Jay Leno

Jay Leno (* 28. dubna 1950, New Rochelle, New York, USA) je jeden z nejznámějších současných amerických komiků a moderátorů.

Proslul zejména pořadem televize NBC The Tonight Show, který převzal roku 1992 po Johnny Carsonovi. V letech 2009 - 2010 uváděl vlastní talk-show The Jay Leno Show, nicméně od 1. 3. 2010 se vrátil ke svému předchozímu pořadu. V dubnu 2011 parodoval „krádež“ protokolárního pera, kterého se "ujal" prezident ČR Václav Klaus během státní návštěvy Chile.^[1][2]

Jeho postava se vyskytuje i v několika amerických sci-fi filmech, kdy ho můžeme vidět, jak komentuje aktuální události, zatímco ho hlavní hrdina sleduje v televizi.

[editovat] Reference

1. ↑ Klausovo chilské video zparodoval i Jay Leno, Lidovky.cz, 19. 4. 2011
2. ↑ President of Czech Republic steals pen (Václav Klaus krade pero): How It Really Was, YouTube, nahrál Amperik 21. 4. 2011

[editovat] Externí odkazy

Wikimedia Commons nabízí obrázky, zvuky či videa k tématu

Jay Leno

• (anglicky)  Jay Leno na Internet Movie Database
• Jay Lenos Garage

Tento článek je příliš stručný nebo v něm chybí důležité informace. Pomozte Wikipedii tím, že jej vhodně rozšíříte.

Jako léno (latina používá dva výrazy: feudum nebo beneficium, německy: Lehn, Lehen, francouzsky: fief) byla ve středověku označována podmíněná držba půdy, nebo úřadů, na základě lenní smlouvy, která mohla být jak ústní, tak písemná. Lenní systém byl v západní Evropě obvyklý způsob státní správy a páteř feudálního společenského zřízení.

[editovat] Udělování lén

Vrchním vlastníkem veškeré půdy v zemi byl v době utváření středověkých států panovník, který uděloval pozemky a úřady do držení členům své družiny, aby je odměnil a zavázal si je. Zpočátku to bylo pouze do úmrtí panovníka i nabyvatele, jemuž navíc mohly být statky pro neposlušnost z panovníkovy vůle odebrány. Později si šlechta vymohla jejich dědičnost z otce na syna (v západofranské říši například roku 877 na Karlu II. Holém).

Držitel propůjčené půdy (mohl jím být nejen šlechtic, ale také církevní hodnostář, klášter či biskupství) se nazýval leník nebo vazal. Vazalové byli vůči svému lennímu pánovi – seniorovi povinni „radou a pomocí“. K jejich hlavním povinnostem patřilo účastnit se shromáždění, které panovník svolal, a poskytnout mu v případě potřeby vojenskou nebo finanční pomoc.

Zatímco v Anglii byla uplatňována zásada „vazal mého vazala je i mým vazalem“, což vedlo k centralizaci země, ve Francii platilo, že „vazal mého vazala není mým vazalem“.

[editovat] Feudální statek

Léno sloužilo k zajištění obživy toho, kdo jej držel, včetně jeho rodiny, služebnictva a celého dvora (obyvatelé hradu či paláce). Vlastníci lén byli feudální vrchností - pozemky jejich statků obdělávali poddaní, kteří byli na svém pánovi závislí. Základem toho byla skutečnost, že vrchnosti patřila veškerá půda ve vesnici (dominikál i rustikál, včetně té, kterou sedláci obdělávali pro sebe nebo na níž stála jejich hospodářská usedlost. Za to museli odvádět rentu. Kromě roboty - renty v úkonech, odevzdávali ještě část vlastní úrody - rentu v naturáliích. Později převládla peněžní renta. V 9. - 13. století byla většina poddaných v postavení osobně nesvobodných nevolníků - bez svolení své vrchnosti se například nesměli stěhovat, studovat nebo uzavírat sňatky. Vztah feudál - poddaný byl určitou obdobou vztahu mezi lenním pánem a jeho vazalem.

[editovat] Feudální úřad

Stejně jako statky byly v léno udělovány i úřady, z nichž často plynuly držiteli také nemalé výhody. V tomto případě v latině je použit výraz beneficium. Význam je zde prakticky stejný, jako při použití výrazu "feudum".

[editovat] Feudální hierarchie

Renta byla pro feudály velkým zdrojem bohatství. Přesto se jim někdy jevilo jako výhodnější zachovat se podobně jako panovník a část svých držav dále propůjčit. Královský vazal se tak stal zároveň lenním pánem svého vazala. Také on na něm požadoval „radu a pomoc“. Do lenního poměru k mocným a bohatým šlechticům vstupovala především drobná šlechta - rytíři a zemani. Složitý systém lenních závislostí, jímž byli mezi sebou propojeni vlastníci větších i menších držav, které byly obdělávané závislými rolníky, se poprvé objevil ve franské říši za vlády Karlovců (první léno bylo uděleno v pol. 8. st. majordomem Karlem Martelem). V 9. - 11. století se postupně prosadil téměř v celé Evropě. Podle latinského výrazu feudum se celý systém i středověká společnost označují jako feudální.

Koncem středověku, v době, kdy rytířská vojska začali nahrazovat nájemní vojáci, žoldnéři, začalo lenní právo ztrácet na významu. Formálně trvalo v našich zemích až do konce Svaté říše římské roku 1806, v Anglii do roku 1649, ve Francii do roku 1789. V Čechách se lenní vztahy nejdéle udržely na Frýdlantsku, kde vrchnost udělovala jednotlivé vsi nižším šlechticům jako léno. Tito šlechtici neměli téměř žádný větší majetek a žili jen v lepších chalupách. Lenní systém zde zanikl do poloviny 18. století.

[editovat] Odkazy

Wikislovník obsahuje slovníkovou definici slova léno.

[editovat] Související články

• Feudalismus

[editovat] Literatura

• Ottův slovník naučný, XV. díl, Praha 1900, hesla Lenní (též manské) právo, s. 851-856 a Léno (též manství), s. 586
• František Kavka, Západoevropský lenní institut jako nástroj vnitřní královské politiky za posledních Přemyslovců a za Jana Lucemburského, Český časopis historický, 88, 1990, č. 3, s. 225-251
• Václav Bůžek, Manové ve skladbě nižší šlechty jagellonského věku, Marginalia Historica 4, 1999, s. 155-174
• Karl-Heinz Spiess, Das Lehnswesen in Deutschland im hohen und späten Mittelalter, Idstein 2002
• Stanislav Lapčík, Nástin vývoje lenní organizace olomouckých biskupů a arcibiskupů, Olomoucký archivní sborník 3, 2005, s. 38-55

[editovat] Externí odkazy

• Feudalismus - lenní systém

Charlie Sheen
Charlie Sheen v březnu roku 2009
Rodné jméno	Carlos Irwin Estevez
Narození	3. září 1965 (46 let) New York, USA
Aktivní roky	1984 - dosud
Manžel/ka	Brooke Mueller (2008-2010) Denise Richards (2002-2006) Donna Peele (1995-1996)
Rodiče	Martin Sheen
Významné role	jako Chris Taylor v Četě jako Charlie Harper v seriálu Dva a půl chlapa jako Topper Harley ve Žhavých výstřelech
Zlatý glóbus
Nejlepší herec v seriálovém muzikálu nebo komedii 2002 - Všichni starostovi muži

Charlie Irwin Sheen, rodným jménem Carlos Irwin Estévez (* 3. září 1965, New York) je americký herec.

[editovat] Život a kariéra

Pochází z umělecké rodiny, matka Janet Estevéz (rozená Templetonová) a otec Ramón Estévez, jehož umělecké jméno je Martin Sheen. Později se rodina přestěhovala do Malibu v Kalifornii, kde v Santa Monice vystudoval střední školu a krátkou dobu působil v tamním basebalovém týmu.

Kariéru začal v roce 1984 televizními seriály. V roce 1986 dostal hlavní roli ve válečném filmu Četa a o rok později si zahrál se svým otcem v dalším hollywoodském filmu Wall Street.

Byl dvakrát nominován na cenu Emmy a v roce 2002 získal Zlatý glóbus za nejlepší výkon v televizním seriálu Spin City.

V současnosti je potřetí rozvedený, se svojí druhou manželkou, Denise Richardsovou, má dvě děti a se svou třetí ženou má dvojčata. Jeho otec proslul jako představitel prezidenta USA v seriálu Západní křídlo.

Jako jeden z mála herců je členem hnutí 9/11 truth movement. V roce 2009 se často objevoval ve vysílání Alexe Jonese a poskytl novou energii k zamyšlení nad neštěstím 11. 9. 2001 v New Yorku. Internetem oblétlo jeho video a článek 20 minut s prezidentem o jeho rozhovoru s presidentem Obamou.

[editovat] Vybraná filmografie

[editovat] Herec

• 1974 The Execution of Private Slovik
• 1984 Rudý úsvit
• 1985 The Fourth Wise Man
• 1986 Wisdom
• 1986 Četa
• 1987 Wall Street
• 1988 Mladé pušky
• 1988 Osm mužů z kola ven
• 1989 První liga
• 1990 Zelenáč
• 1990 Námořní pěchota
• 1990 Hora odvahy
• 1991 Žhavé výstřely
• 1992 Ve stínu gangu
• 1993 Tři mušketýři
• 1993 Nabitá zbraň 1
• 1993 Žhavé výstřely 2
• 1994 Nebezpečné pády
• 1994 První liga 2
• 1996 Všichni starostovi muži
• 1996 Invaze
• 1996 Charlie 2: Všichni pejskové přijdou do nebe
• 1997 Temné spiknutí
• 1997 Teror
• 1998 Bestie
• 1998 Polda
• 1998 Dopis z cely smrti
• 1998 Free Money
• 1999 V kůži Johna Malkoviche
• 2003 Dva a půl chlapa
• 2003 Scary Movie 3
• 2003 Sláva jen pro mrtvé
• 2004 The 30th Annual People's Choice Awards
• 2004 Velká rána
• 2005 Something Salted and Twisted
• 2005 Santa's Village of the Damned
• 2006 Scary Movie 4
• 2006 That Special Tug
• 2006 Humiliation Is a Visual Medium
• 2010 Wall Street 2: Peníze nikdy nespí
• 1990 Muži v práci

Tento článek je příliš stručný nebo v něm chybí důležité informace. Pomozte Wikipedii tím, že jej vhodně rozšíříte.

William Jefferson Clinton
42. prezident USA
Ve funkci: 20. leden 1993 – 22. leden 2001
Viceprezident	Al Gore
Předchůdce	George H. W. Bush
Nástupce	George W. Bush
40. a 42. guvernér Arkansasu
Ve funkci: 9. leden 1979 – 19. leden 1981
Náměstek	Joe Purcell
Předchůdce	Joe Purcell
Nástupce	Frank D. White
Ve funkci: 11. leden 1983 – 12. prosinec 1992
Náměstek	Winston Bryant (1983-1991) Jim Guy Tucker (1991-1992)
Předchůdce	Frank D. White
Nástupce	Jim Guy Tucker
50. ministr spravedlnosti Arkansasu
Ve funkci: 3. leden 1977 – 9. leden 1979
Narození	19. srpna 1946 (65 let) Hope, Arkansas
Politický subjekt	Demokraté
Choť	Hillary Rodham Clinton
Vzdělání	Georgetown University Oxford Yale Law School
Profese	Právník
Náboženství	Baptista
Podpis

William „Bill“ Jefferson Clinton (* 19. srpen 1946 v Hope, Arkansas, rodným jménem William Jefferson Blythe III) je americký demokratický politik. V letech 1993–2001 byl 42. prezidentem USA, historicky druhým prezidentem, který podstoupil proces impeachmentu. Clinton však impeachment úspěšně přečkal. I přes tuto skutečnost je Clintonova administrativa hodnocena jako jedna z nejúspěšnějších v dějinách USA. Předtím Clinton více než deset let zastával úřad guvernéra Arkansasu.

[editovat] Vzdělání a politická kariéra

Od mládí se zajímal o politiku, jako člen politické mládežnické organizace Chlapecký národ (Boys Nation) se setkal s J. F. Kennedym v Bílém domě a rozhodl se, že chce být voleným politickým funkcionářem. Po střední škole byl přijat na diplomatická studia na Georgetownskou univerzitu ve Washingtonu, kde byl dvakrát zvolen předsedou ročníku. Spolupracoval na guvernérské kampani demokrata Holta a během studia si přivydělával jako spolupracovník senátora Fulbrighta v týmu pro zahraniční záležitosti.

V roce 1968 získal Rhodesovo stipendium a měl možnost studovat na Oxfordu. Dále se angažoval v předvolebních kampaních demokratických kandidátů (Fulbright, R. Kennedy). Po dvouletém studiu na Oxfordu byl přijat na práva na Yale, kde se také seznámil se svou budoucí manželkou Hillary. Spolupracoval na neúspěšné kampani na úřad prezidenta George McGoverna. Po absolvování přednášel právo na Arkansaské univerzitě.

V roce 1974 neúspěšně kandidoval do Kongresu. V roce 1976 vyhrává volby a stává se vrchním státním zástupcem v Arkansasu. Roku 1978 poprvé vyhrál volby a stál se arkansaským guvernérem, po sérii nepopulárních kroků prohrál volby v roce 1980. V roce 1982 je znovu zvolen do funkce guvernéra Arkansasu, kterou vykonával až do svého zvolení 42. prezidentem USA. Během své funkce se snažil reformovat zaostalé školství a zdravotnictví, podporu zaměstnanosti a vyrovnaný státní rozpočet. Ve svých reformách pokračoval i během svého prezidentování.

[editovat] Prezident USA

Byl následovníkem George H. W. Bushe staršího a předchůdcem George W. Bushe mladšího. Je členem Demokratické strany. Ke kladům jeho úřadování můžeme přičíst Dohodu z Osla coby pokus o mírové řešení izraelsko-palestinského konfliktu z roku 1993 nebo zmírnění amerického národního dluhu z období jeho dvou předchůdců.^[1]

[editovat] 1. volební období

V demokratických primárkách 1992 obdržel celkově 52 % hlasů, za viceprezidenta si proti zvyklostem (sousední stát, podobné názory, nižší věk) vybral Ala Gora. V kampani se zaměřil na problémy hospodářství, zdravotnictví a školství, podporu střední třídy a amerického snu. Sám byl podporován menšinami a střední třídou. Volby vyhrál v poměru 43 % hlasů ku 37,4 % stávajícího prezidenta George H. W. Bushe. U volitelů byl poměr 370 ku 168. V zahraniční politice podporoval Borise Jelcina a jeho snahu demokratizovat Rusko a osvobození Haiti od diktátora Raoula Cédrase. Snahu plnit předvolební slib, snížení daní střední vrstvě, musel odložit kvůli velmi vysokému deficitu rozpočtu připravovaného George H. W. Bushem, byl tak nucen přepracovat svoji ekonomickou reformu a zvýšit daně nejbohatším lidem a firmám. Po intervencích Ala Gorea byla zavedena energetická daň. Představil reformu zdravotnictví, díky níž by měli všichni občané povinné zdravotnické pojištění, tato však nevstoupila v platnost kvůli nevýhodnosti pro pojišťovny, které se bránily silnou protikampaní v médiích.

Zavedl mnoho reforem a zlepšení - regulace držení zbraní, možnost místo nástupu do armády vykonávat dobrovolnickou službu, více policistů, omezení státní byrokracie. Při velkých bojích s Kongresem o rozpočet na rok 1995 situace dospěla až k rozpočtovému provizoriu, ale nakonec se rozpočet povedlo schválit v původním znění.^[2] Jeho vláda revidovala Community Reinvestment Act z roku 1977 a jeho kritéria uplatňovala při schvalování bankovních fúzí a akvizic. Tento politický zásah ovlivnil posuzuvání rizikovosti hypoték, a tak se stal jednou z příčin hypotéční krize.^[3]

[editovat] 2. volební období

Monika Lewinská - hlavní osoba Clintonova impeachmentu.

V prezidentských volbách 1996 se mu postavil republikán Bob Dole, přes negativní kampaň Clinton vyhrává v poměru 49% : 41% hlasů voličů a 379 : 159 hlasů volitelů. Ve svém druhém volebním období zlepšil vztahy s republikány, za čtyři roky jeho reformy vytvořily 11 milionů nových pracovních míst. Díky iniciativě Billa Clintona se ze skupiny G7 stala G8 díky připojení Ruska. Jeho hospodářské reformy vedly k vyrovnaným či přebytkovým rozpočtům. Jeho druhé volební období poznamenala aféra s Monikou Lewinskou, když mu dokonce v roce 1998 hrozilo odvolání z funkce, poté co jako druhý prezident USA podstoupil proces zvaný impeachment (obžaloba). Při dalších prezidentských volbách podporoval svého viceprezidenta Ala Gora. V roce 2001 předal úřad G. W. Bushovi. Jak je zvykem založil ve svém domovském státě (Little Rock, Arkansas) svou prezidentskou knihovnu a nadaci pomáhající překonat rasové a náboženské rozdíly a podporující distribuci léků a rozvoj školství v rozvojových zemích světa.^[4]

[editovat] Zahraniční politika

Během prezidentství Billa Clintona došlo k různým vojenským střetnutím. První vojenské střetnutí se odehrálo v somálském Mogadišu během operace Gothic Serpent, jejíž cílem bylo zajmout Mohameda Farrah Aidida somálského vojenského velitele obviněného z válečných zločinů. Během operace došlo k sestřelení dvou amerických vrtulníků následná záchranná akce se změnila v městský boj, který si na americké straně vyžádal 18 mrtvých, 73 zraněných a jednoho zajatého. Ztráty mezi somálskou milicí a civilisty byly mnohonásobně vyšší. V důsledku těchto událostí byla operace ukončena a Američané se ze Somálska stáhli.

V roce 1995 se americké letectvo v rámci operace NATO zúčastnilo bombardování srbských pozic, s cílem zastavit útoky na bezpečné zóny OSN a tlačit na uzavření mírové dohody. Po uzavření Daytonské mírové dohody vyslala Clintonova administrativa americké vojáky v rámci mise ISAF do Bosny a Hercegoviny.

V reakci na útoky na americké ambasády v Keni a Tanzanii v roce 1998, které si vyžádaly desítky obětí. Nařídil Clinton raketové útoky proti cílům v Súdánu a Afghánistánu, považovaných za zařízení Al-Káidy. Cílem střelby se stala i farmaceutická továrna v Súdánu. Tento útok byl mnohostranně kritizován.

V listopadu stejného roku Clinton podepsal zákon ustanovující politiku „změny režimu“ v Iráku. Krátce nato administrativa prezidenta Clintona autorizovala čtyřdenní bombardovací kampaň pojmenovanou Operaci Pouštní liška. Během zbývajících dvou let bylo americké letectvo terčem protiletadlové palby v bezletových zónách nad Irákem.

V roce 1999 Clintonova administrativa autorizovala použití síly proti bývalé Svazové republice Jugoslávie v rámci operace NATO nazvané Operace Spojenecká síla. Cílem této bombardovací kampaně bylo zastavení etnických čištek a genocidy v jugoslávské provincii Kosovo. V důsledku této bombardovací kampaně se jugoslávská administrativa podvolila podmínkám rezoluce OSN číslo 1244, která nad Kosovem ustanovila správu Spojených národů a autorizovala jednotky KFOR.

V roce 2000 Bill Clinton jako první prezident Spojených států od války ve Vietnamu navštívil Vietnam. Clinton se během svého prezidentství pokoušel přispět k řešení izraelsko-palestinského konfliktu. V roce 1993 byla Jásirem Arafatem a Jicchakem Rabinem podepsána mírová dohoda. Dosažení míru však znemožnila Druhá intifáda.

[editovat] Osobní život

Clinton je od roku 1975 ženatý, má dceru Chelsea Clintonovou. Jeho žena, Hillary Clintonová, taktéž působí v politice a v roce 2008 byla jedním z vážných kandidátů na amerického prezidenta (od 20. ledna 2009 je Hillary ministryní zahraničí USA). Několikrát v průběhu kampaně své ženy kritizoval pozdějšího vítěze primárek Baracka Obamu.

[editovat] Clintonova vláda 1993-2001

Prezident a viceprezident na kolonádě Bílého domu.

Prezident Clinton a viceprezident Gore zavádí internet na střední škole Ygnacio Valley High School v Concordu (Kal., 1996)

Prezident Clinton s britským ministerským předsedou Tony Blairem v roce 1999.

[editovat] Odkazy

Další informace o tématu na projektech Wikimedia:

	multimediální obsah na Commons
	citáty na Wikicitátech

Seznam děl
v databázi Národní knihovny ČR, jejichž autorem nebo tématem je
Bill Clinton

[editovat] Reference

1. ↑ http://zfacts.com/p/318.html
2. ↑ Clinton, Bill: Můj život (My life, česky Ikar, Praha 2004)
3. ↑ Stan Liebowtiz, The Real Scandal - How feds invited the mortgage mess, New York Post, February 5, 2008
4. ↑ Clinton, Bill: Dárcovství, jak každý z nás může změnit svět (Giving, česky Volvox Globator, Praha 2008)

[editovat] Audiovizuální dokumenty

• (anglicky) Bill Clinton: His Life

[editovat] Externí odkazy

• Oficiální životopis na stránkách Bílého domu (anglicky)
• Blog o mírových aktivitách Billa Clintona na Blízkém východě včetně fotografií (anglicky)

Tento článek je příliš stručný nebo v něm chybí důležité informace. Pomozte Wikipedii tím, že jej vhodně rozšíříte.

Prezidenti Spojených států amerických
George Washington (bezp., F) · John Adams (F) · Thomas Jefferson (SR) · James Madison (SR) · James Monroe (SR) · John Quincy Adams (SR) · Andrew Jackson (D) · Martin Van Buren (D) · William Henry Harrison † (W) · John Tyler (W, bezp.) · James Knox Polk (D) · Zachary Taylor † (W) · Millard Fillmore (W) · Franklin Pierce (D) · James Buchanan (D) · Abraham Lincoln †* (R,U) · Andrew Johnson (U) · Ulysses Simpson Grant (R) · Rutherford Birchard Hayes (R) · James Abram Garfield †* (R) · Chester Alan Arthur (R) · Grover Cleveland (D) · Benjamin Harrison (R) · Grover Cleveland (D) · William McKinley †* (R) · Theodore Roosevelt (R) · William Howard Taft (R) · Woodrow Wilson (D) · Warren Gamaliel Harding † (R) · Calvin Coolidge (R) · Herbert Clark Hoover (R) · Franklin Delano Roosevelt † (D) · Harry S. Truman (D) · Dwight D. Eisenhower (R) · John Fitzgerald Kennedy †* (D) · Lyndon Baines Johnson (D) · Richard Milhous Nixon (R) · Gerald R. Ford (R) · Jimmy Carter (D) · Ronald Wilson Reagan (R) · George Herbert Walker Bush (R) · William Jefferson Clinton (D) · George Walker Bush, jr. (R) · Barack Hussein Obama (D)
Legenda:  (F) – federalista  (SR) – „starorepublikán“  (W) – whig  (D) – demokrat  (R) – republikán  (U) – unionista  (bezp.) – bezpartijní  † – zemřel v úřadě * – zavražděn Seznam prezidentů

Ewan McGregor
Rodné jméno	Ewan Gordon McGregor
Narození	31. března 1971 (41 let) Crieff, Skotsko
Aktivní roky	1993-
Manžel/ka	Eve Mavrakis (1995–)

Ewan McGregor (* 31. března 1971, Crieff, Skotsko, Spojené království) je skotský herec a producent.

[editovat] Život

Narodil se na konci března v Perthu ve Skotsku. Jeho otec, James Charles Stuart, pracuje jako učitel tělocviku, jeho matka, Carol Diane, je také učitelka. Už jako malé dítě, kdy uviděl svého strýce, herce Denise Lawsona, v roli pilota v původní trilogii Hvězdné války, zatoužil být hercem. V 16 letech opustil domov a střední školu Crieff and Morrison Academy a přestěhoval se do Londýna, kde začal pracovat jako asistent a později i jako herec v divadle Perth Repertory. Následně začal studovat herectví na Guildhall School of Music and Drama a získal své první role v televizních seriálech a časem i ve filmech.

Společně se svými kamarády Judem Lawem, Johnny Lee Millerem, Seanem Pertwee, Sadie Frostovou založili produkční společnost Natural Nylon Entertainment, která podporuje vznik nezávislých filmů.

Je ženatý, 22. července 1995 si v malé vesničce ve Francii vzal Eve Mavrakisovou, francouzskou návrhářku, kterou poznal při natáčení britského televizního pořadu Kavanagh QC. V roce 1996 se jim narodila dcera Clara Mathilde a o pět let později v roce 2001 druhá dcera Esther Rose. V dubnu 2006 se svou ženou adoptoval Jamiyan, čtyřletou holčičku z Mongolska. V současné době žijí v Severním Londýně.

V listopadu 2007 se v interview pro pořad Michaela Parkinsona přiznal, že se před 7 lety vzdal alkoholu.

[editovat] Kariéra

V roce debutoval 1993 v seriálu Lipstick on Your Collar, kde ztvárnil postavu vojáka. Celovečerní debut si odbyl v témže roce a to ve filmu Jsme jenom lidi, kde si zahrál společně s Robinem Williamsem. Film ovšem nebyl přijat s nadšením a zanedlouho po premiéře byl stáhnut z amerických kin. V roce 2004 poprvé spolupracoval s režisérem Danny Boylem a natočil thriller Mělký hrob, který odstartoval úspěšnou kariéru svých tvůrců včetně jeho samého. Za svoji roli získal cenu Empire Award pro nejlepšího britského herce. Druhá spolupráce pro něj znamenala mezinárodní průlom. Za svoji roli Marka Rentona ve zfilmovaném románu Irvina Welche Trainspotting získal ceny Empire Award, Scottish BAFTA Awards a ALFS Awards. Trainspotting se stal neamerickou senzací roku, druhým nejúspěšnějším britským filmem a právem je označován slovem "kultovní"^[zdroj?]. V témže roce už jako hvězda stačil natočit další tři filmy, romantickou komedii Brassed Off, romantické drama The Pillow Book a další romantickou komedii Emma s Gwyneth Paltrow.

McGregor v Cannes, 2001

V roce 1997 si do třetice zopakoval spolupráci s Boylem a společně s Cameron Diazovou natočili komedii Extra život, za kterou opět získal cenu Empire Award. V roce 1998 si ještě zahrál v komorních britských filmech Tichý hlas a Sametová extáze, kde ztvárnil Curta Wilda, glam rockového zpěváka, v následujícím roce se ale poprvé představil ve velkém hollywoodském mainstreamovém filmu. V nových Star Wars: Epizoda I - Skrytá hrozba ztělesnil postavu Obi-Wana Kenobiho. Tuto roli si ještě zopakoval ještě dvakrát ve snímcích Star Wars: Epizoda II - Klony útočí (2002) a Star Wars: Epizodě III - Pomstě Sithů (2005). Od této chvíle střídal role v komerčních hollywoodských produkcích a menších nezávislých filmech. V roce 1999 si zahrál v menších snímcích Makléř a Maska smrti, v roce 2001 naopak ztvárnil vojaká ve velkofilmu Ridleyho Scotta Černý jestřáb sestřelen a stejně komerčním snímku Moulin Rouge, kde si zahrál a zároveň i zazpíval po boku Nicole Kidmanové. Film byl nadšeně přijat diváky i kritikou, vysloužil si šest nominací na Oscara a dvě sošky za výpravu a kostýmy. On sám byl nominován na Zlatý glóbus a získal ceny Empire Awards, ALFS Award a Golden Satellite Award.

V roce 2003 si zahrál v romantické komedii Kašlu na lásku a ve snímku Tima Burtona Velká ryba. O dva roky později ztvárnil postavu Toma Lincolna v dalších velkofilmu Ostrov režiséra Michaela Baye a společně s Naomi Wattsovou a Ryanem Goslingem si zahrál v thrilleru Hranice života. V roce 2006 ztělesnil postavu Normana Warneho po boku Renée Zellweger v romantickém dramatu Miss Potter.

V roce 2007 natočil s Colinem Farrellem snímek Cassandra´s Dream, jehož režisérem byl Woody Allen. V roce 2008 byly uvedeny do kin i jeho další filmy: akční thriller The List, romantické drama Incendiary, fantasy komedii I, Lucifer a drama The Great Pretender.

[editovat] Filmografie

[editovat] TV seriály

• 1993 Lipstick on Your Collar
• 1993 The Scarlet and the Black
• 1996 Příběhy ze záhrobí
• 1997 Pohotovost
• 2004 Long Way Round - dokumentární seriál o cestě z Londýna do New Yorku na motocyklech
• 2007 Long Way Down - pokračování dokumentárního seriálu, tentokrát o cestě ze Skotska do Jihoafrické republiky

[editovat] Filmy

[editovat] Režijní filmografie

• 1999 - Historky z metra

[editovat] Rozhovory

• ROZHOVOR – EWAN MCGREGOR z filmu Perfect Sense

[editovat] Odkazy

[editovat] Zdroje

• anglická Wikipedia
• Česko-Slovenská filmová databáze

[editovat] Externí odkazy

• Profil na The Internet Movie Database
• Profil herce na Česko-Slovenské filmové databázi