Belgické království Koninkrijk België Royaume de Belgique Königreich Belgien
vlajka znak
Hymna: Brabançonne‬
Geografie
Hlavní město:	Brusel (Brussel, Bruxelles, Brüssel)
Rozloha:	30 529 km² (146. na světě) z toho 6,2 % vodní plochy
Nejvyšší bod:	Signal de Botrange (694 m n. m.)
Časové pásmo:	+1
Obyvatelstvo
Počet obyvatel:	10 583 382[1], z toho Vlámové 57 %, Valoni 33 % (77. na světě, odhad 2009)
Hustota zalidnění:	347 ob. / km² (31. na světě)
HDI:	▲ 0,948 (vysoký) (17. na světě, 2007)
Jazyk:	nizozemština , francouzština, němčina
Náboženství	římskokatolické 77 %, islám, protestantství, anglikánství a judaismus
Státní útvar
Státní zřízení	federativní konstituční monarchie
Vznik	1830 (vyhlášení nezávislosti na Nizozemsku ;nezávislost uznána až v roce 1831)
Král	Albert II.
Předseda vlády	Elio Di Rupo
Měna	euro (EUR)
Mezinárodní identifikace
ISO 3166-1	056 BEL BE
MPZ	B
Telefonní předvolba	32
Národní TLD	.be

Mapa

Belgie (nizozemsky België, francouzsky Belgique, německy Belgien), oficiálně Belgické království, je federativní konstituční monarchie ležící v západní Evropě. Belgie hraničí s Francií (620 km) na jihu, s Lucemburskem (148 km) a Německem (167 km) na východě a s Nizozemskem (450 km) na severu. Ze severozápadu omývá Belgii Severní moře (66 km). Belgie je členskou zemí Evropské unie a Severoatlantické aliance (NATO).

V zemi jsou tři oficiální jazyky: nizozemština, francouzština a němčina. Kulturně, politicky a sociologicky se Belgie skládá ze dvou velkých společenství, nizozemsky mluvících Vlámů a frankofonních Valonů, v zemi žije také menší německá komunita. Belgická federace se skládá ze 3 společenství, rozdělených podle jazykového principu,

• Vlámského společenství (niz. Vlaamse Gemeenschap)
• Valonsko-bruselská federace (fr. Fédération Wallonie - Bruxelles)
• Německojazyčného společenství (něm. Deutschsprachige Gemeinschaft)

a ze 3 regionů, rozčleněných podle principu územního:

• Vlámský region (Flandry, niz. Vlaams Gewest, něm. Vlaanderen)
• Valonský region (fr. Région Wallonne, něm. Wallonie)
• Region Brusel-hlavní město (niz. Brussels Hoofdstedelijk Gewest, fr. Région de Bruxelles-Capitale, něm. Die Region Brüssel-Hauptstadt)

Každý region a každé společenství má svůj vlastní legislativní orgán – parlament, a orgán exekutivní – vládu (či radu), s výjimkou Vlámska a Vlámského společenství, které mají vládu i parlament dohromady. Včetně orgánů federálních tak v Belgii působí 6 vlád a 6 parlamentů zároveň.

Patronem Belgie je svatý Josef, národní heslo zní Jednota posiluje (niz. Eendracht maakt macht, fr. L'union fait la force, něm. Einigkeit macht stark)

[editovat] Geografie

Podrobnější informace naleznete v článku Geografie Belgie.

Belgická příroda

Geomorfologicky se Belgie dá rozdělit na 3 oblasti: pobřežní nížiny, rovinu (plató) v centrální části Belgie, a na hornaté Ardenny na jihovýchodě země. Nížiny při pobřeží sestávají převážně z písečných dun a tzv. polderů. Centrální rovina zabírá většinu Belgie. Je to jemně zvlněná oblast s úrodnou půdou, protkaná sítí mnoha vodních toků – mezi nejvýznamnější patří Máza (niz. Maas, fr. Meuse) a Šelda (niz. Schelde, fr. Escaut). Třetí oblast, Ardenny, je hornatá a zalesněná, s nepříliš úrodnou půdou a nevhodná pro zemědělství. Částečně zasahuje i do severní Francie. Nachází se zde nejvyšší bod Belgie, Signal de Botrange, o výšce 694 metrů.

Historicky se Belgie člení na 10 provincií.

Vlámsko na severu zahrnuje (od západu k východu):

• Západní Flandry
• Východní Flandry
• Vlámský Brabant
• Antverpy
• Limburk

Valonsko na jihu zahrnuje:

• Henegavsko
• Valonský Brabant
• Namur
• Lutych
• Lucemburk

Belgické klima je přímořské, spadá do mírného podnebného pásu. Srážky jsou časté ve všech ročních obdobích. Průměrná teplota v lednu je 3 °C, v červenci 18 °C. Průměrné srážky činí 65 milimetrů v lednu, v červenci 73 milimetrů.

Vzhledem k vysoké hustotě zalidnění (jedné z nejvyšších na světě) a ke svému umístění, musí Belgie čelit vážným ekologickým problémům. Například zpráva z roku 2003^[2] tvrdí, že kvalita říční vody v Belgii je nejhorší v Evropě a jednou z nejhorších v 122 zkoumaných zemí světa.

[editovat] Historie

Podrobnější informace naleznete v článku Dějiny Belgie.

Brusel, Hlavní město Belgie

Výjev z Belgické revoluce

V nejstarších dobách obývalo Belgii několik různých keltských kmenů. V dobách římské říše byly tyto kmeny, nacházející se v oblasti mezi Severním mořem, Rýnem, Seinou a Marnou (tj. na jihu dnešního Nizozemska, v Belgii, severní Francii a na západě Německa), označovány latinským slovem Belgae, tedy Belgové. Odtud pochází název státu Belgie. Z genetického výzkumu však vyplývá, že dnešní Belgičané mají s dávnými Belgy pramálo společného.

Mezi první dobře zdokumentované události patří ovládnutí oblasti Římany v prvním století před naším letopočtem, v pátém století pak území dnešní Belgie osídlil germánský kmen Franků. Po rozpadu franské říše Karla Velikého došlo k rozdělení území mezi západofranskou říši Karla Holého a říši Lothara I. Hranici mezi oběma říšemi tvořil tok řeky Šeldy. V průběhu středověku se oblast postupně rozdrobila na množství drobných feudálních států, nicméně ve 14. a 15. století řadu z nich sjednotili burgundští vévodové. V 15. století tyto státy získaly určitou autonomii a začaly se označovat názvem Sedmnáct provincií.

Ke klíčovému zlomu došlo za Osmdesátileté války (1568–1648), která se v posledních třiceti letech kryla i s nám dobře známou Třicetiletou válkou (1618–1648). Zatímco severní Nizozemí si dokázalo uchovat nezávislost, jeho jižní část, dnešní Belgie, byla dobyta Španěly a připadla španělské, později rakouské větvi Habsburků. Na konci 18. století se Belgie nakrátko zmocnili Francouzi. Roku 1815, po Napoleonově porážce u Waterloo, se Belgie stala součástí Spojeného království nizozemského, jako nárazníkový stát mezi Francií a Nizozemskem. Po pěti letech vypukla v Bruselu revoluce a Belgie se tak roku 1830 stala nezávislou a neutrální konstituční monarchií. Jako první belgický král usedá na trůn o rok později Leopold I.

Během první i druhé světové války byla Belgie přes svoji deklarovanou neutralitu okupována Německem. V roce 1921 byla založena Belgicko-lucemburská ekonomická unie (do účinnosti přišla v roce 1922). Spolupráce mezi těmito státy se projevovala např. vytvořením měnové unie, kdy bylo možno používat až do zavedení eura belgický frank na lucemburském území a naopak.

Belgie je zakládajícím členem Evropského hospodářského společenství (EHS), Evropského společenství uhlí a oceli (ESUO) a Evropského společenství pro atomovou energii (Euratomu), které daly základ budoucí Evropské unii.

Od 19. století více prosperovalo Valonsko s rozvinutým průmyslem i kulturou, Flandry byly kulturně i ekonomicky zaostalejší zemědělská země, kolem 60. let 20. století se však situace postupně otočila.^[3] V průběhu 20. století docházelo k různým třenicím mezi Vlámy a Valony.

Federalizace Belgie proběhla v pěti etapách v období od roku 1970 do roku 2001. Prvním signálem byl v roce 1968 rozpad univerzity v Lovani na vlámskou a francouzskou univerzitu. Roku 1970 byl do ústavy zanesen princip tří „kulturních společenství“ (vlámské, frankofonní a germanofonní) a tři územní „regiony“. V roce 1980 z názvů společenství odpadlo slovo „kulturní“, všechna tři společenství a rovněž vlámský i valonský region zřídila své „rady“ (parlamenty) a „exekutivu“ (vlády). Rada i vláda valonského společenství se však sloučila s radou a vládou valonského regionu. V letech 1988–1989 zřídil vlastní parlament a vládu i Region Brusel - hlavní město, současně byla regionům předána pravomoc nad veřejnými pracemi a dopravou a společenstvím působnost v oblasti vzdělávání. V roce 1993 se do ústavy dostala formulace, že „Belgie je federální stát, který se skládá ze společenství a regionů“, čímž se stala Belgie federací de iure, a společenství a regiony získaly další kompetence. Pátou etapou federalizace byly v roce 2001 Lambermontská a Lombardská dohoda, kterou do kompetence regionů přešlo i zemědělství, mořský rybolov a zahraniční obchod, zároveň do kompetence regionů i společenství přešly otázky volebních výdajů, financování politických stran a regionální rozvoj. Lombardská dohoda rozdělila parlament Bruselského regionu na frankofonní a vlámskou část se zákazem majorizace.^[4]

Po roce 2000 sílí na vlámské straně snahy o úplné rozdělení Belgie. Filip Dewinter, předseda nacionalistické strany Vlámský zájem, požaduje „sametový rozvod“, za jehož vzor považuje rozdělení Československa v roce 1993, rovněž vlámští křesťanští demokraté (předseda Yves Leterme) podporují další prohlubování autonomie. Hlavní překážkou rozdělení je dvojjazyčné hlavní město Brusel.^[3] Dne 13. listopadu 2006 belgická televize odvysílala fiktivní vyhlášení vlámské nezávislosti, za tento žert bylo vedení televize kritizováno.

[editovat] Obyvatelstvo

Demografický vývoj Belgie (počet obyv. v tisících)

Belgie má vysokou hustotu zalidnění (342 obyv. na km²), v Evropě má vyšší pouze Nizozemsko a několik malých států, jako např. Monako. Nejvyšší hustotu zalidnění má oblast známá jako „vlámský diamant“, kterou vymezují aglomerace Bruselu, Antverp, Gentu a Lovaně. Další velká města jsou Lutych, Charleroi, Mons, Kortrijk, Bruggy, Hasselt a Namur. Nejnižší hustotu zalidnění mají Ardenny. Dne 1. ledna 2006 žilo v Belgii 10 511 382 lidí, z toho 6 078 600 ve Vlámsku, 3 413 978 ve Valonsku a 1 018 804 v Bruselském regionu.^[5] Belgie má velmi vysokou míru urbanizace – ve městech žije 97,2 % obyvatel (2005).^[6]

Značnou část belgické populace tvoří Vlámové (58 %) a Valoni (31 %).^[7] Zbývajících 11 % představují příslušníci dalších evropských národů (zvláště Italové, Francouzi a Němci), ale také přistěhovalci ze severní Afriky (zejména z Maroka a Alžírska) a z Turecka.

Po jazykové stránce je Belgie nejednotná. Nizozemsky mluví přibližně 60 % obyvatel, francouzsky 40 % a německy necelé 1 %.^[7] Brusel, ve kterém žije 8 % obyvatel, je oficiálně bilingvní (francouzsko-nizozemský). Původně se v Bruselu mluvilo převážně nizozemsky, avšak poté, co Belgie získala roku 1830 nezávislost, převládla v hlavním městě francouzština, která byla jediným oficiálním jazykem.

Jak vlámština (belgická varianta nizozemštiny), tak belgická francouzština vykazují drobné rozdíly ve slovní zásobě a sémantice oproti variantám užívaným v Nizozemsku a ve Francii. Francouzsky se hovoří převážně na jihu země, vlámsky zase na severu. Němčina se užívá na malé části území na východě Belgie.

Odhaduje se, že 98 % dospělé populace je gramotných.^[8] Školní docházka je povinná od šesti do osmnácti let, ale mnoho Belgičanů studuje až do 23 let. V rámci zemí OECD má Belgie 3. nejvyšší procento lidí ve věku 18–21 let zapsaných na vyšší školu nebo univerzitu. Podíl lidí s funkční negramotností je však znepokojivý – v letech 1994–1998 činil 18,4 %.

Belgické páry vykazují největší rozvodovost na světě^[zdroj?] - neobstojí zhruba 58 ze 100 manželství.

[editovat] Hospodářství

Belgie je vysoce rozvinutý průmyslový stát s velkou koncentrací výroby a intenzivním zemědělstvím. Hlavní průmyslová odvětví jsou hutnictví, strojírenství, chemie a textil. Hlavními průmyslovými oblastmi jsou Brusel, Antverpy, Lutych a Gent. Těžba uhlí se již téměř zastavila. Zemědělství je vysoce produktivní, živočišná produkce převažuje nad rostlinnou. Využití půdy: orná půda 27 %, louky a pastviny 20 %, lesy 21 % a voda 6 %. Důležitý je chov prasat, skotu, drůbeže a ovcí, význam má i rybolov. Pěstuje se pšenice, ječmen, brambory, cukrová řepa, chmel a jablka. Typické jsou menší farmy s vysokými hektarovými výnosy. Dopravně nejvýznamnější jsou přístavy Antverpy a Oostende se spojením do Velké Británie a ropný terminál Zeebrügge. Nejatraktivnějšími turistickými středisky a oblastmi jsou Brusel, Antverpy, Bruggy, Oostende, Waterloo, Spa a vrchovina Ardeny.

[editovat] Administrativní rozdělení

Podrobnější informace naleznete v článku Administrativní dělení Belgie.

10 provincií tvoří 2 regiony a Brusel je 3. regionem:

Belgie se dělí na tři jazyková společenství a tři regiony.

Vlámské společenství	Valonsko-bruselská federace	Německojazyčné společenství
Vlámsko	Valonsko	Bruselský region

• Brusel (1 018 029 )
• Antverpy (448 709)
• Gent (226 220)
• Charleroi (200 578)
• Lutych (185 131)
• Bruggy (117 351)

[editovat] Kultura

Tato část článku potřebuje úpravy. Můžete ji vhodně vylepšit.
Jak by měly články vypadat, popisuje stránka Vzhled a styl.

Waffle, belgický kulinářský vynález

Belgické pralinky jsou vyhlášenou specialitou

Kulturní život Belgie se rozvíjí uvnitř každého společenství. Kromě královské vojenské akademie Belgie nemá žádné dvojjazyčné univerzity, jednotná média, společné kulturní, či vědecké instituce. Belgie je známá výtvarným uměním a architekturou. Na jejím území se vyvíjely všechny významné evropské umělecké slohy, od románských, gotických, barokních a renesančních architektur, přes vlámské renesanční a barokní obrazy, až k renesanční vokální hudbě v jižní části nížin. Řada osobností tohoto regionu ovlivnila světové umění, vědu i sport. Byli to například: Pieter Brueghel starší, známý malíř 16. stol. a zakladatel malířské dynastie. Adolphe Sax, vynálezce saxofonu. César Franck, hudební skladatel 19. stol., narodil se v Lutychu, ale většinu života prožil v Paříži. Pracoval jako varhaník, vyučoval i skladbu a prosadil se až v pozdějším věku zejména Symfonií d moll a Sonátou pro housle a klavír A dur. Hergé (civilním jménem Georges Remi), belgický kreslíř 20. stol, tvůrce komiksové postavičky Tintin. Bernard Mercator (de Kremer), vlámský matematik a zeměpisec 16. stol. Zabýval se kartografií a vytvořil mapu Palestiny, světa, Vlámska, Evropy, Lotrinska a Britských ostrovů. Byl obviněn z kacířství a v roce 1544 strávil dokonce 7 měsíců ve vězení. Blahoslavený Jozef Damien de Veuster, známý též jako Otec malomocných, vlámský

[editovat] Doprava v Belgii

V Belgii je velmi rozvinutá síť železnic, dálnic, silnic a vodních cest. V Bruggách a Antverpách se nachází jedny z největších evropských přístavů. Dříve v Belgii bývala velmi rozvinutá síť tzv. vicinálních drah – kombinace železnice a tramvajových tratí. Její pozůstatky jsou však stále patrné v některých městských a příměstských tramvajových tratích. V Bruselu se taktéž nachází metro a významné mezinárodní letiště.

[editovat] Belgická města v obrazech

• 

  Brusel

• 

  Brusel

• 

  Hafen von Brügge-Zeebrügge

• Chyba při vytváření náhledu: Neplatný parametr náhledu

  Antwerpen

• 

  Antwerpen

• 

  Lutych

• 

  Lutych

• 

  Bruggy

• 

  Ostende

• 

  Charleroi

• 

  Gent

• 

  Mechelen

• 

  Lovaň

• 

  Aalst

• 

  Namur

• 

  Waterloo

[editovat] Odkazy

Další informace o tématu na projektech Wikimedia:

	multimediální obsah na Commons
	slovníková definice na Wikislovníku
	zprávy na Wikizprávách

OpenStreetMap nabízí mapová data k tématu

Belgie

[editovat] Reference

1. ↑ podle FOD Economie - Algemene Directie Statistiek en Economische Informatie - NEFUNKČNÍ ODKAZ
2. ↑ Pearce, Fred (5. březen 2003). Sewage-laden Belgian water worst in world. New Scientist.
3. ↑ ^{a b} Johanna Grohová: Rozpadne se Belgie?; Češi Belgii nerozumí, i když jsme si podobní; Rozvod po Česku, série článků v MF Dnes, 22. 1. 2008, str. A10
4. ↑ Belgie – základní informace o teritoriu, BussinesInfo.cz, zdroj: Ministerstvo zahraničních věcí ČR
5. ↑ Oficiální statistiky
6. ↑ Míra urbanizace na stránkách OSN (2005)
7. ↑ ^{a b} The World Factbook, CIA (2006)
8. ↑ Jazyky v Belgii na stránkách www.ethnologue.com

[editovat] Literatura

• HULICIUS, Eduard. Belgie. Praha : Libri, 2006. ISBN 80-7277-191-4.  

[editovat] Související články

• Fiktivní vyhlášení vlámské nezávislosti
• Politický systém Belgie

[editovat] Externí odkazy

• (anglicky) (nizozemsky) (francouzsky) Mapa Bruselu
• Oficiální zastoupení belgických Flander v ČR
• Info a rady od turistů a cestovatelů o Belgii
• Belgie - o českých krajanech [online]. Ministerstvo zahraničních věcí České republiky, 2005-08-04, [cit. 2011-12-14]. Dostupné online.  
• Belgium - Amnesty International Report 2011 [online]. Amnesty International, [cit. 2011-08-22]. Dostupné online. (anglicky) 
• Belgium (2011) [online]. Freedom House, [cit. 2011-08-22]. Dostupné online. (anglicky) 
• Bureau of European and Eurasian Affairs. Background Note: Belgium [online]. U.S. Department of State, 2011-02-08, [cit. 2011-08-22]. Dostupné online. (anglicky) 
• CIA. The World Factbook - Belgium [online]. REV. 2011-08-16, [cit. 2011-08-22]. Dostupné online. (anglicky) 
• Zastupitelský úřad ČR v Bruselu. Souhrnná teritoriální informace: Belgie [online]. Businessinfo.cz, 2010-10-01, [cit. 2011-08-22]. Dostupné online. (česky) 
• DOUCY, Arthur J. M, a kol. Belgium [online]. Encyclopaedia Britannica, [cit. 2011-08-22]. Dostupné online. (anglicky) 

Členství v mezinárodních organizacích

Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj (OECD) Austrálie · Belgie · Česko · Chile · Dánsko · Estonsko · Finsko · Francie · Kanada · Island · Irsko · Itálie · Izrael · Japonsko · Jižní Korea · Lucembursko · Maďarsko · Mexiko · Německo · Nizozemsko · Nový Zéland · Norsko · Polsko · Portugalsko · Rakousko · Řecko · Slovensko · Slovinsko · Spojené království · Španělsko · Švédsko · Švýcarsko · Turecko · USA Členské státy Evropské unie Belgie • Bulharsko • Česko • Dánsko • Estonsko • Finsko • Francie • Irsko • Itálie • Kypr • Litva • Lotyšsko • Lucembursko • Maďarsko • Malta • Německo • Nizozemsko • Polsko • Portugalsko • Rakousko • Rumunsko • Řecko • Slovensko • Slovinsko • Spojené království • Španělsko • Švédsko Severoatlantická aliance (NATO) Albánie • Belgie • Bulharsko • Česko • Dánsko • Estonsko • Francie • Chorvatsko • Island • Itálie • Kanada • Litva • Lotyšsko • Lucembursko • Maďarsko • Německo • Nizozemsko • Norsko • Polsko • Portugalsko • Rumunsko • Řecko • Slovensko • Slovinsko • Spojené království • Španělsko • Turecko • USA

lez:Бельгияvep:Bel'gii

Ali Baba od Maxfielda Parrishe

Ali Baba (Arabsky: علي بابا ʿAli Bāba) je fiktivní postava středověké arabské literatury. Mluví se o něm v dobrodružné pohádce Ali Baba a čtyřicet loupežníků. Někteří kritici věří, že tento příběh byl přidán do Tisíce a jedné noci jedním z evropských překladatelů jménem Antoine Galland, francouzským orientalistou z 18. století, který ji mohl zaslechnout v ústním podání od vypravěče z Aleppa na Blízkém východě. Nicméně Richard Francis Burton prohlásil, že se jedná o originální součást Tisíce a jedné noci.

Příběh byl často používán jako děj pro pantomimu, např. v pantomimě / muzikálu Chu Chin Chow (1916). Jako mnoho jiných lidových pohádek přizpůsobených pro děti je i zde originální příběh drsnější a násilnější, než známější změkčené verze. V médiích je Ali Baba často líčen jako onen vůdce „čtyřiceti loupežníků,“ zatímco v příběhu jako „čestný muž,“^{[p 1]} kterému štěstí umožní získat bohatství z lupů zločinců.

[editovat] Stručný obsah příběhu o Ali Babovi a čtyřiceti loupežnících

Ali Baba je náhodným svědkem otevření skrýše lupičů. Klíčem k otevření zázračné jeskyně s poklady je heslo. "Sezame otevři se". V okamžiku, kdy jsou lupiči daleko od své skrýše, odcizí z jeskyně větší část pokladu. Z nakradeného bohatství začne opatrně utrácet, aby nevzbudil pozornost. Přesto je časem odhalen vůdcem loupežníků, který se mu chce pomstít. Vůdce lupičů se vloudí do Ali Babova příbytku spolu se svými kumpány ukrytými v nádobách na olej, pod záminkou noclehu. Ali Babova služka Mardžána chce ukrást trošku oleje z jednoho vaku a poklepáním na něj zjistí, že je v něm cizí muž. V okamžiku si uvědomí celou situaci a ve spolupráci s ostatními povraždí všechny loupežníky v sudech na olej. Náčelník lupičů však uprchne. Ali Babovi je jasné, že se bude chtít náčelník lupičů pomstít. Náčelník lupičů se opravdu chce pomstít. Chce vzbudit důvěru Ali Baby a usadí se coby "poctivý" obchodník v jeho sousedství. Jeho záměr se mu nakonec podaří a je pozván na svatbu Ali Babova syna s bývalou služkou Mardžánou. Vše by možná proběhlo podle jeho záměru, pokud by ho Mardžána nepoznala podle nápisu "Sezame otevři se" na jeho meči. Skončil stejně jako jeho druhové...a zemřel.

[editovat] Poznámky

1. ↑ Pokud lze toho, kdo odcizí kradené zboží, označit za „čestného.“

[editovat] Reference

Wikimedia Commons nabízí obrázky, zvuky či videa k tématu

Ali Baba

• V tomto článku je použit překlad textu z článku Ali Baba na anglické Wikipedii.

Tento článek je příliš stručný nebo v něm chybí důležité informace. Pomozte Wikipedii tím, že jej vhodně rozšíříte.

Eden Hazard
Osobní informace
Datum narození	7. leden 1991 (21 let)
Místo narození	La Louvière, Belgie
Výška	172 cm
Klubové informace
Současný klub	Chelsea FC
Číslo	17
Pozice	záložník, křídlo
Mládežnické kluby
1995–2003 2003–2005 2005–2007	Royal Stade Brainois AFC Tubize Lille OSC
Profesionální kluby*
Roky	Klub	Záp (góly)
2007–2012 2012–	Lille OSC Chelsea FC	1470(36) 00000(0)
Reprezentace**
Roky	Reprezentace	Záp (góly)
2006 2006 2006–2008 2007–2009 2008	Belgie U15 Belgie U16 Belgie U17 Belgie U19 Belgie	05000(1) 04000(2) 17000(2) 11000(6) 28000(2)
Úspěchy
1. francouzská liga
	2010/2011	Lille OSC
Francouzský fotbalový pohár
	2010/2011	Lille OSC
* Profesionální klubové starty a góly aktuální 4. červen 2012. ** Starty a góly za reprezentaci aktuální 3. červen 2012.

Eden Hazard (* ledna 1991, La Louvière, Belgie) je fotbalový záložník hrající v anglické Chelsea a belgické reprezentaci. Vyniká svou kreativitou, rychlostí a technikou.

[editovat] Klubová kariéra

[editovat] Lille

Za mládežnický tým Lille hrál od roku 2005. Svůj první start za první tým Lille Lille OSC si odbyl Eden jako střídající hráč 16. listopadu 2007 v přátelském zápase proti FC Bruggy. Na základě dobrého výkonu si vysloužil zahrnutí v nominaci na další ligový zápas a v něm se také dostal na hřiště jako střídající hráč, bylo to 24. listopadu proti AS Nancy.^[1] 20. září 2008 se jako střídající hráč v ligovém zápase proti AJ Auxerre ^[2] zapsal poprvé na listinu střelců, když vyrovnával na 2:2 a stal se tak nejmladším ligovým střelcem klubu. První start za Lille přišel 24. září 2008 v pohárovém zápase proti Montpellier HSC.^[3] První ligový start si odbyl v zápase proti AS Saint-Étienne, 15. listopadu 2008^[4].

V ročníku 2010/11 vyhrál s Lille francouzskou ligu i pohár a stal se nejmladším hráčem, který byl zvolen nejlepším hráčem sezóny v Ligue 1.^[5] Tuto trofej obhájil i v následující sezóně, ačkoliv Lille neobhájilo titul a stal se prvním hráčem po Portugalci Pauletovi, který dokázal toto ocenění získat ve dvou po sobě jdoucích sezónách. V obou sezónách se také dostal do výběru týmu roku. Dvě sezóny po sobě také dokázal získat trofej pro mladého hráče roku v Ligue 1 a stal se nejprve prvním nefrancouzským hráčem, který tuto trofej získal a o sezónu později prvním hráčem, který ji získal dvakrát.

V roce 2011 získal cenu Bravo a skončil na třetím místě v anketě Golden Boy za vítězným Mario Götzem a druhým Thiago Alcântarou.^[6]

20. května 2012 nastoupil ke svému poslednímu utkání v dresu Lille a podílel se hattrickem (prvním ve své kariéře) na vítězství 4:1 proti AS Nancy, klubu, proti němuž si připsal svůj debut v první lize.^[7]

[editovat] Chelsea FC

V květnu 2012 Hazard oznámil přes svůj účet na Twitteru, že podepíše smlouvu s čerstvým vítězem Ligy mistrů Chelsea FC, nicméně kluby Chelsea ani Lille to nepotvrdily.^[8] 4. června 2012 Chelsea oficiálně potvrdila na svých stránkách, že souhlasí s podmínkami přestupu stanovené francouzským klubem Lille. Hráč podstoupil vstupní prohlídku, cena za přestup se odhaduje kolem 32 milionů £ (40 milionů €).^[9] Eden Hazard se pro klubové stránky vyjádřil takto: „Jsem rád, že jsem konečně zde. (Chelsea FC) je úžasný klub a já se nemohu dočkat startu.“^[10]

[editovat] Reprezentace

[editovat] Mládežnické výběry

Eden Hazard hrál v různých belgických mládežnických výběrech, např. v U-17 nebo U-19. V dresu belgické reprezentace do 17 let nastoupil k 17 zápasům. Na evropském šampionátu do 17 let, který pořádala Belgie skóroval Hazard z pokutového kopu proti Nizozemí a přispěl tak k remíze 2:2. Během šampionátu mladý hráč zapůsobil na média a experty, v Belgii jej začali přirovnávat k místní fotbalové legendě Enzu Scifovi.^[11] Belgie vypadla v semifinále turnaje se Španělskem, když prohrála 7:6 na pokutové kopy. Byla blízko postupu, vedla vlastním gólem Davida Rochela, nicméně útočník FC Barcelony Bojan Krkić vyrovnal a poslal zápas do prodloužení.^[12]

Díky umístění na 3. příčce v tomto turnaji se Belgie kvalifikovala na světový šampionát hráčů do 17 let v Jižní Koreji. Hazard nastoupil ve všech 3 zápasech skupinové fáze, v níž byla Belgie vyřazena.

Od října 2007 se začal objevovat v belgické reprezentaci do 19 let.

[editovat] A mužstvo

Ačkoli byl Eden Hazard stále ve věku, kdy mohl hrát za mládežnické reprezentace, 18. listopadu 2008 byl povolán trenérem René Vandereyckenem do A mužstva pro zápas s Lucemburskem. Ještě předtím byl osloven zástupci Francouzské fotbalové federace, zda by nepřijal dres francouzské reprezentace (splňoval patřičné podmínky). Hazard odmítl.^[13]

Proti Lucembursku si Hazard odbyl svůj reprezentační debut v dospělých, v 67. minutě vystřídal Wesley Soncka.^[14] Tímto startem se stal osmým nejmladším hráčem ve fotbalové historii své země (ve věku 17 let a 316 dní).^[15]

12. srpna 2009 (po třech zápasech v řadě za reprezentaci, v nichž se dostal na hřiště vždy jako střídající hráč) nastoupil pod trenérem Franky Vercauterenem k utkání proti České republice v základu, Belgie zápas na hřišti soupeře prohrála 1:3. V belgické reprezentaci Vercauterena nahradil Dick Advocaat, pod nímž Eden Hazard začal pravidelně nastupovat v základní sestavě. 14. listopadu 2009 odehrál celé utkání proti Maďarsku a přihrál na 2 góly, Belgie vyhrála 3:0.

Góly Edena Hazarda za A-mužstvo Belgie:

Gól č.	Datum	Stadion	Soupeř	Skóre (min.)[p. 1]	Výsledek[p. 2]	Soutěž
001	7. října 2011	Stade du Roi Baudouin, Brusel, Belgie	Kazachstán	02:000(43.)	4:1	kvalifikace na Euro 2012 [16]
002	25. května 2012	Constant Vanden Stock, Brusel, Belgie	Černá Hora	02:100(34.)	2:2	přátelské utkání [17]
Platí k 3. červnu 2012

[editovat] Úspěchy

[editovat] Klubové

[editovat] Lille

• 1x vítěz Ligue 1 - 2010/2011
• 1x vítěz Francouzského ligového poháru - 2010/2011

[editovat] Individuální

• 2x UNFP Ligue 1 Hráč roku: 2010–11, 2011–12
• 2x UNFP Ligue 1 Mladý hráč roku: 2008–09, 2009–10
• 3x UNFP Ligue 1 Tým roku: 2009–10, 2010–11, 2011–12
• 3x UNFP Hráč měsíce: Březen 2010, Březen 2011, Březen 2012
• vítěz ceny Bravo: 2011

[editovat] Odkazy

V tomto článku je použit překlad textu z článku Eden Hazard na anglické Wikipedii.

[editovat] Poznámky

1. ↑ Během zápasu Eden Hazard vstřelil gól (v tabulce je zvýrazněn) v poznačené minutě utkání a stanovil toto průběžné skóre.
2. ↑ Utkání skončilo tímto výsledkem.

[editovat] Reference

1. ↑ "Nancy v. Lille Match Report", Ligue de Football Professionnel, 24 November 2007. Ověřeno k 10 April 2010.  (francouzsky)
2. ↑ Eden Hazard premier but pro contre Auxerre ! [online]. youtube.com, 2008-9-25, [cit. 2012-06-04]. Dostupné online. (francouzsky) 
3. ↑ FEUILLE DE MATCH MONTPELLIER HÉRAULT SC - LOSC LILLE [online]. lfp.fr, 2011-9-24, [cit. 2012-06-04]. Dostupné online. (francouzsky) 
4. ↑ FEUILLE DE MATCH LOSC LILLE - AS SAINT-ETIENNE [online]. lfp.fr, 2011-11-15, [cit. 2012-06-04]. Dostupné online. (francouzsky) 
5. ↑ UNFP : Trophées UNFP du football Un petit coin de paradis... [online]. unfp.org, 2011-5-22, [cit. 2012-06-04]. Dostupné online. (francouzsky) 
6. ↑ Götze vítězem ceny Golden Boy. Eurofotbal.cz [online]. 2011-12-11 [cit. 2012-07-15]. Dostupné online.  
7. ↑ Lille v. Nancy Match Report [online]. 20 May 2012, [cit. 2012-05-20]. Dostupné online. (francouzsky) Pouze dočasné použití
8. ↑ Hazard: I'm joining Chelsea [online]. May 28, 2012, [cit. 2012-05-28]. Dostupné online. (anglicky) Pouze dočasné použití
9. ↑ Skysports.com - Chelsea confirmed Hazard deal (anglicky)
10. ↑ TERMS AGREED FOR EDEN HAZARD [online]. 04 Jun 2012, [cit. 2012-06-04]. Dostupné online. (anglicky) Pouze dočasné použití
11. ↑ "Under 17 World Cup – Day 6", Soccer Mogul, 23 August 2007. Ověřeno k 12 April 2010.  (anglicky)
12. ↑ "Home heartache as Spain prevail", Union of European Football Associations, 10 May 2007. Ověřeno k 12 April 2010.  (anglicky)
13. ↑ "Eden Hazard aurait pu jouer avec les Bleus", Chronofoot, 15 November 2011. Ověřeno k 19 February 2012.francouzsky 
14. ↑ "Belgium v. Luxembourg Match Report", 18 November 2008. Ověřeno k 10 April 2010.francouzsky 
15. ↑ "Lille's pocket-sized pacemaker", Union of European Football Associations, 20 March 2010. Ověřeno k 12 April 2010. 
16. ↑ Footballdatabase.eu: Belgium - Kazakhstan 4:1 (anglicky)
17. ↑ Footballdatabase.eu: Belgium - Montenegro 2:2 (anglicky)