1963 (MCMLXIII) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal úterým.

[editovat] Události

Československo

Svět

• 1. března – Vstoupila v platnost mezinárodní úmluva o spolupráci při zajišťování bezpečnosti letového provozu.
• 25. května – Vznikla Organizace africké jednoty.
• 16. června – Do vesmíru se podívala první žena světa Valentina Těreškovová, vyslána SSSR.
• 9. září – Joe Valachi ve svém svědectví před americkým kongresem popsal strukturu mafie.
• 22. listopad - Byl spáchán atentát na prezidenta USA Johna Kennedyho
• Novým papežem se stal Pavel VI.
• Založena rakouská zbrojovka GLOCK.
• Uspořádáno první mistrovství světa v moderní gymnastice.
• Nejlepším fotbalistou Evropy byl vyhlášen ruský brankař Lev Jašin.

[editovat] Vědy a umění

• Douglas Engelbart vynalezl ve Stanfordském výzkumném institutu počítačovou myš.
• Americký meteorolog Edward Lorenz zavedl (deterministický) chaos jako matematický pojem.
• Američan Maarten Schmidt při měření červeného posunu objektu 3C 273 objevil první známý kvasar.

[editovat] Nobelova cena

• Nobelova cena za fyziku - Eugene Paul Wigner, Maria Goeppert-Mayer, J. Hans D. Jensen
• Nobelova cena za chemii - Karl Ziegler, Giulio Natta
• Nobelova cena za fyziologii a medicínu - Sir John Carew Eccles, Alan Lloyd Hodgkin, Andrew Fielding Huxley
• Nobelova cena za literaturu - Giorgos Seferis
• Nobelova cena míru - Mezinárodní výbor Červeného kříže (Comité international de la Croix Rouge), Liga společností Červeného kříže (Ligue des Sociétés de la Croix-Rouge)

[editovat] Narození

Česko

• 10. února – Antonín Stavjaňa, český hokejista a trenér
• 15. února – Iva Pekárková, česká spisovatelka
• 17. února – Bára Basiková, česká zpěvačka
• 1. března – Hana Heřmánková, česká moderátorka
• 26. března – Vilma Cibulková, česká herečka
• 6. června – Vladimír Růžička, český bývalý hokejový hráč a nynější trenér
• 10. června – René Novotný, český sportovec
• 18. července – Pavel Bém, český lékař a politik
• 19. července – Šimon Caban, český scénograf, choreograf, fotograf a režisér
• 10. srpna – Karel Kula, český fotbalista
• 6. září – Ivan Hašek, český fotbalista
• 15. září - Jiří Chmelař, český současný výtvarník
• 22. září – Jiří Doležal, český hokejista
• 27. září – Ivana Chýlková, česká divadelní a televizní herečka
• 29. září – Jaroslav Mostecký, český spisovatel
• 22. října – Jiří Bartl, český fotbalista
• 30. prosince – Milan Šrejber, český tenista
• 30. prosince – Lenka Teremová, česká psycholožka

Svět

• 1. ledna – Jean Marc Gounon, francouzský automobilový závodník
• 12. února – Igor Stělnov, ruský hokejista († 24. březen 2009)
• 20. února – Charles Barkley, americký basketbalista
• 13. dubna – Garri Kasparov, mistr světa v šachu
• 11. května – Natasha Richardson, anglická herečka († 18. březen 2009)
• 31. května - Viktor Orbán, maďarský politik a premiér
• 15. června – Helen Huntová, americká filmová a televizní herečka
• 30. července – Lisa Kudrow, americká herečka
• 3. srpna – James Hetfield, americký kytarista a zpěvák, zakládající člen skupiny Metallica
• 9. srpna – Whitney Houston, americká zpěvačka († 2012)
• 15. srpna - Valerij Levoněvskij, běloruský politický a veřejný činitel, podnikatel, bývalý politický vězeň
• 14. září – Jaromír Dragan, slovenský hokejový brankář
• 6. října – Elisabeth Shue, americká herečka
• 31. října - Dermot Mulroney, americký herec
• 4. prosince – Sergej Bubka, ukrajinský sportovec, atlet
• 4. prosince – Jozef Sabovčík, slovenský sportovec, krasobruslař
• Athanase Seromba, africký kněz, souzený za genocidu
• Ahmad Nasir, afgánský zápasník
• Nicholas Royle, anglický spisovatel

[editovat] Úmrtí

Česko

• 3. ledna – Jaroslav Mácha, český lékař ftizeolog, dirigent a hudební skladatel (* 14. listopadu 1873)
• 13. února – Vilém Rittershain, český filmový architekt (* 6. duben 1889)
• 20. května – František Hrdina, český houslista, kapelník a skladatel (* 17. října 1882)
• 21. července – Bohumil Modrý, český hokejový brankář (* 24. září 1916)
• 29. srpna – František Nosál, český generál (* 7. dubna 1879)

Svět

• 23. ledna – Józef Gosławski, polský sochař a medajlér (* 24. dubna 1908)
• 3. června – Jan XXIII., papež (* 1881)
• 16. července – Erik Adolf Saudek, český překladatel (* 18. října 1904)
• 14. srpna – Eric Carlberg, švédský sportovní střelec, dvojnásobný olympijský vítěz 1912 (* 5. dubna 1880)
• 31. srpna – Georges Braque, francouzský malíř, jeden ze zakladatelů kubismu (* 13. května 1882)
• 28. září
  • Rosa Raisa, americká sopranistka (* 23. května 1893)
  • Susan Walters, americká herečka
• 11. října – Edith Giovanna Gassion - alias Edith Piaf, francouzská zpěvačka (* 11. prosince 1915)
• 30. října – Hugh O'Flaherty, kněz, vatikánský diplomat a bojovník proti fašismu (* 1898)
• 22. listopadu
  • Clive Staples Lewis, britský spisovatel (* 29. listopadu 1898)
  • americký prezident John Fitzgerald Kennedy jako následek atentátu (* 1917)
  • Aldous Huxley, britský spisovatel (* 26. července 1894)
• 10. prosince –Jóko Óta, japonská spisovatelka (* 1906)
• 27. prosince – Tristan Tzara, francouzský básník (* 4. dubna 1896)

[editovat] Hlava státu

• Československo - prezident Antonín Novotný
• Vatikán
  • papež Jan XXIII.
  • papež Pavel VI.
• Čína - předseda ČLR Liu Šao-čchi
• Sovětský svaz
  • předseda prezidia Nejvyššího sovětu Leonid Iljič Brežněv
  • (de facto) první tajemník KSSS Nikita Sergejevič Chruščov
• USA
  • prezident John Fitzgerald Kennedy
  • prezident Lyndon B. Johnson
• Francie - prezident Charles de Gaulle

Wikimedia Commons nabízí obrázky, zvuky či videa k tématu

1963

Martin Luther na obraze Lucase Cranacha st. z roku 1529

Lutherův památník v Aši, jediný svého druhu v České republice

Martin Luther (10. listopadu 1483, Eisleben – 18. února 1546, Eisleben) byl německý teolog, kazatel a reformátor, zakladatel protestantismu, autor řady duchovních, politických, pedagogických spisů, církevních písní a překladů. Jeho nejvýznamnějším dílem je překlad Bible do němčiny.

[editovat] Život

Martin Luther se narodil 10. listopadu 1483 v Eislebenu jako jedno z devíti dětí horníka. Vyrůstal v chudých poměrech, spojených s tvrdou výchovou. Jeho otec se postupně vypracoval na úspěšného podnikatele, což mu umožnilo financovat studia svého nadaného syna.

V letech 1501–1505 studoval na univerzitě v Erfurtu filozofii. Po získání titulu magistra se zapsal na studia práv, krátce poté se však rozhodl vstoupit do augustiniánského kláštera v Erfurtu. Ač byl vzorný mnich, pobyt v klášteře v něm od začátku vyvolával pochybnosti o možnosti spasení z vlastní moci. V roce 1507 byl vysvěcen na katolického kněze.

O rok později (1508) přešel na univerzitu ve Wittenbergu, kde s krátkými přestávkami – 1511 cestoval ve věci svého řádu do Říma – přednášel filozofii, později i teologii. V roce 1512 se stal doktorem teologie a získal doživotní biblickou profesuru a od roku 1513 započal ve Wittenbergu kazatelskou činnost. V tomto období Luther překonal své pochybnosti a při studiu Písma dospěl k poznání, že Boží milost platí pro každého, kdo ji vírou přijme.^[zdroj?]

Zkušenosti s rozporem mezi svým svědomím, vycházejícím ze studia Bible, a oficiálním učením tehdejší církve a její praxí vedou Luthera ve Wittenbergu 31. října 1517 k uveřejnění 95 tezí, určených pro akademickou diskusi, které zejména kriticky reagovaly na praxi odpustků (obecně rozšířená legenda o tom, že je přibil na vrata kostela není zcela potvrzená). (Papež Lev X. vydal v roce 1515 bulu o prodeji odpustků pro stavbu svatopetrského chrámu v Římě). Teze, které se bez vědomí Luthera rychle rozšířily, vyvolaly kvůli tehdejší všeobecné nespokojenosti s církví velký ohlas. Oficiální místa zprvu reagovala přes obviňování z kacířství ze strany dominikánů velmi zdrženlivě, Luther byl totiž chráněncem saského kurfiřta Fridricha III. Moudrého (rod Wettinů). Místo aby šel do Říma, kam byl předvolán, prosadil kurfiřt, aby Luthera vyslechl kardinál Kajetán v Augsburgu (1518). Ten Lutherovi pohrozil klatbou. V roce 1519 se Luther účastnil disputace s Eckem v Lipsku, ve které popřel neomylnost papeže a koncilů. Řím v roce 1520 oficiálně vydal bulu s hrozbou klatby. Luther vydal reformační spisy, ve kterých své názory dále obhajoval. Když po jejich veřejném pálení sám reagoval spálením papežské buly, nařídil Lev X. 1521 jeho exkomunikaci. Když své teze neodvolal ani na říšském sněmu ve Wormsu, vydal císař Karel V. proti Lutherovi wormský edikt (prohlášení kacířem, zákaz spisů). Fridrich III. Moudrý nechal Luthera bezprostředně poté unést do azylu na hrad Wartburg, kde reformátor pobýval v letech 1521–1522. Zde překládal Nový zákon.

Lutherova manželka Kateřina von Bora na portrétu Lucase Cranacha st.

Lutherovy myšlenky se mezitím lavinovitě šířily a vyvolávaly v celé zemi bouřlivé přijetí. Od radikálních projevů příznivců nového učení se Luther od počátku ostře distancoval. Roku 1522 se vrátil do Wittenbergu, aby učinil přítrž obrazoborectví. V roce 1524 začal opět přednášet, vystupoval proti Tomáši Müntzerovi, který svým kázáním podněcoval sedláky k nepokojům. Dne 13. června 1525 uzavřel Luther manželství s bývalou jeptiškou Kateřinou von Bora. Roku 1528 se reformátor zúčastnil vizitací na farnostech v saském kurfiřství, při kterých se přesvědčil o jejich duchovně zaostalém stavu. Marburské náboženské rozhovory 1529, na kterých diskutoval mj. s Zwinglim, s cílem vytvořit teologickou jednotu evangelické strany proti katolíkům, ztroskotaly.

Se svým spolupracovníkem Philippem Melanchthonem položil Luther základy institucializované nové, evangelické církve (Melanchthonovo Augsburské vyznání z roku 1530). Překlad Starého zákona Luther dokončil za spolupráce jiných wittenberských teologů v roce 1534. Ve zbývajícím období svého života se věnoval podpoře nově vznikající instituce, řešení církevněpolitických a praktických teologických otázek a v neposlední řadě vydal řadu ostrých polemických spisů. Před svou smrtí trpěl přepracováním. Umírá v Eislebenu dne 18. února 1546 ve věku 62 let.

[editovat] Teologická pozice

Martin Luther

Luther zpočátku neusiloval o založení nové církve, ale o reformu stávající církve na základě těchto principů:

• Sola scriptura: Autorita Písma je vyšší než autorita církve.
• Sola fide: Člověka ospravedlňuje jeho víra, nikoliv dobré skutky.
• Sola gratia: Boží milost je dar, není možné si ji nijak zasloužit nebo koupit.

Z nich vyplývají i negativní stanoviska k otázkám pelagianismu (skutkaření), sedmi svátostí, uctívání svatých a Marie, učení o očistci, papežství atd. O sto let starší kritickou pozici Husovu Luther zpočátku neznal. Teprve po výtce svých protivníků, že se hlásí k Husovu kacířství, se s dílem Husovým seznámil a otevřeně se pak přiznal k tomu, že s Husem (a Johnem Viclefem) sympatizuje.

[editovat] Postoj k Židům

Lutherův postoj k Židům prošel určitým vývojem. Zpočátku je v jeho díle patrná jistá snaha o vstřícnost vůči Židům. Ve spise Daß Jesus Christus ein geborener Jude war (1523) vyzýval křesťany, aby Židy nepohrdali, protože „spása přišla z nich a nikoli z nás“. Později své názory přehodnotil a zařadil se mezi ostré kritiky židovství, o čemž svědčí Lutherovy pozdní spisy Brief wider die Sabbather an einen guten Freund (Dopis proti Sabatistům dobrému příteli) (1538), Von den Jüden und ihren Lügen (O Židech a jejich lžích) (1543) a Vom Schem Hamphoras und vom Geschlechte Christi (1544); v těchto pozdních spisech však již neargumentuje exegeticky z Bible.^[zdroj?]

[editovat] Dílo

Luther byl velmi plodný spisovatel, kritické vydání jeho spisů obsahuje více než 100 svazků. Následuje stručný výběr:

[editovat] Překlady

• Bible – Nový zákon poprvé 1522, Starý zákon 1534. Lutherovo životní dílo, na jehož redakčních úpravách pracoval až do své smrti (Za Lutherova života vyšlo ve Wittenbergu 83 vydání a dále 253 přetisků). Lutherova Bible, přeložena z původních jazyků, se od reformace používá v liturgii evangelických církví v německy hovořících zemích. Poslední revize vyšla v roce 1984. K obrovskému rozšíření a popularitě Lutherovy Bible ve své době přispěl nejen Gutenbergův vynález knihtisku, ale i srozumitelný styl překladu (Luther někdy hledal i několik dní vhodný výraz, aby byl čtenáři překlad srozumitelný, nepřekládal doslovně) a použitý jazyk, který měl oslovit lid v jižní (hovořící horní němčinou) i severní části Německa (hovořící dolní němčinou). Lutherova němčina, vycházející z jazyka míšeňského kancléřství a lidového jazyka, měla velký vliv na sjednocovací tendence němčiny a další vývoj spisovného jazyka.
• Ezopovy Bajky (1530)

[editovat] Spisy

• 95 tezí (1517)
• Křesťanské šlechtě německého národa o zlepšení stavu křesťanstva (1520)
• Zvěst o babylónském zajetí církve (1520)
• O svobodě křesťanského člověka (1520)
• O světské vrchnosti (1523)
• O zotročené vůli (1525)
• Proti loupežným a vražedným hordám sedláků (1525)
• Malý katechismus (1529)
• Velký katechismus (1529)
• List o tlumočení (1530
• Šmalkaldské články (1537)
• Proti Hanswurstovi (1541)
• Proti židům a jejich lžím (1542)
• Proti římskému papežství, založenému od ďábla (1545)
• Vyobrazení papežství (1545)

[editovat] Písně

• Hrad přepevný jest Pán Bůh náš (protestantská „hymna“)- Ein feste Burg
• Z hluboké nouze - Aus tiefer Not
• Všichni věříme v jednoho Boha - Wir glauben all an einen Gott

[editovat] Odkazy

Wikimedia Commons nabízí obrázky, zvuky či videa k tématu

Martin Luther

Projekt Wikizdroje obsahuje původní text související s tímto článkem:

Martin Luther

Projekt Wikicitáty má sbírku citátů na téma

Martin Luther

Seznam děl
v databázi Národní knihovny ČR, jejichž autorem nebo tématem je
Martin Luther

[editovat] Literatura

• WERNISCH, Martin. Politické myšlení evropské reformace. Praha : Vyšehrad, 2011. 448 s. ISBN 978-80-7429-039-8.  
• Lutherův Malý katechismus s výkladem. Český Těšín 1995
• Malý katechismus Dr. Martina Luthera. Praha 2005
• M. Luther: O dobrých skutcích. Praha 1987
• M. Luther: O světské vrchnosti. Heršpice 1993
• M. Luther: O mši a kněžském pomazání. Praha 2006
• M. J. Albrecht: Jsme žebráci. Martin Luther o umírání a smrti. Praha 2007
• Erik H. Erikson: Mladý muž Luther: studie psychoanalytická a historická. Praha 1996
• F. Heer: Evropské duchovní dějiny kap. 13. Praha 2000

[editovat] Externí odkazy

• (česky) Lutherova společnost
• (česky) Sdružení Martina Luhtera v ČR
• (německy) Text Lutherova překladu Bible revidovaný roku 1984
• (německy) Lutherova města na internetu
• (německy) Martin Luther – Eine Bibliographie
• (anglicky) Projekt Wittenberg – Lutherovy texty v angličtině
• (anglicky) Katholický pohled na Luthera

Eric Clapton
Základní informace
Rodné jméno	Eric Patrick Clapton
Jinak zvaný	Slowhand
Narození	30. března 1945 (67 let) Ripley, Anglie
Žánry	Rock, blues-rock, psychedelic rock, hard rock
Nástroje	zpěv, akustická kytara, klasická kytara, elektrická kytara, Resofonická kytara, kytarový syntezátor, Slide kytara, baskytara
Aktivní roky	1962–současnost
Příbuzná témata	Casey Jones and the Engineers, The Roosters, The Yardbirds, John Mayall & the Bluesbreakers, Powerhouse, Cream, Beatles, The Dirty Mac, Blind Faith, The Plastic Ono Band, Delaney, Bonnie & Friends, Derek and the Dominos, Roger Waters, Dire Straits, T.D.F.
Web	www.ericclapton.com
Významný nástroj
Blackie Brownie Eric Clapton Stratocaster Gibson Les Paul Sunburst Standard

Eric Patrick Clapton CBE (* 30. března 1945 v Ripley ve Velké Británii), přezdívaný Slowhand (česky pomalá ruka) je britský kytarista, zpěvák a hudební skladatel. Je považován za jednoho z nejlepších světových bluesových kytaristů.

[editovat] Biografie

Barcelona, 1974

1975

Eric Clapton byl vychováván svými prarodiči, o kterých si dlouhou dobu myslel, že jsou jeho pravými rodiči a vlastní matka jen sestrou. Otec byl kanadský voják a muzikant Edward Fryer. Clapton se s ním nikdy nesetkal, ale napsal o něm alespoň písničku My father's eyes , která vyšla na albu Pilgrim (1998). Díky rodinným poměrům se z Claptona stal introvert, který dlouho hledal vlastní identitu a proto se uzavíral do světa hudby.

V patnácti letech ho ovlivnily syrové černošské bluesové nahrávky Muddy Waterse, Chucka Berryho a dalších. Prarodiče mu koupili první kytaru a už během studia na střední umělecké škole si vydělával hraním po hospodách. V roce 1963 založil první skupinu Roosters, kde hráli například pozdější členové skupiny Manfred Mann Paul Jones, Tom McGuinness nebo Brian Jones, který později přešel k Rolling Stones.

Skupina neměla dlouhého trvání a Clapton ještě téhož roku přešel k The Yardbirds. Společně nahráli tři alba, ale v roce 1965 Clapton odešel a přidal se k Johnu Mayallovi a jeho The Bluesbreakers, kde naplno uplatnil umění bluesového hraní a získal si tam značnou popularitu. Po vydání velmi úspěšného alba Bluesbreakers with Eric Clapton (1966) jeho styl hraní začali kopírovat i ostatní hudebníci. Publikum uchvátil výrazný a osobitý hráčský styl odposlouchaný od černošských kytaristů, doplněný o vlastní zvuk spočívající v dlouhých „houslových“ tónech, díky nimž získal svou přezdívku slowhand.

Během působení v této skupině se seznámil s hudebníky Jackem Brucem a Gingerem Bakerem s kterými v roce 1966 založil skupinu The Cream, s kterou přišel velký komerční úspěch a stal se hvězdou první velikosti. V té době začaly Claptonovy psychické problémy, kdy záchvaty malomyslnosti a malou sebedůvěru řešil alkoholem a drogami.

Koncem roku 1968 se skupina rozpadla a Clapton hrál se skupinami Blind Faith (hned po první vydané desce skončil tento projekt fiaskem) a v rhythm’n’bluesovém duu Delaney & Bonnie. Hostoval na deskách svých přátel, spolupracoval s Harrisonem a stal se mj. členem doprovodné Lennonovy skupiny Plastic Ono Band.

Od roku 1970 se vydal na sólovou dráhu. Pod jménem Derek působil ve skupině Derek and the Dominos se kterou nahrál například jednu ze svých nejslavnějších písní Layla věnovanou, tehdy ještě manželce Georgea Harrisona Pattie Boydové (později se s ní oženil). Sestava Derek and the Dominos sice byla celkem úspěšná, ale Clapton propadl depresím a několikaleté drogové a alkoholové závislosti. I když se sotva udržel na nohou, na koncertech hrál jako o život. Na dva roky zmizel z veřejného života.

Od roku 1974 zvolnil pracovní tempo a začal nahrávat jednoduché, příjemné skladby. Vydal několik hudebně zajímavých alb, experimentoval na poli popové hudby i country.

Clapton a jeho skupina, 2007

Clapton byl téměř celou svou kariéru prezentován jako představitel bílého blues, ale bylo v něm i hodně z muzikanta schopného dělat pop. Je držitelem šesti cen Grammy za projekt MTV Unplugged z roku 1992.

Eric Clapton je jedním z kytaristů, jež proslavili kytary značky Fender Stratocaster

Poslední album Back Home vydal Clapton v roce 2005, je považováno za návrat k 80. létům.

20. července 2006 odehrál Eric Clapton svůj první koncert v Praze.

[editovat] Osobní život

První Claptonovou manželkou byla Pattie Boyd, která k němu odešla během drogové závislosti svého prvního muže George Harrisona na začátku 70. let. Oddáni byli 27. března 1979, rozvedeni byli v červnu 1988.

V roce 1999 potkal Clapton v Los Angeles pětadvacetiletou umělkyni Meliu McEnery, když pracoval na albu s B. B. Kingem. Svatbu měli v roce 2002 v Claptonově rodném městě Ripley. Mají spolu tři dcery: Julii Rose (2001), Ellu May (2003) a Sophii (2005).

Další dceru Ruth (1985) má Clapton s bývalou přítelkyní Ivoone Kelleyovou. V srpnu 1986 se Claptonovi narodil syn Conor (matkou byla italská modelka Lory Del Santo). Hudebníkův život ovšem postihla tragédie, která ho velmi zranila. V roce 1991 se syn zabil po pádu z 53. patra newyorského mrakodrapu. Clapton se uzavřel do sebe a o této tragédii napsal asi svou nejznámější baladu Tears In Heaven.

[editovat] Diskografie

[editovat] Se skupinou The Yardbirds (1962–1965)

• Five Live Yardbirds (živá nahrávka, 1964)
• For Your Love (1965)
• Having a Rave Up (1965)

[editovat] Se skupinou The Immediate All-Stars (1965)

• Blues Anytime (1965)

[editovat] S Johnem Mayallem & The Bluesbreakers (1965–1966)

• Bluesbreakers with Eric Clapton (1966)

[editovat] Se skupinou Powerhouse (1966)

• What's Shakin' (kompilace, 1966)

[editovat] Se skupinou Cream (1966–1968, obnovení 2005)

• Fresh Cream (1966)
• Disraeli Gears (1967)
• Wheels of Fire (1968)
• Goodbye (1969)
• Live Cream (živá nahrávka, 1970)
• Live Cream Volume II (živá nahrávka (1972)
• Heavy Cream (kompilace 1972)
• Strange Brew (kompilace 1983)
• The Very Best of Cream (kompilace 1995)
• Those Were the Days (1997)
• 20th Century Masters (kompilace 2000)
• Cream: The BBC Sessions (kompilace 2003)
• Cream Gold (kompilace 2005)
• Royal Albert Hall London May 2-3-5-6 2005 (živá nahrávka 2005)

[editovat] Se skupinou Blind Faith (1968–1969)

• Blind Faith (1969)

[editovat] Se skupinou Delaney & Bonnie (1969–1970)

• On Tour with Eric Clapton (živá nahrávka 1970)

[editovat] Se skupinou Derek and the Dominos (1970)

• Layla and Other Assorted Love Songs (1970)
• In Concert (živá nahrávka 1973)
• The Layla Sessions: 20th Anniversary Edition (1990)
• Live at the Fillmore (živá nahrávka 1994)

[editovat] Sólová dráha (od roku 1970)

Eric Clapton v roce 1977

• Eric Clapton (1970)
• 461 Ocean Boulevard (1974)
• There's One in Every Crowd (1975)
• No Reason to Cry (1976)
• Slowhand (1977)
• Backless (1978)
• Another Ticket(1981)
• Money and Cigarettes (1983)
• Behind the Sun (1985)
• August (1986)
• Journeyman (1989)
• From the Cradle (1994)
• Pilgrim (1998)
• Reptile (2001)
• Me and Mr. Johnson (2004)
• Sessions for Robert J (CD + DVD 2004)
• Back Home (2005)
• The Road To Escondido - with J.J. Cale (2006)
• Clapton (2010)^[1]

[editovat] Živé nahrávky

• Eric Clapton's Rainbow Concert (1973)
• E.C. Was Here (1975)
• Just One Night (1980)
• 24 Nights (1991)
• Unplugged (1992)
• The Blues Concert (1994)
• Crossroads 2: Live in the Seventies (1996)
• One More Car, One More Rider (2002)
• After Midnight (2006)

[editovat] Kompilace

• The History of Eric Clapton (1972)
• Eric Clapton at His Best (1972)
• Clapton (1973)
• Time Pieces: Best Of Eric Clapton (1982)
• Backtrackin' (1982)
• Too Much Monkey Business (1984)
• The Cream of Eric Clapton (1987)
• Crossroads (1988)
• Story (1990)
• Stages (1993)
• The Cream of Clapton (1994)
• Strictly The Blues (1996)
• The Blues (1999)
• Clapton Chronicles: The Best of Eric Clapton (1999)
• Complete Clapton (2007)

[editovat] Hostující projekty

George Harrison a Eric Clapton ve Wembley v roce 1987

[editovat] S Georgem Harrisonem

• White Album (i se skupinou The Beatles), 1968)
• Wonderwall Music (hudba k filmu, 1968)
• All Things Must Pass (1970)
• The Concert for Bangla Desh (živá nahrávka, (1971)
• Dark Horse (1974)
• The Best of George Harrison (kompilace 1976)
• George Harrison (1979)
• Cloud Nine (1987)
• Best of Dark Horse 1976-1989 (kompilace 1989)
• Live in Japan (živá nahrávka (1992)
• Concert for George (živá nahrávka 2003)
• The Dark Horse Years 1976-1992 (2004)

[editovat] S ostatními hudebníky

Tina Turner a Eric Clapton 18. června 1987

• Lumpy Gravy (s Frankem Zappou, 1968)
• Live Peace in Toronto 1969 (živá nahrávka se skupinou The Plastic Ono Band, 1969)
• Stephen Stills (se Stephenem Stillsem, 1970)
• Leon Russell (s Leonem Russellem, 1970)
• The Last Waltz (živá nahrávka se skupinou The Band, 1976)
• Rough Mix (s Petem Townshendem and Ronnie Lanelem, 1977)
• The Pros and Cons of Hitch Hiking (s Rogerem Watersem solo debut, 1984)
• Live at Montreux 1986 (živá nahrávka s Otisem Rushem a přáteli, 1986)
• Persona (s Lionou Boydovou, 1986)
• The One (s Eltonem Johnem, 1992)
• Ten Summoner's Tales (se Stingem, 1993)
• Retail Therapy (se Simonem Climiem, 1997)
• Supernatural (s Carlosem Santanou, 1999)
• Riding with the King (s B. B. Kingem, 2000)
• Ringo Rama (s Ringo Starrem, 2003)
• Africa Unite: The Singles Collection (s Bobem Marleym, 2005)

[editovat] Hudba k filmům

• Edge of Darkness (1985)
• Lethal Weapon (1987)
• Homeboy (1988)
• Lethal Weapon 2 (1989)
• Rush (1991)
• Lethal Weapon 3 (1992)
• Phenomenon (1996)
• The Story of Us (1999)

[editovat] Odkazy

Projekt Wikicitáty obsahuje sbírku citátů v angličtině k tématu

Eric Clapton

Wikimedia Commons nabízí obrázky, zvuky či videa k tématu

Eric Clapton

[editovat] Reference

1. ↑ http://musicserver.cz/clanek/30863/Novinka-Erica-Claptona-dorazi-na-pulty-v-zari/

[editovat] Související články

• The Yardbirds
• John Mayall & The Bluesbreakers
• Cream
• kytary zn. Stratocaster
• Patiie Boyd
• Beatles
• John Lennon
• George Harrison

[editovat] Literatura

• Clifford, Mike a spol.: Album Rocku. Mladé letá (Bratislava), 1991, ISBN 80-06-00394-7
• Černý, Jiří: Hvězdy tehdejších hitparád. PANTON, 1989, OCLC 24413638
• Douse, Cliff: Kdo je kdo, kytaroví mistři. Barrister & Principal 1996, ISBN 80-85947-13-7

[editovat] Externí odkazy

• Oficiální web
• Český fansite web

Bee Gees
Bee Gees v 70. letech 20. století (shora dolů: Barry, Robin a Maurice)
Základní informace
Původ	Ostrov Man Manchester, Anglie
Žánry	Pop Soft rock Blue-eyed soul Disko
Aktivní roky	1958–2003, 2009–současnost
Vydavatel	Festival, Polydor, Atco, RSO, Warner Bros., Rhino
Příbuzná témata	Free, Mott the Hoople, King Crimson, The Firm, Queen + Paul Rodgers
Dřívější členové
Barry Gibb Maurice Gibb Robin Gibb Vince Melouney Colin Petersen Geoff Bridgeford Alan Kendall Dennis Bryon Blue Weaver

Bee Gees jsou britská hudební skupina, na pomezí popu, rocku a disko založená v 50. letech 20. století. Název pochází ze zkratky jména Barryho Gibba – spelované jako „Bee Gee(s)“.^[zdroj?]

[editovat] Členové skupiny

[editovat] Původní složení

• Barry Gibb – zpěv, kytara
• Robin Gibb – zpěv
• Maurice Gibb – zpěv, basová kytara, klávesy

[editovat] Ostatní členové

Tito hudebníci byli považováni za členy skupiny:

• Vince Melouney – kytara (1967–1968)
• Colin Petersen – bicí (1967–1969)
• Alan Kendall – kytara (1971–1980, 1987–1999)
• Dennis Bryon – bicí (1974–1980)
• Blue Weaver – klávesy (1975–1980)
• Stephen Gibb – kytara (1998)

Zde jsou někteří další hudebníci, kteří doprovázeli Bee Gees na koncertech a ve studiu:

• Carlos Alomar — kytara
• Ray Barretto — bonga
• Reb Beach — kytara
• Tony Beard — bicí
• Michael Bennett — klávesy
• Matt Bonelli — baskytara
• Tim Cansfield — kytara
• David Foster — klávesy
• Stephen Gibb — kytara
• Reggie Griffin — kytara
• Adrian Hales — bicí
• Steve Jordan — bicí
• Manu Katché — bicí
• Jim Keltner - bicí
• Robbie Kondor — klávesy
• Rhett Lawrence — syntetizer
• Mike McEvoy — klávesy/kytara
• Marcus Miller — baskytara
• Tim Moore — klávesy
• Nick Moroch — elektrická kytara
• Russ Powell - baskytara
• Pino Palladino — baskytara
• George "Chocolate" Perry — baskytara
• Greg Phillinganes — klávesy
• Steve Rucker — bicí
• Raphael Saadiq — baskytara, kytara, programovatelné bicí, zpěv
• Marc Schulman — kytara
• Steve Skinner — synthesizer
• Ben Stivers — klávesy
• Michael Thompson — kytara
• Peter-John Vettese — klávesy
• Waddy Wachtel — kytara
• Jeff Porcaro — bicí

[editovat] Historie skupiny

Bratři Gibbové se narodili na  ostrově Man ve Velké Británii. V roce 1958 se celá rodina přestěhovala do Austrálie, v té době již vystupovali se svou hudební produkcí. Na počátku 60. let vyhrála skupina, zatím složená pouze z bratrů Gibbů, rozhlasovou soutěž a v roce 1963 vydala první singl The Three Kisses Of Love. V roce 1966 se Bee Gees stávají nejpopulárnější hudební skupinou v Austrálii.

Manažer a organizátor koncertů Robert Stigwood rozhodl v roce 1967 o přestěhování skupiny do Velké Británie jako konkurenci známějším Beatles. K Bee Gees se přidávají Vince Melouney a Colin Petersen. Společná nahrávka Spicks And Specks se dostává na vrchol hitparád. Dalšími úspěšnými skladbami jsou vzápětí New York Mining Disaster 1941, To Love Somebody, Holiday a Massachusetts.

V roce 1969 odchází od skupiny Vince Melouney a Robin Gibb vydává sólové album Robin's Reign (1970). Koncem roku 1970 odchází i Colin Petersen a Bee Gees utvářejí opět trio, jako ve svých začátcích. Nová vlna popularity na ně čekala až na konci 70. let, kdy hudební nebe ovládlo disco. Po několika vydaných albech získali v roce 1978 cenu Grammy za hudbu k filmu Saturday Night Fever (česky Horečka sobotní noci).

V 80. letech se členové skupiny věnovali částečně sólovým projektům, skládali hudbu k filmům, ale dále vydávali alba pod hlavičkou Bee Gees.

Dne 12. ledna 2003 zemřel Maurice Gibb nečekaně na komplikace spojené s neprůchodností střev. Zpočátku jeho bratři vyhlásili, že budou pokračovat v hraní pod názvem „Bee Gees“, a budou tak ctít památku zemřelého bratra. Ale později se rozhodli toto jméno nepoužívat, aby reprezentovalo skupinu takovou, jaká byla, když byli bratři společně. Ve stejném týdnu, kdy zemřel Maurice, vyšlo Robinovi jeho sólové album Magnet.

Ačkoliv se mluvilo o vzpomínkovém koncertu pozůstalých bratrů s pozvanými hosty, koncert se neuskutečnil. Barry a Robin pokračují v práci nezávisle na sobě a oba vydávají nahrávky s různými umělci.

Bee Gees mají svou hvězdu na Hollywoodském chodníku slávy.

Dne 20. května 2012 zemřel Robin Gibb na rakovinu.

[editovat] Oficiální diskografie

[editovat] Alba

• 1967 – Bee Gees First
• 1968 – Horizontal
• 1968 – Idea
• 1969 – Odessa
• 1970 – Cucumber Castle
• 1971 – 2 Years On
• 1971 – Trafalgar
• 1972 – To Whom It May Concern
• 1973 – Life In A Tin Can
• 1974 – Mr. Natural
• 1975 – Main Course
• 1976 – Children Of The World
• 1979 – Spirits Having Flown
• 1981 – Living Eyes
• 1987 – E.S.P.
• 1989 – One
• 1991 – High Civilization
• 1993 – Size Isn’t Everything
• 1997 – Still Waters
• 2001 – This Is Where I Came In

[editovat] Kompilace

• 1969 – Best Of Bee Gees
• 1973 – Best Of Bee Gees, Volume 2
• 1979 – Bee Gees Greatest
• 1990 – Tales From The Brothers Gibb, A History In Song 1967–1990
• 1996 – The Very Best Of The Bee Gees
• 2001 – Their Greatest Hits, The Record
• 2004 – Number Ones
• 2005 – Love Songs
• 2006 – The Studio Albums 1967–1968

[editovat] Live nahrávky

• 1977 – Here At Last, Bee Gees Live
• 1998 – One Night Only

[editovat] Filmová hudba

• 1971 – Melody
• 1977 – Saturday Night Fever
• 1978 – Sgt. Pepper’s Lonely Hearts Club Band
• 1983 – Staying Alive

[editovat] Zdroje

• Mike Clifford a spol.: Album Rocku, Mladé letá : Bratislava, 1991, ISBN 80-06-00394-7

[editovat] Externí odkazy

Wikimedia Commons nabízí obrázky, zvuky či videa k tématu

Bee Gees

Seznam děl
v databázi Národní knihovny ČR, jejichž tématem jsou
Bee Gees

• Oficiální stránky Bee Gees
• Bee Gees World
• Debbie, Santiago & Juanjo Bee Gees Site

Tento článek je příliš stručný nebo v něm chybí důležité informace. Pomozte Wikipedii tím, že jej vhodně rozšíříte. Bližší informace mohou být uvedeny na diskusní stránce.