Justiční palác v Praze, sídlo Krajského soudu v Praze

Soud je nezávislý státní orgán vykonávající soudní moc. Poskytuje ochranu porušeným nebo ohroženým právům či jiným zákonem chráněným zájmům a pouze on rozhoduje o vině a trestu za trestné činy. Někdy také posuzuje zákonnost aktů orgánů moci výkonné nebo soulad právních předpisů s ústavou, případně rozhoduje o dalších otázkách, které jsou mu svěřeny. Rozhodování soudu se děje prostřednictvím soudců.

Jinou než soudní ochranu právům mohou poskytovat orgány veřejné správy či ombudsman. Jejich rozhodnutí a opatření jsou však jen dočasná, nebo nevykonatelná. Skutečnou alternativou ke klasickému soudnímu řízení je rozhodčí řízení, protože rozhodčí nález rozhodnutí soudu plně nahrazuje.

[editovat] Soudní moc

Podrobnější informace naleznete v článku Soudní moc.

Alegorie spravedlnosti na budově justičního paláce v Olomouci, sídle Okresního soudu v Olomouci

Soudy jsou přímo určeny k tomu, aby vykonávaly soudní moc,^[1] někdy též označovanou jako justice nebo judikativa, což je vedle moci výkonné a moci zákonodárné jedna ze tří státních mocí.^[2] Tyto moci jsou navzájem odděleny a proto je postavení soudů charakterizováno nezávislostí a autonomií na ostatních orgánech státu. I přes tuto oddělenost a nezávislost jsou však dané moci částečně propojeny (princip tzv. checks and balancies), např. soudní rozhodování musí být vždy v rámci a mezích platných zákonů, které vytváří moc zákonodárná, protože soudce (nejde-li o soudce ústavního soudu) je při svém rozhodování právě zákony vázán. Vždy však může posoudit, zda jsou zákony platně vyhlášeny a někdy se v pochybnostech o jejich souladu se základními normami státu může obrátit na ústavní soud, aby tuto pochybnost buď vyvrátil, nebo aby ji potvrdil a rozporné zákony zrušil.^[3] Vůči orgánům moci výkonné jsou soudy v relativně více nezávislém postavení, protože jimi vydávaným podzákonným právním předpisům nepodléhají, ovšem moc výkonná, nejčastěji prostřednictvím ministerstva spravedlnosti, materiálně zajišťuje jejich fungování a má tak na ně nesporný nepřímý vliv.

Pro konkrétní výkon soudnictví pak platí některé základní zásady, které jsou obsaženy v ústavních normách, např. že každý se může u soudu domáhat svých práv, soud nemůže ve věci mu zákonem svěřené odmítnout rozhodnout (zákaz denegatio justitiae, odepření spravedlnosti) a všichni účastníci soudního řízení mají rovná práva a rovné postavení.^[4]

[editovat] Druhy soudů

Nejzákladnějším dělením soudů je podle jejich příslušnosti k právním kulturám. Soudy angloamerické oblasti rozhodují převážně podle závazných dřívějších soudních rozhodnutí, tzv. precedentů, soudním rozhodováním je tedy právo přímo tvořeno. Naopak soudy právní kultury kontinentální svá rozhodnutí činí na základě zákonů, právo tedy netvoří, ale zvlášť ho v každém jednotlivém případě nalézají. Další dělení pak spočívá v rozlišování na soudy obecné a soudy zvláštní, specializované.^[5]

[editovat] Obecné soudy

Související informace naleznete v článku Soudy v Česku.

Obecné soudy nejsou specializovány na nějakou zvláštní agendu, ale rozhodují ve dvou základních oblastech, primárně svěřených soudní moci. Především v občanskoprávním, neboli civilním soudnictví (součástí je i soudnictví obchodní, rodinné či dědické) poskytují ochranu soukromým právům, a dále v trestním soudnictví rozhodují o vině a trestu za trestné činy. Označení obecných soudů pak odpovídá jejich postavení v soustavě soudů daného státu. Např. soustava českých soudů je čtyřčlánková:

1. Nejvyšší soud
2. vrchní soudy
3. krajské soudy
4. okresní soudy

Jde o články, nikoli o stupně, protože takto se soudy označují v konkrétním soudním řízení. Prvotně věc rozhoduje tzv. „soud prvního stupně“, případný řádný opravný prostředek řeší „soud druhého stupně“, nazývaný též odvolací, či apelační soud.

[editovat] Zvláštní soudy

Sněmovní sál českého Ústavního soudu

Mimo obecné soudy, tedy soudy v klasickém pojetí, se postupně vyvinuly i soudy zvláštní, jde zejména o soudy správní, kterým je svěřeno rozhodování o zákonnosti aktů orgánů veřejné správy, a soudy ústavní, střežící ústavnost dané země. Existence samostatných správních soudů ale není samozřejmostí, v České republice takto rozhodují v jediné instanci specializované senáty obecných krajských soudů a zvláštní Nejvyšší správní soud pak funguje jen pro mimořádné opravné prostředky a pro speciální správní agendu. Ve Francii je správní soudnictví dokonce svěřeno zvláštním nesoudním tribunálům. Obdobně specifické řešení je možno nalézt i u soudnictví ústavního, neboť zatímco v Evropě takové samostatné soudy existují, jako je např. Ústavní soud České republiky (tzv. koncentrovaný model ústavního soudnictví), v USA ústavnost zákonů mohou posuzovat v každém konkrétním případě soudy obecné (tzv. difuzní model ústavního soudnictví).^[5]

V některých státech mohou být i jiné zvláštní soudy mimo soustavu obecných soudů, například vojenské soudy, volební soudy, pracovní soudy nebo rejstříkové soudy (v České republice je volební soudnictví rozděleno mezi soudnictví správní a ústavní, pracovněprávní spory řeší soudy obecné, které mají také na starosti vedení obchodního rejstříku).

Kromě toho mohou existovat jiné instituce označované jako soud, které však nejsou orgánem státní moci. Příkladem může být církevní soud zřízený římskokatolickou církví pro vlastní potřebu, který rozhoduje podle kanonického práva.

[editovat] Odkazy

Wikislovník obsahuje slovníkovou definici slova soud.

[editovat] Reference

1. ↑ Čl. 81 Ústavy České republiky (dále jen „Ústava“)
2. ↑ Čl. 2 odst. 1 Ústavy
3. ↑ Čl. 95 Ústavy
4. ↑ Čl. 34 až 40 Listiny základních práv a svobod
5. ↑ ^{a b} PAVLÍČEK, Václav. Ústavní právo a státověda. I. díl. Obecná státověda. Praha : Linde, 2007. ISBN 80-7201-141-3. S. 309–326. (česky) 

[editovat] Související články

• Soudce
• Soudní obvod
• Soudy v Česku

Daniel Landa
Daniel Landa na koncertě v divadle Kalich v Praze v roce 2007
Základní informace
Narození	4. listopadu 1968, Praha
Žánry	rock
Povolání	zpěvák, skladatel, herec, automobilový závodník
Příbuzná témata	Orlík (hudební skupina)
Web	Oficiální stránky

Daniel Landa (* 4. listopadu 1968, Praha) je český zpěvák, skladatel, příležitostný herec a automobilový závodník.

[editovat] Život

Narodil se 4. listopadu 1968 v Praze. Rodiče se rozvedli, když byl ještě dítě a on byl vychováván matkou, zatímco s otcem měl až do dospělosti spíše špatný vztah.^[zdroj?] V roce 1988 vystudoval pražskou konzervatoř v hudebně-dramatickém oboru. V roce 1990 se oženil s tehdejší studentkou režie na FAMU Mirjam Müller, se kterou má tři dcery - starší Anastázii (1998) a dvojčata Rozárii a Roxanu (2003).

[editovat] Herectví

Ačkoli herectví vystudoval, nikdy se mu příliš nevěnoval. Hrál například ve filmech Proč?, Černých baronech, Copak je to za vojáka... a v německém seriálu Alles ausser Mord. Účinkoval také ve filmech své ženy Kvaska (2006) a Tacho (2010).

V divadle hrál například v dramatu O myších a lidech společně s Davidem Matáskem, v muzikálu Dracula, Krysař a odehrál několik představení v muzikálovém dramatu Tajemství. Ve hře Tajemství Zlatého draka, která měla premiéru v listopadu 2008 a derniéru 18. května 2011 v brněnském Mahenově divadle, hraje postavu Merkuria (v alternaci s Tomášem Traplem).

[editovat] Hudba

[editovat] Orlík

Podrobnější informace naleznete v článku Orlík (hudební skupina).

V roce 1988 založil společně s hercem Davidem Matáskem kapelu Orlík, jejíž název převzali od stejnojmenné vinárny. Fungovala a koncertovala převážně v době totality. V roce 1990 vydala kapela první studiovou nahrávku Oi!, která si získala velkou oblibu, zejména mezi příslušníky hnutí skinheads, ale kvůli svým rasistickým textům (viz např. Bílá liga) zároveň i mnoho odpůrců. Druhým a posledním albem byla Demise, po kterém se kapela rozešla.

[editovat] Sólová dráha

Svoji sólovou kariéru začal deskou Valčík (1993), následovanou alby Chcíply dobrý víly (1995), Pozdrav z fronty (1997), Smrtihlav (1998), Konec (1999). V roce 2000 vyšlo výběrové album Best of Landa. V roce 2002 Landa nahrál 9mm argumentů a o dva roky později album Neofolk, téhož roku vyšla i druhá výběrová deska.

V roce 2004 taktéž vystoupil v rámci činností řádu Ordo Lumen Templi ve vyšehradském chrámu svatého Petra a Pavla na koncertě Večer s písní Karla Kryla pro český národ, záznam z koncertu tvořeného cover verzemi písní Karla Kryla vyšel na CD^[1] a DVD^[2]. V rámci činností řádu vystoupil Landa i na a charitativním Večeru sjednocení (2006) v chrámu svaté Markéty na Břevnově. Tuto akci satiricky okomentoval také severočeský umělec Xavier Baumaxa ve své skladbě Nazijazz.

V roce 2003 Landa absolvoval turné Vltava Tour následovali turné Bouře (2005), Ostravice (2007) a koncert v divadle Kalich (2007). Záznamy koncertů Vltava Tour a Bouře vyšly na CD a DVD. V dubnu a květnu 2008 se uskutečnila série koncertů v ČR a SR Československo Tour 2008 k příležitosti 90. výročí založení Československé republiky. O rok později Landa vydal album Nigredo. Zatím posledním počinem bylo turné Vozová hradba, které proběhlo v listopadu 2011.

[editovat] Skladatel a scenárista

Napsal scénickou hudbu k několika filmům a divadelním představením – Udělení milosti se zamítá (2002), Gambit (2001) a Ex Offo, naposledy k snímku Kvaska.

Pro Mahenovo divadlo složil Daniel Landa hudbu ke hře Tajemství Zlatého draka

Je rovněž autorem muzikálů. Tzv. „dirty muzikál“ Krysař se poprvé hrál v roce 1996 v divadle Ta Fantastika. Dostal se dokonce i do Rakouska, Německa a Slovenska. V roce 2002 se objevil v nastudování divadla Kalich, kam se vrátil i v následujících letech. Druhým počinem je muzikálové drama Tajemství, které se také hrálo v divadle Kalich. V roce 2008 dopsal s Ondřejem Soukupem další hudbu pro muzikál Touha z pera a režie Mirjam Landy, který vycházel z filmu Kvaska. Dále také sepsal pro brněnské Mahenovo divadlo hudbu ke hře Tajemství Zlatého draka, ta měla premiéru v listopadu 2008, derniéra se odehrála 18. května 2011.

V roce 2003 přepracoval Mozartovo Requiem do rockové podoby nazvané Rockquiem, které se hrálo v pražském Obecním domě.

[editovat] Další činnosti

[editovat] Závodění

Daniel Landa v Mitsubishi Lancer Evolution při závodě Rally Bohemia 2009

Od roku 1996 jezdil autokros, dosáhl až na 6. místo v Evropě. V roce 1998 se dostal k závodění trucků, v roce 1999 byl vyhlášen nováčkem sezóny. Od roku 2001 jezdí Daniel Landa rallye v kategorii N4.

[editovat] Nadace Malina

S automobilismem souvisí i Nadace Malina, kterou založil Daniel Landa s Romanem Krestou. Tato nadace se zabývá osvětou a prevencí v oblasti bezpečnosti silničního provozu. Vydali i několik výukových filmů, například Bourá jen blb?, Auto je zbraň a "Tacho"

[editovat] Ordo Lumen Templi

Činnost občanského sdružení^[3] Ordo Lumen Templi byla zahájena neveřejným koncertem Večer s písní Karla Kryla pro český národ. Na ten tematicky navázal Večer sjednocení v chrámu svaté Markéty na Břevnově, kde Daniel Landa vystoupil spolu s dětmi z dětských domovů Pyšely, Racek a Sázava. Z výtěžku koncertu finančně přispěl jménem řádu OLT na dětské hřiště s tématikou starých českých pověstí na Vyšehradě.^[4] Landa ale na přelomu let 2007/2008 řád opustil a s ním řada dalších členů.^[5] Podle některých bývalých členů se Ordo Lumen Templi de fakto rozpadl.^[6] Činností sdružení se zabývala také odborná religionistická veřejnost.^[7]

[editovat] Tajemství Zlatého draka

Tento projekt je představení hudebního dramatu, ve kterém vedle herců Národního divadla Brno osobně vystupuje Daniel Landa. Jeho nejznámější písně tvoří osu celého představení. Vystupuje zde v roli Merkuria – starověkého symbolu sjednocení duchovních sil, který popsal ve své tvorbě výstižně významný psycholog 20. stol. Carl Gustav Jung. Kromě písní jsou diváci „Tajemství Zlatého Draka" vtaženi do detektivního příběhu protkaného odkazy na tajemství starověkých i novověkých mystických legend a příběhů. Na inscenaci se podílela i autorská dvojice Zdeněk Plachý a Jiří Šimáček.^[8]

[editovat] Diskografie

[editovat] Orlík

• Miloš Frýba for president (OI!) (1990)
• Demise (1991)

[editovat] Sólová tvorba

• Valčík (1993)
• Chcíply dobrý víly (1995)
• Krysař I. a II. (1996, záznam stejnojmenného muzikálu)
• Pozdrav z fronty (1997)
• Smrtihlav (1998)
• Konec (1999)
• Best of Landa (2000)
• 9mm argumentů (2002)
• Krysař (2002, dirty muzikál, Landa ve dvou písních)
• Vltava tour (2003)
• Best of Landa 2 (2004)
• Neofolk (2004)
• Večer s písní Karla Kryla pro český národ (2004)
• Komplet/Best of (2005)
• Tajemství (2005, záznam stejnojmenného muzikálu na CD)
• Bouře (2006, vyšla jako koncert na DVD nebo na dvou CD)
• Kvaska (2007, hudba ke stejnojmennému filmu)
• Tajemství (2007, záznam stejnojmenného muzikálu na DVD)
• Touha (2009, soundtrack ke stejnojmennému muzikálu)
• Nigredo (2009)
• Tacho (soundtrack ke stejnojmennému filmu 2010)
• Československo Tour 2008 (záznam na CD a DVD, 2011)

[editovat] Podíl a hostování na albech

• Švédská trojka - Tři sestry (1993, Landa jako host v písni Večerníček)
• Dracula/výběr (1995, původní obsazení muzikálu – 2 písně)
• Citová investice – Hapka & Horáček (1997, Landa jako host – 2 písně)
• Medium – Kurtizány z 25. avenue (2002, Landa jako host – 1 píseň)
• Krysař (2003, soundtrack ke stejnojmennému filmu – písně a hudba Daniela Landy)
• Rockquiem (2003, speciální projekt hudebně scénické show)
• Alimania – Jakub Mohamed Ali feat. O.S.G. (2004, Landa jako host, producent a spoluautor hudby)
• Strážce plamene – Hapka & Horáček (2006, Landa jako host – 2 písně)

[editovat] Filmografie

• Třetí patro (TV) 1985
• Případ Kolman (TV) 1986
• Copak je to za vojáka... (desátník) 1987
• Proč? (jako Pavel) 1987
• Kainovo znamení (jako Albín) 1989
• Jen o rodinných záležitostech (jako dozorce) 1990
• Tichá bolest (jako Vrábel) 1990
• Černí baroni (jako svobodník Halík) 1992
• Alles Außer Mord: Tödlicher Irrtum (TV) 1995
• Alles außer Mord: Hals über Kopf (TV) 1996
• Vltava tour
• Večer s písní Karla Kryla pro český národ 2004
• Bouře 2006
• Peklo s Landou 2007 - internetová reality show
• Kvaska (jako Franta) 2007
• Tajemství (jako Temný) 2007, DVD - záznam stejnojmenného muzikálu
• Tacho (jako Alex) 2010

[editovat] Videoklipy

• Jó, ulice! 1993 (Valčík)
• Přízraky 1994 (Valčík)
• Motýlek 1995 (Chcíply dobrý víly)
• Ztracení hoši 1995 (Chcíply dobrý víly)
• Včera mě někdo... 1995 (Chcíply dobrý víly)
• Pozdrav z fronty 1997 (Pozdrav z fronty)
• 1938 1997 (Pozdrav z fronty)
• Smrtihlav 1998 (Smrtihlav)
• Na obzoru ani mrak ani loď 1999 (Konec)
• Třista z místa 2000 (Best Of)
• Vltava 2002 (9mm argumentů)
• Tajemství 2002 (9mm argumentů)
• Quantum tarantulí 2002 (9mm argumentů)
• Morituri te salutant 2004 (Večer s písní Karla Kryla pro český národ)
• Protestsong 2004 (Neofolk)
• Volám 2005 (Tajemství)
• Touha 2007 (Kvaska)
• Díkůvzdání, Otevřete okno aby duše mohla ven 2007 (Hapka, Horáček – Strážce plamene)
• Tacho 2010 (Tacho)
• Bohemia 2011

[editovat] Reference

1. ↑ KOCH, Michal. Tak trochu nedotažená poklona [online]. musicserver.cz, 1-6-2005, [cit. 2010-07-15]. Dostupné online.  
2. ↑ KOCH, Michal. Pozoruhodné, burcující, kontroverzní [online]. musicserver.cz, 1-13-2005, [cit. 2010-07-15]. Dostupné online.  
3. ↑ Seznam občanských sdružení MV ČR
4. ↑ http://zpravy.idnes.cz/landa-odesel-ze-sveho-radu-utekli-i-politici-fzj-/domaci.asp?c=A080316_184912_domaci_klu
5. ↑ Ondřej Šťastný: Landa odešel ze svého řádu, utekli i politici, iDnes, 17. 3. 2008
6. ↑ Řád Daniela Landy skončil, říká herec Ondřej Vetchý
7. ↑ Náboženství a nacionalismus v České republice po roce 1989. Příkladová studie: Ordo Lumen Templi
8. ↑ O Tajemství zlatého draka [online]. [cit. 2010-09-06]. Dostupné online.  

[editovat] Externí odkazy

Wikimedia Commons nabízí obrázky, zvuky či videa k tématu

Daniel Landa

Projekt Wikicitáty má sbírku citátů na téma

Daniel Landa

Seznam děl
v databázi Národní knihovny ČR, jejichž autorem nebo tématem je
Daniel Landa

• Oficiální stránky
• Neoficiální stránky
• Daniel Landa na Kinoboxu
• Daniel Landa na Česko-Slovenské filmové databázi
• Daniel Landa - video z cyklu České televize 13. komnata