.
• 23. května – Česká hokejová reprezentace vyhrála mistrovství světa v ledním hokeji, když ve finále porazila Rusko 2:1.
• 28.–29 května 2010 – volby do Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky vyhrála ČSSD těsně následovaná ODS. Do sněmovny se dále dostaly strany TOP 09, KSČM a Věci veřejné. V důsledku volebních výsledků rezignoval předseda ČSSD Jiří Paroubek následovaný předsedou KDU-ČSL Cyrilem Svobodou, předsedou Zelených Ondřejem Liškou a Milošem Zemanem předsedou SPOZ.
• 25. června – Konec prvotní soutěže krásy v ČR – MISS České republiky. Soutěž převzala MISS ČSFR 1991 – Michaela Maláčová a spojila jí s konkurenční soutěží Česká Miss.
• 20. září byl otevřen nový 23 km dlouhý úsek Pražského okruhu
• 15.–16 října– konaly se komunální a senátní volby v Česku
• 20. listopad – premiéra muzikálu Mary Poppins v Městském divadle Brno

[editovat] Svět

• 4. ledna – Byla slavnostně otevřena nejvyšší člověkem vybudovaná stavba Burdž Chalífa v Dubaji ve Spojených arabských emirátech.
• 12. ledna Hlavní město Haiti Port-au-Prince bylo zničeno zemětřesením. Katastrofa si vyžádala 212 tisíc obětí.
• 13. ledna – Josif Vissarionovič Stalin, Lazar Kaganovič, Vjačeslav Molotov a Pavel Postyšev byli shledáni vinnými za zorganizování hladomoru na Ukrajině.
• 23. ledna – Proběhl Hope for Haiti Now benefiční koncert na pomoc obětem Zemětřesení na Haiti.
• 7. února - Super Bowl XLIV. se odehrál na Dolphin Stadium v Miami Gardens, vítězem se stali New Orleans Saints.
• 8. února – vítězem ukrajinských prezidentských voleb se stal Viktor Janukovyč.
• 12.–28. února – XXI. zimní olympijské hry v kanadském Vancouveru
• 7. března – v Iráku proběhly parlamentní volby i přes násilnosti, které je provázely dosáhla volební účast 62%. Volby vyhrála koalice Národní irácké hnutí vedené Ajádem Alávím.
• 9. března – americký sériový vrah Rodney Alcala byl pravomocně odsouzen k trestu smrti.
• 26. března – Jihokorejská korveta Čchónan (PCC-772) byla potopena v důsledku výbuch severokorejského torpéda. Zahynulo 46 námořníků.
• 29. březen – dagestánské atentátnice provedly sebevražedné útoky v moskevském metru. Útoky si vyžádali celkem 40 mrtvých.

Lech Kaczyński, který při pádu letadla zemřel

• 10. dubna – Havárie Tu-154 u Smolenska, při níž zemřel i polský prezident Lech Kaczyński.
• 14. dubna – Výbuch sopky na Islandu, která se nachází pod ledovcem Eyjafjallajökull, vedl k mnohatýdennímu přerušení letecké dopravy přes celý severozápad Evropy.
• 20. dubna – U pobřeží Louisiany explodovala plovoucí ropná plošina Deepwater Horizon. Následný unik ropy do vod Mexického zálivu, způsobil největší ekologickou katastrofu v historii těžby ropy.
• 25. dubna Parlamentní volby v Maďarsku drtivě vyhrála křesťanskodemokratická strana Fidesz. Dosud vládnoucí Maďarská socialistická strana skončila druhá, srovnatelný počet mandátů získalo radikální Hnutí za lepší Maďarsko. Posledním hnutím, které ve volbách uspělo, je zelená Politika může být jiná.
• 1. května až 31. října – Expo 2010, světová výstava v čínské Šanghaji
• 3. května Evropská unie a Mezinárodní měnový fond přislíbily zadluženému Řecku historicky rekordní finanční pomoc ve výši 120 miliard eur na období 3 let výměnou za další hluboká úsporná opatření. Prosazovaná opatření vyvolaly protesty a stávky odborářů, ale i násilná střetnutí radikálů s policii.
• 7. května – Všeobecné volby ve Spojeném království vyhráli konzervativci Davida Camerona. Následovaní dosud vládnoucí Labouristickou stranou. Vládu složila koalice konzervativců a liberálů pod vedením Davida Camerona.
• 15. květen Vydatné srážky nad Slovenskem a Českou republikou způsobily povodeň, která krom zmíněních zemí zasáhla také Polsko a Maďarsko.
• 31. května – Nečekaně rezignoval německý prezident Horst Köhler.
• 19. června – Švédská korunní princezna Viktorie se provdala za svého přítele Daniela Westlinga.
• 24. června – Australská politička Julia Gillardová nahradila ve vedení vládní Australské strany práce jejího dosavadního lídra Kevina Rudda a jako první žena v historii Austrálie se stala premiérkou.
• 22. červenec – Mezinárodní soudní dvůr v Haagu posvětil osamostatnění Kosova
• 19. srpna Poslední bojová brigáda americké armády se stáhla z Iráku. Skončila tak americká účast ve válce v Iráku.
• 29. října – 70 ruských agentů s podporou bojových vrtulníků zasáhlo v afghánském okrese Ačin a zničilo zde čtyři drogové laboratoře a zásoby heroinu a morfia za čtvrt miliardy dolarů. Jde o první ruský zásah v Afghánistánu od roku 1989.
• 27. prosince propukl v Německu dioxinový skandál, když se do systému RASFF dostaly informace o krmivech kontaminovaných rakovinotvornými dioxiny.
• byla dokončena výstavba mrakodrapu The Austonian

[editovat] Uskutečněné události

[editovat] Věda a technika

• V lednu a únoru bylo oznámeno historicky první rozluštění barev opeření dinosaurů rodu Sinosauropteryx (stáří 125 milionů let) a Anchiornis (stáří 155 milionů let).

[editovat] Kultura

• V roce 2010 se konala hinduistická pouť Kumbhaméla v indickém Haridváru.

[editovat] Sport

• 4.–11. prosince – Mistrovství světa ve florbale ve Finsku

[editovat] Úmrtí

[editovat] Česko

• 6. ledna – Ivan Medek, český novinář, muzikolog a muzikant (* 13. července 1925)
• 7. ledna – Jan Halas, český novinář, literát a rozhlasový redaktor (* 8. května 1945)
• 9. ledna – Aleš Svoboda, český anglista a lingvista, vysokoškolský pedagog (* 2. dubna 1941)
• 12. ledna – Miloslav Bělonožník, československý skokan na lyžích (* 11. července 1918)
• 22. ledna – Bohumil Pastorek, český herec a rozhlasový dramatik (* 25. října 1928)
• 3. února – Václav Břicháček, český psycholog a skaut (* 14. června 1930)
• 5. února – Josef Veselý, český katolický kněz, básník, novinář, spisovatel a politický vězeň komunistického režimu (* 28. července 1929)
• 10. února – Václav Knoll, český astronom (* 11. května 1964)
• 22. února – Zdena Frýbová, česká spisovatelka a novinářka (* 30. srpna 1934)
• 27. února – Anna Fárová, česko-francouzská historička umění (* 1. června 1928)
• 1. března
  • Jarmila Turnovská, česká scenáristka a dramaturgyně (* 11. srpna 1930)
  • Jindřich Valouch, český politik a poslanec (* 31. října 1947)
• 9. března – Zdeněk Malý, bývalý československý volejbalista (* 7. července 1926)
• 18. března – Jiří Václavek, český politik a bývalý poslanec (* 23. březen 1942)
• 25. března – Robert Kopecký, český politik, poslanec a starosta (* 18. dubna 1952)
• 27. března – Jindřich Bernhard Thebes, opat cisterciáckého kláštera v Oseku (* 4. listopadu 1928)
• 3. dubna – Josef Koníček, český choreograf (* 2. října 1931)
• 12. dubna – Běla Kolářová, česká fotografka (* 24. března 1923)
• 13. dubna – Helena Rašková, česká lékařka-farmakoložka (* 2. ledna 1913)
• 16. dubna – Tomáš Špidlík, český římskokatolický kněz a kardinál (* 17. prosince 1919)
• 17. dubna – Jaroslav Matějka, český spisovatel (* 9. září 1927)
• 21. dubna – Ladislav Verecký, český novinář, fejetonista, překladatel a spisovatel (* 25. června 1955)
• 23. dubna – Jan Balabán, český spisovatel, publicista a překladatel (* 29. ledna 1961)
• 29. dubna – Oldřich Rafaj, český literární historik, kritik, básník a překladatel (* 25. dubna 1934)
• 2. května – Bohumil Němeček, český boxer (* 2. ledna 1938)
• 9. května – Otakar Motejl, bývalý ministr spravedlnosti, veřejný ochránce práv (* 10. září 1932)
• 22. května – Josef Koukl, římskokatolický biskup, 18. biskup litoměřický (* 8. listopadu 1926)
• 24. května – Petr Muk, český zpěvák (* 4. února 1965)
• 1. června
  • Vladimír Šnajdr, český automobilový závodník
  • Vladimír Bystrov, český publicista, kritik a překladatel (* 7. srpna 1935)
• 3. června – Ota Rambousek, americký spisovatel českého původu, účastník 3. odboje (* 1923)
• 6. června
  • Ladislav Smoljak, český režisér, scenárista, dramatik a herec (* 9. prosince 1931)
  • Vladimír Nálevka, český historik (* 21. února 1941)
• 12. června – Karel Láznička, československý volejbalista a trenér (* 12. června 1928)
• 14. června – Jaroslav Škarvada, titulární biskup litomyšlský a pomocný biskup pražský (* 14. září 1924)
• 18. června – Vladimír Justl, český literární kritik, historik, editor a divadelní teoretik (* 27. října 1928)
• 20. června – Vladimír Dlouhý, český herec (* 10. června 1958)
• 24. června – Ludmila Dušková, česká překladatelka a redaktorka (* 16. května 1932)
• 1. července – Václav Babka, český herec (* 11. srpna 1927)
• 17. července – Stanislav Procházka, český voják a generál (* 13. dubna 1922)
• 22. července – Milan Paumer, příslušník československého protikomunistického odboje (* 7. dubna 1931)
• 10. srpna – Radomír Šimůnek, český cyklokrosař (* 8. dubna 1962)
• 11. srpna
  • Věra Janoušková, česká sochařka (* 25. června 1922)
  • Viktorie Švihlíková, česká klavíristka, cembalistka a hudební pedagožka (* 20. května 1915)
• 16. srpna – Peter Toperczer, český vysokoškolský pedagog a klavírista slovenského původu, bývalý rektor pražské AMU (* 24. července 1944)
• 17. srpna – Ludvík Kundera, český spisovatel (* 22. března 1920)
• 23. srpna – Jiří Niederle, český fyzik (* 3. května 1939)
• 24. srpna – Antonín Baudyš, český politik, vysokoškolský pedagog a astrolog, bývalý ministr obrany (* 9. září 1946)
• 4. září – Rudolf Pellar, český herec, překladatel, zpěvák a moderátor (* 28. února 1923)
• 15. září – Hugo Demartini, český sochař (* 11. července 1931)
• 16. září – Martin Štěpánek, český herec a politik (* 11. ledna 1947)
• 19. září – Jiřina Pokorná, česká varhanice (* 11. října 1938)
• 4. října – Anna Skýbová, historička
• 13. října – Jiří Křižan, český scenárista a politický aktivista (* 26. října 1941)
• 15. října – Jana Lahodová, československá pozemní hokejistka (* 4. června 1957)
• říjen – Anna Janatková, holčička pohřešovaná následujících pět měsíců (* 26. srpna 2001)
• 1. listopadu – Miloš Hynšt, český divadelní režisér (* 19. prosince 1921)
• 4. listopadu – Viola Fischerová, česká básnířka a překladatelka (* 18. října 1935)
• 6. listopadu – Otakar Slavík, český malíř (* 18. prosince 1931)
• 13. listopadu – Miroslav Plzák, český lékař-matrimoniolog, sexuolog a psychiatr (* 25. srpna 1925)
• 24. listopadu – Jan Wiener, československý válečný letec RAF a politický vězeň (* 26. května 1920)
• 8. prosince – Jiří Strejc, český hudební skladatel a varhaník (* 17. dubna 1932)
• 9. prosince – Josef Hercz, český lékař a československý voják z doby 2. světové války (* 11. srpna 1917)
• 11. prosince – Vladislav Zadrobílek, český spisovatel a malíř (* 14. listopadu 1932)
• 20. prosince – Alena Ambrová, česká herečka (* 24. prosince 1955)
• 24. prosince – Eva Slámová, česká redaktorka, překladatelka a režisérka (* 22. září 1959)
• 27. prosince – Viktor Maurer, český herec (* 6. dubna 1932)
• 30. prosince – Miloš Frýba, český televizní hlasatel (* 18. března 1945)

[editovat] Svět

• 1. ledna – Lhasa de Sela, kanadsko-americká zpěvačka (* 27. září 1972)
• 11. ledna – Éric Rohmer, francouzský filmový kritik, scenárista a režisér (* 4. dubna 1920)
• 12. ledna
  • Zilda Arns, brazilská katolická charitativní pracovnice a dětská lékařka (* 25. října 1934)
  • Joseph Serge Miot, arcibiskup haitské arcidiecéze Port-au-Prince (* 23. listopadu 1946)
• 19. ledna – Avraham Suckever, židovský básník (* 15. července 1913)
• 22. ledna – Jean Simmonsová, britská herečka (* 31. ledna 1929)
• 25. ledna – Alí Hasan al-Madžíd zvaný „Chemický Alí“, bývalý irácký ministr obrany, ministr vnitra, vojenský velitel a šéf irácké zpravodajské služby (* 30. listopadu 1941)
• 27. ledna
  • Jerome David Salinger, americký spisovatel (* 1. ledna 1919)
  • Howard Zinn, americký historik (* 24. srpna 1922)
• 3. února
  • Regina Habsbursko-Lotrinská, manželka Oty Habsburského (* 6. ledna 1925)
  • John McCallum, australský herec, scénárista a producent (* 14. března 1918)
• 7. února – William Tenn, americký spisovatel sci-fi (* 9. května 1920)
• 12. února – Nodar Kumaritašvili, gruzínský sáňkař (* 25. listopadu 1988)
• 14. února – Dick Francis, britský žokej, novinář a spisovatel detektivních románů (* 31. října 1920)
• 17. února
  • Hans Henning Ørberg, dánský didaktik a pedagog (* 1920)
  • Svetloslav Veigl, slovenský katolický kněz, řeholník a básník (* 24. prosince 1915)
• 20. února – Alexander Haig, americký generál a bývalý ministr zahraničí USA (* 2. prosince 1924)
• 4. března – Vladislav Ardzinba, abchazský politik a bývalý prezident mezinárodně neuznané Abchazské republiky (*14. května 1945)
• 12. března – Miguel Delibes, španělský spisovatel (* 17. října 1920)
• 20. března
  • Girija Prasad Koirala, bývalý nepálský premiér (* 20. února 1925)
  • Paul Marx, americký katolický kněz, benediktinský mnich a spisovatel (* 8. května 1920)
• 27. března – Vasilij Smyslov, bývalý sovětský šachista (* 24. března 1921)
• 28. března – Herb Ellis, americký jazzový kytarista (* 4. září 1921)
• 3. dubna – Eugène Terre'Blanche, jihoafrický politik a aktivista (* 31. ledna 1941)
• 5. dubna – Vitalij Sevasťjanov, sovětský konstruktér a kosmonaut (* 8. července 1935)
• 10. dubna – Lech Kaczyński, polský prezident (* 18. června 1949) a další významné osobnosti, viz Havárie Tu-154 u Smolenska
• 21. dubna – Juan Antonio Samaranch, sportovní funkcionář, bývalý předseda Mezinárodního olympijského výboru (* 17. července 1920)
• 16. května – Ronnie James Dio, americký metalový zpěvák (* 10. července 1942)
• 17. května – Bobbejaan Schoepen, belgický písničkář, herec a režisér (* 16. května 1925)
• 24. května – Paul Gray, americký hudebník, jeden ze zakladatelů skupiny Slipknot (* 8. dubna 1972)
• 29. května – Dennis Hopper, americký fotograf, malíř, sochař, herec a režisér (* 17. května 1936)
• 1. června – Andrej Andrejevič Vozněsenskij, ruský básník (* 12. května 1933)
• 11. června – Janko Smole, slovinský bankéř, finančník a politik (* 2. června 1921)
• 14. června – Leonid Děnisovič Kizim, sovětský letec a kosmonaut (* 5. srpna 1941)
• 18. června
  • José Saramago, portugalský spisovatel a nositel Nobelovy ceny za literaturu (* 16. listopadu 1922)
  • Marcel Bigeard, francouzský generál (* 14. února 1916)
• 26. června – Algirdas Mykolas Brazauskas, litevský politik, prezident a premiér (* 22. září 1932)
• 2. července – Carl Adam Petri, německý matematik a počítačový vědec (* 12. července 1926)
• 4. července – Jehuda Lahav, izraelský spisovatel a novinář slovenského původu (* 1930)
• 12. července – Harvey Pekar, komiksový autor a kritik (* 8. října 1939)
• 21. července – Luis Alberto Corvalán, chilský levicový politik, bývalý generální tajemník ÚV KS Chile (* 14. září 1916)
• 24. července – Alex Higgins, irský hráč snookeru, mistr světa (* 18. března 1949)
• 29. července – Robert C. Tucker, americký diplomat, historik a politolog (* 29. května 1918)
• 7. srpna – Bruno Cremer, francouzský herec, představitel komisaře Maigreta (* 6. října 1929)
• 8. srpna – Patricia Nealová, americká herečka (* 20. ledna 1926)
• 18. srpna – Harold Connolly, americký atlet-kladivář, olympijský vítěz (* 1. srpna 1931)
• 30. srpna – Alain Corneau, francouzský scenárista a režisér (* 7. srpna 1943)
• 3. září – Mike Edwards, anglický zpěvák (* 31. květen 1948)
• 5. září – Šója Tomizawa, japonský motocyklový závodník
• 9. září – Bent Larsen, dánský šachista (* 4. března 1935)
• 12. září – Claude Chabrol, francouzský režisér a scenárista (* 24. června 1930)
• 16. září – Mario Rodríguez Cobos, argentinský spisovatel (* 6. ledna 1938)
• 24. září
  • Jure Robič, slovinský sportovec-cyklista (* 10. dubna 1965)
  • Gennadij Ivanovič Janajev, sovětský politik (* 26. srpna 1937)
• 28. září – Arthur Penn, americký filmový režisér (* 27. září 1922)
• 29. září
  • Tony Curtis, americký herec (* 3. června 1925)
  • Georges Charpak, francouzský fyzik polského původu, nositel Nobelovy ceny (* 1. srpna 1924)
• 1. října – Gerard Labuda, polský medievista, pedagog a publicista (* 28. prosince 1916)
• 10. října – Solomon Burke, americký zpěvák, textař (* 21. března 1940)
• 27. října – Néstor Kirchner, argentinský politik a prezident (* 25. února 1950)
• 3. listopadu – Viktor Černomyrdin, ruský politik (* 9. dubna 1938)
• 5. listopadu – Hajo Herrmann, německý válečný veterán, plukovník Luftwaffe (* 1. srpna 1913)
• 8. listopadu – Ernest Valko, slovenský právník, politik a jediný předseda československého federálního Ústavního soudu (* 10. srpna 1953)
• 12. listopadu – Henryk Górecki, polský hudební skladatel (* 6. prosince 1933)
• 19. listopadu – Pat Burns, kanadský hokejový trenér (* 4. dubna 1952)
• 28. listopadu – Leslie Nielsen, kanadskoamerický herec (* 11. února 1926)
• 30. listopadu – Peter Hofmann, německý operní pěvec (* 22. srpna 1944)
• 15. prosince – Blake Edwards, americký filmový režisér a producent (* 26. července 1922)
• 17. prosince – Captain Beefheart, americký zpěvák (* 15. ledna 1941)
• 30. prosince – Bobby Farrell, nizozemský zpěvák a tanečník, člen skupiny Boney M. (* 6. října 1949)

[editovat] Hlavy států

Podrobnější informace naleznete v článku Seznam hlav států v roce 2010.

(V tomto seznamu jsou uvedeni pouze představitelé nejvýznamnějších států.)

• Brazílie – prezident Luiz Inácio Lula da Silva (2002-2011)
• Čínská lidová republika – prezident Chu Ťin-tchao (od 2003)
• Česko – prezident Václav Klaus (od 2003)
• Francie – prezident Nicolas Sarkozy (od 2007)
• Indie – prezidentka Pratibha Pátilová (od 2007)
• Itálie – prezident Giorgio Napolitano (od 2006)
• Japonsko – císař Akihito (od 1989)
• Kanada – generální guvernérka Michaëlle Jean (2005-2010), David Johnston (od 2010)
• Maďarsko – prezident László Sólyom (2005-2010), Pál Schmitt (od 2010)
• Německo

1. prezident Horst Köhler (2004–2010)
2. zastupující prezident Jens Böhrnsen (31. května 2010 – 2. července 2010)
3. úřadující prezident Christian Wulff (od 2. července 2010)

• Polsko

1. prezident Lech Kaczyński (2005 – 10. dubna 2010)
2. úřadující prezident Bronisław Komorowski (od 10. dubna 2010 – 8. července 2010)
3. úřadující prezident Bogdan Borusewicz (8. července 2010)
4. úřadující prezident Grzegorz Schetyna (8. července 2010 – 6. srpna 2010)
5. prezident Bronisław Komorowski (od 6. srpna 2010)

• Rakousko – prezident Heinz Fischer (od 2004)
• Rusko – prezident Dmitrij Medveděv (od 2008)
• Slovensko – prezident Ivan Gašparovič (od 2004)
• Spojené království – královna Alžběta II. (od 1952)
• Spojené státy americké – prezident Barack Obama (od 2009)
• Vatikán – papež a suverén Vatikánu Benedikt XVI. (od 2005)

[editovat] Odkazy

Wikimedia Commons nabízí obrázky, zvuky či videa k tématu

2010

[editovat] Reference

Justin Bieber
Základní informace
Rodné jméno	Justin Drew Bieber
Přezdívka	JBiebs
Narození	1. března 1994 (18 let)[1]
Původ	Stratford, Ontario, Kanada
Žánry	Pop R&B[2]
Povolání	zpěvák, skladatel, herec
Nástroje	Zpěv, kytara, piáno, trumpeta, bicí
Aktivní roky	2007 – současnost
Vydavatel	Island, RBMG
Web	Justin Bieber

Justin Drew Bieber (* 1. března 1994 Stratford, Ontario, Kanada) je kanadský pop/R&B zpěvák, kterého uvedl ve známost internetový videoportál YouTube.^[3] Na tomto portálu byl objeven svým aktuálním manažerem Scooterem Braunem. Poté odletěl do Atlanty za R&B zpěvákem a textařem Usherem. Zanedlouho podepsal nahrávací smlouvu s Island Records.^[4] Jeho nynější přítelkyní je Selena Gomezová.

Bylo mu 12 let, když si poprvé zkusil účast na pěvecké soutěži ve Stratfordu, kde získal druhé místo.^[4] Umí hrát na kytaru, klavír, bicí a trubku. Jeho matka začala nahrávat videa svého syna na YouTube, aby rodině a svým blízkým umožnila shlédnutí různých coververzí, např. od umělců jako je Stevie Wonder, Michael Jackson, Chris Brown a podobně. Netrvalo to dlouho a brzy se mu ozvala společnost Rapid Discovery Media, která mu nabídla pomoc s účetnictvím, střihem a produkcí jeho videí na MySpace a YouTube.

Ke konci roku 2009 vydal svoji první studiovou nahrávku nazvanou My World (jedná se pouze o EP). Pilotní singl z alba je song One Time. Tato píseň byla velice úspěšná, dostala se na 12. místo v Canadian Hot 100 a na 17. místo na Billboardu Hot 100.^[5][6] Získala také platinové ocenění jak v Kanadě, tak i v USA.^[7][8] Deska rovněž obsahuje ještě jeden singl a dvě písně určené pro iTunes. Album My World se úspěšně prodávalo a stalo se v USA platinové (1 000 000+).^[9]

[editovat] Diskografie

[editovat] Studiová alba

[editovat] Kompilační alba

• Kompilační album My Worlds: The Collection obsahuje remixová alba My Worlds Acoustic a Never Say Never: The Remixes.

[editovat] EP

[editovat] Knihy

Svoji autobiografii vydal v knižní podobě – název nese My Story: First Step 2 Forever (česky Můj příběh: První krok k nesmrtelnosti). V České republice vyjde tato kniha v roce 2012.

[editovat] Filmy

Roku 2011 byl natočen s 3D technologií dokumentární/koncertní film s názvem Justin Bieber: Never Say Never. Vydělal téměř sto milionů amerických dolarů, čím se stal jedním z nejprodávanějších koncertních filmů současnosti.

[editovat] Reference

1. ↑ ANDERSON, Kyle. Justin Bieber Joins The Ranks Of Youngest 'SNL' Performers. Parametr "periodikum" je povinný!, 22 February 2010. Dostupné online [cit. 24 February 2010]. Chybí povinný parametr: V šabloně {{Citace periodika}} je nutno určit zdrojové "periodikum" odkazu! 
2. ↑ COLLAR, Matt. allmusic ((( Justin Bieber > Overview ))) [online]. Macrovision Corporation, [cit. 2009-10-21]. (Allmusic.) Dostupné online.  
3. ↑ HERRERA, Monica. "Time" is right for teen singer Justin Bieber. Parametr "periodikum" je povinný!, 2009-07-19. Dostupné online [cit. 2009-07-22]. Chybí povinný parametr: V šabloně {{Citace periodika}} je nutno určit zdrojové "periodikum" odkazu! 
4. ↑ ^{a b} MITCHELL, Gail. Usher Introduces Teen Singer Justin Bieber [online]. 2009-04-28, [cit. 2009-07-23]. (Billboard.) Dostupné online.  
5. ↑ Canadian Hot 100 [online]. acharts.us, July 25, 2009, [cit. 2009-07-31]. (Billboard.) Dostupné online.  
6. ↑ Pietroluongo, Silvio. Britney Spears, Justin Bieber Score Top Hot 100 Debuts [online]. 2009-10-15, [cit. 2009-12-31]. (Billboard.) Dostupné online.  
7. ↑ ANDERSON, Kyle. Justin Bieber Goes Platinum in Canada, Preps Second Single [online]. 2009-09-28, [cit. 2010-02-01]. (MTV.com.) Dostupné online.  
8. ↑ Justin Bieber RIAA Singles Certification [online]. RIAA, [cit. 2010-02-01]. Dostupné online.  
9. ↑ Justin Bieber RIAA album certifications [online]. RIAA, [cit. 2010-01-11]. Dostupné online.  

Wikimedia Commons nabízí obrázky, zvuky či videa k tématu

Justin Bieber

Tento článek je příliš stručný nebo v něm chybí důležité informace. Pomozte Wikipedii tím, že jej vhodně rozšíříte. Bližší informace mohou být uvedeny na diskusní stránce.

Eric Clapton
Základní informace
Rodné jméno	Eric Patrick Clapton
Jinak zvaný	Slowhand
Narození	30. března 1945 (67 let) Ripley, Anglie
Žánry	Rock, blues-rock, psychedelic rock, hard rock
Nástroje	zpěv, akustická kytara, klasická kytara, elektrická kytara, Resofonická kytara, kytarový syntezátor, Slide kytara, baskytara
Aktivní roky	1962–současnost
Příbuzná témata	Casey Jones and the Engineers, The Roosters, The Yardbirds, John Mayall & the Bluesbreakers, Powerhouse, Cream, Beatles, The Dirty Mac, Blind Faith, The Plastic Ono Band, Delaney, Bonnie & Friends, Derek and the Dominos, Roger Waters, Dire Straits, T.D.F.
Web	www.ericclapton.com
Významný nástroj
Blackie Brownie Eric Clapton Stratocaster Gibson Les Paul Sunburst Standard

Eric Patrick Clapton CBE (* 30. března 1945 v Ripley ve Velké Británii), přezdívaný Slowhand (česky pomalá ruka) je britský kytarista, zpěvák a hudební skladatel. Je považován za jednoho z nejlepších světových bluesových kytaristů.

[editovat] Biografie

Barcelona, 1974

1975

Eric Clapton byl vychováván svými prarodiči, o kterých si dlouhou dobu myslel, že jsou jeho pravými rodiči a vlastní matka jen sestrou. Otec byl kanadský voják a muzikant Edward Fryer. Clapton se s ním nikdy nesetkal, ale napsal o něm alespoň písničku My father's eyes , která vyšla na albu Pilgrim (1998). Díky rodinným poměrům se z Claptona stal introvert, který dlouho hledal vlastní identitu a proto se uzavíral do světa hudby.

V patnácti letech ho ovlivnily syrové černošské bluesové nahrávky Muddy Waterse, Chucka Berryho a dalších. Prarodiče mu koupili první kytaru a už během studia na střední umělecké škole si vydělával hraním po hospodách. V roce 1963 založil první skupinu Roosters, kde hráli například pozdější členové skupiny Manfred Mann Paul Jones, Tom McGuinness nebo Brian Jones, který později přešel k Rolling Stones.

Skupina neměla dlouhého trvání a Clapton ještě téhož roku přešel k The Yardbirds. Společně nahráli tři alba, ale v roce 1965 Clapton odešel a přidal se k Johnu Mayallovi a jeho The Bluesbreakers, kde naplno uplatnil umění bluesového hraní a získal si tam značnou popularitu. Po vydání velmi úspěšného alba Bluesbreakers with Eric Clapton (1966) jeho styl hraní začali kopírovat i ostatní hudebníci. Publikum uchvátil výrazný a osobitý hráčský styl odposlouchaný od černošských kytaristů, doplněný o vlastní zvuk spočívající v dlouhých „houslových“ tónech, díky nimž získal svou přezdívku slowhand.

Během působení v této skupině se seznámil s hudebníky Jackem Brucem a Gingerem Bakerem s kterými v roce 1966 založil skupinu The Cream, s kterou přišel velký komerční úspěch a stal se hvězdou první velikosti. V té době začaly Claptonovy psychické problémy, kdy záchvaty malomyslnosti a malou sebedůvěru řešil alkoholem a drogami.

Koncem roku 1968 se skupina rozpadla a Clapton hrál se skupinami Blind Faith (hned po první vydané desce skončil tento projekt fiaskem) a v rhythm’n’bluesovém duu Delaney & Bonnie. Hostoval na deskách svých přátel, spolupracoval s Harrisonem a stal se mj. členem doprovodné Lennonovy skupiny Plastic Ono Band.

Od roku 1970 se vydal na sólovou dráhu. Pod jménem Derek působil ve skupině Derek and the Dominos se kterou nahrál například jednu ze svých nejslavnějších písní Layla věnovanou, tehdy ještě manželce Georgea Harrisona Pattie Boydové (později se s ní oženil). Sestava Derek and the Dominos sice byla celkem úspěšná, ale Clapton propadl depresím a několikaleté drogové a alkoholové závislosti. I když se sotva udržel na nohou, na koncertech hrál jako o život. Na dva roky zmizel z veřejného života.

Od roku 1974 zvolnil pracovní tempo a začal nahrávat jednoduché, příjemné skladby. Vydal několik hudebně zajímavých alb, experimentoval na poli popové hudby i country.

Clapton a jeho skupina, 2007

Clapton byl téměř celou svou kariéru prezentován jako představitel bílého blues, ale bylo v něm i hodně z muzikanta schopného dělat pop. Je držitelem šesti cen Grammy za projekt MTV Unplugged z roku 1992.

Eric Clapton je jedním z kytaristů, jež proslavili kytary značky Fender Stratocaster

Poslední album Back Home vydal Clapton v roce 2005, je považováno za návrat k 80. létům.

20. července 2006 odehrál Eric Clapton svůj první koncert v Praze.

[editovat] Osobní život

První Claptonovou manželkou byla Pattie Boyd, která k němu odešla během drogové závislosti svého prvního muže George Harrisona na začátku 70. let. Oddáni byli 27. března 1979, rozvedeni byli v červnu 1988.

V roce 1999 potkal Clapton v Los Angeles pětadvacetiletou umělkyni Meliu McEnery, když pracoval na albu s B. B. Kingem. Svatbu měli v roce 2002 v Claptonově rodném městě Ripley. Mají spolu tři dcery: Julii Rose (2001), Ellu May (2003) a Sophii (2005).

Další dceru Ruth (1985) má Clapton s bývalou přítelkyní Ivoone Kelleyovou. V srpnu 1986 se Claptonovi narodil syn Conor (matkou byla italská modelka Lory Del Santo). Hudebníkův život ovšem postihla tragédie, která ho velmi zranila. V roce 1991 se syn zabil po pádu z 53. patra newyorského mrakodrapu. Clapton se uzavřel do sebe a o této tragédii napsal asi svou nejznámější baladu Tears In Heaven.

[editovat] Diskografie

[editovat] Se skupinou The Yardbirds (1962–1965)

• Five Live Yardbirds (živá nahrávka, 1964)
• For Your Love (1965)
• Having a Rave Up (1965)

[editovat] Se skupinou The Immediate All-Stars (1965)

• Blues Anytime (1965)

[editovat] S Johnem Mayallem & The Bluesbreakers (1965–1966)

• Bluesbreakers with Eric Clapton (1966)

[editovat] Se skupinou Powerhouse (1966)

• What's Shakin' (kompilace, 1966)

[editovat] Se skupinou Cream (1966–1968, obnovení 2005)

• Fresh Cream (1966)
• Disraeli Gears (1967)
• Wheels of Fire (1968)
• Goodbye (1969)
• Live Cream (živá nahrávka, 1970)
• Live Cream Volume II (živá nahrávka (1972)
• Heavy Cream (kompilace 1972)
• Strange Brew (kompilace 1983)
• The Very Best of Cream (kompilace 1995)
• Those Were the Days (1997)
• 20th Century Masters (kompilace 2000)
• Cream: The BBC Sessions (kompilace 2003)
• Cream Gold (kompilace 2005)
• Royal Albert Hall London May 2-3-5-6 2005 (živá nahrávka 2005)

[editovat] Se skupinou Blind Faith (1968–1969)

• Blind Faith (1969)

[editovat] Se skupinou Delaney & Bonnie (1969–1970)

• On Tour with Eric Clapton (živá nahrávka 1970)

[editovat] Se skupinou Derek and the Dominos (1970)

• Layla and Other Assorted Love Songs (1970)
• In Concert (živá nahrávka 1973)
• The Layla Sessions: 20th Anniversary Edition (1990)
• Live at the Fillmore (živá nahrávka 1994)

[editovat] Sólová dráha (od roku 1970)

Eric Clapton v roce 1977

• Eric Clapton (1970)
• 461 Ocean Boulevard (1974)
• There's One in Every Crowd (1975)
• No Reason to Cry (1976)
• Slowhand (1977)
• Backless (1978)
• Another Ticket(1981)
• Money and Cigarettes (1983)
• Behind the Sun (1985)
• August (1986)
• Journeyman (1989)
• From the Cradle (1994)
• Pilgrim (1998)
• Reptile (2001)
• Me and Mr. Johnson (2004)
• Sessions for Robert J (CD + DVD 2004)
• Back Home (2005)
• The Road To Escondido - with J.J. Cale (2006)
• Clapton (2010)^[1]

[editovat] Živé nahrávky

• Eric Clapton's Rainbow Concert (1973)
• E.C. Was Here (1975)
• Just One Night (1980)
• 24 Nights (1991)
• Unplugged (1992)
• The Blues Concert (1994)
• Crossroads 2: Live in the Seventies (1996)
• One More Car, One More Rider (2002)
• After Midnight (2006)

[editovat] Kompilace

• The History of Eric Clapton (1972)
• Eric Clapton at His Best (1972)
• Clapton (1973)
• Time Pieces: Best Of Eric Clapton (1982)
• Backtrackin' (1982)
• Too Much Monkey Business (1984)
• The Cream of Eric Clapton (1987)
• Crossroads (1988)
• Story (1990)
• Stages (1993)
• The Cream of Clapton (1994)
• Strictly The Blues (1996)
• The Blues (1999)
• Clapton Chronicles: The Best of Eric Clapton (1999)
• Complete Clapton (2007)

[editovat] Hostující projekty

George Harrison a Eric Clapton ve Wembley v roce 1987

[editovat] S Georgem Harrisonem

• White Album (i se skupinou The Beatles), 1968)
• Wonderwall Music (hudba k filmu, 1968)
• All Things Must Pass (1970)
• The Concert for Bangla Desh (živá nahrávka, (1971)
• Dark Horse (1974)
• The Best of George Harrison (kompilace 1976)
• George Harrison (1979)
• Cloud Nine (1987)
• Best of Dark Horse 1976-1989 (kompilace 1989)
• Live in Japan (živá nahrávka (1992)
• Concert for George (živá nahrávka 2003)
• The Dark Horse Years 1976-1992 (2004)

[editovat] S ostatními hudebníky

Tina Turner a Eric Clapton 18. června 1987

• Lumpy Gravy (s Frankem Zappou, 1968)
• Live Peace in Toronto 1969 (živá nahrávka se skupinou The Plastic Ono Band, 1969)
• Stephen Stills (se Stephenem Stillsem, 1970)
• Leon Russell (s Leonem Russellem, 1970)
• The Last Waltz (živá nahrávka se skupinou The Band, 1976)
• Rough Mix (s Petem Townshendem and Ronnie Lanelem, 1977)
• The Pros and Cons of Hitch Hiking (s Rogerem Watersem solo debut, 1984)
• Live at Montreux 1986 (živá nahrávka s Otisem Rushem a přáteli, 1986)
• Persona (s Lionou Boydovou, 1986)
• The One (s Eltonem Johnem, 1992)
• Ten Summoner's Tales (se Stingem, 1993)
• Retail Therapy (se Simonem Climiem, 1997)
• Supernatural (s Carlosem Santanou, 1999)
• Riding with the King (s B. B. Kingem, 2000)
• Ringo Rama (s Ringo Starrem, 2003)
• Africa Unite: The Singles Collection (s Bobem Marleym, 2005)

[editovat] Hudba k filmům

• Edge of Darkness (1985)
• Lethal Weapon (1987)
• Homeboy (1988)
• Lethal Weapon 2 (1989)
• Rush (1991)
• Lethal Weapon 3 (1992)
• Phenomenon (1996)
• The Story of Us (1999)

[editovat] Odkazy

Projekt Wikicitáty obsahuje sbírku citátů v angličtině k tématu

Eric Clapton

Wikimedia Commons nabízí obrázky, zvuky či videa k tématu

Eric Clapton

[editovat] Reference

1. ↑ http://musicserver.cz/clanek/30863/Novinka-Erica-Claptona-dorazi-na-pulty-v-zari/

[editovat] Související články

• The Yardbirds
• John Mayall & The Bluesbreakers
• Cream
• kytary zn. Stratocaster
• Patiie Boyd
• Beatles
• John Lennon
• George Harrison

[editovat] Literatura

• Clifford, Mike a spol.: Album Rocku. Mladé letá (Bratislava), 1991, ISBN 80-06-00394-7
• Černý, Jiří: Hvězdy tehdejších hitparád. PANTON, 1989, OCLC 24413638
• Douse, Cliff: Kdo je kdo, kytaroví mistři. Barrister & Principal 1996, ISBN 80-85947-13-7

[editovat] Externí odkazy

• Oficiální web
• Český fansite web